AFP: V Číně stárnou elity v luxusních rezidencích

Peking 14. února (ČTK/AFP) – Vypadá to jako malé, dobře střežené městečko. Na předměstí Pekingu přijímá jedna rezidence důchodce, kteří nejsou jako ostatní: v Jen-jüanu tráví poslední léta svého života v luxusu čínská vyšší společnost, píše agentura AFP.

Bývalí důstojníci, univerzitní profesoři či filmaři tu berou hodiny tance, kurzy vzpírání či se zabývají gastronomií. Ve společenské místnosti trůní velký klavír. Na zdech visí pestrobarevné obrazy izraelského umělce Davida Gersteina.

„To je dneska náš domov,“ říká jednasedmdesátiletá obyvatelka rezidence Li Jing, která pracovala 30 let pro armádu. „Pokud nenastane nějaká katastrofa, budeme tady žít až do smrti,“ dodává.

Luxusní zařízení, jako je to v Jen-jüanu, které má nemocnici a zdravotníky k dispozici ve dne v noci, se v Číně dosud vyskytují jen zřídka, ale s rychlým stárnutím populace by jich mělo být čím dál tím více. Do roku 2050 bude každé třetí osobě v zemi přes šedesát let, což bude celkem představovat 487 milionů obyvatel, uvádí se v oficiální zprávě.

Dříve se rodiče mohli ve vyšším věku spoléhat na své děti. Avšak politika jednoho dítěte tradice narušila a na bedrech jediného potomka dnes leží všechno.

„Tradice, že se děti musejí starat o staré rodiče, je stará tisíce let. Jak se mění společnost, mění se i tato tradice,“ vysvětluje paní Li.

Vláda ve snaze čelit hrozící krizi v důsledku stárnutí populace zavedla preferenční daňovou politiku pro ty, kdo poskytují služby starým lidem. Do roku 2020 chce mít Čína 35 až 45 lůžek na 1000 obyvatel, což znamená celkově na osm milionů lůžek.

To povzbudilo soukromé firmy, aby se pustily do podnikání v tomto sektoru. Mimo jiné tak investují do výstavby pětihvězdičkových rezidencí.

V Jen-jüanu, zařízení spravovaném pojišťovací společností Tchaj-kchang, mohou rezidenti připsat důchodovému fondu společnosti dva miliony jüanů (6,35 milionu Kč) nebo složit zálohu jeden až dva miliony jüanů (3,2 až 6,35 milionu Kč) plus platit měsíční výdaje ve výši nejméně 6000 jüanů (1900 Kč) beze stravy.

Státní domovy důchodců oproti tomu přijdou na méně než v přepočtu 22.500 Kč měsíčně nebo mohou klienti zažádat o podporu, ale jsou často vnímány jako ta poslední možnost pro nejméně majetné.

„Zda čínský sektor péče o staré lidi může uspokojit potřeby stárnoucí populace, závisí na tom, kdo to platí. Pokud to je soukromý sektor, je o klienty dobře postaráno, pokud je ale plátcem stát nebo společnost, pak tento sektor tak, jak dnes funguje, nemůže takové potřeby uspokojit,“ uvádí profesor Čchen Jou-chua.

„V minulosti žily celé rodiny pospolu, ale s urbanizací se rodinná struktura změnila,“ říká Ke Ming z Jen-jüanu.

Mladí lidé z celé Číny migrují do velkých měst, kde mají větší možnosti zaměstnání a vyšší mzdy. Fenomén prázdných hnízd postihuje i elity, jejichž děti žijí v zahraničí nebo mají náročná povolání.

„Nemohu se na ně spoléhat,“ prohlašuje dvaaosmdesátiletý bývalý profesor ruštiny a esperanta Ču Ming-i. „Mají svou kariéru a svou rodinu,“ vysvětluje a dodává, že jeho syn žije v Japonsku a dcera pracuje pro mezinárodní rozhlas v Pekingu. „Nemají čas ani energii, aby se o mě starali,“ říká.

pel lcm

Volba správných inkontinenčních pomůcek může pozitivně ovlivnit kvalitu života

Problém s únikem moči není radno přehlížet, inkontinence ovlivňuje zdraví a psychickou pohodu

Praha – 14. února 2019 (Essity)

Únik moči neboli inkontinence je rozšířenějším problémem, než by se mohlo zdát. Nevyhýbá se ani mužům, častěji však sužuje ženy. Umí pěkně potrápit – vedle samotných úniků moči s sebou často při špatné kompenzaci přináší i dermatologické potíže a způsobuje rovněž újmu na psychice. Pokud pacienti před problémem zavírají oči a inkontinenci ignorují, může se navíc časem dále zhoršovat. Na včasnou konzultaci s odborníkem a včasnou léčbu by měl být proto kladen důraz. Při správném používání pomůcek během léčby se pacienti nemusí vzdávat oblíbených aktivit. Volba správné pomůcky je tak klíčová pro zachování kvality života, téměř polovina žen ale na úkor vlastního pohodlí, a často i zdraví, používá nevhodné alternativy, zejména menstruační vložky.

