Český lékař Pomahač vybere kandidáty na Nobelovu cenu za…

Stockholm/Praha 12. ledna (ČTK) – Nobelův výbor stockholmského Karolinského institutu požádal českého plastického chirurga Bohdana Pomahače, aby nominoval kandidáty na Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství v roce 2019. V twitterovém příspěvku s názvem „Jaká čest!“ to uvedl sám lékař, který působí ve Spojených státech.

Pomahač se proslavil tím, že v USA provedl první úspěšnou celkovou transplantaci obličeje. V zámoří, kde Pomahač profesně působí od 90. let, se věnuje výzkumným projektům, klinické praxi plastické chirurgie a v roce 2007 se stal vedoucím popáleninového centra v Bostonu.

Nominovat kandidáta na Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství lze pouze na vyzvání Nobelova výboru. Ten každoročně rozesílá v důvěrném režimu formuláře až 3000 všeobecně uznávaným osobám ve svých oborech. Stanovy Nobelovy nadace zapovídají zveřejnit informace o nominacích po dobu 50 let. Omezení se týkají jak nominovaných, tak nominujících.

Bohdan Pomahač se narodil 8. března 1971 v Ostravě a vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. V bostonské Brigham and Women’s Hospital pracuje od roku 1996. Začínal tam v laboratoři zabývající se genovým transferem do kožních buněk, později přešel na chirurgickou kliniku. Od roku 2004 zaměřuje svůj výzkumný zájem na problematiku obličejové transplantace.

V roce 2012 mu Česká transplantační nadace udělila cenu za rozvoj transplantační medicíny. O tři roky později mu prezident Miloš Zeman udělil Medaili Za zásluhy.

abl spr

Čistší ovzduší zvýší délku života Číňanů o tři roky, tvrdí…

Peking/Šanghaj 11. ledna (ČTK) – Čína by mohla zvýšit průměrnou délku života svých obyvatel o 2,9 roku, pokud zlepší kvalitu ovzduší na úroveň, kterou doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Vyplývá to z výsledků studie amerických vědců, na kterou dnes upozornila agentura Reuters. Čína vyhlásila cíl zvýšit průměrnou délku života ze 76,3 let v roce 2015 na 79 let v roce 2030.

Podle vědců z Institutu pro energetickou politiku Chicagské univerzity (EPIC) se velký pokrok ve zkvalitňování ovzduší v uplynulých pěti letech do průměrné délky života promítl již nyní. „Čína vítězí v boji proti znečištění … (Země) dosáhne výrazného zlepšení pokud jde o zdraví svých lidí,“ řekl ředitel EPIC Michael Greenstone. Výzkum institutu v severočínském městě Tchien-ťin prokázal, že za pětileté období se délka života jeho 13 milionů obyvatel zvýšila o 1,2 roku.

Od roku 2017, kdy Čína zahájila kampaň proti spalování uhlí a zpřísnila emisní normy u vozidel a průmyslu, snížila se koncentrace škodlivých velmi malých částic PM2,5 na průměrných 39 miligramů na metr krychlový, což je pokles o 9,3 procent. Stále však výrazně překračuje své vlastní limity povolující jen 35 mg/m3, nemluvě o doporučených limitech WHO, které dovolují dokonce pouze 10 mg/m3. V průmyslové severní části Číny bývají koncentrace mnohem vyšší než průměr.

V jiné studii citované v pátek státní agenturou Nová Čína označilo několik čínských zdravotnických expertů znečištění ovzduší a vod za jedno z největších zdravotních rizik, jimž bude země v příštích 20 letech čelit. Dalšími jsou obezita, deprese a Alzheimerova choroba.

Čínský premiér Li Kche-čchiang vyhlásil „válku“ znečištění v roce 2014 kvůli hrozbě, že škody na životním prostředí způsobené více než 30letým hospodářským růstem, mohou vést k sociálním nepokojům. Dílčího zlepšení se však podařilo dosáhnout především díky plnění snadněji dosažitelných cílů i zpomalování ekonomiky. Čínští představitelé přiznávají, že pro větší pokrok bude zapotřebí větší úsilí i prostředky.

