Státní nemocnice měly s prověřovanými firmami smlouvy za 350 mil.

Praha 18. července (ČTK) – Státní nemocnice uzavřely s firmami, které prověřuje ministerstvo zdravotnictví, za dva roky smlouvy v hodnotě až 350 milionů korun. Vyplývá to z informací ve věstníku veřejných zakázek. V některých případech šlo o rámcové smlouvy na několik let, které se nevyčerpaly celé. Seznam 38 firem, jejichž dodavatelské vztahy se svými organizacemi chce ministerstvo znát, poslalo minulý týden jejich ředitelům. Kontroly jsou důsledkem vyšetřování kauzy kolem ústeckého podnikatele Tomáše Horáčka, kvůli kterému skončili ředitelé pražských nemocnic Na Bulovce a Na Františku.

U čtyř firem ze seznamu nakupovalo šest z deseti fakultních nemocnic, tři další pražské nemocnice, dvě psychiatrické nemocnice a tři odborné ústavy, které zřizuje ministerstvo. Nařídilo jim prověřit smlouvy. „Přímo řízené organizace ještě pracují na splnění tohoto úkolu. Doposud jsme obdrželi přibližně polovinu odpovědí. Poté, až budou informace kompletní, provedeme jejich analýzu a rozhodneme o dalších krocích,“ sdělila ČTK mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.

V nemocnicích současně působí kontroloři ministerstva. „Kontroly v nemocnicích Na Bulovce a Na Homolce budou brzy ukončeny. Další kontroly nyní současně probíhají ve Fakultní nemocnici Ostrava, Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a Státním ústavu pro kontrolu léčiv,“ dodala.

Fakultní nemocnice v Plzni s firmami ze seznamu za poslední dva roky uzavřela smlouvy za více než 91 milionů korun. Její ředitel Václav Šimánek si nepamatuje celkový objem zakázek, které nemocnice uzavřela se společností První chráněná dílna. Bylo jich podle něj asi šest.

„Jednalo se o zakázky na lékařské rukavice, gázu, cévní protézy nebo také na ostrahu objektu,“ uvedl. V jednom případě šlo o výběrové řízení, v ostatních případech o elektronické aukce. „První chráněná dílna vždy nabídla nejnižší cenu, proto zakázku dostala,“ řekl ČTK.

Smlouvy pocházejí podle Šimánka z loňského či předloňského roku. Na dobu neurčitou byla uzavřená smlouva na ostrahu nemocnice, její hodnota za čtyři roky byla podle věstníku 71 milionů. „Neměl by být například problém vypovědět případně smlouvu na ostrahu, ta má tříměsíční výpovědní lhůtu,“ dodal.

Nemocnice Na Homolce měla s prověřovanými firmami smlouvy za více než 68 milionů korun. Čtyřletá smlouva na pronájem a praní prádla s firmou Chrištof byla ohodnocena na necelých 63 milionů korun. „Vedení Nemocnice Na Homolce zadalo audit na prověření smluv, který aktuálně probíhá,“ sdělila ČTK mluvčí nemocnice Martina Dostálová. Další procesy budou podle ní probíhat v souladu s pokynem ministerstva zdravotnictví a zejména s ohledem na minimalizaci provozních komplikací.

Nemocnice Na Bulovce měla smlouvy za 59,5 milionu korun. Největší částku tvořila smlouva s První chráněnou dílnou na ostrahu objektu za téměř 36 milionů korun na čtyři roky.

Fakultní nemocnice v Olomouci uzavřela s firmami ze seznamu smlouvy za téměř za 52 milionů korun. Šlo například koupi sanitek, vybudování automatického vjezdu do areálu a rámcové smlouvy na infuzní techniku a kapilární hemodialyzátory.

„Smluvní vztahy jsme na pokyn ministerstva zdravotnictví prověřili, evidujeme smlouvy z osmi veřejných zakázek vysoutěžených v zadávacích řízeních dle legislativy o veřejných zakázkách. Neshledáváme tedy žádnou nestandardnost,“ sdělil ČTK ředitel Roman Havlík.

