Pardubičtí chemici proměnili výrobu stěžejní látky pro léčiva

Pardubice 2. dubna (ČTK) – Tým organických chemiků z Univerzity Pardubice vymyslel jiný způsob výroby stěžejní látky, která se používá jako základní surovina pro lidská i veterinární léčiva. Výsledné léky se používají při poruchách erekce, ischemické chorobě dolních končetin, léčbě žaludečních vředů nebo jako podpora při porodech. Informace ČTK poskytla mluvčí školy Martina Macková.

Vědci se zabývali novým postupem výroby Corey alkoholu-A, jde o základní látku pro výrobu léčiv na bázi prostaglandinů. Tyto látky podobné hormonům vznikají prakticky ve všech orgánech těla, jsou v prostatě, plících, cévách, ledvinách nebo v mozku. Ovlivňují třeba tvorbu hormonů či žaludečních šťáv, srážení krve, pomáhají snižovat nitrooční tlak a mohou se účastnit imunitních a zánětlivých procesů v těle.

Technologie vyvinutá na Univerzitě Pardubice se již používá v praxi. Předcházely jí však stovky pokusů. Vědci dokázali při syntéze Corey alkoholu-A mimo jiné nahradit jednu z potřebných surovin. Legislativa zakázala konkrétní rozpouštědlo kvůli ochraně přírody, museli proto najít a použít jiné. Mělo být zároveň i cenově přijatelné.

Chemici spolupracují s firmou, která podle jejich postupu již Corey alkohol vyrábí. Společnost nemusela zastavit výrobu, zároveň se jí ani neprodražila. Vědecké týmy Univerzity Pardubice spolupracují se soukromým sektorem, aby věděly, co se v praxi děje. „Co platilo před deseti až 15 lety, může být dnešní praxi na hony vzdálené, nechceme o kontakt s praxí přijít,“ řekl Aleš Imramovský z Univerzity Pardubice, kterému s projektem pomohlo univerzitní Centrum transferu technologií a znalostí.

Nevýhodou je to, že výzkumné výsledky si akademici nemohou zařadit do svého portfolia, nemohou je vydat jako odborné publikace a zvyšovat hodnocení výkonu své katedry. Soukromé firmy si totiž chrání výsledky duševního vlastnictví, aby je nezačala používat konkurence, dodal Imramovský.

jlc hj

Spalničkami se v Praze letos nakazilo 135 lidí, více dospělí

Praha 1. dubna (ČTK) – V Praze od začátku roku onemocnělo spalničkami 135 lidí, loni jich bylo 103 za celý rok. Za minulý týden přibylo dalších devět nových případů, oproti předchozímu týdnu je to méně než polovina. ČTK o tom v tiskové zprávě informovala Hygienická stanice Hlavního města Prahy. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) jich letos může být v celé České republice kolem tisícovky.

„Letos vykazované statistiky vysoce překračují nárůst případů v roce 2018, kdy se za celý loňský rok v Praze vyskytly 103 případy. Každý nový případ detailně šetříme a nařizujeme potřebná protiepidemická opatření,“ uvedla Zdeňka Jágrová, pověřená zastupováním ředitele pražské hygienické stanice a zároveň ředitelka protiepidemického odboru.

Dvě třetiny pacientů se spalničkami v Praze jsou dospělí. V naprosté většině se u nichž se nepodařilo ověřit, jestli v dětství prodělali očkování. Onemocnělo také 39 dětí a mladých do 20 let, z nichž 28 se povinnému očkování nepodrobilo. V Česku je očkování proti spalničkám aplikováno ve 13 měsících a znovu mezi pátým a šestým rokem.

Nemoc se šíří kapénkami ve vzduchu a je vysoce nakažlivé. Inkubační doba, tedy čas od vniknutí původce nákazy do organismu po první příznaky, je sedm až 21 dní. Při léčbě je ze zákona povinná hospitalizace na infekčním oddělení a izolace po dobu sedmi dnů od objevení vyrážky.

