Primátor Hřib: Nemocnice v Letňanech by mohla nahradit Bulovku

Praha 15. ledna (ČTK) – Nemocnice, která by mohla podle pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) vzniknout v Letňanech, by měla nahradit Nemocnici na Bulovce. Podle primátora je nevyhovující a rekonstrukce do podoby, kdy by vyhovovala moderním potřebám, je nereálná. Na dotaz ČTK to uvedla mluvčí pražských Pirátů Martina Vacková. Hřib se také spojil se středočeskou hejtmankou Jaroslavou Pokornou Jermanovou (ANO), která záměr kritizovala, a o projektu bude s krajem dále jednat.

Možnost vybudovat v Letňanech obytnou čtvrť a nemocnici Hřib zmínil minulý týden v reakci na požadavek premiéra Andreje Babiše (ANO), který chce dotčené městské pozemky získat pro stavbu areálu pro státní úředníky. Tento záměr pražský primátor odmítl a označil za „úřednické ghetto.“

Jako alternativu navrhl právě rezidenční čtvrť s nemocnicí, která by obsloužila jak Prahu, tak severní část středních Čech. Hejtmanka Pokorná Jermanová v pondělí uvedla, že by to představovalo ohrožení ekonomických výsledků oblastních nemocnic v Mladé Boleslavi a částečně i v Kladně a Kolíně.

Podle Hřiba není ke kritice důvod, protože nové zařízení by postupně nahradilo Nemocnici na Bulovce, kterou již nyní využívají i obyvatelé Středočeského kraje. Primátor se s hejtmankou telefonicky spojil a sdělil jí, že až budou mít plány nemocnice konkrétní obrysy, budou k jednání přizváni i zástupci kraje. Na únor nebo březen je také naplánováno jednání radních Prahy a Středočeského kraje o bližší spolupráci.

Přesun Bulovky do nového zařízení podle primátora dává ekonomický smysl. Město vlastní dvě třetiny areálu nemocnice, kterou provozuje ministerstvo zdravotnictví. Celý areál podle názoru primátora nelze reálně rekonstruovat do podoby, která by odpovídala moderním trendům v poskytování zdravotní péče, a výstavba nové nemocnice o několik kilometrů dál je lepší volbou.

V každém případě jde o lepší využití pozemků města než úřednická čtvrť, míní Hřib. „Chápu, že pan premiér usiluje o pohodlí svých úředníků. Ale doufám, že stejně tak on chápe, že já usiluji o kvalitní zdravotní péči pro pacienty. Chci, aby Pražané cestovali při návštěvě pražských nemocnic metrem, a nikoliv časem do doby Rakouska-Uherska,“ uvedl.

O možnosti postavit „úřednické městečko“ Babiš mluví delší dobu. Bylo by to podle něj ekonomicky výhodné ve srovnání se současným stavem, kdy ministerstva sídlí v různých palácích v centru města a další prostory si pronajímají. Pozemky v Letňanech, o které by měl stát podle Babiše zájem, mají celkovou rozlohu 354.000 metrů čtverečních. V listopadu premiér uvedl, že v letňanském komplexu by mohlo být více než 10.000 zaměstnanců a výstavba by stála deset miliard korun.

psc rot

Do července začne fungovat dalších 15 Center duševního zdraví

Praha 15. ledna (ČTK) – Do července začne fungovat 15 Center duševního zdraví, celkem jich pak bude 20. Ministerstvo zdravotnictví o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. Tyto specializované týmy složené z lékařů, sester a sociálních pracovníků a jejich ambulantní služby umožňují lidem s psychickými nemocemi život mimo psychiatrické nemocnice. Do roku 2021 má být center 30.

„Služby Center duševního zdraví znamenají revoluční změnu v systému péče o duševně nemocné. Významně zvyšují její kvalitu, protože péče jde nově za pacientem, který se může léčit ve svém domácím prostředí a neztrácí tak kontakt s běžným životem jako dnes, kdy je léčen takzvaně za zdí,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).

V současné době fungují dvě centra v Praze, na Proseku a ve Strašnicích, a po jednom v Brně, Havlíčkově Brodě a Přerově. Nově přibudou dvě v Brně a jedno další v Praze, dále v Hradci Králové, Chebu, Karlových Varech, Kroměříži, Mladé Boleslavi, Opavě, Pardubicích, Plzni, Strakonicích, Táboře, Trutnově a Uherském Hradišti.

