Vědci z Brna budou s Izraelci hledat nové léčebné metody

Brno 26. listopadu (ČTK) – Vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (ICRC) budou s izraelskými partnery hledat nové metody v regenerativní medicíně. V tiskové zprávě to uvedl ředitel nemocnice Martin Pavlík. ICRC uzavřelo s firmou PrimeCell a třemi izraelskými partnery dohodu o spolupráci. Regenerativní medicína se využívá například při léčbě očních a neurodegenerativních chorob, u nemocí srdce, ale také v ortopedii, u hojení ran a popálenin.

Na založení výzkumného společenství se dohodly kromě ICRC a PrimeCell i izraelské firmy Alpha Net, Pres-by Vision a Chelotech. Do aktivit konsorcia se zapojí i vědci z univerzity v Tel Avivu. „Cílem konsorcia je vyvinout nové metody vysoce personalizované efektivní léčby, a to především pro případy, kdy pacienta nelze léčit běžnými léčivy nebo metodami nebo je léčba lidskými buňkami pro pacienta šetrnější,“ uvedl Pavlík.

Regenerativní medicína je mladý obor, řekl zakladatel společnosti PrimeCell Michal Zahradníček. „Využívá přirozených léčivých a regenerativních vlastností lidských buněk, popřípadě genů. V posledních letech se nám podařilo vyvinout v kooperaci s několika výzkumnými centry a univerzitami léčiva na bázi buněk, která zásadně zlepšují kvalitu života tisícům pacientů,“ řekl Zahradníček.

Buňky pro regenerativní medicínu mohou pocházet buď z vlastního těla pacienta, nebo od dárce. „Lidské buňky nebo tkáně jsou zpracované, manipulované nebo upravené speciálními postupy tak, abychom po jejich aplikaci do pacientova těla dosáhli požadovaného regeneračního účinku v postižených tkáních nebo orgánech,“ objasnil Serhij Forostjak, ředitel výzkumu a vývoje společnosti PrimeCell.

Podle šéfa ICRC Gorazda B. Stokina je Izrael na špičce výzkumu v mnoha oblastech včetně regenerativní medicíny. „Naše centrum vybudovalo v posledních pěti šesti letech moderní kapacity pro výzkum jako například centrum buněčného a tkáňového inženýrství, klinicko-farmakologickou jednotku pro zkoušení nových léčiv a zdravotnických přístrojů nebo laboratoř pro využití přeprogramovaných lidských kmenových buněk k modelování lidských chorob, které vedou ke kardiomyopatii a selhání srdce,“ doplnil Stokin.

hor hj

Náplast studentky liberecké univerzity získala ocenění v Berlíně

Liberec 26. listopadu (ČTK) – Koncept nanovlákenné náplasti, která zlepšuje hojení po operacích tlustého střeva a snižuje komplikace po zákroku, vyvinula studentka Technické univerzity v Liberci Markéta Klíčová. Projekt uspěl na světovém finále soutěže Falling Walls Lab v Berlíně, kde získal Cenu publika. ČTK to dnes řekla mluvčí univerzity Barbora Jónová.

Unikátnost řešení, s nímž přišla Klíčová v týmu s Janou Horákovou na katedře netkaných textilií a nanovlákenných materiálů Fakulty textilní TUL, spočívá v kombinaci dvou materiálů. „Hydrofilní nanovrstva přilne k ráně, kryje ji a usnadňuje hojení, kdežto svrchní vrstva izoluje ránu od prostředí dutiny břišní,“ řekla Jónová.

Po resekci části tlustého střeva zasažené karcinomem chirurgové zdravé části orgánu spojí anastomózou – spojkou. Toto místo bývá příčinnou pooperačních komplikací, které podle studií až u pětiny pacientů končí smrtí. Spojkou totiž může prosakovat obsah střev, který způsobí infekci.