Koho inkontinence trápí a proč

Zhruba jedna ze tří žen starších 35 let má v různé míře zkušenost s nedobrovolným únikem moči. 8 % vysokoškolaček se musí s tímto problémem potýkat již během studií. Není výjimkou, že úniky moči potkají i těhotné ženy nebo maminky po porodu. Vlivem nadměrné zátěže ztrácí břišní svaly a svaly pánevního dna svou původní sílu a pružnost. Jejich ochablost je příčinou nechtěných úniků moči i při běžných situacích – při smíchu, kašli, kýchání, doskocích, ale i při zvýšené fyzické námaze nebo například při zvedání svého dítěte do náruče. Nejčastěji však úniky moči trápí ženy, jejichž tělo se mění s přibývajícím věkem. Snížení množství hormonu estrogenu v břišním svalstvu může vést ke změně polohy močového měchýře a tím k horšímu působení svalstva, které močový měchýř uzavírá. Únik moči přichází většinou pozvolna, jako pár kapek. Pokud je však problém přehlížen, může se dále zhoršovat. Řešení inkontinence nemusí přitom být vůbec složité.

Léčba inkontinence

„Inkontinence nemusí být neřešitelný problém,“ říká MUDr. Lukáš Horčička, urogynekolog, vedoucí lékař zdravotnického zařízení GONA s.r.o. „Dle typu inkontinence, stresové, či urgentní, a dle jejího stupně, od lehké po těžkou formu inkontinence, odborník zvolí pro konkrétní pacientku nejvhodnější postup léčby. Nejjednodušší metodou léčby stresové inkontinence v počátečním stadiu je posilování svalů pánevního dna. Další možností jsou různé druhy miniinvazivních operací. V léčbě urgentní inkontinence se uplatňuje farmakoterapie. Velký význam má i úprava životního stylu. Je potřeba zdůraznit, že pacienti by nikdy neměli otálet s konzultací s odborníkem. Čím dříve se s problémem svěří svému lékaři, tím spíše bude možné se ho lze dříve zbavit či zmírnit,“ upozorňuje dále MUDr. Horčička.

Volba správných pomůcek je zásadní, menstruační vložky jsou zcela nevhodné

Cílem léčby by mělo být udržení kontinence, tedy dosažení a zachování stavu bez úniků moči. Významnou roli v péči hrají při inkontinenci i kvalitní absorpční pomůcky. Podle průzkumů téměř polovina žen trpících inkontinencí řeší problémy s únikem moči zcela nevhodnou pomůckou. S vírou, že když vypadají podobně, musí mít i stejný účinek, se ženy uchylují nejčastěji k používání menstruačních vložek. Menstruační vložky jsou však pro řešení inkontinence zcela nevhodné. Moč je totiž řidší než krev a opouští tělo nárazově a v podstatně větším objemu. K zamezení průsaku na oděv je nutné použít materiály s rychlejší absorpcí, menstruační vložky nejsou schopné takové množství tekutiny zcela pojmout a uzamknout uvnitř. Mimo to, že se problém nevyřeší, může mít jejich volba za následek nepříjemné kožní potíže kvůli neustálému kontaktu agresivní moči s citlivou pokožkou. Oproti inkontinenčním pomůckám nedokážou menstruační vložky pohltit nepříjemný pach, který s sebou únik moči přináší. Obavy žen z toho, že inkontinenční vložky budou pod jejich oblečením vidět a bude tak odhalen problém, který se do této chvíle snažily před okolím utajit, nejsou na místě. Díky novým technologiím jsou k dostání i pomůcky, které jsou i při zachování maximální ochrany tenké, pod oblečením nejsou vůbec znatelné a je tedy zachována maximální diskrétnost. Jsou navíc anatomicky přizpůsobené ženskému tělu, je proto možné věnovat se bez omezení všem aktivitám a užívat si opět naplno radosti ze života.

Novinka: inkontinenční pomůcky řady Slim – TENA Lady Slim

Inkontinenční vložky TENA Lady Slim jsou určené pro ženy s lehkou inkontinencí. Jsou dostupné ve variantách s různými absorpcemi, v různých velikostech nebo také s křidélky. Díky inovativní technologii microProtex™ poskytnou spolehlivou ochranu proti protečení. Být v suchu je důležité pro pocit svěžesti i pro ochranu pokožky. Vložky TENA Lady Slim mají hedvábně jemný povrch podobný bavlně, který okamžitě odvádí vlhkost od pokožky. Nabízejí tak jedinečný pocit sucha a bezpečí. Vložky TENA Lady Slim mají rovněž systém Fresh Odour Control se svěžími aktivními mikroperličkami, které zabraňují tvorbě zápachu. Každá vložka je jednotlivě balená, je tedy možné ji snadno uložit do kabelky nebo do kapsy a po použití diskrétně zlikvidovat.

O Essity

Společnost Essity je přední světová společnost v oblasti hygieny a zdraví, která vyvíjí, vyrábí a prodává produkty a řešení osobní péče (péče o dítě, intimní hygienu, inkontinenční pomůcky a lékařská řešení), papírové hygienické potřeby a profesionální hygienické produkty.

Naše vize je; Věnovat se zlepšení kvality života prostřednictvím předních hygienických a zdravotnických řešení. Výrobky společnosti Essity jsou prodávány v přibližně 150 zemích pod mnoha silnými značkami, včetně předních světových značek TENA a Tork a dalších značek jako Leukoplast, Libero, Libresse, Lotus, Nosotras, Saba, Tempo, Vinda a Zewa. Společnost Essity má přibližně 48 000 zaměstnanců a čisté tržby v roce 2016 činily přibližně 10,7 miliardy EUR. Obchodní činnost Essity je založena na udržitelném obchodním modelu se zaměřením na vytváření hodnot pro lidi a přírodní prostředí. Společnost sídlí ve Stockholmu ve Švédsku a je uvedena na burze Nasdaq Stockholm. Společnost Essity byla součástí skupiny SCA. Více informací na www.essity.com.