„Pro Čínu bude velice obtížné dosáhnout standardů WHO, i když zesílí snahy o snížení emisí z průmyslu a spalování fosilních paliv,“ řekl Ťiang Kche-ťün z vládního výzkumného energetického institutu. „Emise z neprůmyslových odvětví, jako například zemědělství, se rovněž významně podílí na znečištění ovzduší a je těžké je dostat pod kontrolu,“ řekl.

Průměrná délka života v Česku je 79,1 let, v Evropské unii ještě o necelé dva roky více – 81 let.

abl hej

Nový ředitel: Do IKEM nastoupí i druhý uchazeč o post ředitele

Praha 11. ledna (ČTK) – Do pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) nastoupí pod novým ředitelem Michalem Stiborkem také druhý úspěšný uchazeč z výběrového řízení Marek Šetina. Dosavadní ředitel Komplexního kardiovaskulárního centra Všeobecné fakultní nemocnice bude náměstkem pro léčebně-preventivní péči. Stiborek, který IKEM vede od začátku roku a předtím v něm působil jako ekonomický náměstek, to dnes řekl v rozhovoru s ČTK.

„Docent Šetina dostal druhý nejvyšší počet hlasů. Přijde k nám s velice silným mandátem z tohoto výběrového řízení. Doufám, že to bude rozumná symbióza s kolegiem ředitele,“ řekl Stiborek, který jako první v čele IKEM není lékař, ale ekonom. Jeho předchůdce, kardiolog Aleš Herman, odešel šéfovat soukromé zdravotnické skupině Agel podnikatele Tomáše Chrenka, který v Česku a na Slovensku provozuje 22 nemocnic, polikliniky, lékárny a laboratoře.

V kolegiu ředitele budou zasedat lékaři – vedoucí jednotlivých center a klinik, šéf vědecké rady, ale i poslankyně Věra Adámková (ANO), která v IKEM pracuje jako přednostka Pracoviště preventivní kardiologie a zároveň ve sněmovně vede výbor pro zdravotnictví.

„Protože nejsem lékař, nemám osobní preferenci jednoho oboru. Chtěl bych, aby tento orgán stanovoval rozvojovou strategii IKEM napříč všechny obory,“ uvedl nový ředitel. Chce se s nimi radit také o investičním plánu, který musí letos nemocnice předložit vládě. Potom se orgán bude věnovat schvalování nových postupů a druhů léčby v IKEM.

„Šéf nějaké kliniky přijde s nápadem na nový projekt, kam by medicínu chtěl posunout. Mám představu, že by ten projekt doplněný o ekonomiku provozu a jednání s pojišťovnami, kolegium schvalovalo,“ dodal.

Stiborek v IKEM pracuje od roku 2010. Nejprve se věnoval financím, poté byl náměstkem pro ekonomiku a provoz. Část těchto oblastí si pod sebou ponechá i nadále. „Jde o to, abychom poskytovali pořád výjimečnou zdravotní péči. Abychom ji měli s kým poskytovat, kde poskytovat a abychom pro její poskytování zajistili zdroje. Kromě medicíny je u nás důležitá také věda, protože jsme také experimentální pracoviště,“ řekl.

„Pro spoustu lékařů je IKEM velká profesní výzva. Pokud uspějí tady, tak je to asi nejvíc, čeho mohou ve svých oborech v České republice dosáhnout,“ uvedl. Mladí lékaři, kteří vydrží obrovské tempo a nároky, se ale podle Stiborka hledají trochu hůře. Situace s lékaři ale podle něj není tak špatná jako u sester. „Není to tak hrozné jako v jiných nemocnicích, ale máme s tím čas od času problémy zejména na intenzivních lůžkách,“ doplnil. Uvítal proto možnost zvýšit plat sestrám ve směnném provozu, kterou schválila vláda.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) po Stiborkově jmenování řekl, že jednou z jeho priorit by měl být hladký přechod na nový systém proplácení zdravotní péče ze strany zdravotních pojišťoven, takzvaný DRG podle anglického „diagnosis-related group“. Vytváří skupiny případů podle diagnóz a tím je umožňuje porovnávat. Je využíván také jako nástroj pro měření produkce nebo kvality zdravotní péče.

