Lékárníci: Na zažívání aktivní uhlí, na kocovinu ne paracetamol

Praha 25. prosince (ČTK) – Na zažívání potrápené nestřídmou konzumací vánočních dobrot radí lékárníci živočišné uhlí a léky na pálení žáhy. Jako prevenci doporučují každodenní pohyb. Při kocovině z alkoholu varují před léky na bolest s paracetamolem, mohou mít nežádoucí účinky jako zvracení či zimnice. Bolesti hlavy zabrání dostatek vody před spaním. V tiskové zprávě o tom informovala Česká lékárnická komora (ČLnK).

„V případě trávicích potíží je vhodné mít v první řadě k dispozici živočišné neboli aktivní uhlí. Proti nadýmání poslouží simetikon, pokud je spojeno s těžkým trávením, mohou pomoci trávicí enzymy,“ uvedl viceprezident komory Aleš Krebs. Doporučuje především prevenci – střídmost a každý den trochu pohybu, alespoň procházku.

O svátcích se podle něj častěji objevují také potíže se žlučníkem, na které lze využít kapky se směsí bylinných výtažků nebo tobolky s obsahem fenipentolu. Časté bývá také pálení žáhy po konzumaci některých jídel. Způsobují ho žaludeční šťávy, které se vracejí zpět do jícnu. Předcházet se mu dá vynecháním kořeněných a smažených jídel, kávy či alkoholu a zařazením do jídelníčku více ovoce a zeleniny. V lékárnách jsou volně dostupné léky, které obtíže zmírňují. Neléčené dlouhodobé pálení žáhy může způsobit až vznik žaludečního vředu a zvýšit riziko zhoubného nádoru jícnu.

V případě nadměrné konzumace alkoholu radí lékárníci předcházet ranní kocovině už večer. Bolest hlavy je způsobená dehydratací, proto je třeba pít zejména vodu už večer před ulehnutím. Další „léčbou“ je dostatečný spánek.

Odborníci varují zejména před užíváním léků na bolest s paracetamolem, jako jsou paralen, panadol, coldrex či valetol. V kombinaci s alkoholem mají nežádoucí účinky, jako je zimnice, horečka, únava, zvracení či otoky kloubů. Požití většího množství, například více než osmi tablet paralenu za den, může být toxické pro játra.

Loni vypil každý Čech v průměru 11,7 litru čistého alkoholu. Rizikové pití, při němž hrozí zdravotní následky a závislost, je charakterizováno více než třemi velkými dvanáctistupňovými pivy, čtyřmi deci vína nebo třemi panáky za den, už žen dvoutřetinovými hodnotami. Mezi užíváním alkoholu by pak měla podle odborníků být dvou či třídenní pauza. Chronická konzumace alkoholu zhoršuje krevní tlak, vede k obezitě a vyššímu riziku nádorů. Je také častou příčinnou nehod a sebevražd.

Jedno velké pivo se u 85kilogramového muže odbourává z organismu dvě a čtvrt hodiny, u 60kilogramové ženy přibližně tři a tři čtvrtě hodiny. Sklenice vína se odbourává téměř dvě a půl hodiny u muže a přes čtyři hodiny u ženy. Malý panák tvrdého alkoholu se bude odbourávat tři a čtvrt hodiny, respektive tři a tři čtvrtě hodiny u ženy.

Volnější režim podle lékárníků vede častěji nejen k dietním chybám, ale také k vynechání léků. „Během vánočních svátků se někteří pacienti častěji dopouštějí chyb v užívání předepsané medikace. Protože mají narušený standardní denní režim, občas na užití léku zcela zapomenou, nebo jej užijí později a s nevhodnou stravou,“ řekl prezident komory Lubomír Chudoba.

Pacienti by si také měli zkontrolovat, jestli mají dost léků na celé svátky, protože letos na ně připadá více dní, kdy bude většina lékáren zavřených. Lékárníci doporučují si užívání léků naplánovat například pomocí týdenního dávkovače nebo upomínky v telefonu. Zapomenout by na ně pacienti neměli ani před cestou na zimní dovolenou.

van snm

Vánoce jsou záchranáře a policisty nejnáročnějším obdobím

Praha 23. prosince (ČTK) – Pro záchranáře a policisty jsou Vánoce nejnáročnějším obdobím roku, častější službu mají i strážníci. Naopak pro pražské hasiče bývají vánoční dny těmi klidnějšími. Na dotaz ČTK to sdělili tiskoví mluvčí.