VZP chce ženě hradit léčebné konopí, rozhodnout musí do…

Praha 14. února (ČTK) – Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) chce vyhovět pacientce s roztroušenou sklerózou, která v žalobě žádala úhradu léčebného konopí. U pražského městského soudu, který se žalobou zabývá, to dnes řekl právní zástupce pojišťovny. Soud poskytl VZP patnáctidenní lhůtu, ve které může rozhodnutí vydat. Pojišťovna žádost pacientky v minulosti dvakrát zamítla. První žalobu podala žena v květnu 2016.

„Byl jsem pověřen zde sdělit, že VZP má zájem uspokojit nárok žalobkyně,“ řekl soudu zástupce pojišťovny Vladimír Souhrada. Soudkyně Hana Veberová odročila jednání na neurčito, pojišťovna musí do dané lhůty zaslat nové rozhodnutí soudu i pacientce. Pokud s ním žalobkyně nebude spokojena, bude jednání pokračovat.

„VZP požádala soud o lhůtu, aby mohla vydat nové rozhodnutí. Soud této žádosti vyhověl. V obecné rovině mohu říci, že VZP vždy postupuje tak, aby vyhověla maximu požadavků svých klientů, pokud to umožňuje platná legislativa. V konkrétním případě ale nebudeme soudu ani účastníkům řízení vzkazovat náš další postup přes média, nepřišlo by nám to slušné a seriózní,“ uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý. K tomu, jakou částku ženě pojišťovna proplatí, se vyjádřit nechtěl.

Martina Kafková trpí roztroušenou sklerózou a její stav je velmi vážný, od bolesti jí ulevuje pouze léčebné konopí podávané formou inhalace. Tato léčba však není hrazena z veřejného zdravotního pojištění a pacientka na léčbu měsíčně vynakládá desítky tisíc korun z vlastních zdrojů.

Konopí jí také pěstuje její otec Zdeněk Majzlík, který se dnešního jednání zúčastnil. „Já jsem velice spokojený a určitě bude spokojená i dcera a manželka,“ řekl po jednání novinářům. Dcera podle něj potřebuje 180 až 200 gramů měsíčně. Pacienti si nyní za vlastní peníze mohou koupit maximálně 180 gramů byliny. Někteří pacienti si stěžují na to, že povolená měsíční dávka není na jejich obtíže dostatečná.

Ministerstvo zdravotnictví navrhuje, aby stát hradil pacientům léčebné konopí z 90 procent. Limit pro pacienta bude 30 gramů měsíčně, u vyšších dávek by mělo být potřeba stanovisko revizního lékaře.

Žena před téměř třemi lety požádala VZP, aby jí léčbu hradila, ta však žádost zamítla. Spor řešil právě Městský soud v Praze, který rozhodnutí pojišťovny zrušil a věc jí vrátil k opětovnému posouzení. Pojišťovna pak žádost zamítla znovu. Žena opět podala žalobu a poté, co se celý loňský rok v případu nic nedělo, si stěžovala u Ústavního soudu. Ten minulý týden určil, že musí být v případu neprodleně rozhodnuto.

Vedle stížnosti na průtahy v jednání, v nichž jí Ústavní soud vyhověl, pacientka také žádala, aby rozhodl o hrazení léčebného konopí z veřejného zdravotního pojištění. Tuto část stížnosti ale ÚS odmítl s tím, že takové rozhodnutí mu nepřísluší.

Léčebné konopí legislativa povolila v roce 2013, prvních několik let ale nebylo příliš dostupné. Nyní se mohou pacienti dostat díky lékařskému předpisu k levnějšímu českému a dražšímu zahraničnímu konopí. Loni ho mělo předepsáno průměrně 67 pacientů měsíčně, s průměrnou spotřebou 6,3 gramu.

Lékaři marihuanu předepisují například lidem s roztroušenou sklerózou, rakovinou či AIDS. Podle dotazníku mezi lékaři, kteří konopí předepisují, asi 63 procent z těch, kdo léčbu ukončili, skončilo z finančních důvodů.

ana snm

Lékaři transplantovali loni orgány od 282 lidí, zatím nejvíc

Praha 14. února (ČTK) – Lékaři loni transplantovali orgány od 282 lidí, celkem bylo výměn orgánů 895. Zemřelých dárců bylo nejvíc od začátku transplantací orgánů v tehdejším Československu v roce 1961. Novinářům to dnes řekli zástupci Koordinačního střediska transplantací (KST).

„Opět u nás dosáhl počet dárců nad hodnotu 26 na milion obyvatel, čímž jsme se zařadili mezi první desítku zemí na světě,“ řekl ředitel KST Miloš Adamec. Česko tak předstihlo například sousední Německo nebo Itálii a podle odborníků patří v transplantacích ke světové špičce.

Nejmladším dárcem, jehož orgány zachránily život jiným pacientům, bylo rok a půl staré dítě, nejstarší devětasedmdesátiletá žena, jejíž játra dostal mladý muž. Nemocnice, která vytipuje zemřelého pacienta, který by mohl být dárcem orgánů, dostává od zdravotních pojišťoven 10.000 korun za jeden orgán.

V Česku zákon předpokládá souhlas s darováním orgánů. „Pokud rodina nesouhlasí, tak se k odběru nepřistupuje. Většinou je to u některých menšin,“ dodal Adamec. Lidé také mohou svůj nesouhlas evidovat už za života ve speciálním registru. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) nyní poslanci projednávají novelu transplantačního zákona, který by umožnil získat orgány i od cizinců, kteří zemřeli v Česku. „Měl by postačovat souhlas osoby blízké. Ročně přicházíme zhruba o 15 dárců, tedy asi 100 orgánů,“ uvedl ministr.