„Na trhu jsou materiály, které problém řeší, ale žádný z nich úniku obsahu střev do těla spolehlivě nezabrání. Naše dvouvrstva tu ambici má,“ řekla ke své nanonaplásti Klíčová. Aplikace krycího nanomateriálu je podle ní navíc velmi snadná a obejde se bez zvláštního školení chirurgů. K velkým výhodám patří také to, že nanonáplast není třeba vyndat, až doslouží, tělo ji vstřebá.

Než bude možné nanonáplast použít v chirurgické praxi, čeká ji ještě dlouhá cesta přes klinické testy a Státní ústav pro kontrolu léčiv. „V současné době už probíhají ve spolupráci s Biomedicínským centrem v Plzni in vivo testy nového materiálu na prasatech. V těch zatím dosahuje materiál z liberecké katedry vynikajících výsledků,“ doplnila Jónová.

ivc kš

Pozemky pro novou nemocnici ve Zlíně prodalo 31 vlastníků…

Zlín 26. listopadu (ČTK) – Pozemky pro stavbu nové krajské nemocnice ve Zlíně-Malenovicích prodalo již 31 vlastníků ze 49. Kraj jim do Vánoc vyplatí více než 115 milionů korun, řekl dnes novinářům hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL). Prodat zatím nechtějí čtyři majitelé, projekt však podle hejtmana ohrožený není.

Kraj má již vykoupeno 70.000 metrů čtverečních, tedy 40 procent požadované výměry, metr čtvereční stojí 1650 korun. „Aktuálně jednáme s církvemi a městem Zlín, kde předpokládáme, že dojde ke vzájemné dohodě. Pak již budeme mít požadovanou výměru, která je potřebná pro výstavbu nové nemocnice,“ uvedl hejtman. Se zastupiteli Zlína bude hejtman jednat do dvou týdnů. Pozemek církve je velký přes 25.000 metrů čtverečních, město má v lokalitě pozemky o rozloze téměř 12.500 metrů čtverečních.

Cílem je podle hejtmana vykoupit všechny pozemky. „Chceme koupit další území pro případný rozvoj nemocnice. Chceme, aby tam byla mateřská školka a hotel nebo penzion pro příbuzné pacientů. Zdá se, že u velkých moderních nemocnic je tato služba poměrně využívaná,“ uvedl Čunek.

Čtyři majitelé, kteří zatím nechtějí pozemky prodat, podle hejtmana problémem nejsou. Variantou je podle něj směna, majitelé mohou také změnit názor. „Máme čas, s těmito lidmi budeme jednat až nakonec, s cenou hýbat nebudeme,“ uvedl hejtman, podle kterého je také možné v území upravit umístění nemocnice a případné pozemky, které se nepodaří odkoupit, obejít.

Výkup pozemků pro stavbu nemocnice schválilo krajské zastupitelstvo 5. listopadu. Před týdnem Čunek podepsal smlouvy s 31 vlastníky pozemků, další den byly smlouvy předány na katastr. „Velmi si vážíme vstřícného přístupu majitelů pozemků, jejich ochoty a rychlého jednání ve vztahu k prodeji pozemků pro výstavbu nemocnice. Za to jim můžeme garantovat to, co jsme slíbili, a sice že peníze budou mít na svých účtech již do Vánoc,“ uvedl Čunek.

Za 180.000 metrů čtverečních pozemků v Malenovicích by měl kraj dát asi 300 milionů korun. Kraj zvažoval varianty, zda postavit nemocnici v Malenovicích, nebo postupně zrekonstruovat areál Krajské nemocnice T. Bati (KNTB) ve Zlíně na opačném konci krajského města. Záměr výstavby nemocnice mají zastupitelé schvalovat zřejmě příští rok v únoru.