V prosinci a lednu narůstá pražským záchranářům počet případů proti jiným obdobím o deset procent denně, tedy o několik desítek událostí. Mezi nejčastější případy však nepatří ani o Štědrém dnu zapíchnutá kost v krku. „Převažují pacienti s poruchou dýchání a poruchou činnosti oběhového systému, dále s křečemi, bolestmi, otravami, úrazy a podobně. Případy jako jsou kosti v krku jsou jen ojedinělé, stejně tak jako poranění způsobená zábavní pyrotechnikou,“ uvedla mluvčí záchranné služby Jana Poštová. Za poslední tři roky záchranáři v hlavním městě vyjížděli k 35 úrazům spojeným se zábavní pyrotechnikou.

Ani pro policisty ve službě nejsou Vánoce klidným obdobím, ale naopak jedním z nejnáročnějších období roku. V svátcích řeší velkou škálu událostí, od banalit po nejzávažnější trestné činy. „Vánoční atmosféra samozřejmě doléhá i na policisty a mnozí z nich jsou při řešení konkrétních situací citlivější a empatičtější než jindy. Z tohoto úhlu pohledu řadí policisté mezi nejhorší případy tragických dopravních nehod, sebevražd nebo domácího násilí a samozřejmě další situace, kde jsou přímými účastníky děti,“ sdělila ČTK na dotaz mluvčí policie Andrea Zoulová.

Pro strážníky v hlavním městě je podle mluvčí Ireny Seifertové služba o vánočních svátcích jako každá jiná, v ulicích je však více strážníků. „Podle statistiky hovorů na linku tísňového volání se na městkou policii na Štědrý den v loňském roce obrátilo 666 občanů. Což je v průměru asi o 30 procent méně, než je běžný standard. Nejčastěji se na městkou policii občané obraceli kvůli špatnému parkování, opilým spoluobčanům, rušení nočního klidu, používání zábavní pyrotechniky a také kvůli osobám bez domova. Bohužel výjimkou nebyly ani případy vyhrožování sebevraždou,“ sdělila mluvčí.

„Období pro pražské hasiče je spíše klidnější,“ uvedl mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. V minulém roce od 24. do 31. prosince zaznamenali hasiči v hlavním městě 36 požárů, škody byly vyčísleny na 1,28 milionu korun a hasiči uchránili hodnoty za šest milionů. Jeden člověk byl zraněn, další lidé byli evakuováni před nebezpečím. Příčinou požárů bylo úmyslné zapálení, nedbalost a technické závady.

krf jw

Corriere della Sera: Jaké chyby děláme o Vánocích za stolem

Řím 23. prosince (ČTK/Corriere della Sera) – Sváteční období může přinést na náš stůl, a tedy i do našeho organismu, o 1500 kalorií denně navíc. Ze studie, kterou uskutečnilo 70 expertů včetně lékařů, nutričních poradců a dietologů, vyplývá znepokojivé zjištění: může se zvýšit naše hmotnost. U toho, kdo konzumuje s opatrností, jde o dva kilogramy navíc (je to především akumulace tekutin), ale ti, kdo jsou nedisciplinovaní a mají sklony k tloušťce, mohou přibrat až pět kilogramů. Napsal to italský deník Corriere della Sera.

Zvyk hodovat v předvánočním období s přáteli a kolegy, pojídání vánočního cukroví, štědrovečerní večeře v rodinném kruhu a následné obědy s příbuznými, oslavy Nového roku a svátku Tří králů: to vše je příležitostí k tomu, abychom upadli do pokušení. K tomu se připojuje i zvyk celý den stále něco uždibovat v zaměstnání i doma a likvidovat zbytky ze svátečního stolu. Co můžeme dělat?

Přinejmenším se vyhněme tomu, abychom si jídlo přidávali, a dávejme pozor na velikost porcí. Je také správné, abychom se omezovali v jídle, které předchází slavnostním příležitostem a které po nich následuje: například když povečeříme s kolegy a dáme si aperitiv s přáteli, vyhněme se druhý den sacharidům a dejme přednost libovému masu nebo rybě se zeleninou.

Konečně je nebezpečné pečlivě vyjídat talíř, zvláště v tomto období. Svědčí o tom výzkum americké Cornellovy univerzity provedený na dětech: ty děti, které byly stále vybízeny, aby dojedly, co mají na talíři, snědly téměř dvojnásobné množství jídla než ty, jimž byla ponechána volnost a mohly od stolu odejít, když měly pocit sytosti.

