Naučte se správně snídat a zhubnete

Praha, 13.2.2019 (Mesaverde)

Už naše babičky říkaly, že snídaně je nejdůležitější jídlo dne. A měly pravdu. Snídaně by totiž měla tvořit až 25 % našeho denního přísunu energie, protože nám dodává potřebné živiny pro dopolední aktivity.₁ Je to jídlo, které „nastartuje“ náš organismus po dlouhé noční přestávce, kdy tělo nedostávalo žádnou energii, ale přesto muselo pracovat. V noci totiž udržovalo činnost srdce, vnitřních orgánů či naši tělesnou teplotu. Zdravá snídaně rovněž stabilizuje hladinu cukru v krvi. Tím potlačí chuť na sladké i jiná nezdravá jídla během dopoledne, což se promítne i do našeho stravování ve zbytku dne. Díky pravidelnému snídání si lze rovněž udržet stabilní váhu. Pokud tělu dopřejeme každý den sytou a vyváženou snídani, nebudeme mít nutkání zahánět hlad nezdravými pochutinami.

Snídejte beze spěchu

„Ideální je konzumovat první jídlo zhruba do hodiny od probuzení. V organismu se totiž v tuto dobu vylučuje do krve větší množství inzulinu (hormonu), který pro správné fungování organismu potřebuje dodat především sacharidy. Snídáme-li příliš pozdě, máme pak tendenci toho sníst více a ke všemu roste naše chuť na sladké a tučné,“ říká výživová poradkyně Kristýna Ostratická. Na snídani bychom si měli vyhradit dostatek času, snídat bychom měli v klidu, ideálně doma. Podle statistik však Češi nejdůležitějšímu jídlu dne věnují průměrně jen asi 15 minut denně a třetina lidí snídá až v práci.₂

Zařaďte všechny živiny

Snídaně by měla obsahovat tzv. pomalé cukry (celozrnné pečivo, cereálie bez přidaného cukru, ovoce), bílkoviny (jogurty, sýry, tvaroh, vejce, kvalitní šunku), vlákninu (zelenina) a tuky (ořechy, avokádo, různá semínka). Naopak vyvarovat bychom se měli sladkostem (koblihy, croissanty, sušenky, bílé pečivo namazané džemem) či uzeninám. Taková snídaně obsahuje příliš mnoho tuků a jednoduchých cukrů, a naopak postrádá vlákninu a bílkoviny. Velmi důležité jsou po ránu i tekutiny. Vhodným nápojem je neslazený čaj, čistá neperlivá voda pokojové teploty nebo zředěná ovocná či zeleninová šťáva. Jestliže jsme závislí na kofeinu a ráno bez voňavé kávy nedokážeme vstát z postele, každý šálek je dobré doplnit sklenkou vody. Nápoje s obsahem kofeinu totiž tělo odvodňují.

Zdravá snídaně za pár minut

Ráno si mnozí z nás rádi přispí a potom je každá minuta drahá. Na přípravu snídaně nám nezbývá čas, a tak ji buď zcela vynecháme, nebo sáhneme po tom prvním, co máme po ruce. Přitom i ve chvílích, kdy nestíháme, si můžeme dopřát opravdu kvalitní snídani. Zdravá snídaně^® je vyvinutá nutričními specialisty a obsahuje vyváženou skladbu živin. Základní složkou je jemně mletá ovesná kaše, zpracovaná v závodě, kde nedochází ke kontaminaci ovsa lepkem z jiných obilovin, jak tomu v mnoha případech bývá. Čistá chuť je doplněná prémiovým výběrem sušených (nesířených) plodů a kokosovým cukrem.

„Oves sám o sobě lepek neobsahuje, ale obsahuje avenin, bílkovinu podobnou lepku, na kterou mohou být někteří celiaci citliví. Pokud však nejste těžký celiak a trpíte pouze lehčí formou intolerance, byla by škoda nevyužít příznivých účinků ovesných vloček na zdraví. Jsou nejen skvělým zdrojem vlákniny i vitamínů, ale najdete v nich i nenasycené mastné kyseliny,“ dodává Kristýna Ostratická.