Příprava projektu by měla trvat dva roky, stavba asi tři roky. Vedení kraje počítá s tím, že do doby zahájení výstavby uspoří více než miliardu korun. Počítá s pomocí státu, která by měla pokrýt asi třetinu nákladů, plánuje použít také úvěrové zdroje. Stavba nemocnice v Malenovicích by měla stát 7,3 miliardy korun, postupná rekonstrukce současné nemocnice by stála podle odhadů 9,7 miliardy korun a trvala by až 12 let.

Jana Kuncová dr

Středočeští záchranáři evidují desítky tisíc zlomyslných volání

Kladno 25. listopadu (ČTK) – Operátoři tísňové linky středočeské záchranné služby evidují jen za letošní rok desítky tisíc zlomyslných hovorů. Záchranáři se přitom hovorům nemohou nijak bránit. Zlomyslní volající blokují operátory pro případ, že by někdo potřeboval skutečně pomoci, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí záchranářů Petra Effenbergerová.

Operační středisko záchranné služby letos již přijalo například 15.500 hovorů od takzvaných prozváněčů, kteří opakovaně prozvánějí linku 155 a aniž by něco operátorovi řekli, zavěsí. „Od jednoho takového volajícího se může jednat i o desítky telefonátů denně,“ řekla Effenbergerová.

Na tísňovou linku záchranářů volají také lidé, kteří operátorům sprostě nadávají a následně zavěsí. Takových případů bylo letos zaznamenáno téměř 23.000. Jednotky případů pak tvoří hovory, kdy volající oznámí smyšlenou událost, na jejímž základě vyjede posádka záchranářů, a po příjezdu na místo nenalezne nejen pacienta, ale ani nic, co by nasvědčovalo tomu, že se oznámená událost stala.

Tísňovou linku záchranářů obtěžují podle Effenbergerové také takzvaní notoričtí pacienti, kteří volají linku 155, i když není ohroženo jejich zdraví. Operátorovi ale podají informace takovým způsobem, aby k nim byl nucen záchranáře poslat. „A tak to mnohdy vypadá tak, že si takový pacient zavolá sanitku k bolestem na hrudi, a když k němu přijede posádka, stěžuje si třeba jen na bolest krční páteře, která trvá dva týdny, nebo rovnou záchranářům přizná, že se cítí sám a smutný, že chtěl jen společnost,“ uvedla Effenbergerová. Tito volající podle ní často jeví známky opilosti.

Jako příklad zlomyslného volání mluvčí uvedla případ otce a syna z Nymburska, kteří se ve volání střídají a volají jeden druhému záchranku ke smyšleným napadením, střelbě či náhlé zástavě oběhu. Poslední takový výjezd v tomto měsíci byl na základě informace, že syn je v bezvědomí a nedýchá. „Operátorka začala volajícího navádět v resuscitaci a na místo rychle vyjela posádka. Záchranáři při příjezdu vzali kufry a defibrilátor a spěchali do domu, v jehož dveřích pokuřoval starší opilý muž. Na zemi ležel mladší z mužů, který se rozesmál, když se nad ním sklonili záchranáři a oslovili ho,“ uvedla Effenbergerová. Podle ní šlo letos již o devátý zbytečný výjezd k této dvojici.

Záchranáři se proti zlomyslným voláním nemohou nijak bránit, není možné telefonní čísla takových volajících i přes jejich opakované prohřešky blokovat. Záchranná služba proto opakované případy těchto hovorů předává k vyšetřování policii.

bns kš

Šumperská nemocnice pořídila přístroj, který hlídá činnost srdce

Šumperk 24. listopadu (ČTK) – Novou telemetrickou jednotkou, která dálkově hlídá srdeční rytmus pacientů s onemocněním srdce a v případě změny srdeční akce informuje zdravotnický personál, vybavila Nemocnice Šumperk své neurologické oddělení. Technologie stála více než 600.000 korun. Čtyři pacientské bezdrátové vysílače dokážou na dálku sledovat fungování srdce až u 16 pacientů. ČTK to sdělil biomedicínský inženýr šumperské nemocnice Martin Sikora.