Přísun kalorií zvyšuje o svátcích nejen přejídání, v tomto období také jíme mnoho sladkostí, a to v množství značně výraznějším než v průběhu roku, a více tučného. Co se děje s tělem, když dostává denně 40 lžiček cukru navíc? To vše se pak mění v kilogramy navíc. Jestliže se sladkostem nemůžeme zcela vyhnout, omezme se na to, že budeme konzumovat jen jednou za čas jeden kousek.

Také pití znamená kalorie navíc – sváteční hodování vždy provázejí přípitky. Uvědomme si, že kromě toho, že alkohol není dobrý pro naše zdraví, přijímáme do těla s běžnou sklenkou vína také 100 kalorií navíc. Vyhýbejme se také slazeným nápojům. To vše vede k váhovému přírůstku.

V různých případech je jídlo konzumováno z nudy, která může být ve vánočním období spojena s velkou dávkou volného času, na kterou nejsme zvyklí. Švédští vědci provedli studii na skupině mladých žen, při níž se ukázalo, že spotřeba jídla výrazně vzrostla, jestliže tyto ženy sledovaly nudný televizní program. Negativně v tomto zimním období působí i dlouhé vysedávání u počítače.

Co s tím? Nezapomínejme na fyzickou aktivitu. Stačí denně rychlá půlhodinová procházka. Kdo je aktivnější, může provozovat zimní sporty. Avšak pozor: půlhodinová procházka nestačí k tomu, abychom spálili všechny snědené kalorie.

Povinnost setkávat se s příbuznými, nejistota kolem dárků, nutnost vařit pro mnoho lidí a přípravy na svátky mohou vést mnohé k tomu, že jedí hodně i ze stresu. Ten je jedním z důvodů, proč upustíme od zdravé výživy a dopřáváme si. Vědci z Curyšské univerzity studovali roli stresu v souvislosti s různými zdravotními problémy, včetně zvyšování hmotnosti, a zjistili, že stres působí na náš mozek tak, že podlamuje sílu naší vůle.

Jestliže tedy nedokážeme ovládnout úroveň naší úzkosti, uvědomme si alespoň, že je chyba vrhnout se na jídlo, a soustřeďme pozornost na množství toho, co pojídáme. Jeden kousek čokolády nevadí, ale ne abychom skončili pojídáním mascarpone a vymetáním zbytků v kuchyni.

pel spr

Galakoncert Nadačního fondu Kapka naděje – vánoční dárek pro…

Praha, 23. 12. 2018 (Kapka naděje)

Plných 18 let již Kapka naděje pomáhá nemocným dětem! Místem tradičního vánočního galakoncertu, živě vysílaného TV Prima, se opět stalo pražské Divadlo na Vinohradech.

Na pódiu se během večera představila řada hvězd ze sportovního i hudebního světa (Martin Šonka, Tomáš Rosický, Carlos Vémola..). Největšími hvězdami ale byli malí pacienti – bojovníci, kterým Kapka naděje zachránila život. Vtipný a pohotový moderátorský kvartet ve složení Libor Bouček, Jakub Prachař, David Gránský a Jan Maxián pomáhal vybírat peníze pomocí darovacích esemesek. Skvěle je doplňovala hostitelka večera, prezidentka Nadačního fondu Kapky naděje Vendula Pizingerová.

Letošní koncert byl mimo jiné ohlédnutím za dlouhými 18-ti lety fungování NF KN. Těmi se celý čas prolínají příběhy dětí s dobrým koncem, které spojuje jedno / někdy stačí opravdu malá „kapka naděje“, která může zachránit celý život.

Kapku naděje i letos podpořili hvězdy českého a slovenského hudebního nebe Hana Zagorová, No Name, Slza, Monika Bagárová, Mikolas Josef a 4 Tenoři ve složení Marian Vojtko, Pavel Vítek, Bohuš Matuš a Michal Bragagnolo.

„Letošní galakoncert je v předvánoční čas dárkem pro všechny, kteří mají srdce na pravém místě a umí pomáhat. Za 18 let svého působení přerozdělil Nadační fond Kapky naděje do nemocnic po celé České republice více než 190 milionů korun“ říká ředitel Nadačního fondu Kapky naděje Jan Fischer. Aktuálně Kapka naděje pomáhá ve více než 40 nemocnicích po celé České republice.