„Pro nás je to věc naprosto klíčová, protože pokud dostaneme rozumné peníze, tak jsme schopni medicínu rozvíjet. Pokud ne, budeme ji udržovat, ale nebudeme moci jít kupředu,“ uvedl Stiborek, který si chce jednání s pojišťovnami dál ponechat ve své gesci. „Jestliže je IKEM superspecializované pracoviště a dělají se tu unikátní lékařské výkony, tak tomu musí odpovídat i technické vybavení. Nejde to jednoduše porovnat s ostatními zařízeními,“ dodal.

IKEM sídlící v pražské Krči se věnuje zejména léčbě srdečních onemocnění, transplantační medicíně, diabetologii a experimentální medicíně. Jeho kardiocentrum ročně provádí přes 1300 operací, více než 500 transplantací včetně 39 transplantací srdce a jako jediné v Česku transplantovalo pacientovi umělé srdce.

Vanda Králová mal

Asociace chce bránit zavádění regulace lékárenství v Evropě

Praha 10. ledna (ČTK) – Nově vzniklá Evropská federace síťových lékáren chce bránit zavádění přísnější regulace lékárenství a vlastnictví lékáren v Evropě. Jejími členy jsou zatím Češi, Slováci a Maďaři, pozorovateli Polsko a Srbsko. Do roku 2020 má ambici mít osm až deset členů hlavně ze střední a východní Evropy, řekl dnes na tiskové konferenci výkonný ředitel asociace Zdeněk Blahuta. Síťové lékárny jsou takové, které jsou provozované pod jednou značkou. Největší sítě v Česku jsou Dr.Max a Benu.

„V západní Evropě dochází ke kontinuální kultivaci trhu. Liberalizační tendence se objevují i ve dříve přísně regulované Skandinávii, Německu a Rakousku,“ řekl Blahuta. V Polsku a Maďarsku se ale podle něj v posledních letech regulace zpřísnila. „V Česku nám bude stačit, pokud zůstane současné relativně liberální prostředí,“ dodal. Chce vystupovat proti diskutované regulaci, která by omezila vznik nových lékáren.

V Maďarsku musí od roku 2011 vlastnit farmaceut v lékárně nadpoloviční podíl. Více než dvě třetiny z nich měly ale podle federace navzdory výhodným státním půjčkám s odkoupením svých lékáren problémy. Loni podle tamní asociace značně klesla lékárenská péče v neatraktivních lokalitách.

„Jde o jeden z nejregulovanějších lékárenských trhů vůbec. V roce 2010 byly lékárny donuceny zákonem, aby předaly většinový podíl lékárníkům,“ řekla předsedkyně maďarské asociace Karolina Korodiová. Podobný návrh vznikl na Slovensku a zaznívá ze strany Grémia majitelů lékáren a České lékárnické komory i v Česku.

V Polsku v roce 2017 zákon stanovil, že podíl jednoho provozovatele po novém převodu nesmí v jednom vojvodství, což je obdoba českých krajů, přesáhnout jedno procento. Podle federace se poté prodeje a převody lékáren téměř zastavily. Během jednoho roku ubylo přes 350 lékáren.

Zástupce slovenské asociace síťových lékáren Sina Niku prezentoval předloňskou změnu zákona, která zavedla pohotovostní službu do 22:30. Lékárnám to podle něj velmi komplikuje provoz, protože půlhodina navíc znamená dle zákona noční práci, vyšší mzdové náklady a lékárníci odcházejí třeba až po 23:00. Přitom v poslední půlhodině podle něj chodí minimum zákazníků.

Na Slovensku se Česko už inspirovalo při přípravě takzvaného emergentního systému, který má zajistit dostupnost léků v případě, že nejsou dostupné přímo dodávky od výrobce. Podle ministerstva má zabránit reexportům léků mezi jednotlivými zeměmi, kde je nižší cena a díky volnému pohybu zboží je možné je prodat za vyšší v jiné zemi.

Asociace v současné době zastupuje asi 7500 lékárníků a 1300 lékáren. V počtu lékáren pokrývají síťové v Maďarsku desetinu trhu, na Slovensku pětinu a v ČR více než čtvrtinu. Podle Blahuty federace jedná o členství i s pobaltskými zeměmi a Rumunskem. „Chystáme srovnávací analýzu podmínek regulace jednotlivých zemí,“ dodal Blahuta.

