V jičínské nemocnici uvedli do provozu nový skiagraf

Jičín, 22. 1. 2019 (ZH KHK)

V úterý 22. ledna bylo v Oblastní nemocnici Jičín a. s. do provozu slavnostně uvedeno nové digitální skiagrafické zařízení. To získalo místní Radiologické oddělení díky dotacím z Integrovaného regionálního operačního programu. Přístroj za zhruba 6,5 mil. Kč rozšíří spektrum prováděné diagnostiky.

V minulém roce získala ON Jičín a. s. díky dotacím z IROP přístroje za zhruba 83 milionů korun. Ať už nové, či ty, které nahradí stávající a zastaralé, rozšířily významně poskytované spektrum výkonů, diagnostiky i péče o pacienty. Přístroje byly během roku postupně dodávány na různá oddělení nemocnic v Jičíně i Novém Bydžově. Jedním z nich je i nový skiagraf, který byl slavnostně uveden do provozu 22. ledna na Radiologickém oddělení v Jičíně. „Přípravné práce pro umístění skiagrafu probíhaly od září loňského roku. Bylo potřeba upravit stavebně prostory, instalovat potřebná zařízení. Samotný přístroj nám dodavatel spustil během prosince. Zaměstnanci se s ním postupně seznamovali a nyní jej uvádíme do provozu. Přístroj a stavební práce stály zhruba 6,5 mil. Kč s DPH,“ uvedl ředitel ON Jičín a. s. Ing. Tomáš Sláma, MSc. Skiagraf dodala na základě veřejné soutěže firma PROMEDICA PRAHA Group, a.s. za necelých 5 milionů Kč s DPH a 1,5 mil. Kč stály stavební úpravy.

Nový přístroj je plně digitální a rozšíří spektrum prováděné diagnostiky. „Jednoznačnou výhodou je jeho jednodušší a rychlejší obsluha, kdy máme požadované snímky v digitální formě, v lepší kvalitě a v okamžitém náhledu. Jsme díky tomu schopni vyšetřit i více pacientů, neboť se zkrátil čas vyšetření. Navíc nám nový skiagraf umožní zhotovování dlouhých snímků páteře, které jsou potřebné např. pro diagnostiku skolióz a pro následnou rehabilitační péči,“ představuje výhody nového zařízení primář radiologického oddělení MUDr. Jiří Otte.

„Obnova zařízení, technologií a přístrojů, a tím rozšiřování spektra poskytované zdravotní péče, je pro všechny nemocnice zásadní. Tento skiagraf je jen střípek toho, co se podařilo díky dotacím pro jičínskou nemocnici získat i pro další oddělení. Ať to jsou další diagnostické a léčebné přístroje, vybavení pro operativu, rehabilitační péči nebo třeba obměna lůžek. Přeji všem zaměstnancům, ať se jim s novými přístroji dobře pracuje,“ popřál náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví Ing. Aleš Cabicar.

Celkem získala nemocnice díky dotacím z IROP, které vypsalo Ministerstvo pro místní rozvoj, majetek za cca 83 milionů. Spolupodílela se jen necelými 13 miliony.

Pacientům s rakovinou pomáhá genetika i umělá inteligence

Praha 22. ledna (ČTK) – Pacientům s rakovinou pomáhá genetika i umělá inteligence. Zřejmě bude také třeba změnit klasifikaci nádorů, protože každý nádor je jedinečný. Na dnešní tiskové konferenci k odbornému setkání PragueOnco, které letos hlavní město hostí již podesáté, to řekl Luboš Petružalka, který působí jako přednosta Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN).

„Není to tak dlouho, co na nás onkology kolegové z jiných interních a chirurgických oborů pohlíželi jako na lékaře, jejichž náplň práce je spojena se značnou léčebnou bezmocí,“ dodala Petra Tesařová z této onkologické kliniky.

Za deset let pořádání konference se ale podle odborníků situace zásadně změnila. Přestože výskyt nádorů výrazně stoupá a rakovina je stále druhou nejčastější příčinou smrti po nemocích srdce, úmrtnost klesá. V roce 2016, ze kterého jsou zatím poslední dostupná data, bylo v Česku diagnostikováno 96.500 nových nádorů. Se zhoubnou rakovinou se potká každý třetí muž a každá čtvrtá žena, příčinou je zejména stárnutí populace.