Pražská Všeobecná fakultní nemocnice měla uzavřené smlouvy za 48,5 milionu korun. Podle mluvčího nemocnice Filipa Brože to byly smlouvy na opakující se plnění, ze kterých nemocnice čerpala za necelých osm milionu korun. „Principem takovýchto smluv je, že VFN negarantuje dodavateli konkrétní odběr, ten vždy vychází z aktuální potřeby a je realizován na základě ad hoc objednávek,“ uvedl. Nemocnice je podle něj na pokyn ministerstva připravená smlouvy vypovědět.

Smlouvy v řádech jednotek milionů mají Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Hradec Králové a Brno, psychiatrické nemocnice Beřkovice a Mariany Oranžské a Státní ústav pro kontrolu léčiv. V řádu stovek tisíc mají smlouvy Odborný léčebný ústav Paseka, pražská Thomayerova nemocnice a Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem. U jedné objednávala tiskové služby Všeobecná zdravotní pojišťovna. Zejména u firem Tender Consortium a První chráněná dílna nakupovaly také další státní firmy a instituce včetně Úřadu vlády nebo ministerstev.

Jméno obviněného podnikatele Tomáše Horáčka nebo jeho příbuzných je podle obchodního rejstříku spojeno téměř se třetinou firem ze seznamu, včetně První chráněné díly s.r.o., se kterou zdravotnická zařízená uzavřela za poslední dva roky smlouvy za více než 236 milionů korun. Další firmy jsou propojené ostatními osobami či firmami.

Policisté prověřovali veřejné zakázky například na ostrahu objektů, dodávku hygienických potřeb nebo pořízení osobních aut. Obvinili deset lidí a dvě firmy. Kromě Horáčka například odvolaného ředitele Nemocnice na Bulovce Františka Nováka, jeho předchůdkyni Andreu Vrbovskou nebo ředitele Nemocnice Na Františku Roberta Zelenáka, který už kvůli obvinění rezignoval.

van lap beh jw

Velký průzkum sexuálních fantazií současnosti: Nejvíce lidí sní o sexu…

Havířov, 17. července 2018 (Růžový slon)

Sex ve třech, BDSM hrátky či homoerotický milostný zážitek: to jsou některé z nejrozšířenějších sexuálních fantazií současnosti. Zatímco po takzvané trojce touží hlavně starší lidé, mladí sní o tom, že si vyzkouší dominanci či submisivitu. Potvrdil to nejnovější dvouletý výzkum „Co lidé chtějí“. Sex s osobou stejného pohlaví je podle něj lákavější pro ženy, a to více než dvojnásobně.

Celých 96 % lidí má své tajné sexuální fantazie, mezi nimiž vede sex ve třech – sní o něm hned 89 % lidí. Mezi dalšími oblíbenými fantaziemi jsou pak BDSM hrátky, homoerotika, dobrodružný sex či sledování partnera při sexu s další osobou. Tyto výsledky přinesl dvouletý výzkum s názvem „Co lidé chtějí“ (What People Want study), jehož se zúčastnilo přes 4 tisíce lidí. Mimo jiné odhalil i to, že typ sexuální fantazie lze propojit s povahou člověka. Extroverti častěji sní o skupinovém sexu a nemonogamních erotických zážitcích, introverti se pak ve svých fantaziích rádi staví do extrovertních rolí.

Starší lidé touží po trojce, mladí po BDSM

Sex ve třech se v průzkumu objevil na pomyslné první příčce sexuálních fantazií. Výsledky průzkumu též ukázaly, že obliba této fantazie roste s věkem: nejrozšířenější byla mezi muži a ženami ve věku 40 až 50 let. „V tomto věku již obvykle lidé mají stabilního dlouhodobého partnera, a aby jejich sexuální život nezevšedněl, zajímají se o různé způsoby, jak jej ozvláštnit,“ dodává k tématu Adam Durčák ze sexshopu Ruzovyslon.cz, který testuje erotické pomůcky a zabývá se zdravou sexualitou. Zatímco starší lidé tedy touží po trojce, mladé to táhne k BDSM hrátkám. Touží po nich zejména ženy, které si díky nim mohou buď vychutnat pocit dominance nad muži, nebo se naopak v podřízené pozici zcela vložit do jejich rukou. Submisivní role dle výzkumu láká 65 % lidí, dominance 60 %. Z BDSM prvků je nejoblíbenější svazování, ale i plácání na zadek či kousání.