V Česku je kolem 2450 lékáren, z toho zhruba 650 je síťových s asi 4000 odborníky. V Maďarsku je přibližně 2400 lékáren, kolem 250 síťových s 1300 zaměstnanci. Na Slovensku je asi 2150 lékáren, síťových je 418 a zaměstnávají 2200 odborných pracovníků.

van mha

Česko aktualizuje postup pro výskyt mimořádně nakažlivé nemoci

Praha 10. ledna (ČTK) – Česko chystá aktualizaci postupů pro výskyt mimořádně nakažlivé nemoci podléhající mezinárodním zdravotnickým předpisům. Vláda v pátek projedná tři směrnice – pro nakaženého přilétajícího letadlem na letiště, zachyceného v nemocnici i mimo ni. Na dotaz ČTK to sdělila mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová. Nyní platné směrnice z roku 2013 popisují povinnosti jednotlivých složek státu a zdravotnických zařízení včetně vzájemného informování.

Aktualizace směrnice o nakaženém na palubě letadla a ve zdravotnickém zařízení vytvořila meziresortní pracovní skupina Výboru pro civilní nouzové plánování při Bezpečnostní radě státu. „Směrnice stanovuje komunikační toky a základní algoritmy meziresortní součinnosti při řešení mimořádné události vzniklé v důsledku podezření na vysoce nakažlivou nemoc na palubě letadla,“ uvedla mluvčí.

Její současná verze stanoví, že letadlo s pasažérem s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc může v Česku přistát jen na pražském letišti Václava Havla a pro zajištění případné izolace cestujících bude použita budova Terminál 4, kterou spravuje ministerstvo obrany. Podmínky karantény stanoví ministerstvo zdravotnictví.

Nemocný bude převezen na Kliniku infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. Směrnice také stanoví, že hygienici musí zahájit činnost v ohnisku nákazy do 90 minut. Zajistit prostor a zamezit cestujícím opustit letadlo má za povinnost policie, v případě potřeby se zapojí i hasiči a na převozu se podílí zdravotnická záchranná služba. Pacient je převážen ve speciálním izolačním biovaku.

Změny nastávají také ve směrnici, která upravuje zacházení s pacientem, jenž přijde s podezřením na vysoce nakažlivou chorobu do zdravotnického zařízení. Nyní směrnice stanoví, že do 30 minut od podezření na vysoce nakažlivou nemoc musí být zajištěno použití všech ochranných prostředků pro personál, pacient musí být vyšetřen a případně požádáno o převoz do zařízení, které se v regionu věnuje infekčním nemocem, přednostně přímo do Nemocnice Na Bulovce.

Pokud kapacity zdravotnických zařízení pro izolaci nestačí, poskytne ministerstvo obrany lůžka v Centru biologické ochrany v Těchoníně. Vzorky od pacientů vyšetří laboratoře Státního zdravotního ústavu. U nemocí, jako je virus variola či ebola, Lassa, Marburg, Nipah či Hendra, pro něž nejsou v ČR vhodné laboratoře, zajistí ministerstvo obrany převoz vzorků do laboratoře v zahraničí.

Nová směrnice upravuje záchyt osoby s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc mimo zdravotnické zařízení. „Jedná se o novou směrnici, která vychází ze zkušeností získaných během aktivací integrovaného záchranného systému při podezření na výskyt vysoce nakažlivé nemoci,“ doplnila Štěpanyová.

van snm

Le Monde: Termíny z oboru psychiatrie zlidověly

Paříž 9. ledna (ČTK/Le Monde) – Bipolární porucha, narcisismus, schizofrenie… To se snadno řekne! Slovníček z oboru psychiatrie zaplavil náš jazyk. Snadno označujeme sebe i okolí za psychicky choré. Co tomu ale říkají lékaři?

Pro Constance vše začalo před šesti lety, kdy se ve Francii vysílal špionážní seriál Homeland. Zatímco blonďatá Carrie Mathisonová polykala léky a zapíjela je sklenkami bílého vína, naše devětadvacetiletá profesorka angličtiny prožívala jednou obrovský smutek, pak zase období euforie, pobývala v nemocnici a navštěvovala psychiatry.

