6 nejabsurdnějších hygienických předpisů v České republice

Autor: Redakce | Zpravodaj | 17. 4. 2016

Dačice, 18. dubna Na hygienu v restauracích, výrobních podnicích, prodejnách i firmách jsou kladeny velmi přísné požadavky. Hygienické zásady ustanovuje legislativa a na jejich dodržování dohlíží řada kontrolních orgánů. Občas se však najdou normy, které se mohou zdát poněkud zvláštní nebo mají mezery ve výkladu. Podívejte se s námi na šest nejabsurdnějších hygienických předpisů, které u nás platily, platí nebo platit mohly.

1. Darujte potraviny charitě. Jinak vám hrozí pokuta 10 milionů korun

Podle připravované novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích mohou dobročinné organizace získat zdarma potraviny, které nejsou určené k prodeji, neboť nesplňují hygienické požadavky. Tyto potraviny mají zpravidla deformovaný obal nebo chybné či nedostatečné označení. Musejí být ovšem zdravotně nezávadné a neohrožovat lidské zdraví. Podmínkou je, aby posloužily charitativním a humanitárním účelům, tedy aby byly rozdávány lidem v hmotné nouzi. Na první pohled se může zdát, že se jedná o vstřícný krok, kdyby jej ovšem zákon neukládal supermarketům a dalším prodejcům potravin, jejichž prodejní plocha zabírá více než 400 metrů čtverečních, jako povinnost. Pokud totiž nebudou tímto způsobem přispívat na charitu, hrozí jim pokuta ve výši až 10 milionů korun.

2. Kontrolovat restaurace by už nemuseli hygienici

Novela zákona o potravinách měla též původně omezit pravomoc krajských hygienických stanic. Podle plánů jim totiž měla znemožnit kontrolovat zdravotní nezávadnost pokrmů servírovaných v restauracích. Dozor nad bezpečností veřejného stravování by převzala Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která však podle hygieniků nemá oprávnění ani vzdělání ke kontrole zdravotního stavu personálu přicházejícího s jídlem do styku. Každý rok přitom za porušení osobní hygieny či nedostatečnou zdravotní způsobilost přijde v pohostinství o práci až 2 tisíce lidí. „Pokud se s potravinami nenakládá podle nejvyšších hygienických standardů, mohou být kontaminovány při zpracování, skladování i další manipulaci. I rozdíl 1 °C v chladicím boxu může znamenat, že se potraviny stanou zdraví závadné. Neméně důležitý je i samotný zdravotní stav kuchařů a kuchyňského personálu, který s potravinami přichází do přímého kontaktu a tím je může znehodnotit,“ vysvětlil Petr Píša, technický ředitel společnosti Frigomont, předního českého dodavatele chladírenské a mrazírenské technologie. Poslanci však na konci března pozměňovací návrh zamítli a kontrolu ponechali v rukou hygieniků.

3. Česká vlaječka nemusí označovat zboží vyrobené u nás

Poslanecká sněmovna ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství plánuje zavést rovněž nové označení „Česká potravina“. To by zákazníkům mělo garantovat, že se jedná o původní tuzemský produkt. Potraviny vyrobené v České republice jsou v poslední době značně vyhledávané a nové označení by mělo spotřebitelům poskytnout tuto záruku již na první pohled. Nové označení by ovšem fungovalo paralelně s již používanou značkou „Český výrobek“, kterou uděluje Potravinářská komora ČR. Problematickým by se mohl ukázat fakt, že obě etikety by používaly takřka totožné grafické vyobrazení, tedy českou vlaječku s černým textem ve spodní části cedulky. A to by mohlo spotřebitele snadno zmást, protože původ potravin se v obou případech liší. Zatímco produkt označený „Česká potravina“ požaduje, aby u nezpracovaných potravin, mléka a vína pocházelo 100 % složek z tuzemska, aby zpracované potraviny obsahovaly nejméně 75 % českých složek a aby byl vícefázový výrobní proces plně realizován v Česku, „Český výrobek“ tak přísné nároky nemá a podíl tuzemského složení lze u něj určit individuálně. Otázkou proto zůstává, jaký význam pro spotřebitele by měla koexistence dvou českých vlajek na produktech, pokud 100% české potraviny vlastně označovat nemusejí.