Snižovat úmrtnost se podle odborníků daří díky zavádění preventivních programů vyhledávání možných pacientů, takzvaných screeningů, a novým léčebným a diagnostickým možnostem včetně například metod zobrazení nádoru. Podle Petružalky ale není pokrok stejně rychlý u všech diagnóz, například u rakoviny slinivky a jater se daří úmrtnost snižovat jen velmi pomalu, zatímco případů přibývá.

Budoucnost vidí v precizní a personalizované onkologii. „Každý pacient je jedinečný, stejně jako jeho nádor. Na genové úrovni je možné nádor rozpoznat a na tom základě volit léčbu,“ uvedl. Je podle něj k dispozici řada genomových testů, které hledají zacílení pro moderní buněčnou terapii a zpřesňují prognózu pacienta.

Dosud se nádory dělily zejména podle toho, jakou část těla zasahovaly a jejich typu. Petružalka proto očekává, že postupně dojde ke změně kvalifikace nádorů. „Chtěli bychom také identifikovat, jak eliminovat podávání neúčinné léčby,“ dodal. Tyto moderní léčby nadměrně zatěžují zdravotní systém. Lékaři proto chtějí, aby byly podávány jen pacientům, pro které znamenají zásadní přínos.

V posledních deseti letech došlo také ke změnám v diagnostice zhoubných nádorů a zobrazovacích metodách. Podle ředitele Onkologického centra VFN Davida Feltla lékaři zapojují do standardizovaných procesů i umělou inteligenci, která umí lidskou práci nahradit rychleji. VFN je jedním z 20 center na světě, která jsou zapojená do programu, kde ozařování nádoru navrhuje počítač.

„Pilotně u karcinomu prostaty pošleme obrázky z CT na server. Stroj nakreslí za 4,5 minuty, co si myslí, že by se mělo ozářit. Lékaři by to trvalo asi hodinu a půl,“ řekl Feltl. Lékaři navrhovaný plán ozáření zkontrolují a opraví. „Stroj dostává opravená data a tím se to naučí a zlepšuje se. Děláme to půl roku, opravdu je vidět jeho pokrok,“ dodal.

van mha

Údaje ČSSZ: Přebytek nemocenského pojištění se postupně snižuje

Praha 22. ledna (ČTK) – Přebytek na účtu nemocenského pojištění se v posledních letech snižuje. Loni za první tři čtvrtletí činil 0,36 miliardy korun. O pět let dřív byl skoro desetkrát vyšší, dosahoval 3,38 miliardy. Příjmy z odvodů se i přes vysokou zaměstnanost a růst výdělků zvedají pomaleji než výdaje na nemocenské dávky. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Z nemocenského pojištění se vyplácí nemocenská, ošetřovné, peněžitá pomoc a vyrovnávací příspěvek v mateřství. Loni k nim přibyla ještě otcovská a dlouhodobé ošetřovné. Zaměstnanci odvody neplatí. Zaměstnavatelé odvádějí 2,3 procenta. I živnostníci mohou dobrovolně z vyměřovacího základu pro důchodové pojištění posílat do systému 2,3 procenta. Sněmovna dnes rozhodla o zrušení karenční doby a o proplácení náhrad nemocným v prvních třech dnech stonání. Lidé by měli od pololetí dostávat 60 procent základu příjmu. Odvody se mají podnikům snížit na 2,1 procenta, vybere se tak méně.

Systém nemocenské je léta v plusu. Nejvíc příjmy převýšily výdaje v roce 2012, a to o 5,6 miliardy. Od té doby se přebytek snižuje. V roce 2013 činil 4,98 miliardy korun a předloni 3,19 miliardy. Data za celý loňský rok ještě nejsou k dispozici. Příjmy v roce 2017 dosáhly 31,5 miliardy a výdaje 28,3 miliardy. V roce 2013 se na odvodech vybralo 25,1 miliardy korun a vydalo 20,1 miliardy.

Za první tři čtvrtletí roku 2013 se z nemocenského pojištění na nemocenskou, mateřskou či ošetřovné vyplatilo 15,3 miliardy Kč. O pět let později to bylo 25,3 miliardy. Do systému loni od ledna do září přiteklo 25,6 miliardy, v roce 2013 pak 18,7 miliardy korun. Za posledních pět let se tak příjem z odvodů za první tři čtvrtletí zvedl o zhruba sedm miliard korun, výdaje ale vzrostly téměř o deset miliard.