„Tehdy byla velmi v módě bipolární porucha, psaly o ní časopisy, točily se o ní filmy,“ vysvětluje mladá žena, kterou cituje francouzský deník Le Monde. „Slýchala jsem o ní mluvit třikrát do týdne. Kdokoli, kdo se jednou usmíval, a pak zase mračil, měl hned bipolární poruchu. Tenkrát mi skutečně diagnostikovali bipolární poruchu prvního typu. Bylo to těžké,“ svěřuje se.

Od té doby se Constance cítí lépe, ale pozorně sleduje změny nálady, spánek či chuť k jídlu. Zneklidní, když má veselou náladu, či naopak, když je smutná. Sleduje své emoce regulované užíváním lithia. „Není snadné žít s bipolární poruchou,“ říká s unaveným úsměvem.

I jiné termíny z oboru psychiatrie přecházejí do hovorového jazyka.

„Ani já nejsem v této chvíli ve formě. Právě jsem ukončila vztah s narcisistickým zvrhlíkem,“ říká Blanche Gardiová. Výraz narcisistický zvrhlík se těší nesmírné popularitě, ačkoli v psychiatrii neexistuje. Bipolární, narcisistický zvrhlík, paranoik, schizofrenik: odborné termíny opustily kabinety psychiatrů a zaplavily celou společnost, jsou v ženských časopisech, v knihkupectvích v publikacích o osobnostním rozvoji a v televizním vysílání.

Mají Kanye West, Mariah Careyová či Britney Spearsová skutečně bipolární poruchu, jak to o sobě tvrdí? Dělá rodina Kardashianových v televizi rodinnou terapii? Existuje kolektivní sebevražda podle vzoru filmu Sofie Coppolové Smrt panen?

Termín schizofrenie používáme často, když chceme o něčem říci, že to je dvojznačné. Etymologicky je schizofrenie „rozdělený duch“, ale ve skutečnosti jde o vážnou psychotickou poruchu.

„Pacient, jemuž byla zjištěna bipolární porucha, trpí zneužíváním tohoto termínu. Dáváme si dobrý pozor, když chceme mluvit o rakovině, ale o psychických poruchách hovoříme snadno,“ varuje psychiatr Jean-Victor Blanc. „Lidé snadno řeknou, že mají syndrom vyhoření, než by připustili, že mají více společensky stigmatizované deprese,“ uvádí.

Podle něho je nejvíce zneužívaným termínem v hovorové řeči zřejmě „schizofrenní“. Představme si mladého pacienta, jemuž doktor Nicolas Rainteau diagnostikoval schizofrenii. „Nejsem schizofrenik. Schizofrenik stále mění osobnost a vraždí lidi, a to já nedělám,“ tvrdí mladík. Lidová představa je silnější než psychiatrická definice. Ve skutečnosti se schizofrenie projevuje sluchovými halucinacemi, paranoidními či bizarními bludy nebo zmatenou řečí a myšlením.

Rainteau soudí, že bude složité změnit zažité představy o psychických chorobách ve společnosti, ale podle něho je důležité změnit postoj a lidi vychovávat. Například v Japonsku byla schizofrenie přejmenována na „poruchu integrace“.

pel spr

Britce dali v lékárně mast na poruchy erekce místo léku…

Londýn 9. ledna (ČTK) – S poškozeným zrakem skončila v nemocnici Britka, která si z lékárny nedopatřením odnesla místo léku na syndrom suchých očí mast na poruchy erekce. Nic netušící žena ze skotského Glasgowa si víčka potřela mastí Vitaros místo lékařem zamýšleného očního zvlhčovače VitA-POS. Podle stanice BBC neměl naštěstí omyl vážné následky.

Zatímco lékař předepsal pacientce správný lék, v lékárně si patrně jeho rukou psaný text špatně přečetli a vydali ženě lék určený na mužské sexuální potíže. Po jeho aplikaci ji začaly silně bolet oči a viděla rozmazaně, proto ji několik dní ošetřovali v nemocnici pomocí antibiotik a dalších medikamentů.

Podle glasgowské oční lékařky Magdaleny Edingtonové, která případ popsala v prosincovém čísle odborného magazínu BMJ Case Reports, nejsou omyly při předepisování léků výjimečné.