Na třetí příčce se v průzkumu objevil dobrodružný sex, například zkoušení netradičních poloh či erotické hrátky na veřejných místech – z těch lidé zmiňovali například i palubu letadla. „Netradičních polohy jsou poměrně jednoduchým a též široce oblíbeným způsobem, jak si sex okořenit. Zatímco milovníci klasické misionářské polohy mohou vyzkoušet tzv. obráceného misionáře, vyznavači polohy zezadu polohu žáby. Jde vlastně o obdobu psí pozice, kdy žena klečí vpředu a partner zasouvá penis zezadu,“ vysvětluje Adam Durčák.

Homoerotika výrazně vede mezi ženami

Další z rozšířených sexuálních fantazií je sex s příslušníkem stejného pohlaví. Ta je dle průzkumu častější u heterosexuálních žen (59 %) než mužů (26 %). U mužů se však více projevují fantazie spojené s transsexualitou a cross-dressingem (převlékání do šatů opačného pohlaví). Téměř 80 % mužů a 62 % žen dle průzkumu rovněž snilo o výměně partnerů, 58 % mužů pak přiznalo fantazírování o tom, jak sledují svou partnerku při sexu s někým jiným. Průzkum ovšem dále zjistil, že 9 z 10 lidí si ve svých sexuálních fantaziích představuje současného partnera, více než polovina lidí pak přiznala, že tak činí často. Výzkum odhalil i důležitost emoční roviny sexu: 70 % lidí si nikdy nebo téměř nikdy nepředstavuje sexuální styk bez emocí.

O sexshopu Ruzovyslon.cz

Ruzovyslon.cz již 15 let mění pohled české populace na sex. V prodejně i e-shopu odborníci vybírají nejzajímavější erotické pomůcky z celého světa, které jsou ideálním prostředkem k experimentům s vlastní sexualitou, posouvání hranic a oživení stereotypního sexu. Součástí odborného poradenství je také tvorba instruktážních videí a testování erotických hraček.

Oční poradna: letní úrazy – i drobné poranění oka může…

PRAHA, 17. ČERVENCE 2018 (GEMINI) – Během letních měsíců počet vážných úrazů očí stoupá. K těm nejčastějším patří poranění ostrým předmětem nebo větví stromu, úder do oka při sportu, ale i bolestivé popáleniny způsobené během v Česku oblíbeného grilování. Jak při zranění očí postupovat?

„Důležité je při vážném poranění dodržovat zásady první pomoci. Při zasažení oka chemickou látkou, jako jsou například čisticí roztoky nebo třeba benzín, je nutné oko co nejrychleji hodně vypláchnout a poté co nejdříve vyhledat odborného lékaře. Při sportech, jako je například v Česku oblíbená cykloturistika, je vhodné oči krýt brýlemi, které je chrání před proudícím vzduchem, prachem a poletujícím hmyzem a při ježdění v lese i před větvemi stromů. Škrábnutí do oka například větvičkou se může zahojit samo nebo za pomoci oční masti, ale zapíchnuté předměty jako například třísku by lidé neměli z očí raději sami vytahovat. I při grilování hrozí očím vážná poškození. Rozžhavený uhlík může spadnout do oka a popálit víčka, spojivku nebo rohovku. Právě popálení rohovky horkým uhlíkem je nebezpečné. Může totiž způsobit v rohovce jizvu, která může zapříčinit trvalé zhoršení vidění. Pokud by se do poraněné rohovky zanesla ještě infekce, v krajním případě může vést až ke slepotě. S popálením je samozřejmě spojena nepříjemná bolest oka a očního okolí. Oční rohovka je totiž vůbec nejcitlivější místo na lidském těle. Pokud k poranění oka dojde, je lépe neprodleně vyhledat pomoc očního lékaře. S návštěvou oční ordinace se nevyplácí dlouho otálet ani při zdánlivě lehčích úrazech. Čím dřív se totiž s léčbou začne, tím se riziko trvalého poškození zraku snižuje,“ řekl Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