Nový přístroj podle Sikory ohlídá pacienty, aniž by museli ležet na lůžku. Díky speciálně umístněnému snímači na těle se mohou hospitalizovaní pacienti pohybovat po oddělení, dojít na důležité vyšetření nebo i na krátkou procházku. „Díky technologickému pokroku má dnes telemetrický systém neuvěřitelný dosah až 150 metrů od nemocničního pavilonu a funguje třeba i ve výtahu,“ uvedl Sikora.

Speciální snímače, které mají nemocní u sebe, sledují 24 hodin denně jejich EKG rytmus a v aktuálním čase přenáší bezdrátově informace na centrální monitor, který je v pracovně sester a lékařů.

Na neurologickém oddělení jsou pacienti s onemocněním srdce sledováni zejména pro případné zachycení arytmie, která by mohla být příčinou cévní mozkové příhody. V případě, že by srdeční komplikace nebyla rozpoznána včas, může skončit i úmrtím.

„Zejména v nočních hodinách, v době spánku, mohou být tyto stavy enormně nebezpečné. Pomocí telemetrie je možno tyto nebezpečné situace okamžitě zachytit a řešit. Nový systém proto oceňuje zejména zdravotnický personál, technologická novinka jim totiž přináší větší jistotu, že v případě nutnosti mohou okamžitě zasáhnout,“ podotkl Sikora.

Neurologické oddělení šumperské nemocnice disponuje 30 lůžky, na kterých jsou léčeni pacienti s onemocnění mozku, míchy, periferních nervů, páteře a svalů. Kromě lůžkové části má oddělení i neurologickou ambulanci a laboratoře.

Nemocnice Šumperk je soukromým zdravotnickým zařízením. Od roku 2015 ji vlastní lékař Martin Polach, který ji získal od skupiny Agel. Do rozvoje šumperské nemocnice od té doby investoval více než 200 milionů korun.

Změna majitele nemocnice souvisela s dřívější transakcí, při níž Polach miliardáři Tomáši Chrenkovi prodal svůj čtvrtinový podíl v Agelu a výměnou za to mu Chrenek přenechal nemocnici, která byla dříve součástí skupiny Agel. Nemocnice ročně zajišťuje zdravotní péči pro 200.000 lidí.

beh hj

Nebojte se zeptat. Za nižší proočkovanost může i nedostatek informací

Praha, 23.11.2018 (GSK)

Proočkovanost populace v posledních letech klesá a lékaři v této souvislosti varují před návratem řady dříve potlačených chorob. Důkazem toho, že nejde o malování pověstných čertů na zeď, jsou lokální epidemie spalniček nebo žloutenky. Podle zjištění farmaceutické společnosti GSK za to ale nenesou vinu pouze ti, kteří očkování z nějakých důvodů zcela odmítají. Podíl na zvýšeném výskytu vážných onemocnění mají také lidé, kteří důležitost očkování sice chápou, ale z různých důvodů nakonec sebe nebo své děti očkovat stejně nenechají.

Odpůrci očkování bývají hlasití a rádi své názory prezentují na veřejnosti. Jak ovšem potvrdil průzkum¹ společnosti IQVIA provedený pro farmaceutickou společnost GSK mezi matkami s dětmi ve věku 2 – 6 měsíců, je jich naštěstí stále velmi málo, a neměli by tedy mít na nižší proočkovanosti nijak zásadní podíl. Z výsledků totiž vyplývá, že děti nenechá vůbec očkovat pouze 4,5 % matek. Bezmála 40 % oslovených žen naopak uvedlo, že své děti nechá naočkovat všemi povinnými a zároveň i několika nepovinnými vybranými vakcínami. Dalších 17 % je dokonce rozhodnuto pro všechna nebo téměř všechna nepovinná očkování.