Zdravá snídaně^® je dostupná ve 12 variantách, například mango a brusinka, švestka a fíky, jahoda a rozinky, vlašský ořech a datle apod. Kelímek Zdravé snídaně® nastartuje ráno náš metabolismus a zajistí dostatek energie a vitality po celé dopoledne. Směs stačí zalít vroucí vodou nebo mlékem, zamíchat, nechat 2 minuty stát a o zdravou snídani je postaráno.

ZDROJE:

1. https://www.bezpecnostpotravin.cz/UserFiles/File/Publikace/Viscojis_Web.pdf

2. https://www.vitalia.cz/clanky/tretina-cechu-snida-az-v-praci-a-za-chodu-pocitace/

Mesaverde s.r.o.

je český producent zdravé výživy. Značky Obezin, Zdravá snídaně, MyKopp, SnackVeg, Cheestick a další směřují k online prodejcům a do retailových řetězců v Česku (Globus, Rossmann, Coop, Phoenix) a na Slovensku (Tesco či Billa), ale také do Číny, Izraele, USA, Německa, Polska, Maďarska a balkánských zemí. Při výrobě firma využívá vlastní lyofilizátor a ovesný mlýn na bio bezlepkové vločky. Vlastní také řadu patentů v oblasti ekologického balení. Exkluzivním distributorem Zdravé snídaně a dalších výrobků portfolia je firma KR REAL s.r.o.

Statistici: Od 40 let věku výdaje na zdravotní péči…

Praha 13. února (ČTK) – Od 40 let věku rostou výdaje na zdravotní péči rychleji. Za čtyřicetiletého platí zdravotní pojišťovny v průměru asi 13.500 Kč ročně, v 65 letech více než dvojnásobek. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu. Průměrné výdaje jsou asi o tisíc korun vyšší za ženy, souvisí to s porodem i vyšším dožitím. Rostou také náklady na dlouhodobou péči, předloni byly téměř 70 miliard Kč.

V roce 2010 byly průměrné roční výdaje na zdravotní péči o nemocné ve věku 65 až 69 let 23.224 korun, o sedm let později 28.914 korun. Lidé mezi 70 a 74 roky potřebovali průměrně 18.832 korun v roce 2010 a 28.453 korun v roce 2017. Výdaje řádově o tisíce rostly i u starších. „Ve věkových skupinách od 65 let výše došlo jak k nárůstu počtu osob, tak průměrných výdajů na jejich léčbu,“ uvedla Helena Chodounská z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Průměrné náklady jsou vyšší u žen od 20 do 40 let, kdy čerpají také zdravotní péči v souvislosti s těhotenstvím nebo mateřstvím. „Od 50 let výše se tento poměr obrátí. Až v nejstarších věkových skupinách se průměrné částky srovnají,“ dodala. U žen jsou vyšší i proto, že se jich více dožívá seniorského věku.

S věkem a vyšším dožitím souvisí také nemoci, na jejichž léčbu se spotřebuje nejvíc peněz. Nemoci oběhové soustavy a nádorová onemocnění zároveň postihují velké množství pacientů. Předloni téměř 29 miliard korun vydaly zdravotní pojišťovny na choroby srdce, cévní onemocnění mozku a další nemoci krevního oběhu, které jsou nejčastější příčinou hospitalizací i úmrtí v Česku.

„Náklady na léčbu nádorů rychle dohánějí výdaje na léčbu oběhové soustavy. Od roku 2010 stouply o 37 procent,“ doplnila. Zatímco před devíti lety stála léčba 19,2 miliardy korun, předloni to bylo 26,3 miliardy korun. Podle Chodounské to je dáno rozvojem stále nových nákladných léků a metod onkologické léčby, ale i rostoucím počtem nových případů.

Nejvíc za sedm let rostly výdaje zdravotních pojišťoven na léčbu nemocí pohybového ústrojí včetně svalů a kloubů. V roce 2010 byly až pátou nejnákladnější skupinou nemocí za trávicím a močovým ústrojím, v roce 2017 s náklady 18 miliard korun třetí nejdražší. Nárůst byl o více než dvě třetiny.