„Na tomto případě je ovšem neobvyklé, že se ani pacientky, ani praktický lékař ani vydávající lékárník nepozastavili nad faktem, že byla ženě předepsána mast na erektivní dysfunkci s instrukcemi na aplikaci na oči,“ podotkla Edingtonová.

Její zpráva doporučuje lékařům jednoduchou věc: pište recepty čitelně a velkými písmeny.

kpc jas

Centrum v Motole propojuje výzkum epilepsie s klinickou praxí

Praha 9. ledna (ČTK) – Ve Fakultní nemocnici v pražském Motole funguje od ledna nové centrum EPIREC propojující výzkum epilepsie s klinickou praxí. V týmech pracují vedle lékařů vědci z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fyziologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Na zpracování poznatků týmů se podílejí i odborníci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického, sdělila v dnešní tiskové zprávě AV ČR.

Cílem centra jsou experimentální výzkum epilepsie v laboratořích, klinická diagnostika a léčba. S EPIREC spolupracují dvě desítky lékařů a vědců, součástí jsou experimentální a kliničtí epileptologové, radiologové, patologové, molekulární biologové, matematici, bioinženýři, biochemici, farmakologové a další profese.

„Tato spolupráce umožňuje efektivně zohlednit základní mechanismy epilepsie u konkrétního pacienta – včetně těch, u nichž záchvaty přes veškerou snahu při farmakologické léčbě přetrvávají. Naší vizí je kvalitní život bez záchvatů,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík.

S centrem se podle děkana 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Vladimíra Komárka otevírá i možnost účastnit se mezinárodních konsorcií pro testování inovativních léčebných postupů. Členové EPIREC spolupracují například s Oxfordskou univerzitou, University College London či univerzitami v Miami, Curychu či Miláně.

Epilepsie je nejčastějším chronickým onemocněním mozku. Projevuje se různými typy záchvatů, například nevnímáním, brněním, třesem, křečemi či bezvědomím. Léčí se antiepileptiky, dodržováním správné životosprávy, případně operativně. V Česku podle AV ČR žije asi 80.000 lidí s epilepsií, každý rok přibývá přibližně 5000 nových případů.

opm jw

Srdeční selhání je nejčastější důvod hospitalizace seniorů

Praha 9. ledna (ČTK) – Srdeční selhání je nejčastější důvod hospitalizace lidí starších 65 let, mnozí se do nemocnic dostávají opakovaně. Pacienti často podceňují nenápadné příznaky choroby, jako jsou dušnost, únava, nateklé nohy, bušení srdce či noční močení. S nemocí, při níž srdce nezvládá dostatečně zásobovat krví tělesné orgány, se v Česku podle odhadů léčí asi 230.000 lidí, dalších až 200.000 o své chorobě zatím neví. Novinářům to dnes řekli odborníci z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

„Ukazuje se, že prognóza pacientů se srdečním selháním je horší než prognóza pacientů s onkologickými onemocněními,“ řekl přednosta kliniky Aleš Linhart.

V roce 2013, z nějž pocházejí poslední data, bylo přímo kvůli srdečnímu selhání asi 41.000 hospitalizací. Pacienti, kteří měli jinou hlavní diagnózu a zároveň selhávající srdce, skončili v nemocnici asi v 76.000 případech. „Z nemocných je 83 procent hospitalizováno nejméně jednou, 43 procent aspoň čtyřikrát,“ uvedl Jan Bělohlávek z kliniky. Podle celosvětových dat se jeden ze čtyř pacientů se srdečním selháním vrací do nemocnice po 30 dnech, polovina do půl roku.

Pacienti s touto nemocí průměrně v nemocnici stráví pět až deset dní, náklady jsou podle Bělohlávka asi 85.000 korun. Pacientů je ale velké množství a často přicházejí až s rozvinutým selháváním. Celkové náklady tak odhaduje na téměř osm miliard korun ročně, což je například celý rozpočet Všeobecné fakultní nemocnice.

Lékaři proto apelují na pacienty, aby nepodceňovali ani nenápadné příznaky. „Zaostává primární prevence, pacienti často nechodí na pravidelné preventivní prohlídky,“ dodal Bělohlávek. Přitom na ni mají zdarma nárok jednou za dva roky. Často také lidé neužívají předepsané léky.