Bývalý ředitel Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně Jan Černý, kterého dnes KST ocenilo za rozvoj transplantačního programu, dnes na setkání vzpomínal na nejmladší pacientku, kterou operoval. Byla to dvouletá dívka s vážnou srdeční vadou, která ji ohrožovala na životě. „Dívka promodrávala i při krmení, téměř se nemohla pohnout. Za několik dní se poprvé postavila v postýlce, za týden běhala po oddělení jako normální zdravé dítě,“ řekl.

Kvůli nemoci bylo srdce holčičky zvětšené, lékaři jí tak mohli dát srdce zemřelého osmiletého chlapce. „Transplantační chirurgie je jeden z nejkrásnějších oborů, protože výsledek operace vidí téměř okamžitě,“ řekl.

Meziročně ubylo lidí, kteří na nové orgány čekají. Na čekací listině bylo k letošnímu 10. únoru 761 pacientů. Nejčastěji potřebovali ledvinu (511), srdce (81), játra (81) či plíce (59). Na konci předloňského roku to bylo 1171 osob.

V každém ze sedmi transplantačních center je čtyřiadvacetihodinová pohotovost transplantačních koordinátorek, které celý proces odběrů organizačně zajišťují. Prioritou je co nejvíce zkrátit dobu přenosu orgánu k příjemci. U srdce musí být obnoven krevní oběh maximálně do čtyř hodin, u jater do 12 hodin, u ledvin do 24 hodin.

Většina zemřelých dárců je po mozkové smrti způsobené většinou spontánním krvácením do mozku, dále nedostatečným okysličením mozku, cévními mozkovými příhodami nebo poraněním mozku při nehodách. Potenciálními dárci jsou také pacienti, kterým se zastavilo srdce.

van snm

České krvetvorné buňky loni zachraňovaly životy až v Austrálii. Mezi…

Plzeň, 14. února 2019 (ČNRDD)

Do Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) v loňském roce nově vstoupilo celkem 7 489 dárců, kteří jsou připraveni zachránit život druhému člověku. Celkově tak registr ke konci roku 2018 disponoval 85 525 aktivními dobrovolníky dostupnými pro pacienty. Ve všech registrech světa pak ke stejnému datu najdeme dohromady úctyhodných 34 190 763 zapsaných.

A jak si loni vedl Český národní registr dárců dřeně konkrétně? Celkem byly krvetvorné buňky odebrány 39 dárcům, z čehož 21 bylo pro naše pacienty, 18 pro zahraniční. „České buňky se nejčastěji vydaly na pomoc nemocným v Německu a v USA, nejdále pak cestovaly do Austrálie, a to dokonce ve dvou případech,“ přibližuje vedoucí lékařka koordinačního centra MUDr. Jana Navrátilová. Naopak pro naše pacienty bylo ze zahraniční importováno 69 buněk, a to z nadpoloviční většiny z Německa.

Registr také jako každý rok vyřazoval některé již dříve zapsané potenciální dárce, důvodem byl většinou vysoký věk nebo neodpovídající zdravotní stav. V roce 2018 jsme se tak rozloučili s 511 zapsanými.

Častěji do registru vstupovali muži

Při loňských náborech byl poměr 52 % mužů a 48 % žen. Po dlouhé době tak převážili mladí muži. Pozitivní je pokračující pokles mediánu věku nově náborovaných, který byl nejnižší za námi sledovanou dobu, a to 25 let.

V říjnu loňského roku navíc ČNRDD úspěšně obhájil prestižní akreditaci Světové asociace dárců dřeně (WMDA), která se udílí na čtyři roky. Český národní registr dárců dřeně je tak jediným registrem ve střední a východní Evropě, který tuto akreditaci má.

Cíle v roce 2019

„V letošním roce bychom rádi co nejdříve dosáhli kulatého čísla 90 000 registrovaných dárců. Dále bychom rádi udrželi počet odběrů našich dárců, který z nás činí jeden z nejefektivnějších registrů na světě. A v neposlední řadě bychom rádi udělali další krok ke splnění letitého snu, totiž, aby většina českých pacientů nalezla svého dárce u nás a nemuseli jsme je hledat v zahraničí, “ doplnil MUDr. Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně a primář hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň.

Naučte se správně snídat a zhubnete

Praha, 13.2.2019 (Mesaverde)

Už naše babičky říkaly, že snídaně je nejdůležitější jídlo dne. A měly pravdu. Snídaně by totiž měla tvořit až 25 % našeho denního přísunu energie, protože nám dodává potřebné živiny pro dopolední aktivity.₁ Je to jídlo, které „nastartuje“ náš organismus po dlouhé noční přestávce, kdy tělo nedostávalo žádnou energii, ale přesto muselo pracovat. V noci totiž udržovalo činnost srdce, vnitřních orgánů či naši tělesnou teplotu. Zdravá snídaně rovněž stabilizuje hladinu cukru v krvi. Tím potlačí chuť na sladké i jiná nezdravá jídla během dopoledne, což se promítne i do našeho stravování ve zbytku dne. Díky pravidelnému snídání si lze rovněž udržet stabilní váhu. Pokud tělu dopřejeme každý den sytou a vyváženou snídani, nebudeme mít nutkání zahánět hlad nezdravými pochutinami.