Opakovaně se potvrzuje, že role registrujícího pediatra je v informovanosti klíčová. 9 z 10 žen spoléhá na to, že je bude o všem podstatném informovat pediatr, polovina dotázaných se s problematikou seznamuje na internetu a čtvrtina dá na kamarádky. „Jako problém vnímáme to, že 70 % matek si prvotní informace nikde neověřuje. Jen pětina dotázaných odpověděla, že je následně konzultuje s lékařem,“ uvádí Jakub Hofmann ze společnosti GSK s tím, že právě kvůli zavádějícím informacím, nebo prvotnímu nedostatku relevantních informací lidé očkování odkládají a někteří ho následně vůbec nepodstupují. Děje se tak i tehdy, kdy nemoc, proti které se dá účinně chránit očkováním, vnímají jako velké riziko.

Peníze jsou důležité, ale příspěvky zůstávají nevyužity

Důležitým faktorem je při rozhodování o očkování nepovinnými vakcínami také jejich cena, respektive neznalost toho, že zdravotní pojišťovny na tato očkování přispívají a ochrana se tak stává dostupnější. 40 % maminek například vůbec neví, že děti mají nárok na plně hrazené očkování proti pneumokokům. „To také může být důvodem, proč se vloni úroveň proočkovanosti dětí do jednoho roku věku proti pneumokokům pohybovala jen kolem 70 %, byť jde o plně hrazené očkování,“ komentuje Jakub Hofmann.

Podobná situace je kvůli nízkému povědomí také u očkování proti klíšťové encefalitidě, která patří mezi nemoci s relativně vysokým počtem případů a na účinnou ochranu v podobě očkování je taktéž poskytován příspěvek. Dalším příkladem může být očkování proti meningokokovým infekcím, které 47 % oslovených žen považuje za velmi závažné a uvědomuje si i riziko možného úmrtí. Nízká míra proočkovanosti nejmenších dětí přitom může naznačovat, že rodiče riziko možné nákazy podceňují.

O tom, že zdravotní pojišťovny na očkování proti meningokokům přispívají, ví pouze třetina matek a ani ne pětina ho v letošním roce využila. Finanční příspěvek nebo plně hrazené očkování přitom výrazně zvyšují zájem o vakcíny. „Dvě třetiny žen v průzkumu uvedly, že by své dítě nechaly proti meningokokovým infekcím skupiny B očkovat v případě, že by bylo plně hrazeno pojišťovnou. Čím menší je finanční dopad na rodinný rozpočet, tím větší je ochota očkování podstoupit. Důležitá je proto osvěta a dobrá informovanost. Finanční příspěvek totiž poskytují všechny zdravotní pojišťovny. Rodiče o tom ale často neví," říká Jakub Hofmann

Výši příspěvků na nepovinná očkování pro příští rok zatím zdravotní pojišťovny nezveřejnily. Lze ovšem očekávat, že budou i nadále součástí jejich preventivních balíčků. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna ovšem nejvyšší příspěvek ve výši 2500 Kč na očkování dětí proti meningokokům nabízí pouze do konce letošního listopadu. Výši aktuálních příspěvků pro děti a dospělé nabízených jednotlivými pojišťovnami ukazuje následující tabulka, v níž ale nejsou zohledněny další možné příspěvky v rámci interních pravidel jednotlivých pojišťoven. Detailní podmínky získání příspěvku na nepovinná očkování si klienti musí ověřit u své zdravotní pojišťovny.

Přehled příspěvků zdravotních pojišťoven na očkování proti meningokokovým onemocněním v roce 2018:

Zdroj: zdravotní pojišťovny

Reference:

1. Průzkum připravený společností IQVIA na základě zadání společnosti GSK probíhal na území celé České republiky. Sběr dat byl realizován v období červenec – srpen 2018 ve skupině matek s dětmi ve věku 2 – 6 měsíců. Celkem bylo dotázáno 199 žen. Vzorek pro dotazování byl vytvořen pomocí kvótního výběru. Průzkum byl realizován pomocí osobního dotazování (F2F). K průzkumu byl použit strukturovaný dotazník, který připravila společnost IQVIA na základě zadání společnosti GSK.