Za růstem příjmů systému je vysoká zaměstnanost i růst výdělků, z nichž se pak platí i vyšší odvody. Vyšší mzdy a platy jsou ale i za růstem výdajů. Vyplácejí se k nim i vyšší nemocenské dávky. Redukční hranice pro jejich výpočet se navíc každý rok zvedají, také přibyly nové dávky.

Karenční doba byla zavedena v roce 2008. Ústavní soud ji ale po pár měsících zrušil s tím, že pokud si lidé platí pojistné, měli by z něj i něco dostávat. Karence se pak znovu obnovila s jinými pravidly. Zaměstnanci přestali odvody platit a zaměstnavatelům se snížily za to, že začali poskytovat náhrady v prvních dvou týdnech nemoci. Nemocenskou ze systému lidé dostávají až od patnáctého dne. Po zrušení karence by se odvody zaměstnavatelů měly snížit z 2,3 na 2,1 procenta.

Před změnami v roce 2008 přiteklo do nemocenského pojištění 46,7 miliardy korun, vyplatilo se 31,9 miliardy. Přebytek činil 14,8 miliardy. V následujícím roce za krize a po snížení odvodů se systém dostal do schodku, a to 2,7 miliardy. Dál se situace zlepšovala.

Vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů se ke zrušení karenční doby zavázala v programovém prohlášení. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) představují tři dny stonání bez náhrad pro pracovníka s minimální mzdou ztrátu 898 korun a s průměrnou mzdou 2345 korun. Maláčová uvedla, že stát by neměl lidi za nemoc trestat. Po zrušení karence volají odbory, zaměstnavatelé jsou naopak proti. Obávají se růstu nemocnosti a zneužívání. Jejich názor sdílejí i někteří opoziční politici.

Příjmy, výdaje a zůstatek nemocenského pojištění ke konci září daných let v miliardách korun

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení, přehled vybraných ekonomických ukazatelů

ktk jw

Hodnocení eReceptu z praxe lékárníků: Systém je funkční, ale přinesl…

Praha, 21. ledna 2019 (ČLnK) – Česká lékárnická komora (ČLnK) hodnotí eRecept bez zbytečných příkras. Po roce fungování lékárníci konstatují, že je systém funkční, ale je třeba dořešit dílčí problémy, které komplikují život lékárníkům i pacientům. V průběhu roku se potvrdilo, že lékárníci byli na nový systém dobře připraveni a svými radami přispěli ke snazšímu přijetí novinky u pacientů i hladkému průběhu zavádění eReceptu do praxe. Za největší problém ePreskripce považuje ČLnK hrozbu výpadků Centrálního úložiště elektronických receptů (CÚER), které znemožňuje výdej léčivých přípravků pacientům. V minulém roce zaznamenala Komora dva případy rozsáhlých výpadků, přičemž jeden trval více než půl hodiny. Letos byly zaznamenány větší výpadky ve dnech 14., 15. 1. a 18. 1. Každodenní komplikace lékárníkům a pacientům způsoboval (a stále ještě způsobuje) zdlouhavý proces přepisu SMS identifikátoru eReceptu, který ČLnK částečně vyřešila vytvořením vlastního jednoduchého převaděče dostupného v aplikaci Lékárny v ČR.

Díky připravenosti lékárníků se plošný start eReceptů v lednu loňského roku obešel bez výraznějších komplikací. ČLnK zprovoznila telefonickou horkou linku, která byla lékárníkům k dispozici v případě problémů a podnětů na úpravy. Linka vyřídila stovky dotazů. „Přechod na elektronické recepty jsme zvládli dobře. Vážím si pohotovosti lékárníků, kteří pomáhali vysvětlit novinku pacientům a často i lékařům, a seznamovali je s formami eReceptů,“ oceňuje práci svých kolegů po roce fungování eReceptu PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK, a dodává: „Přestože se ministerstvo zdravotnictví nechalo slyšet, že se ePreskripce osvědčila, nesmíme zapomínat také na potíže, které přinesla a bylo je nutné řešit. Existují obtíže, které se vyřešit nepodařilo a lékárníkům zbytečně komplikují práci doposud. Je to například nevalidní registr pojištěnců. Chybí také možnost vydávat léčivé přípravky v případě výpadku úložiště, což komplikuje práci lékárníků a může ohrozit i zdraví pacientů.“