Snídejte beze spěchu

„Ideální je konzumovat první jídlo zhruba do hodiny od probuzení. V organismu se totiž v tuto dobu vylučuje do krve větší množství inzulinu (hormonu), který pro správné fungování organismu potřebuje dodat především sacharidy. Snídáme-li příliš pozdě, máme pak tendenci toho sníst více a ke všemu roste naše chuť na sladké a tučné,“ říká výživová poradkyně Kristýna Ostratická. Na snídani bychom si měli vyhradit dostatek času, snídat bychom měli v klidu, ideálně doma. Podle statistik však Češi nejdůležitějšímu jídlu dne věnují průměrně jen asi 15 minut denně a třetina lidí snídá až v práci.₂

Zařaďte všechny živiny

Snídaně by měla obsahovat tzv. pomalé cukry (celozrnné pečivo, cereálie bez přidaného cukru, ovoce), bílkoviny (jogurty, sýry, tvaroh, vejce, kvalitní šunku), vlákninu (zelenina) a tuky (ořechy, avokádo, různá semínka). Naopak vyvarovat bychom se měli sladkostem (koblihy, croissanty, sušenky, bílé pečivo namazané džemem) či uzeninám. Taková snídaně obsahuje příliš mnoho tuků a jednoduchých cukrů, a naopak postrádá vlákninu a bílkoviny. Velmi důležité jsou po ránu i tekutiny. Vhodným nápojem je neslazený čaj, čistá neperlivá voda pokojové teploty nebo zředěná ovocná či zeleninová šťáva. Jestliže jsme závislí na kofeinu a ráno bez voňavé kávy nedokážeme vstát z postele, každý šálek je dobré doplnit sklenkou vody. Nápoje s obsahem kofeinu totiž tělo odvodňují.

Zdravá snídaně za pár minut

Ráno si mnozí z nás rádi přispí a potom je každá minuta drahá. Na přípravu snídaně nám nezbývá čas, a tak ji buď zcela vynecháme, nebo sáhneme po tom prvním, co máme po ruce. Přitom i ve chvílích, kdy nestíháme, si můžeme dopřát opravdu kvalitní snídani. Zdravá snídaně^® je vyvinutá nutričními specialisty a obsahuje vyváženou skladbu živin. Základní složkou je jemně mletá ovesná kaše, zpracovaná v závodě, kde nedochází ke kontaminaci ovsa lepkem z jiných obilovin, jak tomu v mnoha případech bývá. Čistá chuť je doplněná prémiovým výběrem sušených (nesířených) plodů a kokosovým cukrem.

„Oves sám o sobě lepek neobsahuje, ale obsahuje avenin, bílkovinu podobnou lepku, na kterou mohou být někteří celiaci citliví. Pokud však nejste těžký celiak a trpíte pouze lehčí formou intolerance, byla by škoda nevyužít příznivých účinků ovesných vloček na zdraví. Jsou nejen skvělým zdrojem vlákniny i vitamínů, ale najdete v nich i nenasycené mastné kyseliny,“ dodává Kristýna Ostratická.

Zdravá snídaně^® je dostupná ve 12 variantách, například mango a brusinka, švestka a fíky, jahoda a rozinky, vlašský ořech a datle apod. Kelímek Zdravé snídaně® nastartuje ráno náš metabolismus a zajistí dostatek energie a vitality po celé dopoledne. Směs stačí zalít vroucí vodou nebo mlékem, zamíchat, nechat 2 minuty stát a o zdravou snídani je postaráno.

ZDROJE:

1. https://www.bezpecnostpotravin.cz/UserFiles/File/Publikace/Viscojis_Web.pdf

2. https://www.vitalia.cz/clanky/tretina-cechu-snida-az-v-praci-a-za-chodu-pocitace/

Mesaverde s.r.o.

je český producent zdravé výživy. Značky Obezin, Zdravá snídaně, MyKopp, SnackVeg, Cheestick a další směřují k online prodejcům a do retailových řetězců v Česku (Globus, Rossmann, Coop, Phoenix) a na Slovensku (Tesco či Billa), ale také do Číny, Izraele, USA, Německa, Polska, Maďarska a balkánských zemí. Při výrobě firma využívá vlastní lyofilizátor a ovesný mlýn na bio bezlepkové vločky. Vlastní také řadu patentů v oblasti ekologického balení. Exkluzivním distributorem Zdravé snídaně a dalších výrobků portfolia je firma KR REAL s.r.o.

Oční optiky v Česku: rostou jejich zisky i počty. Na Moravě…

PRAHA, 13. ÚNORA 2019 (Gemini) – Brýle nosí kolem šesti milionů Čechů a téměř každý člověk nad 40 let potřebuje brýle na čtení. Za brýle a kontaktní čočky Češi každý rok utratí přes čtyři miliardy korun. Optikám se tak v Česku daří – jejich zisky rostou a stále přibývají nové. Od roku 2017 vzniká na Moravě nová síť očních optik, ta má pro letošní rok ambice otevřít pobočky i v dalších městech České republiky.