Vakcína Synflorix je registrovaný léčivý přípravek vázaný na lékařský předpis. Vakcína je plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění, pokud všechny dávky byly aplikovány do sedmého měsíce věku pojištěnce; hrazené je též přeočkování provedené do patnáctého měsíce věku pojištěnce; hrazené je dále i očkování provedené po uplynutí těchto lhůt, pokud došlo k odložení aplikace jedné nebo více dávek z důvodu zdravotního stavu pojištěnce. Vakcína pomáhá chránit proti vybraným častým a nebezpečným typům pneumokoku. Očkování provádí lékař, vakcína se aplikuje do svalu formou injekce (obvykle do stehna nebo horní části paže). Před použitím si pečlivě prostudujte příbalovou informaci dostupnou též na www.gskkompendium.cz. Aplikace vakcíny může být spojena s nežádoucími účinky, které jsou popsány v příbalovém letáku přípravku. Zeptejte se svého dětského lékaře. Případné nežádoucí účinky, prosím, nahlaste na cz.safety@gsk.com. Očkování nemusí chránit 100 % očkovaných osob. Vakcinační akce č. j.: MZDR 59391/2017-18/OVZ pro vakcínu Synflorix je schválena Ministerstvem zdravotnictví ČR.

Bexsero je vakcína proti meningokokům skupiny B a je vázána na lékařský předpis. Přípravek není hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění (s výjimkou rizikových skupin). Očkování provádí lékař, vakcína se aplikuje do svalu formou injekce (obvykle do stehna nebo horní části paže). Před použitím si předem pečlivě prostudujte příbalovou informaci, dostupnou též na www.gskkompendium.cz. Aplikace vakcíny může být spojena s nežádoucími účinky, které jsou popsány v příbalovém letáku přípravku. O očkování se poraďte s lékařem. Případné nežádoucí účinky, prosím, nahlaste na cz.safety@gsk.com. Očkování nemusí chránit 100 % očkovaných. Vakcinační akce č. j.: 59391/2017-11/OVZ je schválena Ministerstvem zdravotnictví ČR. 

Ocenění pro nejlepší centrum sdílených služeb dorazilo do Česka. Získala…

Praha, 23. listopadu 2018 (Pfizer) – Pražské finanční centrum sdílených služeb farmaceutické společnosti Pfizer získalo ocenění Asociace evropských sdílených služeb pro nejlepší centrum sdílených služeb provozované americkou společností v České republice. V hodnocení porota posuzovala výsledný přínos evropských center pro mateřskou společnost, a to z pohledu jak finančního, tak efektivity či kvality pracovní síly.

Výroční ceny Asociace evropských sdílených služeb se vyhlašují od loňského roku. Na finální seznam se v několika kategoriích podařilo dostat celkem 33 americkým společnostem, které mají centra sdílených služeb ve střední a východní Evropě. Mezi těmito finalisty byly například Whirlpool, IBM, Citibank, UNICEF, Pfizer, IBA, Western Union, AB InBev nebo DXC Technology. Do finální trojice nejvýznamnějších amerických investorů v oblasti sdílených služeb v České republice se probojovaly technologická společnost DXC Technology, biofarmaceutická společnost Pfizer a pivovarnicko-nápojářská společnost Anheuser-Busch InBev.

„Mám velkou radost, že ze všech amerických korporací působících v České republice se podařilo cenu získat právě našemu centru,“ říká KyRic Tucker, ředitel pražského finančního centra sdílených služeb společnosti Pfizer. „Od vzniku centra v roce 2014 jsme prošli dynamickým vývojem, počet zaměstnanců je šestkrát vyšší a celkem jsme do rozvoje centra investovali téměř 300 milionů korun. Naše pražské centrum sdílených služeb je jedním z pěti, která společnost Pfizer ve světě má,“ dodává Tucker, který jej vede od roku 2015. Další čtyři taková tradiční centra sdílených služeb má společnost Pfizer v Irsku, USA, Číně a na Kostarice.