Nejčastější příčinou selhávání srdce je prodělaný infarkt nebo ischemická choroba srdeční. Jde o nedokrvování srdečního svalu a postupné odumírání jeho částí. Nejčastější příčinou je kornatění tepen, ukládání tuku do stěn cév a jejich ucpávání, které vznikají špatným stravováním, nedostatkem pohybu či kouřením. Rizikem je i dlouhodobě neléčený vysoký krevní tlak či cukrovka. Zhoršení přichází podle Linharta i v době chřipkových epidemií.

van jw

Deset zajímavostí o lidském oku: jak je to s mrkví nebo…

PRAHA, 8. LEDNA 2019 (Gemini) – Oko je jedním z nejmenších orgánů v lidském těle – jeho průměr zřídka přesáhne 24 milimetrů a váha 28 gramů. Člověk zrakem získává kolem 80 procent všech informací. Podle některých zdrojů jich oko dokáže za hodinu zpracovat až 36 tisíc. To je ale jen zlomek poznatků, které o jednom z nejsložitějších orgánů v lidském těle víme.

1. Lidské oko se vyvíjí až do sedmi let

Oko se začíná vyvíjet už během čtvrtého týdne těhotenství. V období prvních šesti měsíců se u dítěte vyvíjí centrální fixace a konvergence, tedy schopnost zaměřit oči na předmět při pohledu do blízka, zraková ostrost dosahuje asi pěti procent toho, co u dospělého člověka. Půlroční dítě je schopno zaměřit pohled na nějaký předmět. „V období devíti měsíců je zraková ostrost deset procent. V jednom roce je potom zraková ostrost asi 20 až 30 procent. Kolem sedmého roku je vývoj zrakových funkcí u konce a dítě by mělo vidět stejně kvalitně jako zdravý dospělý člověk,“ uvedl Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

2. Nápadná změna barvy očí může být příznakem onemocnění

Bezprostředně po narození duhovka téměř žádný pigment neobsahuje, a proto je většina dětí modrooká. Pigmentu postupem času přibývá a až kolem třetího roku věku by měl být definitivně ustálen. „Pouze u zhruba 15 procent lidí se barva očí mění v pozdějším věku. Ale v případě, že se barva očí změní velmi výrazně nebo se mění barva jen u jednoho oka, může jít o příznak očního onemocnění,“ varoval Pavel Stodůlka.

3. Oko umí rozeznat 10 milionů barev

Oko dospělého člověka umí vnímat a rozlišovat barvy o vlnové délce od 380 do 760 nanometrů. Každý barevný vjem je charakterizován sytostí, jasem a barevným tónem. „Názory na počet odstínů barev, které je lidské oko schopno rozeznat, se liší. Některé zdroje však hovoří až o 10 milionech barev,“ řekl Pavel Stodůlka.

4. Tmavé brýle bez UV filtru škodí zraku víc než brýle žádné

Tmavé brýle bez UV filtru mohou být pro oči škodlivější než brýle žádné. „Pod tmavými skly totiž dochází k rozšíření zornic a do očí, nejsou-li chráněny kvalitním UV filtrem, tak proniká více škodlivých paprsků, které mohou vést k trvalému poškození zraku,“ vysvětlil Pavel Stodůlka.

5. Horské slunce může zrak poškodit víc než to letní

V zimě dochází k odrazům slunečních paprsků od sněhu, které mohou zrak potrápit víc než například pobyt u moře. „Sněhová pokrývka může zvýšit hladinu UV záření přibližně o 90 procent na čerstvě napadaném sněhu a o 50 procent na sněhu starším. Oproti tomu zelená tráva odráží jen zhruba tři procenta UV záření,“ popsal Pavel Stodůlka.

6. Až 50 tisíc řidičů v Česku kvůli špatnému zraku ohrožuje své okolí

Kolem 50 tisíc řidičů v Česku ve věku nad 40 let trpí oční vadou, která je nebezpečná pro řízení. Velká část řidičů vyššího věku není schopna zaostřit na palubní desku bez brýlí. „Už tři čtvrtě dioptrie stačí na to, aby řidič zahlédl chodce ze vzdálenosti o polovinu kratší než řidič bez dioptrické vady. Zatímco zdravé oko ho vidí ze vzdálenosti zhruba 200 metrů, oko s vadou -0,75 dioptrie až ze vzdálenosti 100 metrů, oko s vadou minus dvě dioptrie pak ze vzdálenosti pouhých dvaceti metrů. Navíc řidiči se špatným zrakem vůbec nepostřehnou až čtvrtinu dopravních značek,“ upozornil Pavel Stodůlka.