Poskytovatelé zdravotních a sociálních služeb, kteří chtěli centra zřídit, se mohli hlásit od loňského listopadu. Každé může čerpat dotaci až 14,9 milionu korun na 18 měsíců provozu. Začít fungovat by měla do letošního července. Ministerstvo původně plánovalo otevřít letos center 16, další žadatelé ale nesplnili podmínky. „Na zbývající šestnácté centrum proto bude na jaře vypsána doplňující výzva, do které se mohou neúspěšní žadatelé přihlásit,“ doplnilo ministerstvo.

Podpora Center duševního zdraví je jedním ze základních kamenů reformy psychiatrické péče, na které ministerstvo začalo pracovat v roce 2013. V týmu společně působí zdravotníci, včetně lékaře psychiatra a zdravotních sester, a sociální pracovníci. Díky jejich péči nemusí pacienti zůstávat v psychiatrických nemocnicích, ale mohou pobývat doma. Cílem je jejich samostatné fungování a aktivní zapojení do společnosti včetně samostatného bydlení či práce.

Cílem ministerstva je takových center vybudovat v následujících letech po celé republice asi sto. Tvoří je mobilní týmy, které navštěvují pacienty doma, ale mají také ambulantní prostory, kam mohou pacienti docházet. Velké psychiatrické nemocnice už zpracovávají transformační zprávy pro budovy, které díky přesunu části pacientů do komunitní péče nebudou potřebovat. Provoz center je v současné době hrazen z fondů Evropské unie, později bude hrazen z veřejného zdravotního pojištění.

Do psychiatrické péče plynou ročně asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. S nějakým duševním onemocněním se podle statistik setkal každý pátý Čech, ani polovině se ale nedostalo odborné péče. Duševní poruchy a poruchy chování jsou druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu.

van jw

Nový ředitel Nemocnice Břeclav chce lépe hospodařit a komunikovat

Břeclav 15. ledna (ČTK) – Dosáhnout vyrovnaného hospodaření, zlepšit personální situaci a také komunikaci s pacienty chce nový ředitel Nemocnice Břeclav Petr Baťka. Podle něj bude patřit k největším investicím v brzké době rekonstrukce stravovacího provozu asi za 80 milionů, nemocnice také usiluje o magnetickou rezonanci, náklady budou asi 50 milionů korun. Za miliony hodlá také vybudovat centrální urgentní příjem.

Baťka v nemocnici působil jako provozně-technický náměstek. Od října byl pověřený vedením, protože skončil tehdejší ředitel Jiří Jurník. Poté Baťka vyhrál výběrové řízení na ředitele, funkce se ujme od února. „Mou prioritou bude dosažení vyrovnaného hospodářského výsledku,“ řekl Baťka. Nemocnice má finanční problémy. Za loňský rok skončí v minusu 15 milionů korun a závazky po splatnosti má ve výši 160 milionů korun.

Baťka chce stabilizovat i situaci ohledně personálu. „Plánujeme ve spolupráci s krajem čerpat dotace na stipendia pro studenty čtvrtých ročníků,“ uvedl Baťka. Kraj hodlá také nabídnout ve stipendiích peníze studentům středních zdravotnických škol, kteří se zároveň zavážou k práci v krajských nemocnicích.

Za důležitou Baťka považuje i komunikaci s pacienty. „Myslím, že v nemocnici byla největší slabinou. Proto bude mým cílem ji zlepšit. Z investičních akcí bude důležitá rekonstrukce stravovacího provozu, pořízení magnetické rezonance a vybudování centrálního urgentního příjmu,“ řekl Baťka.

Jídelna už je podle krajského radního Milana Vojty (ANO) ve špatném stavu a počítá se s rekonstrukcí za 80 milionů korun. Začít by mohla v příštím roce. Magnetická rezonance by mohla díky dobrým platbám za vyšetření od pojišťoven pomoct finanční situaci nemocnice. Navíc nyní na vyšetření pomocí magnetické rezonance lidé často čekají i týdny. „Počítáme s tím, že 30 milionů by měl stát přístroj a asi 20 milionů by si vyžádaly stavební práce,“ řekl Baťka. Na miliony korun pak vyjde vybudování centrálního urgentního příjmu.