V Praze byla epidemie spalniček vyhlášená už v loňském roce. Hygienici kvůli tomu vyšetřovali od začátku roku 2018 už téměř 2000 lidí a 888 z nich mělo kvůli nemoci nařízenou karanténu. Už loni bylo kvůli riziku nákazy vyšetřeno na výskyt protilátek stovky pražských zdravotníků, letos očkování ministr zdravotnictví nařídil ve státních nemocnicích na některých odděleních povinně.

Epidemii spalniček projednávala podle hygieniků také Epidemiologická komise Hlavního města Prahy. Také ona doporučila očkování zaměstnanců pražských nemocnic a jiných zdravotnických a sociálních zařízení nebo v řadách složek integrovaného záchranného systému. Vyšetření protilátek a v případě nutnosti přeočkování absolvují v současné době také zaměstnanci hygienické stanice.

„Snažíme se předávat informace mladším lékařům, z nichž mnoho dosud, díky dříve vysoké proočkovanosti, spalničky ve své praxi nevidělo. Neočkovaní jedinci mají devadesátiprocentní pravděpodobnost, že se v případě setkání s nemocným spalničkami nakazí, a to bez ohledu na věk nebo sílu imunitního systému,“ doplnila.

Odborníci se domnívají, že za šířením spalniček v Česku je také pokles podílu očkovaných v populaci kvůli odmítání či odsouvání očkování. Dalšími důvody je vymizení imunity získané očkováním v dětství u části dospělých, případně import nemoci ze zahraničí.

Příznaky nemoci jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek. V ústech mohou být bělavé tečky se zarudlým okolím. Čtvrtý až pátý den se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.

Počty případů spalniček v Praze:

Počty případů v Praze za jednotlivé týdny

zdroj: Hygienická stanice Hlavního města Prahy

*do 29. března 2019

van mal

Plné poprsí pomocí plastiky? Útlý hrudník už není překážkou!…

Praha, 1. dubna 2019 (Medimplant) – Některé ženy příroda v oblasti dekoltu neobdařila, jiné nejsou spokojeny s tvarem svých ňader. Například po kojení. Nejčastějším a nejúčinnějším řešením, jak poprsí dodat potřebný objem i tvar, je plastická operace pomocí prsních implantátů. Avšak i tato vyhledávaná metoda může narážet na určité limity. Až doposud totiž byly při úpravách prsou v nevýhodě ženy s úzkým hrudníkem, které se ve výběru implantátu musely spokojit jen s menšími objemy. Sen o plných, přitažlivých prsou se jim tak často rozplynul po konzultaci s plastickým chirurgem, který je seznámil s limity dané právě proporcemi jejich hrudníku. Situace se ale změnila s uvedením nového typu prsního implantátu amerického výrobce Mentor s názvem MemoryGel™ Xtra. Díky jeho unikátní konstrukci s extra vysokou projekcí jsou tyto implantáty vhodné právě pro ženy s drobnějším hrudníkem, které by byly v minulosti nuceny zvolit nevyhovující velikost.

Ročně se v České republice provede přibližně 20 až 30 000 plastických operací a z toho je asi 9 000 operací prsou. Ty patří mezi nejvyhledávanější zákroky na klinikách plastické chirurgie vůbec, přičemž nejžádanější je právě zvětšení prsou neboli tzv. augmentace. Do ambulancí lékařů tak míří tisíce žen. „Obvykle dokážeme vytvarovat poprsí, s nímž bude žena spokojena a velikostně i tvarově bude odpovídat její tělesné konstituci. Avšak pro ženy s drobným hrudníkem může být problém vybrat vhodné kulaté implantáty, které by poskytly žádaný objem. Základna implantátu je při vyhovujícím objemu na jejich hrudník obvykle příliš velká. Někdy je proto nutný kompromis mezi přáním pacientky a reálnými možnostmi,“ říká MUDr. Juraj Payer z pražské Premier Clinic. Pokud by lékař nerespektoval anatomii hrudníku pacientky, mohl by výsledek takového zákroku vést ke zdravotním komplikacím.

