Životu nebezpečné virózy

Praha, 14. října 2015 – V lidské populaci koluje celá řada víceméně neškodných virů, s nimiž se lidský organismus umí poměrně snadno vypořádat. Patří mezi ně například klasické rhinoviry způsobující nemoci z nachlazení_,1 nebo rotaviry, které jsou příčinou průjmových onemocnění.₂ Viry způsobují ale také řadu smrtelných onemocnění, například chřipku, spalničky nebo klíšťovou encefalitidu.₄ Velmi obávaná jsou i nová virová onemocnění např. ebola, SARS nebo MERS, která sužují zejména země třetího světa.₃ Které virózy nás skutečně ohrožují na životě a které dokážeme léčit?

Nebezpečí většiny viróz spočívá především v tom, že na ně neznáme lék. Na viry nepůsobí antibiotika a jejich léčba je pouze symptomatická (tlumíme jen příznaky)._1,6 Na některé typy virů máme ale vakcíny a můžeme se chránit očkováním – např. na spalničky, chřipku_4,5 a nově i ebolu.₈ Důležitým faktorem je také způsob šíření nemoci. Řada virů se totiž šíří v prostředí velmi snadno tzv. kapénkovou infekcí,_1,6 i když jejich původcem jsou zvířata (ptáci a prasata v případě chřipky,₅ velbloudi u syndromu MERS,₁₁ opice u SARS a eboly)._9,10 Tyto virózy jsou pak vysoce nakažlivé, šíří se ve vlnách, epidemiích nebo dokonce pandemiích a mají výrazně vyšší úmrtnost než ostatní nemoci._5,12

Pro šíření a průběh nemoci má velký význam také odolnost jedince (stav imunitního systému) a hygienická prevence. Oslabený organismus viru podlehne snáz než zdravý jedinec, proto bývají hůře postiženy oblasti třetího světa než vyspělé země s vysokým hygienickým standardem, komfortním zdravotnickým zázemím a dostupnou pestrou stravou._1,6 V době, kdy do Evropy míří vlny imigrantů z rozvojových či válkou zmítaných zemí, bychom se měli zamyslet nad tím, zda exotické viry nemohou ohrozit i nás. Epidemiolog, prof. Roman Chlíbek z katedry epidemiologie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, k tomu říká: „Nebezpečné infekční choroby se k nám tímto způsobem mohou dostat, to nevylučuji. Ale spíše než ebola hrozí třeba tuberkulóza, dětská přenosná obrna, záškrt nebo spalničky.“

V našem podnebném pásmu však byla a je největší hrozbou především chřipka (zejména virus typu A včetně ptačí a prasečí mutace),₅ která je vůbec nejstarším, nejrozšířenějším a nejsmrtonosnějším virovým onemocněním._3,4,12 Virus chřipky mění každý rok svou genetickou podobu₆ a v našich klimatických podmínkách má ideální podmínky pro šíření zejména na podzim a na jaře._1,3 Celosvětově ohrozí chřipka každý rok 10 % populace a zhruba 500 000 osob každý rok infekci podlehne.₅ V České republice se chřipkou ročně nakazí statisíce obyvatel (10 – 30 % populace) a na její následky zemře každý rok zhruba 1 500 lidí.₆ To je dvakrát víc, než jich ročně zemře při dopravních nehodách.

Hlavní riziko chřipky je v jejím sklonu k častým závažným komplikacím, problém je i podceňování a zaměňování za běžné nachlazení (běžnou lehkou virózu).₆ Na rozdíl od pouhé nemoci z nachlazení má však chřipka výraznější příznaky – vysokou horečku, bolesti svalů a kloubů, suchý dráždivý kašel a celkovou silnou únavu těla.₆ Aktuální pandemickou hrozbu tvoří hlavně subtypy H5 a H7, které cirkulují v ptačí populaci především v jihovýchodní Asii (tzv. ptačí chřipky) a od roku 1997 již bylo několik lidských onemocnění touto chřipkou zaznamenáno.₅

Ebola, známá jako krvácivá horečka, má velmi vysokou úmrtnost (může končit až v 90 % smrtí), ale řádí především v Africe – ohnisko nemoci se nachází v Guineji, Libérii, Sieře Leone a Nigérii. Největší epidemie této nemoci propukla na přelomu let 2013 a 2014 v západní Africe a do dnešního dne se ebolou nakazilo přes 28.000 osob a zemřelo více než 11.000 lidí.₃ Riziko nákazy pro Evropany je ale velmi malé. K přenosu dochází přímým kontaktem s krví nebo tělními tekutinami nakaženého zvířete (opice nebo kaloni) a virus k šíření potřebuje mimořádně teplé počasí (přes 30 stupňů)._7,10