7. Čtvrtina vitamínů je určena jen pro zrak

Až 25 procent vitamínů a minerálů, které člověk přijme z potravy, je určeno pouze pro zrakový systém. „Takto získané látky ale často k dobrému vidění nestačí. Proto je vhodné používat doplňky stravy. Často stačí jedna kapsle denně k tomu, aby byly dodrženy minimální dávky látek na den,“ doporučil Pavel Stodůlka.

8. Většina novorozenců je dalekozraká

„U malých dětí patří mezi nejčastější oční vady šilhání, dalekozrakost, tupozrakost, krátkozrakost a astigmatismus. Určitý stupeň dalekozrakosti se vyskytuje téměř u všech novorozenců, ale postupem věku většinou vymizí,“ vyjmenoval Pavel Stodůlka.

9. Zdravá pro oči není jen mrkev

Jedním z nejčastějších mýtů, které kolem mrkve kolují, je její až zázračný vliv na kvalitu zraku. Mrkev je sice pro zrak opravdu prospěšná, ne ale o moc víc než řada jiných potravin. Zraku prospěšných potravin je celá řada. „Například málo známá je kurkuma, u které je prokázáno, že kromě velmi pozitivního vlivu na zrak působí také proti nádorovým onemocněním. Pro dobrý zrak je podstatný také lutein – ten je obsažen například v obilí, ovoci a zelenině nebo ve vaječném žloutku. Na správné fungování enzymů v oku má velký vliv zinek. Proto je důležité konzumovat potraviny bohaté na tento minerál. Mezi ty patří například vajíčka, mléko, dýňová semínka, ústřice nebo pštrosí maso,“ vyjmenoval Pavel Stodůlka.

10. 3D filmy nejsou pro všechny oči

„Někteří lidé nejsou schopni rozeznat 3D obraz v kině či televizi. Potíže se objevují zejména v případě tupozrakosti a šilhavosti, při velkém rozdílu v dioptriích nebo u lidí, kteří mají funkční jen jedno oko,“ řekl Pavel Stodůlka.

SOUKROMÁ OČNÍ KLINIKA GEMINI, www.gemini.cz

Soukromá oční klinika Gemini rozvíjí dlouholetou tradici zlínské oční chirurgie. První z poboček byla otevřena ve Zlíně v roce 2003 jako jedna z prvních soukromých očních klinik v Česku. V současné době provozuje klinika v České republice devět pracovišť: ve Zlíně, v Průhonicích u Prahy, Praze-Krči, Českých Budějovicích, Ostravě, Vyškově, Brně a Novém Jičíně. Jako jediná česká oční klinika otevřela pracoviště také ve Vídni. Vedle operací zbavujících pacienty potřeby nosit brýle a operací šedého zákalu se na klinikách provádějí i estetické zákroky, jako například plastika horních a dolních víček. V čele týmu operatérů stojí světově uznávaný oční chirurg prim. MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D., FEBOS-CR.

prim. MUDr. PAVEL STODŮLKA, Ph.D., FEBOS-CR, www.lasik.cz

Studium medicíny na Univerzitě Palackého v Olomouci ukončil v roce 1989 s vyznamenáním a pochvalou rektora. V roce 2000 absolvoval postgraduální studium na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové s tématem disertace metoda LASIK, kterou v ČR zavedl. Zkušenosti s oční chirurgií sbíral i po světě, hlavně v Kanadě. Působil jako přednosta očního oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně. V roce 2003 založil soukromou oční kliniku Gemini – největší soukromou oční kliniku v Česku. Několik očních operací, například centraci vychýlené lidské čočky, provedl jako první oční chirurg na světě a řadu očních operací zavedl jako první v Česku. Přednáší na prestižních mezinárodních očních kongresech a vyučuje v kurzech pro zahraniční oční lékaře.