Finanční centrum sdílených služeb v Praze nabízí širokou škálu účetních řešení podporujících strategická a operační rozhodnutí finančních aktivit a zároveň hraje klíčovou roli při financování transformačních aktivit, jako jsou například fúze či akvizice. „V našem týmu pražského centra pracují především experti v oblasti finančnictví, juniorní a seniorní účetní a analytici. Jedná se o tým 200 lidí, kteří mluví více než 24 jazyky a zodpovídají za podporu finančních operací společnosti Pfizer na 46 trzích napříč Evropou, Afrikou a Blízkým i Středním východem,“ doplňuje Tucker.

O společnosti Pfizer ČR

V České republice společnost Pfizer působí od roku 1993, letos tedy slaví 25. výročí založení. Zabývá se výzkumem, vývojem a prodejem humánních léčiv včetně biologik a vakcín. Kromě toho se zaměřuje také na vzdělávání odborné veřejnosti a ve spolupráci se zdravotnickými zařízeními organizuje klinická hodnocení léčiv. V současné době zaměstnává v ČR více než 400 lidí.

Čeští vědci budou v Amazonii zkoumat halucinogenní nápoj

Praha 23. listopadu (ČTK) – Čeští vědci vedení neurovědcem a předním výzkumníkem psychoaktivních látek z Národního ústavu duševního zdraví Tomášem Páleníčkem se chystají na výzkumnou výpravu do Amazonského pralesa. Zkoumat chtějí jihoamerický halucinogenní nápoje ayahuasca. V dnešní tiskové zprávě o tom informovala Eva Césarová z Nadačního fondu pro psychedelický výzkum.

„Ayahuascu užívají domorodí lidé z Amazonie za účelem léčení a duchovních rituálů. Nedávno byly v klinických podmínkách prokázány terapeutické účinky ayahuascy u depresivních pacientů odolných vůči zavedeným léčebným postupům. K dnešnímu dni však nebyly hlášeny žádné vědecké informace o akutních a dlouhodobých účincích ayahuascy podané v tradičním kontextu rituálu,“ vysvětlil Páleníček, proč se tým do jižní Ameriky vydá.

Analyzovat chce neuropsychologické a neurobiologické efekty ayahuascy, konkrétně akutní účinky na lidský mozek a dlouhodobý vliv na náladu, vztah k přírodě či mezilidské vztahy. Vědci budou účinky vyhodnocovat pomocí psychometrických stupnic a EEG. Ayahuascu bude zdravým dobrovolníkům podávat domorodý šaman. Dalším cílem expedice je umožnit vznik populárně-vědeckého dokumentu.

Příští týden pak Českou republiku navštíví neurovědec Eduardo Schenberg, který se výzkumu nápoje věnuje a na projektu bude s českými vědci spolupracovat. Ve středu 28. listopadu by měl mít přednášku na Filozofické fakultě v Praze, o den později na zatím nespecifikovaném místě v Ostravě. Zúčastnit by se měl také Ninawa Inu Huni Kui, prezident organizace sdružující členy kmene Huni Kui v oblasti spolkového státu Acre v Brazílii.