Letošní suma pro Kapku naděje, na které se podíleli jak drobní dárci pomocí dárcovských esemesek, tak soukromí i firemní dárci díky svým originálním projektům, se vyšplhala na číslo 19.650.000 Kč.

www.kapkanadeje.cz

Most opraví most k nemocnici, který je v havarijním stavu

Most 22. prosince (ČTK) – Město Most opraví most k nemocnici. Jeho stav je havarijní a nadále se zhoršuje. Veřejnou zakázku na největší investici v roce 2019 vyhlásí radnice zřejmě v lednu. Náklady na opravu se odhadují na více než 60 milionů korun. ČTK to řekl primátor Jan Paparega (ProMOST).

Ve velmi špatném stavu je most v ulici J. E. Purkyně u nemocnice nejméně rok a půl. Už v roce 2014 se pod asfaltem objevila velká díra a doprava přes něj byla po dobu nutné opravy omezena. Před celkovou rekonstrukcí musela radnice vyřešit problém vlastnictví pozemků.

„Majetkoprávní problémy jsme vyřešili, takže oprava může začít. Chci být optimista a věřit, že nepotrvá déle než rok,“ uvedl primátor. Město chtělo investici hradit ze státní dotace, to se ale nepodařilo. „Bohužel žádný vhodný dotační program na toto nebyl vypsán, budeme muset opravu zaplatit ze svého,“ uvedl primátor.

Kvůli rekonstrukci se změní trasy MHD, komplikací bude zavření mostu pro vozy osobní i sanitní a také pro pěší. Vedení města nyní připravuje dopravní řešení na dobu uzavírky.

V havarijním stavu byl také most do čtvrti Rudolice. V polovině letošního roku začala jeho oprava a pracovat budou dělníci na stavbě zřejmě do poloviny příštího roku. Náklady na rekonstrukci jsou 68 milionů korun. Většinu zaplatí město z dotace od Státního fondu dopravní infrastruktury, ze svého rozpočtu dá 6,7 milionu korun. Dotaci se v tomto případě radnici podařilo získat díky tomu, že most je nad železničním křížením.

fir hj

TTI: Konzumace odsolené vody může vést k problémům se srdcem

Jeruzalém 22. prosince (ČTK/The Times of Israel) – Lidé, kteří pijí odsolenou mořskou vodu, trpí nedostatkem hořčíku a jsou více než ostatní vystaveni srdečním chorobám. Podle listu The Times of Israel se v Izraeli uvažuje o zahájení programu obohacování vody tímto prvkem, avšak zatím tomu brání neshody mezi úřady. V Izraeli se odsoluje ročně 600 milionů metrů kubických vody, což odpovídá 70 procentům spotřeby domácností.

Izrael je také jedničkou v recyklaci vody, protože více než 80 procent vody, která odteče kanalizací, je pročištěna a použita k zavlažování.

Vědci už ale delší dobu poukazují na temnější stránku odsolování. V jedné vědecké studii bylo 178.000 pacientů rozděleno na dvě skupiny. V jedné byli lidé z pobřežních oblastí a konzumující hlavně odsolenou vodu, v druhé lidé z vnitrozemí, kteří k dispozici odsolenou vodu nemají. Prokázalo se, že u osob z první skupiny byla pravděpodobnost rozvoje srdečního onemocnění o šest procent vyšší než u druhé skupiny.

Ministerstvo zdravotnictví odhaduje, že nedostatku hořčíku lze přičíst ročně úmrtí 250 lidí, vědci se domnívají, že ve skutečnosti je situace horší. Premiér Benjamin Netanjahu na základě výzkumu před dvěma lety požádal ministerstvo zdravotnictví, aby vypočítalo náklady na obohacování vody hořčíkem a zahájilo pilotní program, ale zatím se to nestalo.

Odborník na vodu Perec Darr řekl, že voda může být smrtící záležitost, což dokládá příklad michiganského Flintu, kde se do městské vody dostalo olovo a zemřelo tam pět lidí. Připomněl, že existují studie na dětech, které ukazují, že nedostatek hořčíku může souviset s vysokým výskytem poruch pozornosti a s hyperaktivitou.

Odsolená voda se už obohacuje o vápník, aby se korigovala kyselost, která způsobuje korozi rozvodů. Darr a ostatní se přimlouvají za to, aby se obohacovalo také hořčíkem. Vodárenský úřad ale tvrdí, že by to přišlo ročně až na 600 milionů šekelů (3,6 miliardy korun) a že na to vláda nejprve musí najít peníze, aby to nemuseli platit zákazníci v podobě zvýšení cen.