„Nemoci pohybové soustavy mají na svědomí největší počet dní v pracovní neschopnosti, ale jejich četnost i výdaje na jejich léčbu jsou významné a vysoké hlavně u osob ve starším věku,“ uvedla. U nemocí pohybového aparátu jsou také kvůli tomu největší rozdíly mezi náklady pojišťoven na léčbu žen a mužů. Průměr na jednu ženu je o 57 procent vyšší než na muže.

Vyšší náklady na léčbu žen jsou také u nemocí močové a pohlavní soustavy, nervové soustavy, nemocí endokrinních a metabolických, jako je například cukrovka nebo poruchy štítné žlázy nebo onemocnění oka či ucha. V ostatních skupinách nemocí je dražší léčba mužů, u chodob oběhové soustavy o třetinu a u nádorů o 12 procent.

Se stárnutím populace souvisí také rostoucí náklady na dlouhodobou péči, která kombinuje zdravotní a sociální služby o lidi, kteří kvůli nemoci či vysokému věku nejsou schopní se o sebe starat sami. V roce 2017 tvořily 70 miliard korun, tedy 18,6 procenta celkových výdajů na zdravotní péči. Od roku 2010 náklady rostly u zdravotní i sociální složky o třetinu.

Přes 50 miliard předloni šlo na zajištění lůžkové péče, kam patří léčebny dlouhodobě nemocných, nemocnice následné péče, hospice a domovy pro seniory a se zvláštním režimem, jejichž klienty jsou nejčastěji pacienti s Alzheimerovou demencí.

„Nejvíce peněz z veřejných rozpočtů na lůžkovou dlouhodobou péči bylo vydáno na provoz domovů pro seniory, ale velmi rychle narůstá zejména suma výdajů, které putují na domovy se zvláštním režimem,“ uvedla Chodounská. V sociální oblasti bylo téměř devět desetin výdajů, tedy asi 22 miliard korun, vynaloženo formou příspěvku na péči.

van snm

Výdaje na centrové léky vzrostly za sedm let 2,5…

Praha 13. února (ČTK) – Výdaje na léky, které předepisují specializovaná centra pro léčbu závažných nemocí, vzrostly mezi roky 2010 a 2017 dvaapůlnásobně. Zatímco před devíti lety jich zdravotní pojišťovny uhradily za 6,6 miliardy korun, předloni stály 16,7 miliardy korun. Spotřebovaly tak dvě třetiny všech nákladů na léky ve zdravotnických zařízeních, informoval dnes na tiskové konferenci Český statistický úřad.

Centrové léky jsou moderní léčiva, která mohou předepisovat pacientům jen některé nemocnice se specializovanými centry. Léčba jednoho pacienta stojí i miliony korun ročně. Podle údajů zdravotních pojišťoven náklady rostly i loni, léky se ale dostaly k více pacientům.

Ze všech výdajů na zdravotní péči tvoří léčiva asi pětinu. V roce 2017 to bylo zhruba 83 miliard korun. Z nich 24,6 miliardy korun jsou léky na předpis, za něž domácnosti zaplatily dalších 11 miliard korun doplatků. Dalších asi 14,5 miliardy vydali lidé za léky volně prodejné v lékárnách.

„V obou případech se jedná o více než dvacetiprocentní nárůst oproti roku 2010,“ uvedla specialistka ČSÚ na statistiku zdravotnictví Vladimíra Kalnická.

Nárůst výdajů na centrová léčiva bude zřejmě pokračovat i v dalších letech, asi ale pomalejším tempem. Zdravotní pojišťovny pro rok 2018 plánovaly vydat na centrové léky 16,5 miliardy korun. Místopředseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny Bohuslav Svoboda (ODS) loni v listopadu řekl, že rychleji než náklady roste počet pacientů, ke kterým se léky dostanou.

Už v říjnu Ladislav Friedrich, předseda Svazu zdravotních pojišťoven, který zastřešuje šest menších pojišťoven, uvedl, že letos plánují svazové pojišťovny náklady na centrové léky meziročně asi o desetinu vyšší.