Výpadky centrálního úložiště

Vydávání léků na předpis nárazově komplikují výpadky CÚER. Lékárníci z celé republiky v roce 2018 zaregistrovali dva výrazné případy. K prvnímu došlo 9. března a k druhému 5. září dopoledne, kdy nebylo možné léky vydávat nejméně 35 minut. Došlo také k situacím, kdy byly z úložiště zaslány nesprávné údaje a pacienti si odnesli jiné léky. „Kolaps centrálního úložiště už nastal několikrát i letos. Ve dnech 14., 15. a 18. ledna hlásily lékárny výpadky systému. Ze strany Státního ústavu pro kontrolu léčiv se však nepodařilo získat žádnou konkrétní informaci, proč k výpadkům dochází a jak dlouho nebude možné pacientům léky vydávat. Pro zachování důvěry v elektronický recept a v zájmu ke zdraví pacientů nesmí k podobným situacím docházet, a když se tak stane, je nutné, aby komunikace ze strany SÚKL fungovala,“ říká viceprezident ČLnK Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.

ČLnK již od prvního výpadku CÚER apeluje na to, aby bylo možné vydávat léky i během nedostupnosti úložiště. „Pokud lékárník disponuje informací, co má být pacientovi předepsáno a v úkonu mu brání výpadek centrálního úložiště, měl by mít možnost situaci řešit. Nabízí se například povýšit průvodku v papírové podobě či zaslanou e-mailem na recept, a lék proti tomu vydat,“ navrhuje prezident ČLnK PharmDr. Lubomír Chudoba.

3 miliony SMS identifikátorů. Díky aplikaci Lékárny v ČR už výdej tolik nekomplikují

Výpadky CÚER nebyly jedinými problémy, kterým museli lékárníci v průběhu loňského roku čelit. Dennodenní komplikace představovaly SMS identifikátory, kterých za celý rok pacienti přinesli do lékáren přes 3 miliony. Nevhodná forma způsobuje komplikace při přepisu a zvyšuje časovou náročnost vydání léků. „Abychom ušetřili čas lékárníkům i pacientům, nechali jsme do mobilní aplikace Lékárny v ČR vložit praktický převaděč identifikátorů na čárový kód, se kterým se proces výdeje značně zjednodušil. Funguje bez připojení k internetu a nabízí pacientům i další benefity, jako například uložení eReceptu přímo v aplikaci bez nutnosti hledat jej mezi mnoha jinými SMS nebo poznámku k vydanému počtu balení v případě opakovacího receptu,“ uvádí Mgr. Michaela Bažantová, tisková mluvčí ČLnK.

Je na čase zaměřit pozornost i na nevalidní registr pojištěnců

Existují však obtíže související s ePreskripcí, které se zatím vyřešit nepodařilo a lékárníkům zbytečně komplikují práci. Přetrvávajícím problémem je, že lékárníci musí při vydávání eReceptů využívat nevalidní registr zdravotní pojišťovny. „Registr pojištěnců spravovaný Všeobecnou zdravotní pojišťovnou je nevalidní a pojišťovny odmítají proplatit lékárně vydané léky, přestože lékárník neměl šanci si správnost příslušnosti pojištěnce ověřit a péči poskytnul tak, jak mu přikazuje zákon,“ upozorňuje na palčivý problém viceprezident ČLnK Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.

„Prostoru pro zlepšení funkčnosti ePreskripce je více. Velký potenciál vidíme v připravované funkcionalitě lékového záznamu pacienta. Věříme, že celý zdravotní systém i pacienti využijí vysoce odborných znalostí lékárníků o lécích, o jejich interakcích, kontraindikacích, o správném dávkování i nežádoucích účincích ve prospěch zdraví pacientů. Lékový záznam vnímáme jako největší benefit elektronické preskripce,“ uzavírá hodnocení ročního fungování eReceptu prezident ČLnK PharmDr. Lubomír Chudoba.

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

Lékaři zlínské nemocnice léčí stále více lidí s poruchami spánku

Zlín 21. ledna (ČTK) – Lidí s poruchami spánku přibývá. Ve spánkové laboratoři plicního oddělení zlínské krajské nemocnice proto letos přibude lůžek. Nyní jsou tam dvě lůžka, přibudou další tři, řekla dnes ČTK mluvčí nemocnice Dana Lipovská. Lékaři ve spánkové laboratoři vyšetří přes tisíc pacientů.

Lidí s poruchami spánku přibývá v posledních letech podle lékařů zejména kvůli nadměrného stresu a nedodržování zásad spánkové hygieny. „Typů poruch spánku je více, nejčastěji se jedná o spánkovou apnoi, hypoventilační syndromy, syndrom neklidných končetin, parasomnie, poruchy cirkadiánní rytmicity nebo klasické poruchy nespavosti. Každá z poruch se léčí plně odlišně,“ uvedla lékařka spánkové laboratoře Marta Vránová.