Tím, jak stárne populace, roste i počet lidí s dioptrickou vadou. V Česku je přes 1600 očních optik. Na každou z nich připadá zhruba šest a půl tisíce českých zákazníků. Na trhu očních optik panuje velká konkurence, stále se ale otvírají nové. V roce 2017 vstoupila, pod záštitou světově uznávaného očního chirurga Pavla Stodůlky, na trh síť nových očních optik. „Společným cílem očních optik a klinik Gemini je rozšířit nabídku služeb a poskytnout klientům komplexní péči o zrak. Jako jediná síť optik v Česku jsme schopni zákazníkům poskytnout kvalitní informace o očních operacích. Také jen na našich provozovnách lze zakoupit doplněk stravy Gemioptal, vyvinutý našimi odborníky. Nezapomínáme ani na následnou péči. Při nákupu brýlí zákazníkům garantujeme stoprocentní záruku kvality, spokojenosti a poskytujeme servis zdarma,“ uvedl Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Šternberk, Olomouc, Zlín, Brno, Otrokovice, Uherské Hradiště, Ostrava, Opava, Hodonín a Blansko – to jsou města, ve kterých naleznete nové oční optiky Gemini. První z nich se otevřela v březnu 2017, poslední letos začátkem února. A síť očních optik roste dál, v letošním roce je v plánu zavedení provozoven také v dalších městech. „V roce 2019 bychom rádi otevřeli minimálně dalších deset optik a expandovali do českých regionů, jako je Praha, Pardubice nebo Liberec,“ nastínil plány pro letošní rok Jan Zemina, manažer očních optik Gemini.

Celkem deset očních optik Gemini od svého vzniku vyrobilo přes 3500 brýlí. Aby v konkurenci optici uspěli, nabízejí nové služby. „Na našich provozovnách poskytujeme standardní služby očních optik a na většině pracovišť také měření zraku optometristou. Na prodejně ve Zlíně máme také možnost zhotovit zákazníkovi brýle na počkání. Co se týká šíře našeho sortimentu na optikách, je k vyzkoušení 350 kusů obrub a klient má možnost vybrat si z pěti set druhů brýlových čoček, a to jak jednoohniskových, tak multifokálních,“ vyjmenoval Jan Zemina.

Češi v posledních letech víc o svůj zrak pečují a důkladněji si dioptrické brýle vybírají, přesto však panuje trend nákupu dioptrických brýlí na internetu, v drogériích nebo na benzínových pumpách. Před tím ale odborníci důrazně varují. „Volně prodejné brýle se hodí pouze pro lidi, kteří mají na každém oku stejný počet dioptrií a netrpí žádnou další vadou. A takových lidí je poměrně málo. Existují i lidé, kteří kromě brýlí na blízko potřebují i brýle na dálku a takové například v drogerii koupit nelze. Hotové brýle by měl jejich majitel nosit bez přestávky maximálně hodinu. Dlouhodobě by se rozhodně používat neměly, nejsou totiž přesně nastavené na oči konkrétního člověka a mohou spíše uškodit než pomoci. Špatně vycentrované brýle mohou způsobit šilhání, bolesti hlavy nebo rychlejší únavu,“ varoval Pavel Stodůlka.

SOUKROMÁ OČNÍ KLINIKA GEMINI, www.gemini.cz

Soukromá oční klinika Gemini rozvíjí dlouholetou tradici zlínské oční chirurgie. První z poboček byla otevřena ve Zlíně v roce 2003 jako jedna z prvních soukromých očních klinik v Česku. V současné době provozuje klinika v České republice devět pracovišť: ve Zlíně, v Průhonicích u Prahy, Praze-Krči, Českých Budějovicích, Ostravě, Vyškově, Brně a Novém Jičíně. Jako jediná česká oční klinika otevřela pracoviště také ve Vídni. Vedle operací zbavujících pacienty potřeby nosit brýle a operací šedého zákalu se na klinikách provádějí i estetické zákroky, jako například plastika horních a dolních víček. V čele týmu operatérů stojí světově uznávaný oční chirurg prim. MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D., FEBOS-CR.

prim. MUDr. PAVEL STODŮLKA, Ph.D., FEBOS-CR, www.lasik.cz

Studium medicíny na Univerzitě Palackého v Olomouci ukončil v roce 1989 s vyznamenáním a pochvalou rektora. V roce 2000 absolvoval postgraduální studium na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové s tématem disertace metoda LASIK, kterou v ČR zavedl. Zkušenosti s oční chirurgií sbíral i po světě, hlavně v Kanadě. Působil jako přednosta očního oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně. V roce 2003 založil soukromou oční kliniku Gemini – největší soukromou oční kliniku v Česku. Několik očních operací, například centraci vychýlené lidské čočky, provedl jako první oční chirurg na světě a řadu očních operací zavedl jako první v Česku. Přednáší na prestižních mezinárodních očních kongresech a vyučuje v kurzech pro zahraniční oční lékaře.

ČLnK upozorňuje na paradoxy nedostupných léků. U nás je vakcína…

Praha, 13. února 2019 (ČLnK) – Čeští lékárníci v lednu zaznamenali 37 nedostupných léčivých přípravků. Vyplývá to z pravidelné analýzy České lékárnické komory (ČLnK). Ačkoliv je to nejméně od loňského léta, 15 nedostupných přípravků bylo v lékárně nenahraditelných. ČLnK upozorňuje na zvláštní situaci týkající se nedostupných léků. Zatímco u nás jsou kapky Vigantol z výrobních důvodů nedostupné, na Slovensku jsou k dostání v běžném režimu. Na stejný paradox narazili lékárníci i u vakcíny Typhim, která v ČR chybí i ve velkých nemocničních lékárnách. Rakušané ji mají běžně dostupnou i v malé lékárně v příhraniční obci Poysdorf. Ještě více zarážející je pak situace u nedostupné antibiotické masti Framykoin. Pokud lékárník vyjde pacientovi vstříc a připraví náhradu ve formě individuálně připravovaného léčivého přípravku, zdravotní pojišťovna lékárně přípravu odmítne proplatit. A to přesto, že lékárník udělal pro zdraví pacienta vše, co bylo v jeho silách a léčivý přípravek se k nemocnému i přes výpadek dostal.