Tyto moderní léky působí na molekuly a na pochody, které jsou typické pro buňky spojené s nádorovým nebo autoimunitním onemocněním a ve zdravých buňkách se buď nevyskytují, nebo jen v malé míře. Léčiva tak zlepšují či opravují schopnost sebeobrany organismu. Používají se například pro léčbu autoimunitních chorob, jako jsou lupénka, revmatoidní artritida a roztroušená skleróza, nebo rakoviny.

Výdaje na léky 2010-2017 (v miliardách Kč):

zdroj: ČSÚ

van

Výdaje na centrové léky vzrostly za sedm let 2,5…

Praha 13. února (ČTK) – Výdaje na léky, které předepisují specializovaná centra pro léčbu závažných nemocí, vzrostly mezi roky 2010 a 2017 dvaapůlnásobně. Zatímco před devíti lety jich zdravotní pojišťovny uhradily za 6,6 miliardy korun, předloni stály 16,7 miliardy korun. Spotřebovaly tak dvě třetiny všech nákladů na léky ve zdravotnických zařízeních, informoval dnes na tiskové konferenci Český statistický úřad.

Centrové léky jsou moderní léčiva, která mohou předepisovat pacientům jen některé nemocnice se specializovanými centry. Léčba jednoho pacienta stojí i miliony korun ročně. Podle údajů zdravotních pojišťoven náklady rostly i loni, léky se ale dostaly k více pacientům.

Ze všech výdajů na zdravotní péči tvoří léčiva asi pětinu. V roce 2017 to bylo zhruba 83 miliard korun. Z nich 24,6 miliardy korun jsou léky na předpis, za něž domácnosti zaplatily dalších 11 miliard korun doplatků. Dalších asi 14,5 miliardy vydali lidé za léky volně prodejné v lékárnách.

„V obou případech se jedná o více než dvacetiprocentní nárůst oproti roku 2010,“ uvedla specialistka ČSÚ na statistiku zdravotnictví Vladimíra Kalnická.

Nárůst výdajů na centrová léčiva bude zřejmě pokračovat i v dalších letech, asi ale pomalejším tempem. Zdravotní pojišťovny pro rok 2018 plánovaly vydat na centrové léky 16,5 miliardy korun. Místopředseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny Bohuslav Svoboda (ODS) loni v listopadu řekl, že rychleji než náklady roste počet pacientů, ke kterým se léky dostanou.

Už v říjnu Ladislav Friedrich, předseda Svazu zdravotních pojišťoven, který zastřešuje šest menších pojišťoven, uvedl, že letos plánují svazové pojišťovny náklady na centrové léky meziročně asi o desetinu vyšší.

Tyto moderní léky působí na molekuly a na pochody, které jsou typické pro buňky spojené s nádorovým nebo autoimunitním onemocněním a ve zdravých buňkách se buď nevyskytují, nebo jen v malé míře. Léčiva tak zlepšují či opravují schopnost sebeobrany organismu. Používají se například pro léčbu autoimunitních chorob, jako jsou lupénka, revmatoidní artritida a roztroušená skleróza, nebo rakoviny.

Výdaje na léky 2010-2017 (v miliardách Kč):

zdroj: ČSÚ

van

Astma patří ve světě k nejčastějším chronickým onemocněním postihujícím děti…

Praha, 12. února 2019 (ČIPA)

Prevenci astmatu se věnuje celosvětová kampaň Astma Zero – nulová tolerance k astmatickým příznakům, ke které se připojila i Česká iniciativa pro astma (ČIPA). Projekt si klade za cíl seznámit širokou veřejnost s možnostmi prevence astmatu s důrazem na dlouhodobou a pravidelnou léčbu. Díky té je možné astmatickým příznakům předcházet a zlepšit kvalitu života pacientů. Součástí projektu Astma Zero – nulová tolerance k astmatickým příznakům jsou webové stránky www.astma-zero.cz. Přinášejí důležité informace o astmatu a jeho léčbě, dechové rehabilitaci, odpovědi na nejčastější otázky.