„Například pacienti se spánkovou apnoí se léčí přetlakovou terapií, hypoventilační syndromy pak domácí neinvazivní ventilací, nespavost krátkodobě hypnotiky, pacienti s poruchou cirkadiánní rytmicity užívají melatonin. Neméně důležité je však dodržovat také zásady spánkové hygieny, nezbytná je i dostatečná psychoterapie,“ uvedla lékařka.

Někteří pacienti jsou po vyšetření ve spánkové laboratoři odesláni do ORL, neurologických či psychiatrických ambulancí. „Zhruba dvě stovky nových pacientů za rok nám zůstanou trvale v péči,“ uvedla Vránová.

K zásadám spánkové hygieny patří od pozdního odpoledne nepít kávu, černý či zelený čaj, energetické nápoje i omezit jejich požívání přes den. Lidé by měli večer vynechat těžká jídla a poslední pokrm jíst tři až čtyři hodiny před spánkem, který může zlepšit také lehká procházka po večeři. „Naopak cvičení tři až čtyři hodiny před ulehnutím již může spánek narušit,“ vedla mluvčí. Po večeři by již lidé neměli řešit témata, která je mohou rozrušit. Kvalitu spánku také zhoršuje alkohol, lidé by neměli před usnutím kouřit, protože nikotin organismus povzbuzuje. V ložnici by neměla být televize, lidé by neměli v posteli jíst ani číst. Teplota na spaní by měla být mezi 18 a 20 stupni Celsia. Uléhat a vstávat by se mělo vždy ve stejnou dobu.

jmk kš

Vhodný čas na očkování proti klíšťové encefalitidě. Případů klíšťové…

Praha, 21. ledna 2019 (ZP MV ČR) – Klíšťová encefalitida je virové onemocnění postihující nervový systém. Přestože České republice dlouhodobě náleží prvenství v počtu nově nemocných za rok,₁ průměrná proočkovanost se v naší zemi pohybuje pouze kolem 30 %.₂ Závažnost choroby je variabilní, až u 7 % nemocných zanechává trvalé následky₃ a v některých případech může končit úmrtím pacienta.₂ Protože na ni neexistuje žádný účinný lék, léčba onemocnění je pouze symptomatická. Lékaři proto doporučují jako nejvhodnější formu prevence očkování.₃ Přispívají na něj i zdravotní pojišťovny. Druhá největší, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR) v loňském roce vydala na očkování proti klíšťové encefalitidě 19,4 miliony Kč.

Mezi lety 2006 a 2015 docházelo v České republice k postupnému snižování nemocnosti klíšťovou encefalitidou. Od roku 2016 však odborníci zaznamenávají nárůst nemoci. Zatímco v roce 2016 bylo zaznamenáno 565 onemocnění, na konci roku 2018 bylo diagnostikováno téměř 700 nových případů.₄ Nárůst počtu onemocnění je z části způsoben vlažnějším přístupem pacientů k prevenci.

V roce 2018 se nepatrně snížil zájem o příspěvek na očkování proti této nebezpečné nemoci. „ZP MV ČR poskytuje svým klientům v rámci fondu prevence příspěvky na různé typy očkování. U klíšťové encefalitidy je prevence v podobě očkování nejefektivnější ochranou a my na ni přispíváme i v roce 2019 částkou 500 Kč, dětem pak až 1000 Kč. Loni tohoto příspěvku využilo přibližně 37 000 klientů a pojišťovna jim na toto očkování přispěla celkem 19,4 milionu Kč,“ uvedla Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR. Potvrdila, že v meziročním srovnání se výdaje pojišťovny z fondu prevence na toto očkování víceméně nemění. „V roce 2017 ZP MV ČR na očkování proti klíšťové encefalitidě vydala 19,8 milionu Kč tedy o 400 tisíc více než loni,“ upřesňuje Kadečková.