Začátek letošního roku ovlivnila české lékárenství kauza chybějícího léku Digoxin. Přestože se kritickou situaci podařilo s přispěním lékárníků vyřešit, problém s nedostupnými léky je i nadále aktuální. Od poloviny ledna bylo nahlášeno přerušení dodávek léku Vigantol ve formě kapek. Pro novorozence, malé děti a osoby s poruchou polykání se jedná o nenahraditelnou formu tohoto přípravku. „Podle našich informací je tento lék na Slovensku dostupný v běžném, nikoli emergentním, režimu, zatímco u nás je nahlášen výpadek z výrobních důvodů až do května tohoto roku. Není nám jasné, jak může k podobné situaci dojít,“ říká PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory a dodává: „Kontaktovali jsme proto ministerstvo zdravotnictví se žádostí o zajištění nápravy a byli jsme informováni, že bylo vydáno povolení pro dodávku cizojazyčné šarže v množství 20 000 balení. Je správné, že státní instituce činí toto opatření a nechtějí dopustit opakování situace, která nastala u Digoxinu zkraje roku.“

Český paradox výrobních důvodů

Dalším nenahraditelným přípravkem, u něhož je nahlášeno přerušení dodávek z výrobních důvodů, a to až do června letošního roku, je vakcína proti břišnímu tyfu Typhim. „V případě vakcíny Typhim jsme zaznamenali zajímavý fakt. Stačí vyjet do Rakouska a navštívit lékárnu v malé příhraniční obci Poysdorf s pěti tisíci obyvateli, která má tři vakcíny skladem, zatímco u nás chybí její zásoba i ve velkých nemocničních lékárnách,“ poukazuje na smutný paradox viceprezident ČLnK Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.

V případě lednové nedostupnosti léků se zpravidla jedná o nahlášené výpadky. „Výpadek z výrobního důvodu lze jen velmi těžko ovlivnit, SÚKL by měl kontrolovat, zda se jedná o zdůvodnění pravdivé a legitimní. Nad čím však musíme vyjádřit podiv, jsou situace, kdy dochází k výpadkům z důvodů marketingově-obchodních, jako tomu bylo v lednu například u léku Ferro-Folgamma. Výrobce má přitom podle zákona o léčivech povinnost svůj léčivý přípravek, který v ČR registroval, pro pacienty zajistit. Pokud tuto svou povinnost nedodrží, může mu být udělena sankce až do výše 2 milionů korun,“ doplňuje PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK.

V některých případech mohou lékárníci pomoci, jsou za to však potrestáni

Pacientům i lékárníkům se situace značně komplikuje i ve chvíli, kdy je předepsaný lék nedostupný, ale existuje možnost jeho náhrady. V takových případech je nutné zajistit nový recept předepsaný lékařem, což může celý proces obstarání léčiva výrazně prodloužit. „Aktuálně chybí v lékárnách také antibiotická mast Framykoin, kterou pacientům lékárníci nahrazují individuálně připravovaným léčivým přípravkem. Tím vyřeší to nejdůležitější – akutní problém pacienta. Jiný však vzniká samotným lékárníkům, jsou za tuto pomoc v podstatě potrestáni. Zdravotní pojišťovny jim totiž přípravu náhradního léčivého přípravku odmítají proplatit,“ uzavírá širokou problematiku nedostupných léků příkladem z praxe tisková mluvčí ČLnK Mgr. Michaela Bažantová.

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

Výdaje na centrové léky vzrostly za sedm let 2,5…

Praha 13. února (ČTK) – Výdaje na léky, které předepisují specializovaná centra pro léčbu závažných nemocí, vzrostly mezi roky 2010 a 2017 dvaapůlnásobně. Zatímco před devíti lety jich zdravotní pojišťovny uhradily za 6,6 miliardy korun, předloni stály 16,7 miliardy korun. Spotřebovaly tak dvě třetiny všech nákladů na léky ve zdravotnických zařízeních, informoval dnes na tiskové konferenci Český statistický úřad.

Centrové léky jsou moderní léčiva, která mohou předepisovat pacientům jen některé nemocnice se specializovanými centry. Léčba jednoho pacienta stojí i miliony korun ročně. Podle údajů zdravotních pojišťoven náklady rostly i loni, léky se ale dostaly k více pacientům.

Ze všech výdajů na zdravotní péči tvoří léčiva asi pětinu. V roce 2017 to bylo zhruba 83 miliard korun. Z nich 24,6 miliardy korun jsou léky na předpis, za něž domácnosti zaplatily dalších 11 miliard korun doplatků. Dalších asi 14,5 miliardy vydali lidé za léky volně prodejné v lékárnách.

„V obou případech se jedná o více než dvacetiprocentní nárůst oproti roku 2010,“ uvedla specialistka ČSÚ na statistiku zdravotnictví Vladimíra Kalnická.

Nárůst výdajů na centrová léčiva bude zřejmě pokračovat i v dalších letech, asi ale pomalejším tempem. Zdravotní pojišťovny pro rok 2018 plánovaly vydat na centrové léky 16,5 miliardy korun. Místopředseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny Bohuslav Svoboda (ODS) loni v listopadu řekl, že rychleji než náklady roste počet pacientů, ke kterým se léky dostanou.