Akutní respirační syndrom SARS se objevil v roce 2002 v Číně. Během několika měsíců se nakazilo přes 8.000 lidí a z tohoto počtu 774 lidí zemřelo. Nemoc má vysoký epidemiologický potenciál a neexistují na ni žádné léky ani vakcína. Ve vyspělých zemích se ale díky kvalitním zdravotnickým službám a vysokému hygienickému standardu podařilo šíření viru zastavit, většina nakažených se spontánně uzdravila a od roku 2004 nejsou známy žádné další výskyty této nemoci._1,9

Nejnovější smrtelný virus MERS se vyskytl v roce 2012 v oblasti Arabského poloostrova a Jordánska. Oproti SARS má podstatně větší úmrtnost, ale výrazně pomaleji se šíří. Hlavním důvodem obavy z této nemoci je skutečnost, že není objasněn způsob přenosu, ví se pouze, že zdrojem nákazy jsou egyptský netopýr a velbloud.₁₁

Proti některým virózám se můžeme bránit očkováním

Proti některým typům virů se vědcům podařilo vyvinout aktivní vakcíny a je tedy možné se proti nákaze nechat očkovat._6,8 Osvědčilo se například očkování proti chřipce (včetně prasečího a ptačího subtypu), spalničkám nebo neštovicím, což je vůbec nejstarší zavedené očkování. Nedávno byla úspěšně testována i vakcína proti ebole a podle Světové zdravotnické organizace by do příští epidemie měla být již k dispozici.₈

 

	MÍSTO VÝSKYTU	POČET ZÁVAŽNÝCH PRŮBĚHŮ NEMOCI	POČET ÚMRTÍ	OČKOVÁNÍ
CHŘIPKA	Celý svět	3-5mil./ročně	250-500 tis./ročně	ANO
EBOLA	Sierra Leone, Libérie, Guinea	28.109	11.305	ANO
SARS	Čína, Singapur, Kanada, Vietnam	8.090	774	NE
MERS	J-V Asie, Blízký východ	1.493	527	NE

    zdroj: 3

Pokud by se k nám přece jen nějaké závažné infekční choroby s imigrační vlnou zavlekly, je podle prof. Chlíbka naše republika připravena i na tuto variantu: „Česká republika je připravena ve stejném rozsahu, jako byla při nedávné epidemii eboly. Jsou vyčleněna zdravotnická zařízení pro izolaci případných imigrantů s vysoce nebezpečnou nákazou v Nemocnici Na Bulovce a v armádním záložním Centru biologické ochrany v Těchoníně. Při výskytu běžné infekce by léčba a izolace probíhala v nejbližších infekčních odděleních příslušných nemocnic nebo na infekčních klinikách fakultních nemocnic.“

Zdroje

1. http://www.tribune.cz/clanek/13211-amp-onemocneni-z-nachlazeni-amp-amp-co-vse-je-muze-zpusobit
2. http://infekcni-nemoci.zdrave.cz/co-jsou-rotaviry/
3. Chlíbek R.: Prezentace na tisk.konf. Umíme včas ochránit svou rodinu před chřipkou?, září 2015
4. http://www.gsos.cz/man/biola/pk.Z-PL3-1-Viry_-_virov%C3%A1_onemocn%C4%9Bn%C3%AD_%C4%8Dlov%C4%9Bka.pdf
5. http://www.medica-langer.cz/dokumenty/chripka_2011.pdf
6. http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2011/09/02.pdf
7. http://ec.europa.eu/health/preparedness_response/docs/ebola_infotravellers2014_cs.pdf
8. http://news.sciencemag.org/health/2015/07/ebola-vaccine-works-offering-100-protection-african-trial
9. http://www.cdc.gov/sars/about/fs-sars.pdf
10. http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs103/en/
11. http://www.szu.cz/tema/prevence/mers-cov-prvni-pripad-podezreni-na-onemocneni-v-cr-1
12. Klinická farmacie II. Beran Chřipka – https://books.google.cz/books?id=H39VAwAAQBAJ&pg=PA41&dq=ch%C5%99ipkov%C3%A9+pandemie&hl=cs&sa=X&ei=Lk1oVYvOCYT0Uo3YgogC&ved=0CC4Q6AEwAw#v=onepage&q=ch%C5%99ipkov%C3%A9%20pandemie&f=false

 

Více na www.ockovaniprotichripce.cz

KONTAKT:

Kateřina Jíchová

email: katerina.jichova@allmedia4u.cz
M: +420 603 280 300