Oční klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty UK slaví 200 let od svého založení

Autor: Redakce | Zpravodaj | 13. 6. 2018

Praha, 14.6.2018 (VFN)

Pracoviště, jehož odborníci se hlásí k odkazu takových výzkumníků na poli anatomie a fyziologie, jakými byli Jan Evangelista Purkyně a Jiří Procházka a na něž neméně významně navazují, slaví další převratné úspěchy na národním, ale i mezinárodním poli. V posledních letech odhalením dvou genů, jejichž mutace způsobují rohovkovou dystrofii. Pacienti se vzácnými onemocněními mají novou šanci na léčbu a zachování zraku.

K tomuto výročí si kromě historie připomínáme i významné milníky, kterých jsme k dnešnímu dni v oftalmologii dosáhli. V průběhu let pokroky a inovace ve vyšetřovacích metodách i přístrojovém vybavení zlepšovaly naši diagnostiku chorob, a to nejen očních, ale i chirurgické výsledky. Mluvíme o štěrbinové lampě, operačním mikroskopu, fakoemulsifikačním přístroji, vitrektomu, laserech či optické koherenční tomografii,“ vypočítává prof. MUDr. Jarmila Heissigerová, Ph.D., MBA, přednostka kliniky.

Je to důležité zejména proto, že postižením oka se mohou manifestovat i jiné závažné choroby, nejčastěji cukrovka, vysoký krevní tlak, skleróza či trombóza cév, nádorové onemocnění či řada autoimunitních onemocnění, jako například sarkoidóza, roztroušená skleróza, ankylózující spondylitida a řada dalších.

Tradice výzkumu se neustále prohlubuje převratnými objevy současnosti

Vědecký výzkum má na Oční klinice VFN a I. LF UK dlouholetou tradici, kterou zahájili již první výzkumníci formátu Jana Evangelisty Purkyně a Jiřího Procházky. Mezi nejvýznamnější objevy pracoviště z posledních let patří odhalení dvou genů, jejichž mutace způsobují rohovkovou dystrofii. V rámci výzkumu Oční klinika spolupracuje s celou řadou významných zahraničních pracovišť včetně Moorfieldské oční nemocnice, UCL Institutu oftalmologie ve Velké Británii nebo s Harvardskou lékařskou fakultou.

Šance pro pacienty odsouzené k úplné slepotě

V návaznosti na tyto objevy se důsledně soustředíme na propojení vědecké práce s klinickou praxí. U pacientů s geneticky podmíněným onemocněním očí zjišťujeme v rámci úzké spolupráce s Laboratoří pro vzácná onemocnění a Laboratoří DNA diagnostiky (KDDL, VFN a 1. LF UK) příčinu jejich choroby na úrovni DNA,“ vysvětluje prof. Heissigerová. Odhalení příčinných mutací přináší v současné době především možnost vyvarovat se přenosu závažného očního onemocnění na další generace. Vzhledem k tomu, že v USA bylo letos schváleno oficiální použití prvního léku opravující poškozený gen RPE65 a celosvětově probíhá řada klinických studií testujících různé genové terapie, očekává v blízké budoucnosti možnost i léčit některé pacienty, kteří jsou zatím odsouzení k úplné slepotě. Klinika Očního lékařství již nyní, díky své prestiži a skvělým výsledkům, dostává nabídky na zapojení svých pacientů do různých klinických studií probíhajících v zahraničí.

Klinika je jediným zástupcem z ČR v Evropské referenční síti pro vzácná onemocnění oka

Díky našemu renomé byla naše Oční klinika VFN a 1. LK UK jako jediná z ČR, a jedna ze čtyř nemocnic z celé střední a východní Evropy, zapojena do Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění oka (ERN-EYE),“ dodává prof. Heissigerová. Tento projekt je podporován Evropskou komisí a jeho hlavním záměrem je podpora vysoce kvalitní, komplexní a nákladově efektivní zdravotní péče pro pacienty se vzácnými chorobami prostřednictvím úzké spolupráce specializovaných zdravotnických zařízení. Zařazení do této sítě předcházelo poskytnutí rozsáhlé dokumentace, posuzovala se odborná úroveň, například vědecké práce na poli vzácných onemocnění, přístrojové a personální zajištění, úroveň spolupráce s pacientskými organizacemi a další kritéria. Zástupce Oční kliniky, doc. MUDr. Petra Lišková, MD, Ph.D., byla navíc vybrána pro své odborné znalosti spoluřízením sekce, která se věnuje předně segmentovým chorobám oka. „Jsem hrdá na to, že Všeobecná fakultní nemocnice v Praze má pracoviště s takovou tradicí a výsledky, které přesahují hranice naší země. A především, že výsledky práce našich špičkových odborníků nejen zvyšují kredit českého zdravotnictví, ale především pomáhají pacientům,“ komentuje Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

 


O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze

www.vfn.cz

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.

Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.


O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy

www.lf1.cuni.cz

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1. LF UK) je v současnosti nejstarší lékařská fakulta ve střední Evropě a největší z českých lékařských fakult. Jejími základními studijními programy jsou všeobecné lékařství a zubní lékařství. Kromě toho 1. LF UK nabízí studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní

vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů, v letošním akademickém roce zde studuje 4426 pregraduálních a 934 postgraduálních studentů.

1. LF UK je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském výzkumu – svědčí o tom jak počty a kvalita publikací, tak i řešených grantových projektů. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka probíhá na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce, ale i v dalších mezioborových centrech včetně řady celostátních.