Ideální čas na očkování

Odborníci doporučují zahájit vakcinaci v chladnějších měsících roku.₃ Aby byli pacienti chráněni již během letošní klíšťové sezony, je vhodné začít s očkováním v nejbližších dnech. Nejčastější výskyt klíšťat připadá na přelom května a června.₅ Účinnost vakcíny proti klíšťové encefalitidě přesahuje 99 %.₁ Průběh očkování se skládá z aplikování tří dávek a je možné ho podstoupit u praktického lékaře či v očkovacím centru. Po první dávce následuje s odstupem 1 až 3 měsíců aplikace druhé dávky, přičemž u 98 % populace se již v tento moment vytváří účinné protilátky. Přeočkování v podobě třetí dávky následuje tři čtvrtě až celý rok po absolvování druhé aplikace.₃

Ráj klíšťat

Infikovaná klíšťata se vyskytují ve všech regionech České republiky, a to nejen na loukách a v lesích, jak se mnozí často mylně domnívají, ale stále častěji také v městských parcích.₁ Za ohniskové lokality odborníci dlouhodobě označují oblast jižních Čech, Podyjí a Posázaví. V posledních letech je však zřejmé rozšíření tohoto onemocnění i do oblastí s vyšší nadmořskou výškou, např. severozápadních Čech či severní Moravy.₂

Zdroje:

1. https://www.klistova-encefalitida.cz/ockovani
2. MUDr. Pýchová a kolektiv: Klíšťová encefalitida – choroba s variabilní závažností; Dostupné z: https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2017/02/09.pdf
3. Doc. MUDr. Daniela Janovská, CSc., MUDr. Jana Dáňová: Klíšťová encefalitida v České republice; Dostupné z: https://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina/klistova-encefalitida-v-ceske-republice-143196
4. Státní zdravotní ústav: Encefalitidou se za 11 měsíců nakazilo víc Čechů než loni za rok; Dostupné z: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/encefalitidou-se-za-11-mesicu-nakazilo-vic-cechu-nez-loni-za-rok/1701466
5. MUDr. Vlasta Fojtíková, MUDr. Jana Hošková: Výskyt klíšťové meningoencefalitidy ve Zlínském kraji v 1. pololetí roku 2018; Dostupné z: http://www.khszlin.cz/wcd/pages/extranet/aktuality/2018/vyskyt_klistove_meningoencefalitidy_ve_zl_kr_1_pol_20181.pdf

ZP MV ČR působí na českém trhu nepřetržitě 26 let a je druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi. Má smlouvy se všemi nejvýznamnějšími zdravotnickými zařízeními kdekoliv na území ČR. V současnosti má více než 1,3 milionu klientů. Je držitelkou ocenění Zdravotní pojišťovna roku 2015 a 2016 a mezinárodního titulu Czech Superbrands 2017, 2018 a 2019.

Festival Na hlavu nabídne komplexní pohled na duševní zdraví

Klecany (u Prahy) 21. ledna (ČTK) – Festival Na hlavu nabídne komplexní pohled na duševní zdraví. Letos se koná už třetí ročník akce. Pořádá ji Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) spolu s iniciativou Na rovinu v Městské knihovně v Praze od 31. ledna do 3. února. Uvedeno bude devět filmů s tematikou duševního zdraví, projekce budou spojené s komentáři odborníků. Nachystaná jsou také autorská čtení, besedy a přednášky. ČTK o tom dnes informoval mluvčí NUDZ Jan Červenka. NUDZ sídlí v Klecanech u Prahy.

„Zahájení festivalu patří filmu Ellinga, v diskusi se budeme věnovat velmi aktuálnímu tématu, reformě psychiatrické péče v Česku,“ uvedl Petr Winkler z Národního ústavu duševního zdraví. Diskutovat se podle něj bude zejména o přesunu z velkých nemocnic do komunitní péče a o centrech duševního zdraví. „Těch již aktuálně pět funguje, dalších 16 bylo vybráno a vznikne do poloviny roku 2019,“ doplnil Winkler. Celkově má vzniknout zhruba stovka center pro dospělé obyvatele ČR a další specializovaná na komunitní služby pro děti, seniory a další cílové skupiny.

V programu festivalu je například také beseda herce Martina Myšičky z Dejvického divadla nazvaná Co.media o filmových mýtech o duševním zdraví, na kterou si jako hosta přizval primáře kliniky NUDZ Pavla Mohra. Ředitel NUDZ Cyril Höschl bude na festivalu přednášet o tom, co je v našem chování vrozené a co naučené.

Mezi dalšími tématy, která festival připomene, jsou třeba vážná duševní onemocnění, závislost na alkoholu, problematika spánku, LGBT (lidé s menšinovým sexuálním zaměřením či identitou) nebo nové poznatky z výzkumu psychedelik.