Astma je chronické onemocnění, kde jsou zánětlivé a strukturní změny dýchacích cest primární příčinou dýchacích obtíží. Astma postihuje osoby všech věkových kategorií, stále jej nelze v současnosti vyléčit a ani mu nelze účinně primárně předcházet. V posledních pětatřiceti letech došlo k zásadnímu pokroku v poznání významu zánětu u astmatu. Astma je nyní chápáno jako nemoc dlouhodobého charakteru probíhající i v době, kdy nejsou zjistitelné funkční změny a pacient je bez obtíží. Astma, které není pod kontrolou (neovládané, neřízené, nekontrolované astma), má za následek závažné omezení každodenního života a někdy i smrt. Při léčbě astmatu je potřeba, aby bylo dosaženo a udrženo plné kontroly astmatu, což znamená, že pacienta neobtěžují žádné denní ani noční příznaky astmatu, velmi málo nebo vůbec není nucen používat úlevová antiastmatika, vede produktivní a fyzicky aktivní život, má normální nebo téměř normální funkci plic a nemá žádné astmatické záchvaty.

Principy léčby astmatu

Léky užívané v léčbě astmatu dělíme na preventivní (kontrolující) a úlevové. Preventivní léky s protizánětlivým účinkem jsou užívány dlouhodobě každodenně k udržení klinické kontroly nad astmatem. Léky úlevové jsou užívány podle potřeby k rychlé úlevě při zúžení průdušek a dušnosti. Cílem léčby astmatu je dosažení a dlouhodobé udržení stavu, který označujeme jako astma pod kontrolou. Je-li astma pod kontrolou, mohou pacienti vykonávat plnou tělesnou aktivitu, nemají denní ani noční příznaky. Astma se může spontánně zlepšit v každém věku. Asi u poloviny dětí a přibližně 20 % dospělých onemocnění odezní. Pravděpodobnost, že se tak stane, stoupá při včasné a adekvátní terapii. Ve většině případů musí však probíhat celoživotní léčba, aby příznaky astmatu zůstaly trvale pod kontrolou. Moderní léčba zahrnuje kromě použití léků rovněž doprovodná opatření, jako je například dechová gymnastika. Hlavním cílem léčby je umožnit pacientovi v co největší míře běžný život. Léčba má zabránit příznakům astmatu jako jsou kašel, dušnost, sípavost. Suchý, dráždivý kašel se často zhoršuje během noci. S dušností se pojí také lapání po dechu a nepříjemný tlak, který astmatik pociťuje na prsou. Základem úspěšné léčby je prevence a dobrá spolupráce s lékařem. Spolu se správnou léčbou dokáže výrazně zlepšit kvalitu astmatikova života.

Astmatem trpí ve světě 300 miliónů lidí, odhaduje se, že během příštích 30 let vzroste toto číslo na 400 miliónů. V Evropě má astma téměř 10 milionů lidí mladších 45 let. V České republice je uváděna prevalence nemocných astmatem na úrovni 8 % populace, což je asi 800 000 nemocných. Astma se v dospělé populaci častěji vyskytuje u žen.

Pacientský příběh – Mám astma a žiju naplno

Petra je vrcholová plavkyně z České Lípy, mnohonásobná česká rekordmanka, dvojnásobná mistryně Evropy, účastnice olympijských her. Specializuje se na styl prsa. Její plnohodnotný život a sportovní kariéra dokazují, že i s astmatem se dá žít bez příznaků, a dokonce se věnovat i vrcholovému sportu.

Petra začala pociťovat problémy s dechem v době dospívání při fyzické námaze. Okolo 20 roku začala dvoufázově trénovat a výkon jí ztěžovalo špatné dýchání a kašel. Sama se nechala vyšetřit alergologem, při zátěžovém testu vyšlo najevo, že trpí astmatem. Nejdříve užívala zejména úlevovou léčbu, kterou se snažila minimalizovat příznaky. K silným astmatickým záchvatům u ní nedocházelo. Potíže s dýcháním nastávaly v těch nejsilnějších zátěžových situacích cca tak 3x do měsíce.