Změnu však představují kulaté prsní implantáty Mentor MemoryGel™ Xtra, které i přes menší základnu vytvářejí plný dekolt. Mají totiž jedinečný design s extra vysokou projekcí, tj. vyklenutím, které dodává ňadrům bujnost a zaručuje dokonalý estetický efekt. Implantát je vyplněn vysoce konzistentním gelem, který neunikne ani v případě porušení celistvosti silikonového obalu. Zásluhou jedinečných vlastností gelu se prsní implantáty Mentor MemoryGel™ Xtra věrně podobají přirozené prsní tkáni. Současně tento gel umožňuje, aby ňadra měla dlouhodobě stálý tvar. Také díky tomu jsou v USA oblíbené mezi ženami i mezi chirurgy – devět z deseti žen zvolilo tyto implantáty při slepém testu jako přirozenější na dotek¹ a rovněž plastičtí chirurgové je zvolili častěji než implantáty jiných značek.²

„Rozhodne-li se žena pro zvětšení prsou, předně by se měla obrátit na plastického chirurga, který používá výhradně certifikované prsní implantáty, u nichž lze zaručit kvalitu a bezpečnost,“ upozorňuje MUDr. Jiřina Šilhánková z GIA clinic. Vhodný typ a konkrétní velikost implantátu pomůže ženě vždy nejlépe vybrat atestovaný plastický chirurg při konzultaci. Určitě by se ženy neměly spokojit pouze s radou asistentky nebo prodejce implantátů. Pozor také na nejrůznější vizualizace, zejména pokud jsou prováděny mimo kliniku plastické chirurgie, tam mohou být výsledky velmi zavádějící. Zkušení lékaři také znají výsledky klinických studií a dokáží fundovaně zodpovědět dotazy ohledně kvality prsních implantátů. Z hlediska bezpečnosti implantátů je důležitá i certifikace CE a FDA. Českým lékařům byl nový typ implantátů Mentor MemoryGel™ Xtra představen na podzimním Kongresu Společnosti plastických chirurgů v Olomouci. „Možnosti, které přináší nová řada implantátů Mentor MemoryGel Xtra vítám, protože řeší estetické požadavky určitého spektra pacientek, kterým nebylo dosud možné zcela vyhovět. Současně považuji za podstatné, že implantáty Mentor jsou z pohledu bezpečnosti dlouhodobě nejprověřenější na trhu a dosažené estetické výsledky jsou stabilní, takže pacientky jsou spokojené i mnoho let po augmentaci,“ dodává MUDr. Šilhánková z GIA clinic.

Jak rozpoznat bezpečný implantát?

Podstatným indikátorem kvality implantátů jsou právě certifikáty. Vedle evropské CE certifikace jsou některé implantáty prověřené také americkým Ústavem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). FDA je považován za nejpřísnější a nejvíce renomovaný kontrolní orgán, protože před udělením certifikátu vyžaduje dlouhodobé klinické studie, rozsáhlá testování, chemické analýzy a mnohastupňové kontroly používaných materiálů.

Společnost Mentor má v současné době k dispozici nejrozsáhlejší dlouhodobá, veřejně dostupná klinická data o chování implantátu v lidském těle. Dlouhodobé klinické studie opakovaně prokazují, že i v 10 letech po operaci mají nejnižší riziko pooperačních komplikací prsní implantáty této značky, které jsou tak aktuálně objektivně nejprověřenějšími prsními implantáty na trhu, a tudíž je u nich riziko komplikací nejnižší.

Poslanci chtějí upravit školení v údržbě zdravotnických přístrojů

Praha 1. dubna (ČTK) – Dodavatelé zdravotnických přístrojů možná budou povinni proškolit pracovníky nemocnic v jejich kontrolách, údržbě a opravách, pokud o to nemocnice požádá. Za školení by si dodavatelé mohli účtovat jen skutečně vynaložené náklady a nesměli by časově omezovat platnost potvrzení o školení. V novele o zdravotnických prostředcích to navrhla skupina poslanců hnutí ANO, ODS, hnutí SPD a Starostů.

Cílem úprav je podle předkladatelů zamezit nežádoucím, byť nyní legálním praktikám, kterými se dodavatelé přístrojů snaží vytvářet další zisk. Naopak zdravotnickým zařízením by navrhované změny zákona mohly podle nich přinést úspory.

Dodavatel přístroje může v současnosti žádost nemocnice o proškolení jejích zaměstnanců odmítnout nebo požadovat za školení neúměrnou částku, napsali autoři v důvodové zprávě. Nemocnice se tak podle nich může stát závislá na drahém externím servisu přístrojů.