„V pátek dopoledne jsme připravili program pro žáky 2. stupně základních škol a středních škol, půjde o diskuzi s lidmi s vlastní zkušeností s duševním onemocněním – to je také novinka oproti předchozím ročníkům,“ dodal koordinátor festivalu Na hlavu Štěpán Šůstek.

V rámci doprovodného programu si návštěvníci budou moci například vyzkoušet virtuální realitu používanou při terapii nejrůznějších fóbií.

sbe hj

Státní zdravotní ústav: V ČR je nastupující epidemie chřipky

Praha 21. ledna (ČTK) – Nastupující epidemie chřipky, hodnotí situaci v Česku na konci třetího kalendářního týdne letošního roku Státní zdravotní ústav (SZÚ). Nemocných je asi 1158 na 100.000 obyvatel. Od začátku sezóny loni na podzim bylo 39 těžkých průběhů nemoci, které si vyžádaly hospitalizaci na jednotkách intenzivní péče, sedm lidí zemřelo. Vyplývá to z informací na webu SZÚ. Epidemie se vyhlašuje při 1500 nemocných na 100.000. Přichází každoročně a většinou začíná v lednu.

Hlášená nemocnost akutními nemocemi dýchacích cest, která je tradičně nízká o vánočních svátcích, nyní proti druhému kalendářnímu týdnu stoupla asi o 5,6 procenta.

V loňské sezóně 2017/2018 s vážným průběhem chřipky skončilo v nemocnici přes 660 lidí, z toho zhruba 260 v souvislosti s chřipkou zemřelo. Podle odborníků ale všichni pacienti s chřipkou nejdou k lékaři, a ne všichni lékaři chřipku hlásí krajským hygienickým stanicím, čísla je tak třeba vynásobit až desetkrát, aby odpovídala realitě.

V Evropě hlásí epidemii chřipky nyní 16 zemí, za týden přibylo dalších šest. Kromě všech skandinávských zemí je mezi nimi kompletní jižní a jihozápadní pobřeží kontinentu, Slovinsko a pobaltské země.

Chřipkové viry se dělí na typy A, B a C a jejich podtypy. Proti nemoci je dostupné očkování, které lékaři doporučují na podzim zejména seniorům a chronickým pacientům. Odborníci očkovací vakcínu pro následující sezónu sestavují podle odhadů, jaké typy viru budou v sezóně kolovat.

Chřipka se od běžné virózy liší rychlým nástupem, bolestí kloubů a tělesnou teplotou nad 38 stupňů Celsia. Nejúčinnější prevencí je vyhnout se kontaktu s nemocnými, dále pravidelné mytí rukou vodou s mýdlem.

van jw

Odpor k očkování patří podle WHO k největším zdravotním hrozbám

Ženeva 20. ledna (ČTK) – Neochota k očkování patří podle Světové zdravotnické organizace (WHO) v současnosti mezi největší hrozby pro zdraví lidí. Hrozí kvůli tomu, že přijde vniveč pokrok v potírání nemocí, kterým se dá vakcinací předejít. Úřad OSN o tom informuje na svých internetových stránkách.

Očkování v současnosti podle WHO zachrání dva až tři miliony lidských životů za rok a dalším 1,5 milionu úmrtí by se dalo zabránit, kdyby k očkování mělo přístup více lidí. Důvody, proč se lidé rozhodnou se neočkovat, jsou podle WHO rozličné: jde o ledabylost, problémy s dostupností očkovacích látek a nedůvěru. Jako příklad onemocnění, které se znovu vrací, i když se proti němu očkuje, uvádí WHO spalničky. Předloni celosvětově přibylo oproti roku 2016 o 30 procent případů spalniček.

V Evropě v roce 2017 onemocnělo spalničkami 23.927 lidí, zatímco v roce 2016 to bylo 5273 nemocných, uvádí agentura DPA s odvoláním na WHO. Podle údajů českého Státního zdravotního ústavu do začátku loňského prosince bylo v Česku zaznamenáno 182 případů spalniček, což bylo asi o čtvrtinu více než za celý rok 2017.

Mezi další závažná rizika pro lidské zdraví řadí WHO znečištěné ovzduší a změnu klimatu. „Devět z deseti lidí každý den dýchá znečištěný vzduch,“ uvádí WHO. Špatný vzduch si každý rok vyžádá daň v podobě sedmi milionů předčasných úmrtí. Devadesát procent z nich připadá na země s nízkými a středními příjmy, které vyprodukují velké množství emisí v průmyslu, dopravě, zemědělství, ale i neekologickým vytápěním. Globální změna klimatu si prý ročně v období 2030 až 2050 vyžádá 250.000 případů úmrtí způsobených podvýživou, malárií, průjmovými onemocněními a přehřátím.