„Na setkání byl přizván i známý antropolog žijící ve Švýcarsku, Jeremy Narby, mimo jiné autor knihy Kosmický had, který strávil několik let života s lidmi kmene Ašaninků v peruánské Amazonii, kde popsal původní způsoby užití zdrojů deštného pralesa,“ doplnil Páleníček. Cílem veřejné akce je podle pořadatelů zvýšit povědomí o výzkumu a podpořit připravovanou expedici.

opm mal

Ostravští hasiči na dálku zachraňovali řidiče ve Francii

Ostrava 23. listopadu (ČTK) – Operátoři tísňové linky ostravských hasičů se dnes brzy ráno podíleli na záchraně českého řidiče ve Francii. Muž měl vážně zdravotní problémy a nedokázal si na místě přivolat pomoc. Ostravští hasiči mu za pomoci pražských kolegů zajistili na dálku lékařské ošetření. ČTK to dnes řekl jejich mluvčí Petr Kůdela.

Okolo 02:30 zavolal zástupce české firmy na tísňovou linku hasičů v Integrovaném bezpečnostním centru Moravskoslezského kraje v Ostravě. Uvedl, že jeho zaměstnanec, řidič nákladního vozidla, který je právě ve městě Brignais nedaleko Lyonu, má vážné zdravotní problémy, bolí jej silně na hrudi a necítí jednu paži. Zároveň hasičům poskytl údaje o přesné poloze řidiče a kontakt na něj.

Hasiči zatím nemají k dispozici přímý kontakt na kolegy ve Francii, proto nejdřív neúspěšně zkoušeli kontaktovat prostřednictvím krizové linky pracovníky ambasády v Paříži. Potom o události informovali operační středisko generálního ředitelství hasičů v Praze, které přes ministerstvo zahraničí aktivovalo pracovníky českého velvyslanectví ve Francii a ti zařídili sanitku. Řidič tak byl necelou hodinu od zavolání v péči lékařů.

Podobný případ ostravští hasiči řešili už loni v prosinci, když zajišťovali lékaře pro jiného řidiče v nouzi. Tentokrát ve Švýcarsku. Tenkrát také přes nonstop linku kontaktovali pracovnici ambasády, která zajistila vyslání lékařské pomoci. Tři ostravští operátoři za to letos na jaře obdrželi Zlatý záchranářský kříž za humanitární čin mimo území České republiky.

dvc sd

Zájemci o vedení IKEM mají na přihlášení dva týdny

Praha 23. listopadu (ČTK) – Ministerstvo zdravotnictví vypsalo výběrové řízení na nového ředitele pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Na přihlášení mají zájemci 14 dní. Do konce roku institut povede dosavadní ředitel Aleš Herman, který odchází šéfovat zdravotnické skupině Agel provozující v Česku a na Slovensku 22 nemocnic.

Ministerstvo požaduje po zájemcích mimo jiné návrh koncepce řízení a rozvoje IKEM. Musí mít vysokoškolské vzdělání minimálně v magisterském studijním programu a zkušenosti v řízení a ekonomice zdravotnictví.

IKEM je špičkové zdravotnické pracoviště. Jeho kardiocentrum ročně provádí přes 1300 operací včetně 40 transplantací srdce a jako jediné v Česku transplantovalo pacientovi i umělé srdce. V počtu transplantací orgánů je tamní centrum s 500 operacemi největší v zemi a patří mezi největší i v Evropě. IKEM se věnuje také diabetologii nebo experimentální medicíně.

Herman ho vedl sedm let. Nemocnice za jeho působení postavila nový pavilon experimentální medicíny, chystá také stavbu dvou dalších pavilonů s akutním příjmem a 56 lůžky. Má stát asi 750 milionů korun, hotový by mohl být v roce 2020.

Jeho nový zaměstnavatel, zdravotnická skupina Agel, je největším poskytovatelem zdravotní péče ve střední Evropě. Provozuje 22 nemocnic v ČR a na Slovensku, síť poliklinik, lékáren a laboratoří, distribuční společnosti a další specializovaná zdravotnická zařízení. Skupina, vlastněná podnikatelem Tomášem Chrenkem, zaměstnává 12.200 pracovníků. Vloni měla konsolidovaný zisk 782 milionů korun, meziročně stoupl o čtvrtinu.

van snm