Pokud by novela platila, dodavatelé by pracovníky nemocnice na její žádost museli jednorázově proškolit a mohli by za tuto službu účtovat jen „prokazatelně a účelně vynaložené náklady“, tedy například náklady na dopravu, stravné a čas strávený školením. Navrhovanou časově neomezenou platnost potvrzení o školení předkladatelé zdůvodňují nynějšími praktikami, kdy dodavatel prodá přístroj pod nákladovou cenu, následně ale nutí nemocnice k pravidelné účasti na drahých školeních.

Pokud by dodavatel požadované školení nezajistil, hrozila by mu podle novely pokuta až 300.000 korun. Stejnou horní hranici sankce předkladatelé navrhují pro případy, pokud by školitel nevydal potvrzení o školení.

Předlohu nejprve projedná vláda. Rozhodnou o ní zákonodárci. Autoři chtějí, aby ji Sněmovna schválila zrychleně už v prvním čtení.

mbc mha

Zhasnutí světla dechem i ovládání notebooku pohybem očí. INSPO 2019…

Praha, 1. dubna 2019 (BMI)

Umělá inteligence byla zvýrazněným tématem 19. ročníku konference INSPO o technologiích pro osoby se specifickými potřebami. Rekordních 521 účastníků vidělo v Kongresovém centru Praha mimo jiné asistenční robot Eiffel, který na dálku z domova v Hustopečích nad Bečvou ovládal hlasovými povely na vozík upoutaný Jiří Jambor. Hector Minto z Microsoftu představil přelomovou mobilní aplikaci Seeing AI, která umí přečíst nápisy i rozpoznávat předměty a osoby, a navíc se díky umělé inteligenci neustále učí. K úspěchu konference přispěl moderátor Daniel Stach.

Tvůrce robotu Eiffel Petr Uličný ze společnosti Benetronic získal v hlasování publika cenu za nejlepší přednášku dopoledního programu. Jeho koncept chytré asistence umožňuje ovládat vybavení celé domácnosti jen pomocí inteligentní kompenzační pomůcky, jejíž součástí je speciální ústní myš, ovládaná například jazykem, dechem nebo hlasovými příkazy.

Odpoledne se jednání rozdělilo do tří sálů. V sekci Přístupnost nejen webu nejvíce ocenili účastníci přednášku Tomáše Jelínka. V ní představil aplikaci Cash Reader, která umožňuje nevidomým uživatelům rozpoznávat bankovky. Kromě toho expozice Cash Reader získala i cenu pro nejlepšího vystavovatele.

Lenka Říhová a Iva Jelínková ze Speciální ZŠ Poděbrady nejvíce zaujaly publikum v sekci věnované využití ICT při vzdělávání a zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Jejich prezentace byla zaměřena na rozvoj rané komunikace a alternativní komunikace u dětí se speciálními potřebami s využitím technologií. A to jak prostřednictvím tabletů a vhodných komunikačních aplikací, tak softwarových programů a aplikací, díky nimž se příprava komunikačních materiálů zjednodušší a zefektivní.

V sekci o informačních a komunikačních technologiích pro osoby se sluchovým postižením uspěl Jan Wirth. Představil první online platformu Deaf Travel, která boří komunikační a informační bariéry při cestování lidí se sluchovým postižením a která vzešla ze startupového programu Laboratoř Nadace Vodafone. Poskytuje prohlídky památek a jiných turistických atrakcí prostřednictvím videí ve znakovém jazyce doplněných titulky.

Celkem zaznělo na konferenci 24 odborných přednášek a představilo se rekordních 38 vystavovatelů. Ti umožnili návštěvníkům získat na jednom místě přehled o aktuální nabídce nejnovějších kompenzačních pomůcek, aplikací, programů a služeb pro osoby s různým zdravotním postižením. Například v expozici Spektry bylo možné vyzkoušet ovládání notebooku, telefonu a spotřebičů v domácnosti pohledem.