Hořčík ovlivňuje stav svalů včetně svalu srdečního, takže pomáhá pacientům zotavujícím se po infarktu. Nedostatek vede k osteoporóze i vyššímu tlaku a snížení kognitivních funkcí. Hořčík lze získat z vyvážené stravy, která ale není ve všech domácnostech běžná. Nedostatkem tohoto prvku mohou trpět i zvířata napájená odsolenou vodou a stejně tak rostliny. Půda zavlažovaná takovou vodou hořčík neobsahuje, takže pak i lidé s kvalitní stravou jej z rostlin do organismu nedostávají.

Určité kruhy v Izraeli tvrdí, že hořčík stejně jako fluor není nutné dodávat do vody celoplošně, protože lidé mohou tyto látky konzumovat v potravinových doplňcích. V určitých sociálních skupinách se ale nejen nebudou takové doplňky kupovat, ale nečistí se tam pravidelně ani zuby, takže zdravotníci se v roce 2014 postavili proti rozhodnutí tehdejšího ministra zdravotnictví, který zastavil obohacování vody fluorem. V roce 2017 byla fluorizace vody obnovena.

Ministerstvo zdravotnictví doporučuje dodávat 20 až 30 miligramů hořčíku na litr vody. Podle společnosti TAHAL, která zajišťuje vodní infrastrukturu, by to přišlo ročně maximálně na 60 až 180 milionů šekelů, ne na 600 milionů, jak odhaduje vodárenská správa. Ministerstvo je připraveno zahájit pilotní program, ale rozhodnutí o celoplošném obohacování vody hořčíkem musí učinit parlament. Pokud by náklady nesli zákazníci, znamenalo by to pro čtyřčlennou rodinu navýšení o asi šest šekelů za dvou nebo tříměsíční zúčtovací období.

sva hej

Jihoafrický hudebník hrál při své operaci mozku na kytaru

Pretoria 22. prosince (ČTK) – Jihoafrický jazzový hudebník Musa Manzini se úspěšně zotavuje po šestihodinové operaci mozku, při níž hrál na kytaru. Přáli si to tak lékaři, protože chtěli zabránit poškození mozkových oblastí zapojených při hraní. Manzini měl mozkový nádor.

„Rozhodlo se to tak s ohledem na moji hudební kariéru,“ sdělil multiinstrumentalista. Operaci provedli minulý týden neurochirurgové v nemocnici v Durbanu. Manzini trpěl neurologickými problémy od roku 2006.

„Byl to velmi nepříjemný pocit. Je obtížené soustředit se, když jste ve stavu mezi celkovou anestesií a vědomím a slyšíte v mozku zvuky pájecí pistole,“ řekl Manzini o operaci.

Šéf operačního týmu Basil Enicker sdělil jihoafrickému serveru IOL, že bylo nutné zvolit tuto formu zákroku. „Mohli jsme tak před vynětím nádoru prozkoumat jednotlivé části mozku a při zákroku pak bylo možné minimalizovat poškození,“ řekl. Lékaři se chtěli vyhnout následkům, jako je ochrnutí.

Manzini, který se chce znovu vrátit na pódium, řekl, že je lékařům vděčný a že si myslí, že „lidé nedoceňují instituce veřejného zdravotnictví“. „Byl to úspěch, největší riziko bylo ochrnutí. Nejsem ochrnutý, stále mám kontrolu nad svými končetinami a jsem v dobré náladě,“ sdělil.

sva šeb

První dáma české anesteziologie Táborská oslaví devadesátiny

Praha 21. prosince (ČTK) – Více jak šest desítek let se věnuje medicíně lékařka-anestezioložka Danuše Táborská, která 22. prosince slaví devadesátiny. První dáma české anesteziologie a první česká profesorka v tomto oboru stála u zrodu první anesteziologicko-resuscitační kliniky v zemi. V roce 2015 jí prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy.