Po nasazení protizánětlivé léčby se jí trénovalo mnohem lépe, měla ovšem problém s jejím dodržováním. „Upřímně musím přiznat, že jako pacient jsem byla strašná, dělalo mi problém brát pravidelně léky,“ říká Petra. Díky tomu se výsledky nedostavovaly, stav zůstával neměnný, po každé pravidelné kontrole u lékaře začínala Petra s léčbou de facto od začátku. Až s panem doktorem Kočím začali o nemoci více mluvit, vysvětlil jí, jak je pro pacienta s astmatem, pro vrcholového sportovce o to víc důležitá léčba příčiny astmatu, ne, jen pouhé užívání úlevového léku, když je potřeba.

V tuto chvíli je Petra téměř bez příznaků, úlevovou léčbu s sebou vozí na závody jen pro jistotu.

Protipadělková směrnice: Distributoři budou dobrovolně ověřovat pravost balení léků

Praha, 12.2.2019 (AVEL)

Členové Asociace velkodistributorů léčiv (AVEL) budou namátkově ověřovat pravost balení dodaných léčivých přípravků. Pro toto opatření se členové AVEL rozhodli, aniž by jim to ukládala směrnice Evropského Parlamentu a Rady EU o opatření proti padělkům léčiv, která začala platit 9. února. Asociace chce provedenými kontrolami balení léků přispět k zajištění dostupnosti léčiv pro pacienty a pomoci ušetřit čas lékárnám v případech dodání léků s neúplným nebo chybně nahraným kódem.

Cílem takzvané protipadělkové směrnice je možnost ověřit pravost léčivého přípravku, respektive identifikovat jednotlivá balení díky unikátnímu dvourozměrnému kódu, který byl předem vložen do příslušné evropské databáze kódů vyrobených léčiv.

Distributorům léčiv směrnice neukládá mnoho povinností. Členům AVEL přesto záleží na tom, aby i po zavedení této novinky byl trh s léčivy plně funkční a pokud možno bez problémů.

„V průběhu pilotního testování se ukázalo, jak je důležité, aby se do lékáren dostávala jen léčiva, která splňují všechny náležitosti a požadavky vyplývající z nové směrnice. V opačném případě hrozí, že lékárny budou trávit neúměrně mnoho času ověřováním pravosti léčivého přípravku, či dokonce by přípravek nemusel být pacientovi vydán,“ říká Tomáš Votruba, výkonný ředitel Asociace velkodistributorů léčiv.

Odpovědnost za správnost a přesnost kódů na balení léčiv ukládá směrnice nově výhradně na držitele registračních oprávnění (takzvaných MAH), zjednodušeně výrobce, kteří léčivý přípravek vyrobí a zároveň označí kódem. Lékárny mají pro změnu povinnost před vydáním pacientovi ověřit pravost kódu léčivého přípravku a následně kód vyřadit z úložiště. Pokud při výdeji nastane situace, že kód léčiva není nalezen v databázi, vygeneruje se upozornění a lékárník bude – na základě doporučení ministerstva zdravotnictví – posuzovat, zda léčivo pacientovi vydá.

Možné negativní dopady pro lékárníky i pacienty právě takových případů chce AVEL svým opatřením zmírnit. „Každý náš člen, aniž by nám to nová směrnice ukládala, individuálně přikročil k tomu, že bude ověřovat a skenovat kód u jednoho balení z každé šarže každého léčivého přípravku, který mu bude dodán,“ uvádí Tomáš Votruba z AVEL s tím, že v případě zjištění nesrovnalostí bude AVEL ihned informovat a žádat výrobce o provedení opravy a zároveň o tom zpraví i lékárnu, do které má být konkrétní přípravek dodán.

Asociace vlastním ověřením chce omezit ztrátu času lékáren i rizika nevydání léčivého přípravku pacientovi se systémovou chybou, jako jsou například nesprávná, nenahraná nebo chybně alokovaná data.