Novinkou letošní konference byla zaměstnavatelská zóna. Jejím záměrem bylo ukázat, že lidé se speciálními potřebami se nemusí bát hledat práci i u větších společností. Společnou přednášku „Nebojte se velkých zaměstnavatelů“ si připravily společnosti Vodafone a Komerční banka. Nadace Vodafone kromě toho na svém stánku nabídla zájemcům i dva workshopy, zaměřené na rady pro psaní životopisu a na pomoc při přípravě na pracovní pohovor.

Na konferenci byla pak již popáté udělena Cena Nadace Vodafone Rafael za ICT inovace pro kvalitnější život lidí se zdravotním postižením. Ocenění spojené s finanční podporou 200 000 korun získala Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých za projekt Knihovna digitálních dokumentů. „Knihovna nabízí přes 29 000 titulů, které jsou lidem se zrakovým postižením přístupné zcela zdarma, a to v hlasové podobě či ke čtení na braillském řádku. Věříme, že díky ceně Rafael se dál rozšíří, aby sloužila ještě více lidem se zrakovým omezením,“ říká Adriana Dergam, místopředsedkyně správní rady Nadace Vodafone.

Vyhlášeny byly rovněž výsledky 15. ročníku literární soutěže Internet a můj handicap. Autoři s nejrůznějším zdravotním postižením v ní svými texty popisují, jak jim internet nebo telefon pomáhá se vyrovnat s daným handicapem. Velký smysl pro humor letos prokázal Ladislav Kratochvíl, který získal první cenu a 7 000 korun od ČSOB za příspěvek Automat na přepis řeči mi rozumí.

Generálním partnerem konference INSPO 2019 je Nadace Vodafone, která dlouhodobě podporuje využívání technologií pro lidi se speciálními potřebami. Partnery jsou Autocont, CZ.NIC, ČSOB, Microsoft, Skupina ČEZ a Teiresiás, mediálními partnery ČTK Protext a portál Helpnet. Projekt je realizován za pomoci Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška. Konferenci INSPO pořádá BMI sdružení s pomocí spolku Křižovatka.cz.

Počet ohnisek moru včelího plodu v Moravskoslezském kraji klesl

Ostrava 31. března (ČTK) – Veterinární inspektoři loni u včelstev v Moravskoslezském kraji zjistili 23 ohnisek nákazy morem včelího plodu. Zlikvidováno kvůli tomu muselo být 108 včelstev. Situace byla výrazně příznivější než v roce 2017, kdy bylo v kraji zjištěno 80 ohnisek nákazy. ČTK to řekli ředitel Státní veterinární správy pro Moravskoslezský kraj Severin Kaděrka a ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Pavel Paciorek.

„Pro nás to číslo 23 ohnisek je velice pozitivní. Svědčí to o tom, že nákaza ustupuje a že ta opatření přijatá v chovech včel jsou účinná,“ řekl Paciorek.

Včelstva, u nichž je výskyt nemoci zjištěn, se musí likvidovat, aby se zabránilo šíření nákazy. Obvykle jsou včelstva spálena. Chovatelé mají nárok na náhradu od státu. V kraji je téměř 6000 včelařů, kteří mají na zhruba 8000 stanovištích přes 65.500 včelstev.

„S morem se potýkáme už několik let, řádově šest sedm roků. Čísla byla veliká, pohybovali jsme se kolem 80 – 70 ohnisek za rok. Hodně nám pomohl krajský úřad, který poskytl v uplynulých letech včelařům dotace. Provedla se vyšetření všech včelstev, pochopitelně se ta pozitivní včelstva musela likvidovat a od té doby to postupně klesá,“ řekl Paciorek.

Moravskoslezský kraj patří k regionům, které jsou morem včelího plodu zasaženy nejvíce. Dalšími výrazně postiženými regiony jsou Královéhradecký, Pardubický, Olomoucký a Zlínský kraj. Na západě republiky se nákaza vyskytuje jen zřídka. Šířit se může například přesunem včelstev mezi včelaři, proto ve vyhlášených ochranných pásmech nesmějí včelaři svá včelstva přemisťovat. Ochranná pásma vytýčila Státní veterinární správa v okruhu tří kilometrů kolem ohnisek.