Kraj zřizuje kromě Břeclavi nemocnice v Kyjově, Hodoníně, Znojmě, Ivančicích, Letovicích, Vyškově, Tišnově a Hustopečích. Vedle toho pod něj spadá záchranná služba, dětská léčebna nebo dětská centra.

hor hj

Piráti s Hilšerem chtějí zákonem omezit kupčení s lidskými orgány

Praha 14. ledna (ČTK) – Pirátští poslanci připravují zákon, který by měl omezit možnosti nákupu orgánů odebraných politickým vězňům v Číně i kdekoli jinde. Na předloze, která by měla být připravena do června, spolupracují se senátorem a lékařem Markem Hilšerem. ČTK o tom dnes v tiskové zprávě informovala mluvčí Pirátů Kateřina Sadílková. Čína oficiálně odebírání orgánů vězňům popírá.

„Posledních pár měsíců se v rámci týmu zabýváme orgánovou turistikou. Stručně řečeno jde o to, že si zajedete do zahraničí nechat voperovat orgán nějakého chudáka, který ho v lepším případě prodal, v horším mu ho sebrali. V tomhle byznysu hraje smutný prim Čína, která kupčí s orgány vězňů v doslova průmyslovém měřítku,“ uvedl místopředseda Pirátů Mikuláš Peksa.

Hilšer označil za veřejné tajemství, že „v Číně kvete obchod s orgány politických vězňů, na němž vydělávají exponenti komunistického režimu“. Pokud nelze podle senátora tyto zločiny ovlivnit přímo, je třeba přijmout legislativu na potírání orgánové turistiky. „Vystupujeme-li zásadně proti mezinárodnímu obchodu se zvířaty, nesmíme tolerovat obchod s lidskými orgány,“ dodal Hilšer.

Peksa a Hilšer se podle společného prohlášení inspirovali chystaným kanadským zákonem, který by měl zapovídat vstup do země osobám spojeným s obchodem s orgány. Příjemce transplantovaného orgánu by měl předložit certifikát o tom, že jej získal od dobrovolného dárce.

V Číně se podle jejích kritiků provádělo až 100.000 transplantací orgánů ročně. Orgány jsou prý odebírány vězňům, kteří pocházejí z řad stoupenců duchovního hnutí Fa-lun-kung, ujgurských muslimů, tibetských buddhistů a křesťanů. Podle organizací na ochranu lidských práv jde o takzvané vězně svědomí, tedy osoby, které jsou ve vězení kvůli politickému přesvědčení nebo příslušnosti k menšině.

Čínské úřady tvrdí, že počet transplantací se pohybuje kolem 10.000 ročně a že od roku 2015 nejsou orgány popraveným vězňům odebírány. Agentura AP v této souvislosti již dříve uvedla, že v Číně existuje rozsáhlý černý trh, kde prodávají své orgány k transplantaci řadoví občané. Před třemi lety čínský soud odsoudil k až pětiletým trestům vězení 16 lidí, vesměs lékařů a zdravotníků, kteří byli zapojeni do nelegálních obchodů s transplantacemi ledvin.

mhm jw

Středočeský kraj nesouhlasí s výstavbou nemocnice na okraji Prahy

Praha 14. ledna (ČTK) – Středočeský kraj nesouhlasí se záměrem Prahy vybudovat na hranici obou regionů novou nemocnici. Nové moderní zařízení by mohlo vzniknout v pražských Letňanech a obsluhovat i severní část středních Čech. Hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) dnes novinářům řekla, že by to představovalo ohrožení ekonomických výsledků oblastních nemocnic v Mladé Boleslavi a částečně i v Kladně a Kolíně.

Záměr, o němž se dozvěděla minulý týden na jednání s pražským primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti), je podle ní absolutně nepřijatelný a vůči kraji nekoncepční. Kdyby se Praha do takové stavby skutečně pustila, šlo by podle hejtmanky o „sobecké rozhodnutí“, protože by pro středočeské nemocnice to znamenalo odliv pacientů a problémy s nedostatkem zdravotnického personálu. Poukázala na to, že nedaleko Letňan je Nemocnice Na Bulovce. Jde o fakultní zařízení, ale budovy patří městu. Viděla by proto jako smysluplnější opravit tuto nemocnici.