„Nemůžeme zcela vyloučit, že lékárny obdrží balení léčiv s individuální vadou u vytištěného kódu, ale jsme přesvědčeni, že tímto opatřením významně ulehčíme práci lékárnám a přispějeme k zajištění dostupnosti léčiv pro pacienty,“ uvádí Tomáš Votruba z AVEL.

Podle AVEL je klíčové, aby držitelé registračních oprávnění splnili svou zákonnou povinnost a zajistili, že na každém balení léčiva bude unikátní kód, díky němuž ho lze ověřit v databázi a pak vydat pacientovi. „Proto po uplynutí několika následujících měsíců budeme striktně po výrobcích požadovat jen takové zboží, které zcela splňuje požadavky protipadělkové směrnice,“ dodává Tomáš Votruba s tím, že Národní systém pro ověřování pravosti léčiv je funkční a všichni dotčení účastníci, tedy distributoři a lékárny, jsou připraveni na ověřování ve prospěch bezpečnosti všech pacientů.

V neposlední řadě členové AVEL oceňují i přístup a pomoc ministerstva zdravotnictví všem dotčeným institucím, které se na zavedení změn vyplývajících ze směrnice EU do tuzemské praxe podílejí.

O Asociaci velkodistributorů léčiv

AVEL je volným sdružením velkodistributorů léčiv a zdravotnického materiálu založeným v roce 1993 za účelem ochrany a podpory společných zájmů svých členů. V současné době sdružuje tři velkoobchodní farmaceutické společnosti (Alliance Healthcare s. r. o., ViaPharma s r. o. a PHOENIX lékárenský velkoobchod, a.s.), které se významně  podílejí na celkovém objemu léčiv, distribuovaných v České republice. Více na www.avel.cz

Záchranáři budou mít v Hustopečích novou základnu za 42 milionů

Brno 12. února (ČTK) – Jihomoravský kraj postaví v Hustopečích na Břeclavsku skoro za 42 milionů korun novou výjezdovou základnu zdravotnické záchranné služby. Novinářům to dnes řekl hejtman Bohumil Šimek (ANO). Záchranáři podle něj využívají v areálu nemocnice nevyhovující prostory bývalé kotelny. Nový objekt vznikne místo současných garáží. Práce by měly být hotové v první polovině příštího roku.

Radní kraje vybrali společnost Stavební firma Plus z Hodonína, která objekt postaví. Dala ekonomicky nejvýhodnější nabídku za 41,8 milionu korun včetně DPH. „Současná výjezdová základna v prostorách bývalé kotelny neumožňuje temperovat vozidla. Užívané prostory včetně šaten jsou nevyhovující a značně omezují činnost záchranářů,“ uvedl Šimek.

Podle mluvčí kraje Moniky Brindzákové bude základem budovy montovaný železobetonový skelet. V prvním nadzemním podlaží bude stanoviště pro jedno zásahové vozidlo rychlé lékařské pomoci, pro jedno záložní sanitní vozidlo, dezinfekční box pro očistu a dezinfekci vozidla po výjezdu a sklady. Ve druhém nadzemním podlaží budou pobytové místnosti posádek, denní místnost, sociální zařízení, šatny, stanoviště provozního technika a datové centrum. Ve třetím nadzemním podlaží bude technická místnost vzduchotechniky a technická místnost ústředního vytápění.

Práce by měly začít v březnu a potrvají 14 měsíců. Hotovo by tak mělo být v květnu příštího roku. „Je to akce, která je součástí úvěrového financování ze strany Evropské investiční banky,“ poznamenal Šimek. Kraj si domluvil u banky úvěr 700 milionů korun a v následujících letech ho hodlá čerpat na investiční akce, jako jsou právě výjezdové základny, domovy seniorů nebo silnice. Další základny chce kraj vybudovat v Kyjově nebo Boskovicích.

Lenka Horáková kš

Primátora Hřiba vystřídá ve správní radě VZP Východský

Praha 12. února (ČTK) – Za Piráty zamíří do správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Pavel Východský. Náhradníkem ho dnes zvolila Sněmovna. Východský nahradí v radě největší zdravotní pojišťovny v Česku pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), který na funkci ve VZP rezignuje.