Brněnská lékařka a pedagožka promovala na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v roce 1952 a následující desetiletí se věnovala všeobecné chirurgii: „Byla jsem jedním z mála chirurgů v sukních, a tak se ke mně kolegové chovali opravdu galantně. Ráda na to vzpomínám. Celý obor zažíval rozkvět a s přicházejícími náročnými operacemi nebyl nikdo, kdo by se věnoval anestezii. Byli potřeba odborníci. A tak to zaujalo mě.“

Od šedesátých let pracovala na rozvoji anesteziologie a v roce 1983 založila Anesteziologicko-resuscitační kliniku ve Fakultní nemocnici u sv. Anny, v jejímž čele stála 16 let. Dva roky také působila jako prorektorka pro vědu a výzkum na Masarykově univerzitě. Jako vůbec první v ČR získala profesorský titul ve svém oboru a dodnes je mezi profesory anesteziologie jedinou ženou. Na univerzitě nadále působí jako emeritní profesorka, i ve svém vysokém věku přednáší a zasedá ve vysokoškolských radách po celé republice.

jb ped

Vědci: Riziko infarktu je nejvyšší na Štědrý den v deset…

Londýn/Stockholm 21. prosince (ČTK) – Riziko, že člověk dostane infarkt, je nejvyšší na Štědrý den v deset hodin večer, napsal na svém webu list The Daily Telegraph, který se přitom odvolával na zjištění odborníků. Stres, smutek a nadměrné požitkářství může být smrtící, píše deník.

Švédští vědci detailně prošli 283.000 případů srdeční příhody, které byly v severské zemi nahlášeny v letech 1998 až 2013. Chtěli zjistit, které dny jsou nejrizikovější. Zatímco během sledovaného období postihnul infarkt v průměru pět desítek lidí denně, na Štědrý večer statistika vyskočila o 37 procent na 69 případů. Jako nejrizikovější hodinu vědci vyhodnotili desátou večer.

Britský deník zdůrazňuje, že o 22 procent stoupá také statistika 26. prosince, a připomíná, že v roce 1941 měl tento den lehkou srdeční příhodu Winston Churchill, když po projevu před americkým Kongresem otevíral v Bílém domě okno.

„Hlavním zjištěním našeho výzkumu bylo, že tradiční svátky se pojí s rizikem infarktu,“ uvedl David Erlinge z oddělení kardiologie při univerzitě ve švédském Lundu. „Nejvíce hrozí srdeční příhoda na Štědrý večer a následující dva dny. Usuzuji z toho, že je to něco příznačného pro způsob, jakým svátky trávíme,“ dodal.

„Emoční rozrušení, silné pocity vzteku, úzkosti, smutku a také stres riziko infarktu zvyšují,“ řekl Erlinge. Přejídání, nadměrné pití alkoholu a cestování na velké vzdálenosti riziko umocňují, dodal britský deník.

„Je zajímavé, že zatímco po zbytek roku hrozí srdeční příhoda spíše ráno, o Vánocích se to změní na večer, což naznačuje, že infarkty spouští stres a stravování během (Štědrého) dne,“ řekl Erlinge. „Lidé by se měli vyhnout zbytečnému stresu, pečovat o starší příbuzné, u nichž srdeční příhoda hrozí, a vyhýbat se přejídání a pití nadmíru,“ uzavřel.

lsk hej

Společnost BNG Group na vánočním večírku vybrala téměř 150 000…

Praha, 21.12.2018 (BNG Group)

Společnost BNG Group pořádala i letos svůj již tradiční vánoční večírek pro obchodní partnery. Letos se tato jedinečná událost konala v inspirativních prostorách Art Restaurant Mánes. Mimo zábavy a rekapitulace uplynulého roku si ale přítomní udělali čas také na pomoc potřebným. Dražba hokejového dresu nebo dárkového balíčku BNG vynesla téměř sto padesát tisíc korun, které poputují na pomoc pacientům sdruženým ve spolku ALSA.

Společnost BNG Group je dlouhodobým podporovatelem spolku ALSA, který sdružuje pacienty a profesionály se zájmem o amyotrofickou laterální sklerózu (ALS). Jen za letošní rok BNG spolku věnovala přes čtvrt milionu korun. „Důležité je nezapomínat na pomoc ostatním, v letošním roce se nám i naši partnerům dařilo. Právě proto musíme pomáhat. Naše příspěvky putují na úhradu pomůcek, rekondičních pobytů nebo individuální paliativní péče přímo v místě bydliště,“ říká Kateřina Býčková, generální ředitelka společnosti BNG Group a dodává, „velké dík patří hokejistovi Filipovi Chytilovi působícímu v týmu New York Rangers v NHL, který nám do dražby věnoval svůj dres, stejně tak jeho agentovi a bývalému hokejistovi Jaroslavu Balaštíkovi, který se dražby účastnil přímo na místě a v neposlední řadě všem našim partnerům, kteří na dobrou věc přispěli.“