Prognóza ČLnK ohledně problémů se zavedením protipadělkové směrnice do praxe se naplnila, a to nejen v ČR – výrobci nedokázali splnit včas a řádně své povinnosti. Bez lékárníků by se pacienti často ke svým lékům nedostali

Autor: Redakce | Zpravodaj | 21. 2. 2019

Praha, 22. února 2019 (ČLnK)

V sobotu 9. února vstoupilo v platnost nařízení EU, které lékárníkům nově ukládá povinnost ověřovat pravost každého jednotlivého balení u vybraných léčivých přípravků (převážně léčivých přípravků na předpis). Česká lékárnická komora (ČLnK) dlouhodobě upozorňovala na úskalí, která nedotažená implementace protipadělkové směrnice přináší. I po téměř 14 dnech od jejího spuštění se potvrzuje, že je systém zatím nevyužitelný, což uznal i ministr zdravotnictví. Neopodstatněná chybová hlášení (tzv. alerty) jsou v lékárnách na denním pořádku. Jen v prvním týdnu ověřování by při striktním dodržení nařízení nemohli lékárníci svým pacientům vydat statisíce balení léčivých přípravků.

Průběžná upozornění ČLnK, že systém nebude při svém startu zcela funkční, se bohužel stala realitou. „Lékárníci v celé ČR jsou při své práci zdržováni nefunkčním systémem a musí svým pacientům trpělivě vysvětlovat, že i když od nich obdrží v danou chvíli neověřitelný lék, mohou si být stejně jako dosud 100% jisti jeho pravostí,“ uvádí ke spuštění protipadělkové směrnice PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK a dodává: „Zbytečná administrativa a s ní spojené vysoké náklady jsou z pohledu současného přetížení lékárníků dlouhodoběji neúnosné. Budeme proto pokračovat ve vyjednávání s ministerstvem zdravotnictví o úhradě nákladů nových povinností. Podporu nám vyjádřila i část poslanců.

Podle interních informací ČLnK se reálná chybovost v lékárnách pohybuje od 30 do 50 %. To potvrzuje i analýza v jedné z pražských nemocničních lékáren, kdy během prvního týdne ověřování proběhlo celkem 1519 komunikací (ověřování, zneplatňování a občasná reaktivace) mezi lékárnou a vnitrostátním systémem NSOL. Komunikace se týkala 153 různých druhů léků a aktivitou bylo vyvoláno celkem 456 alertů,“ přibližuje realitu ověřování v praxi viceprezident ČLnK Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.

Hromadění neověřitelných léčivých přípravků v lékárnách by mohlo ohrozit i zdraví pacientů. Po pár dnech to uznali i samotní distributoři

Představenstvo ČLnK již koncem ledna doporučilo svým členům a provozovatelům lékáren, aby v případě, že po 9. únoru bude neověřitelné takové množství léčivých přípravků, že bude ohrožen přístup pacientů k léčbě, upřednostnili zájem pacientů před povinnostmi vyplývajícími z nařízení FMD. „ČLnK doporučila lékárníkům, aby pacientům byla vydána i balení, která se nepodaří ověřit. Krátce před 9. 2. se k doporučení ČLnK a MZd přiklonily i distribuční firmy a odvolaly své původní prohlášení o nepropouštění neověřitelných šarží, protože takový krok by znamenal nedodání mnoha léčivých přípravků do lékáren. Mezi takovými léčivými přípravky by se totiž vyskytl například i léčivý přípravek Digoxin, který v úložišti není dosud řádně nahraný,“ popisuje vývoj situace Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.

S nepoužitelností systému se potýkají i jinde v Evropě

Komplikace s ověřováním léků mají lékárníci ve všech zemích EU. „Problémy přiznává i Evropská organizace pro ověřování léčiv (EMVO), která v dopise určeném pro národní organizace pro ověřování nazývá období několika následujících měsíců obdobím přechodným. Místo testovacího roku 2019 se začalo hovořit o krizovém období,“ přibližuje situaci ohledně FMD v dalších evropských zemích Mgr. Michaela Bažantová, tisková mluvčí ČLnK.

V rámci EU jsou země, kde je k systému připojena většina lékáren (např. Dánsko, Nizozemí, Německo, Irsko a další), protipólem je pak Polsko, které současně zavádí e-recept a FMD, nebo Francie, kde je pak připojeno méně než 20 % lékáren. „Za nejzásadnější problém považují lékárníci v zemích EU, identicky jako ČLnK, to, že výrobci nenahráli včas data do systému, což působí problémy při výdeji léků. Mnohá data jsou nahrána nesprávně nebo nekompletně. I samotný systém hlásí mnohé technické problémy s generování nadbytečných poplachů (alertů) nebo s potvrzováním správnosti nahraných dat od výrobců. Například španělští lékárníci zaznamenali za první 3 dny fungování přes 15 000 alertů,“ dodává Mgr. Michaela Bažantová, tisková mluvčí ČLnK.

 

 

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.