V Moravskoslezském kraji prakticky není oblast, kterou by nákaza nezasáhla. „Před třemi lety bylo velmi silně zamořeno Olomoucko a s tím sousedící oblast Bruntálska a Novojičínska. Teď už je to na Bruntálsku zcela výjimečně. Mámě poměrně časté nálezy na Jablunkovsku, tam to přisuzujeme sousedství s Polskem,“ řekl Paciorek.

Moravskoslezský kraj je pro nákazu nárazníkovou zónou z polské i slovenské strany. „Sice Slovensko už provádí stejná nákazová opatření jako my, takže by to do budoucna nemuselo být tak zatěžující, nicméně v Polsku takový program přijatý není, takže nákazový tlak z polské strany je neustálý. Tady už se provádějí účinná opatření, takže ten nákazový tlak není takový, aby se provalil do zbylé části republiky,“ řekl Paciorek.

Vlastimil Vyplel hj

AFP: Tasmánský čert začal vzdorovat rakovině

Cradle Mountain (Austrálie) 31. března (ČTK/AFP) – Budoucnost proslulého tasmánského čerta čili ďábla medvědovitého se možná projasňuje. Tento vačnatec, jemuž hrozilo vyhubení v souvislosti s nakažlivou formou rakoviny, vykazuje známky adaptace, které dávají naději, že tento unikátní druh nevyhyne. Píše o tom agentura AFP.

Evoluce se obvykle měří na tisíciletí. Avšak u těchto čertů žijících v horách na ostrově Tasmánie při jižním pobřeží Austrálie byly pozorovány zásadní změny. Noční masožravý vačnatec s černou srstí, známý tím, že vydává silný pach, když je stresován, je od roku 1996 postižen přenosnou chorobou, obličejovým nádorem, který je téměř ze 100 procent smrtelný a který zdecimoval 85 procent populace.

Rakovina sice není běžně nakažlivá, ale u některých zvířat tomu tak není. Rakovinu si mezi sebou přenášejí ďáblové medvědovití (Sarcophilus harrisii), když se perou nebo když se páří. Vačnatci jsou velmi agresívní a mají mohutné čelisti.

Pak zvíře nakažené rakovinou tváře zemře hladem, protože se nedokáže kvůli nádoru nažrat.

Vědci však zjistili, že se vačnatec, jehož současná populace dosahuje 15.000 až 18.000 kusů, začíná bránit, neboť byly konstatovány první známky imunitní reakce.

Nemoc zůstává stále skoro vždy smrtelná a vědci studují případný druhý kmen, ale poprvé byla zjištěna přítomnost protilátek u těchto zvířat. A více než dva tucty tasmánských čertů, u nichž se tato rakovina vyvinula, přežily.

„Pozorovali jsme, že zvířata, která nemoc dostala, mnohem déle přežívala. U malého počtu zvířat nádor ustupuje, jinak řečeno, čert se dokáže z rakoviny uzdravit,“ říká Rodrigo Hamede z Tasmánské univerzity.

Experti rovněž konstatovali, že se díky změně chování vačnatců populace stabilizuje. „Předtím populace silně klesala a bylo tu riziko, že zvíře vyhyne,“ uvádí Chris Coupland z rezervace Devils@Cradle.

Rezervace se rozkládá v národním parku Cradle Mountain. Má být jakousi Noemovou archou, jejímž úkolem by bylo chránit populaci tasmánských čertů před rizikem nákazy. Umožňuje návštěvníkům pozorovat jinak velmi plaché zvíře, které v přírodě jinak neuvidí.

„Riziko vyhubení tu je stále,“ říká Chris Coupland a hraje si se dvěma malými čertíky, které sám odchoval. Uvádí však mnoho příznivých okolností, například to, že čerti začínají plodit mláďata v mladším věku a že samičky hárají často více než jednou za rok. „To je velmi povzbudivé,“ dodává.

Pohlavní zralost čertů tedy podle něho nastupuje rychleji než dříve. To možná souvisí s tím, že v souvislosti s poklesem populace mají vačnatci více potravy, a to umožňuje mladým dosáhnout rychleji váhy nezbytné k plození. Zdá se, že se nyní páří v jednom roce, zatímco dříve to bylo spíše ve dvou letech. Tyto tendence pomáhají stabilizovat populaci.

