AFP: Číňanky jezdí do zahraničí za umělým oplodněním

Autor: Redakce | Zpravodaj | 6. 7. 2018

Šanghaj (Čína) 7. července (ČTK/AFP) – Paní a pan Čangovi chtějí mít druhé dítě a rozhodli se pro umělé oplodnění v zahraničí. Když Peking skoncoval s politikou jednoho dítěte, v jihovýchodní Asii prudce vzrostly žádosti čínských manželů o umělé oplodnění. Možnost mít dvě děti tak potěšila Čanga Jin-če a jeho manželku, kteří snili o tom, jak rozšíří svou rodinu. Přejí si využít umělého oplodnění a zmrazení embrya, aby mohli těhotenství odložit na pozdější dobu.

Tato praxe je však v Číně zakázána, umělé oplodnění je omezeno na neplodné páry. V důsledku nové politiky prudce roste počet žádostí neplodných párů o umělé oplodnění na specializovaných klinikách, kde se čekací doba může protáhnout až na jeden rok.

Pan a paní Čangovi se tedy rozhodli odjet do Thajska, stejně jako stále více čínských párů, které za umělým oplodněním jezdí do jihovýchodní Asie, do Spojených států i jinam.

Oplodnění ve zkumavce stojí v Číně kolem 30.000 jüanů (asi 100.000 Kč). V zahraničí je to i několikanásobně více, jsou tam ale nabízeny ještě další možnosti. Pan Čang se například chce ujistit, že jeho dítě nebude mít genetické vady. Takový test je v Číně zakázaný.

“Stojí to hodně peněz, ale já to rád zaplatím, abych měl zdravé dítě,” říká jednatřicetiletý Čang, který je civilním pilotem.

Mnohé páry se rozhodují pro umělé oplodnění v zahraničí, aby bylo možné určit pohlaví dítěte, neboť čínské rodiny dávají tradičně přednost chlapcům. Taková praxe je v Číně zakázaná a přísně trestaná. V zemi je již nyní alarmující poměr mezi hochy a děvčaty: na 116 narozených chlapců připadá 100 dívek.

“Staré čínské přísloví praví: jeden hoch a jedna dívka tvoří celou rodinu,” usmívá se Čang po konzultaci na klinice v Bangkoku, kde reklamní panely v čínštině vychvalují umělé oplodnění.

Je těžké udělat statistiku této turistiky za reprodukcí, ale podle odhadů Státního výzkumného ústavu Čchien-čan loni dosáhla objemu 1,4 miliardy dolarů (přes 31 miliard Kč), o 22 procent více než rok předtím. Zahraniční kliniky reagují na poptávku, najímají čínsky hovořící zaměstnance a propagují své služby u čínských párů, které chtějí druhé nebo i třetí dítě.

Pružnější plánování rodiny dalo desítkám milionů Číňanek právo mít další dítě. Loni většinu porodů v zemi tvořily druhorozené děti, avšak čínské páry, které se sezdávají stále později, mají čím dál větší problém s plodností. Dvanáct procent Číňanek ve věku, kdy by mohly mít dítě, toho nedosáhne přirozenou cestou.

“V Číně je obrovská poptávka, ale my na ni tady nedokážeme reagovat,” přiznává Ž’-Čcheng Čch’-an z nemocnice v Šanghaji. V zemi bylo v roce 2016 uskutečněno jen půl milionu umělých oplodnění na zhruba 400 oficiálních klinik, které jsou zavaleny žádostmi. Dárcovství ovocytů a spermatu, zmrazování embryí a výběr pohlaví jsou přísně zakázány.

Mnohé čínské páry toužící po umělém oplodnění tedy létají do Thajska, Malajsie, Kambodže a dokonce i do Ruska. Některé thajské kliniky uvádějí, že až 80 procent jejich klientely tvoří Číňané.

“Reprodukce vytvořila v jihovýchodní Asii nový sektor,” mne si ruce prezident singapurské společnosti Borderless Health Group (BHG) Wej S’-ang Jü. Tato firma chce vybudovat banky spermatu a ovocytů v Thajsku, Austrálii a ve Spojených státech, které by byly přednostně určeny Číňanům.

Číňanka Li Na a její manžel si vybrali Thajsko, kde se jim díky náhradní matce narodila dvojčata a s pomocí oplodnění ve zkumavce chlapec. Paní Li dnes radí dalším čínským párům, jak postupovat, aby prožily stejnou radost jako ona.

pel spr