Už v říjnu Ladislav Friedrich, předseda Svazu zdravotních pojišťoven, který zastřešuje šest menších pojišťoven, uvedl, že letos plánují svazové pojišťovny náklady na centrové léky meziročně asi o desetinu vyšší.

Tyto moderní léky působí na molekuly a na pochody, které jsou typické pro buňky spojené s nádorovým nebo autoimunitním onemocněním a ve zdravých buňkách se buď nevyskytují, nebo jen v malé míře. Léčiva tak zlepšují či opravují schopnost sebeobrany organismu. Používají se například pro léčbu autoimunitních chorob, jako jsou lupénka, revmatoidní artritida a roztroušená skleróza, nebo rakoviny.

Výdaje na léky 2010-2017 (v miliardách Kč):

zdroj: ČSÚ

van

Statistici: Od 40 let věku výdaje na zdravotní péči…

Praha 13. února (ČTK) – Od 40 let věku rostou výdaje na zdravotní péči rychleji. Za čtyřicetiletého platí zdravotní pojišťovny v průměru asi 13.500 Kč ročně, v 65 letech více než dvojnásobek. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu. Průměrné výdaje jsou asi o tisíc korun vyšší za ženy, souvisí to s porodem i vyšším dožitím. Rostou také náklady na dlouhodobou péči, předloni byly téměř 70 miliard Kč.

V roce 2010 byly průměrné roční výdaje na zdravotní péči o nemocné ve věku 65 až 69 let 23.224 korun, o sedm let později 28.914 korun. Lidé mezi 70 a 74 roky potřebovali průměrně 18.832 korun v roce 2010 a 28.453 korun v roce 2017. Výdaje řádově o tisíce rostly i u starších. „Ve věkových skupinách od 65 let výše došlo jak k nárůstu počtu osob, tak průměrných výdajů na jejich léčbu,“ uvedla Helena Chodounská z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Průměrné náklady jsou vyšší u žen od 20 do 40 let, kdy čerpají také zdravotní péči v souvislosti s těhotenstvím nebo mateřstvím. „Od 50 let výše se tento poměr obrátí. Až v nejstarších věkových skupinách se průměrné částky srovnají,“ dodala. U žen jsou vyšší i proto, že se jich více dožívá seniorského věku.

S věkem a vyšším dožitím souvisí také nemoci, na jejichž léčbu se spotřebuje nejvíc peněz. Nemoci oběhové soustavy a nádorová onemocnění zároveň postihují velké množství pacientů. Předloni téměř 29 miliard korun vydaly zdravotní pojišťovny na choroby srdce, cévní onemocnění mozku a další nemoci krevního oběhu, které jsou nejčastější příčinou hospitalizací i úmrtí v Česku.

„Náklady na léčbu nádorů rychle dohánějí výdaje na léčbu oběhové soustavy. Od roku 2010 stouply o 37 procent,“ doplnila. Zatímco před devíti lety stála léčba 19,2 miliardy korun, předloni to bylo 26,3 miliardy korun. Podle Chodounské to je dáno rozvojem stále nových nákladných léků a metod onkologické léčby, ale i rostoucím počtem nových případů.

Nejvíc za sedm let rostly výdaje zdravotních pojišťoven na léčbu nemocí pohybového ústrojí včetně svalů a kloubů. V roce 2010 byly až pátou nejnákladnější skupinou nemocí za trávicím a močovým ústrojím, v roce 2017 s náklady 18 miliard korun třetí nejdražší. Nárůst byl o více než dvě třetiny.

„Nemoci pohybové soustavy mají na svědomí největší počet dní v pracovní neschopnosti, ale jejich četnost i výdaje na jejich léčbu jsou významné a vysoké hlavně u osob ve starším věku,“ uvedla. U nemocí pohybového aparátu jsou také kvůli tomu největší rozdíly mezi náklady pojišťoven na léčbu žen a mužů. Průměr na jednu ženu je o 57 procent vyšší než na muže.

Vyšší náklady na léčbu žen jsou také u nemocí močové a pohlavní soustavy, nervové soustavy, nemocí endokrinních a metabolických, jako je například cukrovka nebo poruchy štítné žlázy nebo onemocnění oka či ucha. V ostatních skupinách nemocí je dražší léčba mužů, u chodob oběhové soustavy o třetinu a u nádorů o 12 procent.

Se stárnutím populace souvisí také rostoucí náklady na dlouhodobou péči, která kombinuje zdravotní a sociální služby o lidi, kteří kvůli nemoci či vysokému věku nejsou schopní se o sebe starat sami. V roce 2017 tvořily 70 miliard korun, tedy 18,6 procenta celkových výdajů na zdravotní péči. Od roku 2010 náklady rostly u zdravotní i sociální složky o třetinu.

Přes 50 miliard předloni šlo na zajištění lůžkové péče, kam patří léčebny dlouhodobě nemocných, nemocnice následné péče, hospice a domovy pro seniory a se zvláštním režimem, jejichž klienty jsou nejčastěji pacienti s Alzheimerovou demencí.

„Nejvíce peněz z veřejných rozpočtů na lůžkovou dlouhodobou péči bylo vydáno na provoz domovů pro seniory, ale velmi rychle narůstá zejména suma výdajů, které putují na domovy se zvláštním režimem,“ uvedla Chodounská. V sociální oblasti bylo téměř devět desetin výdajů, tedy asi 22 miliard korun, vynaloženo formou příspěvku na péči.

van snm