Také člověk přispívá k ochraně druhu. DNA čertů se ukládají do banky, a to umožňuje některým specializovaným centrům vybírat jedince pro reprodukci a přispívat ke genetické rozmanitosti.

Riziko vyhynutí by se stalo reálným, kdyby populace klesla pod hranici 10.000 jedinců. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje tasmánské čerty za ohrožený druh.

Smutný osud, jenž byl jejich údělem v kontinentální Austrálii, musí sloužit jako odstrašující příklad. Čerty odsud vyhnalo původní obyvatelstvo a psi dingo. Vyhubení vakovlka tasmánského známého jako tasmánský tygr ve 30. letech minulého století rovněž ilustruje toto riziko.

Podle Rodriga Hamedeho je však překvapivá rychlost adaptace čertů důvodem k optimismu. Mohlo by to rovněž přispět ke studiu léčby rakoviny u člověka.

pel ml

MfD: Končící ředitelka ústavu zvýšila platy bez vědomí kraje

Brandýs nad Orlicí (Orlickoústecko) 30. března (ČTK) – Odcházející ředitelka Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí Michaela Tomanová se rozhodla lidem zvednout platy o deset procent. Sama v ústavu dál zůstává pracovat jako primářka. Vedení Pardubického kraje, které je zřizovatelem ústavu, o zvýšení platů nevědělo, uvádí Mladá fronta Dnes (MfD) v příloze pro Pardubický kraj.

„Nechala všem zaměstnancům podepsat nové platové výměry zlepšené o deset procent a poděkovala jim za spolupráci. Nevěděl o tom ani radní pro zdravotnictví ani já. Udělala to poslední den ve funkci, vůbec netuším, co to udělá s ekonomikou zařízení. Je to naprosto drzé jednání,“ uvedl hejtman Martin Netolický (ČSSD). Platy podle něj zvedla od 1. března, lidé by tedy peníze měli dostat v dubnové výplatě. Podle hejtmana je nepředstavitelné, že by po tomto kroku Tomanová v ústavu dál pracovala jako primářka.

Na chování ředitelky a primářky si stěžovaly desítky bývalých i současných zaměstnanců. Kraj kritiku manželky někdejšího hejtmana Iva Tomana (ODS) v minulosti odmítl řešit, letos v únoru ale do dění v ústavu zasáhl Netolický. Oznámil novinářům, že si zaměstnanci stěžují na arogantní chování Tomanové, na hustou atmosféru i na její neochotu komunikovat. Radní si pak objednali personální audit za půl milionu korun, který měl říct, zda kritika Tomanové je oprávněná. V březnu ale Tomanová oznámila, že z funkce ředitelky odstoupí, ale primářkou bude nadále. Krajští radní již vybrali novou ředitelku, kterou se v pondělí stane Světlana Jeřábková.

dos mol

Průzkum: Víc než polovina lidí si nespojí příznaky s mykózou

Praha 30. března (ČTK) – Více než polovina lidí si svědění či loupání kůže nebo změny na nehtech nespojí s mykózou. Ukázal to průzkum z loňského jara a léta, podle nějž příznaky mělo přes 40 procent dotazovaných. Léčba musí být zahájena včas a pokračovat i po vymizení příznaků, uvedla v tiskové zprávě Ivana Kuklová, vedoucí Centra pro dermatomykózy Dermatovenerologické kliniky 1. lékařské fakulty univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„Jedná se o zdravotní, ne pouze kosmetický problém, který vyžaduje důsledné a včasné řešení,“ uvedla lékařka. Aby bylo možné předcházet návratu kožní či nehtové plísně a případnému nasazení systémových léků, je třeba léčit i dva týdny po vymizení příznaků.

„Řada osob si ovšem změny na kůži a nehtech s mykózou vůbec nespojí a promešká tak možnost začít ji léčit včas,“ dodala. Potvrzuje to výzkum společnosti Ipsos ze srpna 2018 mezi více než 800 respondenty. Podle něj příznaky, jako je například změna struktury nehtů, odlupující se kůže na chodidlech nebo svědění kůže, trpělo 43 procent dotazovaných. Více než polovina z nich si je ale nespojila s mykózou.