Lidstvo se také podle WHO musí připravit na další pandemii chřipky. „Jedinou věcí, kterou nevíme, je, kdy udeří a jak silná bude,“ připouští zdravotnická organizace. Za další závažná rizika WHO považuje třeba odolnost vůči antibiotikům nebo virus HIV.

hab mka

Pojistné za státní pojištěnce může být navázané na HDP…

Praha 20. ledna (ČTK) – Pojistné za státní pojištěnce by mohlo být navázané na hrubý domácí produkt (HDP) nebo průměrnou mzdu. Ministerstvo zdravotnictví preferuje úpravu navázanou na mzdy, která je ale pro státní rozpočet nákladnější. Vyplývá to z materiálu, který v pondělí projedná tripartita. Nyní je placeno ze státního rozpočtu 1018 korun měsíčně za každého z 5,9 milionu státních pojištěnců. Celkově veřejné zdravotní pojištění pro letošní rok počítá asi s 320 miliardami korun.

„Současná právní úprava, kdy je vyměřovací základ stanoven zákonem jako pevná částka, kterou je zároveň možné prostřednictvím nařízení vlády pro každý kalendářní rok změnit, je vysoce nepraktická, neboť nezajišťuje dostatečnou předvídatelnost příjmů systému veřejného zdravotního pojištění ve střednědobém horizontu,“ uvádí ministerstvo v odůvodnění navrhované změny.

Spíše než objektivní kritéria podle něj rozhoduje o valorizaci aktuální politická situace a ochota uvolnit peníze do zdravotnictví. Částka navázaná na aktuální vývoj ekonomické situace by měla zajistit transparentnost a předvídatelnost systému. Vyměřovacím základem pro odvod pojistného na zdravotní pojištění je polovina příjmů z podnikání či výdělečné činnosti po odpočtu výdajů. Minimální základ byl pro letošní rok stanovený na 16.350 korun. U živnostníků minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění činí 2208 korun. Pro lidi bez zdanitelných příjmů je to 1803 korun. U zaměstnaných dosahuje sazba pojistného 13,5 procenta z vyměřovacího základu příjmu – 4,5 procenta platí zaměstnanec a částku ve výši devět procent odvádí zaměstnavatel.

Stát platí za děti, seniory nebo nezaměstnané v letošním roce 1018 korun měsíčně. Pro příští rok je schváleno 1067 korun. Ministerstvo navrhuje, aby se částka každý rok měnila spolu s průměrnou mzdou.

Pokud by návrh prošel, bylo by třeba částku mezi roky 2020 a 2021 navýšit o 14,7 miliardy korun, poté by rostla o 4,5 miliardy do roku 2022. Měsíčně by stát v roce 2021 odváděl 1274 korun za pojištěnce a v roce 2022 by to bylo 1337 korun. Za tři roky by tak stát do veřejného zdravotního pojištění posílal 94,5 miliardy korun. Letos plánuje vydat 68,4 miliardy.

Ministerstvo financí navrhuje vycházet místo čtvrtiny průměrné mzdy z reálného nebo nominálního HDP. Nominální je aritmetickým průměrem vývoje v předchozích deseti letech bez extrémních hodnot, reálný je průměr meziročních změn za deset let. Posledním posuzovaným rokem by byl rok o dva předcházející roku, pro nějž by se valorizace určovala.

V případně reálného HDP by pak stát zaplatil v roce 2022 za své pojištěnce 80,8 miliardy korun, u nominálního 81,4 miliardy korun. Měsíční odvod za jednoho by byl v obou letech přibližně 1100 korun.

Výpočet pojistného za státní pojištěnce se měnil už několikrát. Mezi roky 1993 a 1998 se odvíjel od minimální mzdy. Do roku 2003 byla částka pevně stanovená zákonem, poté ji tři roky upravovalo nařízení vlády, další tři bylo automaticky vázáno na vývoj průměrné mzdy, jako je nově navrhováno. V době ekonomické krize byl růst platby zastavený, poté ho opět mění vláda svým nařízením. V letech 2018 až 2020 počítá s růstem asi 3,5 miliardy ročně.

Náklady na státní pojištěnce (v Kč):

zdroj: návrh změny zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění

PM = průměrná hrubá mzda

r-HDP = reálné HDP

n-HDP = nominální HDP

van mha