„Rozpočet Prahy je trošku jiný než rozpočet Středočeského kraje a už v tuto chvíli naše nemocnice velmi bojují s postupným navyšováním platů zdravotnického personálu,“ připomněla Pokorná Jermanová. „Dopad do středočeských nemocnic bude obrovský, potažmo do kasy Středočeského kraje, protože o to víc budeme muset ty nemocnice držet,“ uvedla.

Pokorná Jermanová v neděli oslovila premiéra Andreje Babiše (ANO) a dohodli se, že budou o věci jednat po jeho návratu ze zahraničí. Svůj nesouhlas vyjádřila i na schůzce s primátorem, podle hejtmanky to vzal na vědomí. „Trošku mě mrzí, že (Hřib) pana premiéra nezpravil, že jsme o tom mluvili a že asi úplně nebudeme souhlasit s tím, aby nám část kraje obsluhovala pražská nemocnice, protože máme pět svých vlastních,“ dodala s poukazem na nedávné setkání Hřiba s Babišem.

Hřib je v čele hlavního města od poloviny loňského listopadu. Na koalici se v Praze domluvili Piráti, Praha Sobě (PS) a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL). V minulosti Pokorná Jermanová jednala s Adrianou Krnáčovou z ANO. Podobně jako s bývalou primátorkou řešila minulý týden na jednání se Hřibem také dostavbu Pražského okruhu nebo výstavbu záchytných parkovišť kolem Prahy. Požádala ho, aby byla obnovena pravidelná společná jednání obou rad. První takové setkání by mělo být vzhledem k blížícímu se termínu hejtmančina porodu v květnu.

khj sd

Česká lékárnická komora: Provozování lékárny není primárně o obchodní činnosti,…

Praha, 14. ledna 2019 (ČLnK) – Ve svém prvním veřejném sdělení se Evropská federace síťových lékáren nevybíravě vyjadřuje o lékárnách vlastněných lékárníky a kritizuje potřebu regulace, která by omezila vznik nových lékáren v místech, kde nejsou z hlediska dostupnosti zdravotní péče potřeba. Česká lékárnická komora (ČLnK) považuje za neprofesionální a zavádějící srovnávání řetězcových lékáren a ve vlastnictví lékárníků. ČLnK zastupuje všechny lékárníky – zdravotníky, bez ohledu na vlastnickou strukturu lékárny, přičemž upozorňuje, že provozování lékárny, stejně jako jakékoliv jiného zdravotnického zařízení, nemá být primárně obchodní činností s jediným cílem spočívajícím v maximalizaci zisku. Primárním cílem je zajištění zdravotní péče pro pacienty. Komora zdůrazňuje, že diskutovaný návrh k regulaci počtu lékáren je z hlediska rovnoměrného zajištění lékárenské péče v ČR nezbytný. ČLnK se obává, že nově vzniklá Evropská federace síťových lékáren bude sloužit především k hájení obchodních zájmů svých členů na úkor péče pro pacienty.

ČLnK vítá veškeré aktivity, které přispějí ke zlepšení lékárenské péče pro české pacienty. U Evropské federace síťových lékáren (EFPC) však tento přínos postrádá. ČLnK naopak připomíná a zdůrazňuje, že v systému českého zdravotnictví mají zásadní roli pro dostupnost péče lékárny ve venkovských oblastech, které jsou téměř výhradně provozované přímo lékárníky.