Mezi původce kožních a nehtových mykóz se řadí houby, které velmi často komplikuje bakteriální a kvasinková infekce. Podle odborníků si mnozí uvědomí problém až díky otevřeným botám, které nazují v teplém počasí. Od začátku problémů tak podle výzkumu trvá zahájení léčby v průměru 21 dní.

Hlavním příznakem, který vede k zahájení léčby, je svědění. Mezi další varovné signály patří začervenání kůže, její odlupování nebo tvorba šupin. Nehtovou mykózu mohou předznamenávat i změny barvy a struktury nehtů. Například pokud povrch nehtu ztratil lesk, mění barvu, štěpí se nebo láme.

van dvd

Illnerová: Zimní čas je lepší pro přirozené střídání světla…

Praha 30. března (ČTK) – Při celoročním ustálení času by měl být zaveden zimní, tedy standardní středoevropský čas. Lépe by vyhovoval přirozenému přírodnímu cyklu střídání světla a tmy daného otáčením Země kolem své osy. V rozhovoru s ČTK to uvedla bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová. Zavedení letního času by podle ní v zimě způsobilo delší tmu ráno a delší světlo večer. Hodinový posun při přechodu na letní čas a zpět způsobuje problémy s psychickou i fyzickou výkonností, upozornila.

„Pokud bychom přešli po celý rok na letní čas, pak by pro nás tak důležité vnější světlo v zimě začínalo až v devět hodin ráno. A déletrvající vnější světlo zvečera by nás pak dále po celý rok mohlo zpožďovat,“ uvedla Illnerová. Podle ní je rytmus spánku a bdění velmi nesymetrický. „Půlnoc je zhruba polovina tmavé části dne, ale my chodíme spát kolem jedenácté hodiny večer a vstáváme mezi šestou a sedmou hodinou ranní. Přisvětlováním zvečera a pozdějším vnějším světlem zrána bychom za chvíli chodili spát po půlnoci,“ doplnila.

Lidé mají podle Illnerové tendenci spíše se zpožďovat, protože vnitřní hodiny mají o něco více než 24 hodin. K tomu, aby byli lidé přesně synchronizováni, pomáhá intenzivní ranní světlo. Způsobuje drobné denní předběhnutí chodu vnitřních hodin člověka tak, aby jeho vnitřní den trval také 24 hodin.

I po přetočení času na letní o hodinu dopředu vnitřní hodiny člověka běží podle vědkyně ještě chvíli podle standardního středoevropského času a chvíli trvá, než se přizpůsobí. „Aby se naše vnitřní hodiny přizpůsobily rychle, potřebovaly by intenzivní ranní světlo. Ale vstáváme-li například v šest hodin ráno, pak v době okolo jarní rovnodennosti v letním čase ještě žádné sluneční paprsky nepocítíme a vstaneme opět do tmy,“ popsala biochemička a fyzioložka.

Během adaptace na letní čas mohou nastat problémy s dřívějším usínáním, ale vstát musíme o hodinu dříve. Přitom jakékoliv zkrácení doby spánku je, jak řekla Illnerová, zátěží pro organismus a může snížit naši psychickou a fyzickou výkonnost. V důsledku toho se může krátkodobě zvýšit úrazovost až o pět procent. „Pokud určité nemalé části občanů vadí přechod na letní čas, vadí jim střídání času a potřebují spíše zůstat u jednoho standardního po celý rok, pak by to společnost měla pochopit a přijmout,“ shrnula Illnerová.

V úterý podpořili evropští poslanci plán na zrušení povinného střídání standardního a letního času v roce 2021. Členské státy Evropské unie by měly svůj postup koordinovat, aby se předešlo případnému narušení fungování jednotného trhu. S ukončením seřizování hodinek každého půl roku musejí nakonec souhlasit i členské země. Do dubna 2020 mají informovat Evropskou komisi, jaký čas si vybraly.

V české společnosti podle průzkumů zatím neexistuje jednoznačný názor na to, jaký čas by měl v zemi platit. Letní čas by podle loňského průzkumu agentury STEM/MARK chtělo celoročně zachovat 44 procent dotázaných, pro zimní čas je 24 procent. Necelá třetina se zrušením střídání času nesouhlasí.

bad opm dvd