SOUKROMÁ OČNÍ KLINIKA GEMINI, www.gemini.cz

Soukromá oční klinika Gemini rozvíjí dlouholetou tradici zlínské oční chirurgie. První z poboček byla otevřena ve Zlíně v roce 2003 jako jedna z prvních soukromých očních klinik v Česku. V současné době provozuje klinika v České republice devět pracovišť: ve Zlíně, v Průhonicích u Prahy, Praze-Krči, Českých Budějovicích, Ostravě, Vyškově, Brně a Novém Jičíně. Jako jediná česká oční klinika otevřela pracoviště také ve Vídni. Vedle operací zbavujících pacienty potřeby nosit brýle a operací šedého zákalu se na klinikách provádějí i estetické zákroky, jako například plastika horních a dolních víček. V čele týmu operatérů stojí světově uznávaný oční chirurg prim. MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D., FEBOS-CR.

prim. MUDr. PAVEL STODŮLKA, Ph.D., FEBOS-CR, www.lasik.cz

Studium medicíny na Univerzitě Palackého v Olomouci ukončil v roce 1989 s vyznamenáním a pochvalou rektora. V roce 2000 absolvoval postgraduální studium na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové s tématem disertace metoda LASIK, kterou v ČR zavedl. Zkušenosti s oční chirurgií sbíral i po světě, hlavně v Kanadě. Působil jako přednosta očního oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně. V roce 2003 založil soukromou oční kliniku Gemini – největší soukromou oční kliniku v Česku. Několik očních operací, například centraci vychýlené lidské čočky, provedl jako první oční chirurg na světě a řadu očních operací zavedl jako první v Česku. Přednáší na prestižních mezinárodních očních kongresech a vyučuje v kurzech pro zahraniční oční lékaře.

Mykózy, zánět močového měchýře nebo chlamydie. Které infekce nám…

Vrbno pod Pradědem, 17. července 2018 (Vegall Pharma)

Léto je časem sluníčka, dovolených, ale také některých nepříjemných onemocnění. Ženám ve zvýšené míře hrozí vaginální mykóza a zánět močového měchýře. Muži i ženy by se pak měli mít na pozoru před pohlavními infekcemi, jichž v letních měsících často přibývá. Jak se před těmito problémy bránit i to, podle jakých symptomů je poznat, poradíme v následujícím článku.

Ačkoliv si různé nemoci nejčastěji spojujeme se zimním chladem a podzimními plískanicemi, ani v létě není nemožné onemocnět. Teplotní šoky i změna návyků oslabují imunitu a není tak problém chytit třeba angínu. Určitá onemocnění však v letních měsících prožívají doslova „vrcholnou sezónu“. Která to jsou?

Vaginální mykóza: Pozor na mokré plavky a nechlorovanou vodu

V letních vedrech se daří obzvláště kvasinkovým infekcím (mykózám), jež jsou v tomto období až dvakrát častější než ve zbytku roku. Jednou z nejběžnějších je vaginální mykóza, kterou dle odborníků alespoň jednou v životě prodělá většina žen. Kvasinková infekce pochvy se projevuje nepříjemným svěděním či pálením intimních partií, výtokem a bolestí při sexu či močení. „Vaginální mykóza vzniká v důsledku přemnožení kvasinek v pochvě. Tyto mikroorganismy milují teplo a vlhko, proto je léto tolik rizikovým obdobím kvasinkových infekcí. Pravděpodobnost vzniku tohoto problému se zvyšuje i v důsledku stresu či konzumací velkého množství sladkého. Cukr totiž k množení kvasinek též přispívá,“ popisuje gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan.