„Nově vzniklá federace ve svém prvním prohlášení manipulativně upřednostňuje řetězcové lékárny, často na úkor lékáren vlastněných lékárníky. Je to očekávaná rétorika obchodníků, ale realita je zcela jiná. Naprosté minimum řetězcových lékáren je tzv. jedinečných – tedy v obcích s pouze jednou lékárnou, kde jsou nejvíce potřeba. Násobení počtu lékáren dalšími provozovateli v obcích s již existujícími lékárnami nevede k vyšší dostupnosti péče, ale naopak k jejímu rozmělnění. V některých oblastech může vést dokonce ke snížení dostupnosti léčivých přípravků: více lékáren se totiž například dělí o stejný počet léků dovezených do České republiky. Tak se může lehko stát, že pacient dostane v jedné lékárně jednu krabičku, pro druhou musí jít do jiné,“ konstatuje prezident ČLnK PharmDr. Lubomír Chudoba a dále k tématu dodává: „Téměř u všech vysoce specifických povolání, jako například daňoví poradci, advokáti, notáři či architekti, je provozování v oboru umožněno jedině těmto odborníkům. Právě proto, že obchodní zájmy různých subjektů, nadnárodních korporací, manažerů a anonymních vlastníků nesmí v těchto profesích převážit odborný pohled, v případě lékárenství zdraví pacienta.“

Některé regulace jsou nezbytné

Federace si za hlavní cíl klade zachování současného liberálního prostředí v České republice. Zatěžovat oblast lékárenství zbytečnými administrativními regulacemi není ani v zájmu ČLnK. Pro zajištění dostupnosti léčivých prostředků všem českým pacientům bez výjimky jsou ale některá opatření zásadní. „Z hlediska rovnoměrného zajištění lékárenské péče po celé České republice je návrh komory k regulaci sítě lékáren profesionálně zdůvodněným počinem a odráží situaci v řadě zemí EU. Pravidla regulace je samozřejmě nutné rozvíjet i ve spolupráci s lékárnami, které jsou manažersky řízeny z centrál, od obrazovek počítačů. Především je ale nutná spolupráce s pacienty a místní samosprávou,“ vysvětluje k diskutované regulaci nově vznikajících lékáren viceprezident ČLnK Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.

Zavádějící srovnání na základě výsledků kontrol SÚKL

Zástupci EFPC při své úvodní prezentaci také porovnali řetězcové a samostatné lékárny na základě výsledků kontrol ze strany Státního ústavu pro kontrolu léčiv. ČLnK považuje srovnání za velmi zavádějící. „K hodnocení řetězcových lékáren musím říct, že největší český lékárenský řetězec podstatnou část IPLP (individuálně připravovaných léčivých přípravků) nepřipravuje ve svých lékárnách, ale ve své centrální laboratoři. S ohledem na pacienty je tedy nutné upozornit také na fakt, že pacienti, kteří si chtějí IPLP vyzvednout v této řetězcové lékárně jej dostávají s několikadenním zpožděním oproti lékárnám, které IPLP skutečně samy připravují,“ doplňuje k použitému hodnocení PharmDr. Lubomír Chudoba.

„ČLnK dbá na kvalitu poskytovaných služeb v lékárnách a aktivně se snaží řešit případné problémy či nedostatky. V souvislosti s namátkovými kontrolami se ČLnK dohodla se SÚKL na realizaci speciálního semináře právě k tomuto tématu. Zároveň ČLnK připravuje praktickou pomůcku, která by měla lékárníkům v této oblasti výrazně pomoci,“ vysvětluje tisková mluvčí ČLnK Mgr. Michaela Bažantová.

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

Německý ministr: EU by měla regulovat migraci lékařů

Vídeň 13. ledna (ČTK) – Evropská unie (EU) by se měla pokusit zabránit členským státům vzájemně si přetahovat lékaře a jiné odborné pracovníky a zvážit regulaci tohoto jevu. V rozhovoru se švýcarským listem Blick am Sonntag to řekl německý ministr zdravotnictví Jens Spahn.

Spahn si postěžoval, že němečtí doktoři a další zdravotnický personál houfně odcházejí do Švýcarska: „Chápu je, Švýcarsko je hezká země. Je ale jasné, že v Německu jich je pak nedostatek. A že v naší zemi pracují lékaři z Polska, kteří potom zase chybějí tam,“ vysvětlil důležitý německý politik a neúspěšný kandidát na šéfa vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Svobodu pohybu v rámci evropského bloku ale Spahn v zásadě zpochybnit nechce. Podobné dohody prý již existují v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO): „Ty by nám mohly jít příkladem.“

Záporně ministr odpověděl na dotaz, zda se nechystá nechat si od Švýcarska, které není členem EU, zaplatit za to, že na tamních vysokých školách studují medicínu mladí Němci, kteří pak v alpské zemi zůstávají i pracovat. „To mým plánem není,“ ujistil politik.