Hřib působí ve správní radě VZP od loňského ledna. Rezignační dopis by měl zaslat pojišťovně v nejbližší době. Východský má podle Pirátů zkušenosti v pojišťovnictví včetně zdravotního pojištění a v řízení IT. Dříve byl náměstkem ředitele VZP.

Ze 30 členů správní rady VZP volí Sněmovna 20, deset jmenuje vláda. Členové se stejně jako v dozorčí radě pojišťovny obměňují na začátku každého volebního období. V obou orgánech podle zásady poměrného zastoupení posílilo loni v lednu v souvislosti s výsledky sněmovních voleb hnutí ANO, Piráti se do rad dostali nově.

Správní rada například volí ředitele pojišťovny nebo schvaluje objem úhrad poskytovatelům zdravotní péče.

mbc rot

Od začátku roku zemřelo v kvůli chřipce přes 30 lidí

Praha 12. února (ČTK) – Do konce minulého týdne zemřelo od začátku letošního roku 31 pacientů hospitalizovaných s chřipkou, za týden se počet zdvojnásobil. Do nemocnic jich s vážných průběhem nemoci na jednotky intenzivní péče muselo celkem 184. Vyplývá to z informací Národní referenční laboratoře pro chřipku Státního zdravotního ústavu. Minulou sezonu podle statistik zemřelo kvůli chřipce zhruba 260 lidí.

Každoročně dávají lékaři do souvislosti s chřipkou zhruba 1500 až 2000 úmrtí. „Ve vyspělé zemi je chřipka jediným infekčním onemocněním, které se projeví na datech celkové úmrtnosti. Jde rozhodně o předčasná úmrtí,“ řekl k tomu před začátkem letošní chřipkové sezony vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl.

V Česku se vyhlašuje plošná epidemie, když je přibližně 1500 nemocných na 100.000 obyvatel. Podle odborníků se do statistik všechny případy nedostanou. Je třeba je vynásobit deseti, aby alespoň přibližně popisovaly reálný stav. Ne všichni pacienti s chřipkou jdou k lékaři a ne všichni lékaři chřipku hlásí krajským hygienickým stanicím.

Počet hospitalizací a úmrtí v souvislosti s chřipkou:

zdroj: SZÚ a krajské hygienické stanice

van rot

Centrum Tradiční čínské medicíny ve FN HK na konci…

Hradci Králové, 11. února 2019 (FN HK)

Centrum Tradiční čínské medicíny (TCM), které od září 2015 fungovalo ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, ukončí k 28. únoru 2019 svou činnost. Současná legislativa neumožňuje další působení čínského specialisty TCM v našem zdravotnickém zařízení. Na práci centra naváže Nadační fond na podporu Tradiční čínské medicíny a alternativ, který bude nadále pokračovat v projektech podporujících TCM v České republice.

Hradeckým centrem za dobu více než tříleté existence prošly přes tři tisíce pacientů, kterým specialisté pomáhali především s různými typy chronické bolesti. Centrum nabízelo pacientům metody prevence, vyšetření a léčby, které vycházely z tradičního čínského lékařství, mezi metody léčby patřila například akupunktura či cvičení.

Současní pacienti i další zájemci o metody TCM se budou moci od března obrátit na dosavadního vedoucího centra MUDr. Františka Musila Ph.D., který bude nadále poskytovat akupunkturu nebo mohou kontaktovat Nadační fond na podporu Tradiční čínské medicíny a alternativ v Praze, Opletalova 19. „Jsme připraveni zájemcům o TCM poskytnout informace o možnostech léčby metodami TCM v České republice,“ řekl zakladatel fondu Jan Hovorka.

"Náš fond má smlouvu o mezinárodní spolupráci s významnou nemocnicí Shuguang TCM Hospital v Šanghaji, která je garantem centra TCM. Tříletá skvělá práce ve FN HK si zaslouží, abychom dále pomáhali zdokonalovat podmínky pro vědecký projekt, který zhodnotí dosavadní výsledky a ideálně v klinickém prostředí bude zkoumat a analyzovat metody, které běžně na celém světě doplňují západní medicínu," dodal.