28. července: Světový den boje proti žloutenkám. V ČR ročně přibývá až 200 nových případů žloutenky. Lékárníci vám poradí, jak jí předcházet

Praha, 19. června 2018 (ČLnK) – Léto je ve znamení cestování, tuzemských i zahraničních dovolených, festivalů a dětských táborů. Z prázdnin si však kromě příjemných zážitků a vzpomínek můžeme přivézt i nežádoucí suvenýr v podobě virové hepatitidy neboli žloutenky. Nemoc špinavých rukou, jak se jí také často přezdívá, je velice nakažlivá a způsobuje nepříjemné příznaky. Jaká preventivní opatření je vhodné o prázdninách dodržovat, aby se riziko žloutenky minimalizovalo, vám poradí ve vaší lékárně.

Žloutenka nejčastěji souvisí s nedostatečným dodržováním hygieny, nakazit se ale můžeme i kontaminovanou vodou (včetně kostek ledu), neoloupaným ovocem, zeleninou, mořskými plody a dalšími potravinami, například zmrzlinou. Zvláště na pozoru by se měli mít cestovatelé do exotických destinací. Vyhnout by se měli syrovým, nebo tepelně nedostatečně zpracovaným potravinám, jídlu od pouličních prodejců a pití nebalené vody. Nakazit se můžeme dokonce i při čištění zubů, když použijeme vodu z veřejného vodovodu. Proti žloutence (A i B) se lze také očkovat._5,9 „Pokud se chystáte na cesty zejména do rozvojových zemí s nižším hygienickým standardem nebo posíláte své dítě na tábor, je dobré předem konzultovat, jak se vyhnout riziku nákazy žloutenkou. Pro odbornou radu nemusíte chodit daleko – fundovaně vám poradí v nejbližší lékárně. Odborné konzultace nejen o lécích, ale i o nemocech a jejich rizicích jsou nedílnou součástí naší práce,“ říká PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory (ČLnK).

Příznaky onemocnění

Žloutenka je virového původu a zpočátku se projevuje podobně, jako jiné virózy, proto si ji lidé často pletou s chřipkou. Začátek onemocnění provází zvýšená teplota, bolest hlavy a svalů, únava, rýma a kašel. Objevit se mohou i žaludeční a střevní potíže, nechutenství, nevolnost, zvracení, průjem nebo naopak zácpa. Méně časté jsou pak bolesti kloubů a otoky, nebo kožní projevy, jako je svědění či vyrážka._3,9 V další fázi nemoci dochází ke zhoršení potíží. Nemocný má tmavší moč, světlou stolici, svědí ho kůže, která může zežloutnout, stejně jako oční bělmo._6,9 Pokud žloutenka propukne naplno, může způsobit zánět, postižení a v krajním případě i selhání jater a smrt.₂

Prevence a léčba

Infekční žloutenkou může onemocnět každý. Specifická léčba neexistuje, proto je obzvláště důležitá právě prevence. Ta tkví zejména v dostatečné hygieně a očkování.₇ Standardní hygienické návyky při dovolené či cestování někdy nelze dodržovat, je proto vhodné se na takové situace předem připravit. Jednoduchým vybavením jsou desinfekční bezoplachové gely na hygienu rukou a jednorázové ubrousky na desinfekci povrchů. Cestovatelé do exotických končin a divočiny by si měli přibalit také přípravky k desinfekci vody Pravidla použití jednotlivých přípravků vám vysvětlí váš lékárník.

Očkování má až 98% účinnost.₁ Očkuje se proti žloutence typu A a B, proti typu C očkovací látka doposud neexistuje.₄ Očkování proti hepatitidě A stačí provést jednou, s tím, že za 6 až 18 měsíců se přeočkuje opět jednou dávkou. Očkovaný je pak proti žloutence chráněn 5–10 let. Proti žloutence typu B je potřeba podstoupit očkování třikrát v průběhu šesti měsíců. Ochrana je pak již celoživotní.₄

Má-li žloutenka typu A nekomplikovaný průběh, trvá obvykle 2–4 týdny. Rekonvalescence pak probíhá několik týdnů, důležitý je klid na lůžku, dieta a přísun vitamínů. Typ A nemívá trvalé následky. Přibližně u 10 % nemocných však nastávají komplikace, k celkovému zotavení pak dochází až za několik měsíců.₉ Po prodělaném onemocnění má člověk již celoživotní imunitu.

Žloutenka typu B se přenáší krví a tělesnými tekutinami, k nákaze dochází nejčastěji při sexuálním styku nebo injekčním užíváním drog. Možný je ale i přenos z těhotné ženy na dítě. V akutní fázi trvá 4–12 týdnů a zejména u starších osob a těhotných žen může mít velmi těžký průběh. Především u dětí se vyvíjí do chronického onemocnění, chronici jsou potom trvalým zdrojem nákazy.₁₀

Světový den boje proti žloutenkám byl poprvé vyhlášen v roce 2008 pod záštitou Světové aliance proti žloutence (World Hepatitis Alliance). Snahou je zvýšit povědomí o chronické virové hepatitidě a zároveň zajistit podobnou osvětu a podporu v politice, jako mají například nemoci HIV/AIDS, tuberkulóza nebo malárie. V roce 2010 byl Světový den boje proti žloutenkám oficiálně schválen a od té doby je organizován každoročně.₈

Zdroje:

1. https://zdravi.euro.cz/denni-zpravy/z-domova/zloutenka-strasi-cesko-lecba-je-pritom-stale-ucinnejsi-482637
2. http://www.hygpraha.cz/dokumenty/svetovy-den-hepatitidy—28–cervence-2017-3189_3189_161_1.html
3. http://www.lekarnickekapky.cz/leky/deti-a-maminky/ockovani-proti-zloutence.html
4. http://www.lekarnickekapky.cz/leky/spravne-po-uzivani-leku/eliminujme-spolecne-hepatitidu-vhodnou-prevenci.html
5. http://www.pediatriapreprax.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=4281&magazine_id=4
6. http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/plne_znani/letaky/hepatitidy.pdf
7. https://www.ockovacicentrum.cz/cz/zloutenka-typu-ab
8. https://www.mestokladno.cz/svetovy-den-proti-zloutenkam-28-7/d-1448379
9. https://www.mzcr.cz/Soubor.ashx?souborID=7413&typ=application/msword
10. http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Hepatitidy/2015_trendy_vir_hep_v_CR.pdf

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991. 

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.