Švýcarsko je mezi německými lékaři zdaleka nejpopulárnější cílovou zemí. Podle údajů německé lékařské komory odešlo v roce 2017 do zahraničí 1965 lékařů, kteří v zemi pracovali. Do Švýcarska jich zamířilo 641, následovalo Rakousko (268) a Spojené státy (84). Švýcarský lékařský svaz FMH začátkem roku 2017 uvedl, že podíl v zemi ordinujících lékařů s německým pasem činil 17,7 procenta.

Naopak počet v Německu nahlášených zahraničních lékařů se v témže roce podle údajů na webu Spolkové lékařské komory zvýšil o 8,4 procenta, tedy 4088 lidí, na 50.809. Cizí pas tak má v zemi 11, 8 procenta činných doktorů. Nejvíce jich v roce 2017 přibylo ze Sýrie, Rumunska a Srbska.

Ve spolkové zemi Sasko na hranici s Českou republikou například činil loni podíl zahraničních lékařů 14 procent – celkem jich bylo 2700. Pocházeli z 98 různých zemí a nejvíce jich podle údajů saské zemské lékařské komory přišlo z České republiky – 389.

vjn šeb

Profesor Václav Špičák je nestorem české dětské alergologie

Praha 13. ledna (ČTK) – Profesor Václav Špičák, který se narodil 14. ledna 1929, je nestorem české dětské alergologie, za své zásluhy byl mimo jiné jmenován Rytířem lékařského stavu. „Alergologie a imunologie proniká do všech koutů medicíny, do způsobu života. Lékař je nejblíže člověku, podobně jako kněz,“ tvrdí uznávaný lékař. Koncem 50. let stál u zrodu tohoto oboru v tehdejším Československu, podílel se na vzniku ozdravných pobytů a na kontě má téměř dvě stovky odborných prací.

„Jako dítě jsem hrozně často stonal. Díky tomu jsem si možná uvědomil, jak moc je důležité, aby měl člověk někoho, o koho se může opřít,“ vzpomínal Špičák. Začínal jako pediatr v Teplicích, už po roce se ale vrátil do Prahy k profesoru Josefu Švejcarovi, u kterého zahájil vědeckou aspiraturu – obdobu dnešního doktorského studia – věnovanou dětskému astmatu. V roce 1960 se mimo jiné zasloužil o vznik prvního pediatrického lůžkového alergologického oddělení.

V 60. letech absolvoval roční studijní pobyt v Paříži, kde ho učily největší kapacity té doby, slibně rozjetou Špičákovu kariéru ale přibrzdil srpen 1968. Se studenty se podílel na organizování stávkového hnutí, v budově kliniky také umožnil zahraničním štábům tajně natáčet rozhovory s významnými čs. osobnostmi. „Přiváželi jsme je tam sanitkami,“ vyprávěl Špičák, kterého kvůli tomuto angažmá během čistek vyloučili z KSČ a poté na sedm let odstavili od odborné práce i možnosti učit.

Působil jako řadový pracovník ve Výzkumném ústavu vývoje dítěte, až v druhé polovině 70. let se směl vrátit k profesi pediatra. Z klatby se dostal teprve začátkem 80. let, kdy se stal primářem dětského oddělení nemocnice Na Bulovce, kterým byl až do roku 1996. Vybudoval tam například respirační laboratoř a laboratorní oddělení klinické imunologie. Po roce 1989 inicioval vznik informační služby o pylovém riziku. Do ordinace nepřestal docházet ani po oficiálním odchodu do penze.

pvl sat

Vietnamští lékaři vyléčili pacienta podáním 15 plechovkových piv

Hanoj 12. ledna (ČTK) – Obyčejným plechovkovým pivem vyléčili lékaři ve Vietnamu osmačtyřicetiletého muže, který si přivodil těžkou otravu alkoholem. Doktoři v nemocnici ve městě Quang Tri v centrální části Vietnamu nalili do pacienta postupně 15 plechovek piva, uvedla agentura DPA s odvoláním na státní vietnamská média.

Postup slavil úspěch a muž, který údajně vypil velké množství metanolu obsaženého v pančované pálence, mohl být po vypití posledního piva propuštěn domů.