4. Kvůli úpravám značení potravin zmizela malá balení výrobků

Před dvěma lety též došlo ke změnám v označování potravin. Evropská a česká legislativa tehdy nařídila opatřit balený i nebalený sortiment novými etiketami, které by obsahovaly povinné údaje a informovaly by tak o zemi původu, alergenech, výživových hodnotách, sladidlech, opakovaném zmražení a dalším. Písmo přitom mělo mít velikost nejméně 1,2 mm a cedulky musely být umístěny v hlavní části přední strany produktu. Tyto požadavky se však mnohdy ukázaly jako nesplnitelné. Ne na všechny výrobky totiž bylo možné požadované informace vložit, proto muselo mnoho výrobců ukončit prodej nejmenších balení svých produktů.

5. Vymalování firemních prostor nařizuje stát

Od roku 2007 platí nařízení vlády, které firmám určuje lhůtu, jak často mají vymalovat prostory svých provozoven. Tento požadavek se setkal s kritikou řady hygieniků i majitelů společností, neboť rozhodnutí o této aktivitě by mělo být založeno na individuálním posouzení. Zákon změnil také povinnost pravidelného úklidu pracoviště, který byl předtím zapotřebí jednou za den, poté však byla jeho frekvence upravena podle druhu znečištění.

6. Skříňky na pracovištích mohou být jakkoliv vysoké

Jak snadno se může stát norma kontroverzní, se ukázalo například i u novely normy ČSN 73 4108 týkající se hygienických zařízení a šaten z roku 2013. „Nová verze totiž neobsahuje údaj o tom, jak má být šatní skříňka vysoká,“ sdělil Miroslav Doležal, ředitel odboru hygieny práce. Starší verze přitom přikazovala, že skříňka musí mít výšku nejméně 190 cm. „Vznesli jsme tedy dotaz na Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, jenž normy vydává. Dozvěděli jsme se, že úřad sice normy vydává, ale neprovádí jejich výklad. To přísluší tomu, kdo normu vypracoval. V našem případě to byla soukromá osoba, se kterou však úřad přestal komunikovat,“ vysvětlil Doležal. Nyní tedy nastala situace, kdy zaměstnavatel může vybavit šatny skříňkami, ty ovšem mohou být jakkoliv vysoké.

 

O společnosti Frigomont, a. s.

Společnost Frigomont, a. s., je komplexním dodavatelem technologických celků pro potravinářský, zdravotnický, chemický, výzkumný a farmaceutický průmysl. Frigomont, a. s., je zároveň předním českým výrobcem průmyslových dveří se zaměřením především na čisté prostory, chladírenské dveře, mrazírenské dveře, izolační a hygienické dveře. Je předním dodavatelem chladírenských a mrazírenských boxů, skladů a výroben v potravinářském průmyslu. Je vlastníkem certifikátů a osvědčení HACCP, GMP, ISO 9001, ISO 14001.

Společnost byla založena v roce 1994, kdy stávající vedení společnosti zahájilo podnikatelskou dráhu v oboru servisu, montáže a prodeje chladírenských, mrazicích a klimatizačních technologií u obchodních organizací, potravinářských podniků, podniků veřejného stravování i u občanů. V roce 1997 v souvislosti s rozšiřováním aktivit vzniklo sdružení podnikatelů, které realizovalo dodávky technologií a provádělo inženýring. Postupně se společnost přetransformovala na stavebně inženýrskou firmu působící po celé České republice a v okolních zemích.

O Krajské hygienické stanici Jihomoravského kraje

Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně je správní úřad, zřízený na základě § 78, písm. b) zákona č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a to k datu 1. 1. 2003. KHS JMK byla zřízena k výkonu státního zdravotního dozoru a dalších činností, vycházejících z platných právních předpisů. V čele KHS JMK je ředitel KHS JMK. Ve smyslu platných ustanovení zák. č. 234/2014 Sb., o státní službě je KHS JMK služebním úřadem.

 

Kontakt

Arnošt Čáp

provozní ředitel

mobil: +420 602 325 606

telefon: +420 384 420 415

e-mail: press@frigomont.cz