V méně rozvinutých zemích se často stává, že lidé umírají nebo těžce onemocní po konzumaci levné pančované kořalky s obsahem jedovatého metanolu. Tato látka vzniká při nesprávné destilaci alkoholu. Když se ji játra snaží odbourat, přemění ho na formaldehyd a kyselinu mravenčí, které mohou poškodit nervové buňky, přivodit oslepnutí nebo i smrt.

Při neobvyklém postupu použili lékaři trik, aby přeměně metanolu v pacientově těle zabránili. Játra zaměstnali tím, že je donutili přednostně odbourávat etanol, tedy „obyčejný“ alkohol, ve formě piva. Každou hodinu proto muž dostával po jedné plechovce. Nebezpečný metanol se pak postupně pomalu vylučoval dýcháním a močením. Pokud se tato procedura povede, zůstane po ní jen velká kocovina, ale nic jiného.

U vietnamského pacienta trvalo dohromady 15 hodin, než pominuly nejhorší příznaky otravy alkoholem. Ošetřující lékař uvedl, že metoda sice nepatří k „standardním lékařským postupům“, ale „v praxi se ukázala jako účinná“.

abl pmh

Nedostatek sester je problém, shodli se prezident a ministr

Lány 12. ledna (ČTK) – Nedostatek zdravotních sester je největším současným problémem českého zdravotnictví. Shodli se na dnešním jednání v Lánech ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) s prezidentem Milošem Zemanem a jeho expertním týmem na zdravotnictví. Vojtěch nastínil prezidentovi, jak chce vláda letos situaci zlepšovat. Na jednání probírali i postavení praktických lékařů, elektronizaci zdravotnictví nebo dostupnost léků. Novinářům to po skončení schůzky řekl ministr Vojtěch.

„V tomto roce chceme podpořit personál, který je nejvíce problematický a nedostatkový, a to jsou zejména zdravotní sestry ve směnném provozu a nižší zdravotnický personál,“ řekl ministr. Letos je podle něj připraveno navýšení poplatku za tzv. směnnost o 5000 korun a pro sanitáře o 2000 korun.

Ministr také prý na schůzce přednesl plánovanou reformu, jež má posílit pozici praktických lékařů. „Měl by se starat o pacienty, měl by mít určitou ordinační dobu a případně sloužit pohotovosti v rámci nemocnic tak, aby možná trochu odlehčil přetíženým urgentním příjmům v nemocnicích,“ řekl Vojtěch. Lékaři chybějí hlavně v odlehlých oblastech republiky a ministerstvo je musí motivovat, aby se chtěli do těchto oblastí vydat.

Ministerstvo má od roku 2016 dotační program pro lékaře, kteří chtějí provozovat praxi v místech, kde je v danou chvíli nedostupná.

Účastníci se shodli na nezbytnosti elektronizace zdravotnictví. „Byl oceněn projekt elektronického receptu,“ řekl ministr. Účastníky jednání prý seznámil s dalšími kroky a plány v této oblasti. Rozvoj elektronizace bylo podle Vojtěcha jedním z doporučení, které se od prezidenta a jeho týmu dostal.

Ministr také oznámil, že nárůsty výběru veřejného pojištění jsou vysoké. „V tomto roce bude systém hospodařit zhruba s 320 miliardami korun, což je zhruba o 23 miliard více než v roce 2018,“ řekl Vojtěch.

Otázka penz pro zdravotnictví je podle Vojtěcha otázkou širší politické dohody. „Často kolegové zmiňovali otázku příspěvku na hospitalizaci, na stravu v rámci hospitalizace. Já jsem právě říkal, že to je otázka čistě politická,“ řekl novinářům po jednání. Nepovažuje to ale za to hlavní, co je třeba ve zdravotnictví řešit.

Pokud jde o dostupnost léků, například těch na vzácná onemocnění, měla by změna podle ministra zlepšit jejich dostupnost. Prezidenta a jeho tým seznámil i s tím, v jaké situaci je aktuálně systém veřejného zdravotního pojištění.

Další schůzku s prezidentem a jeho týmem v současné chvíli prý nemá. Vojtěch novinářům řekl, že kdyby jej v budoucnu prezident pozval, přijde.

Aleš Berný sd