Jak se mohou dámy před vaginální mykózou bránit? Především se doporučuje dbát na důslednou intimní hygienu, nosit prodyšné – nejlépe bavlněné – spodní prádlo a nezůstávat dlouho ve zpoceném či mokrém oděvu. Rovněž se vyplatí vyhýbat se veřejným bazénům a koupalištím s nedostatečně chlorovanou vodou. Rizikové mohou být také termální bazény či vířivky, protože v teplé vodě se mikroorganismy obecně množí snáze. „Jako preventivní opatření proti kvasinkové infekci slouží zvýšený příjem probiotik, ale i vitamínů a minerálů pro posílení obranyschopnosti,“ upzorňuje MUDr. Pavel Turčan. V tomto ohledu pomohou doplňky stravy, například speciálně pro ženy určený přípravek Sarapis Mensis s přírodními extrakty a komplexem vitamínů, které přispívají k udržení normálního stavu pokožky a sliznic i ke správné funkci imunitního systému.

Zánět močového měchýře: Prochladnout není problém ani v létě

Další typickou letní infekcí, která též postihuje zejména ženy, je zánět močových cest. Dle studie zveřejněné v odborném magazínu Annals of Epidemiology se nejméně třetina všech žen do 24 let již alespoň jednou ve svém životě s touto nepříjemností setkala. Mezi její příznaky patří především bolest v podbřišku, časté nutkání k močení či bolest při močení, někdy se v moči může objevit i malé množství krve. Infekce močových cest nejčastěji vzniká v důsledku prochladnutí – například pobytem v chladné vodě, delším nošením mokrých plavek či vysedáváním na chladných površích. Rizikovými faktory jsou též nedostatečná hygiena, nedostatečný pitný režim, nechráněný sex, střídání sexuálních partnerů či anální sex.

Jako prevence zánětu močových cest se doporučuje hodně pít a zbytečně neignorovat „volání přírody“. Pokud totiž moč v močovém měchýři dlouhodobě zadržujeme, přispíváme tím k množení bakterií. Stejně tak je vhodné odskočit si na toaletu po sexuálním styku, naopak před sexem by si dámy měly dopřát očistu intimních partií. Někdy ke vzniku zánětu přispívají i parfémované vložky či lubrikanty.

Letní žár: S rostoucím libidem přibývá pohlavních infekcí

Letní období přeje i dalšímu druhu infekcí, které mohou rovnocenně potrápit ženy i muže, jde o pohlavní infekce. V teplých prázdninových měsících totiž vlivem zvyšující se hladiny hormonu serotoninu, na jehož tvorbě se podílejí sluneční paprsky, roste libido. Jak však v létě narůstá četnost sexu, roste i riziko přenosu pohlavních infekcí. Z těch jsou v tuzemsku patrně nejběžnější chlamydiové infekce, které jsou obzvláště rizikové. V drtivé většině případů probíhají bez příznaků, případně se projevují jen poměrně nevýraznými symptomy: bolesti při močení, únavou či bolestí svalů a kloubů. Pokud se ovšem neléčí, mohou způsobit neplodnost, a to jak u žen, tak i u mužů – u dam jako následek hlubokého pánevního zánětu, u mužů pak kvůli chlamydiemi zaviněné neprůchodnosti chámovodů či deformaci spermií. Mezi další časté pohlavní infekce pak patří třeba kapavka či syfilis.

„Proti pohlavním infekcím se můžete bránit zejména používáním kondomu, pečlivou hygienou před i po styku a také partnerskou věrností či alespoň omezením sexuálních partnerů. Důležité jsou též pravidelné kontroly u lékaře,“ vysvětluje MUDr. Pavel Turčan a doplňuje, že pokud se pohlavní infekcí nakazíte, obvykle se léčí antibiotiky. Pro muže, kteří prodělali chlamydiovou infekci, je pak vhodný například i doplněk stravy Fertilan, který pomáhá zvýšit kvalitu spermií a přispívá k udržení normální plodnosti.

O společnosti Vegall Pharma, s. r. o.

Firma VEGALL Pharma, s. r. o., vznikla v roce 2005 transformací ze společnosti Pavel Galle, Vegall. Jejími zakladateli jsou Petr a Pavel Galle, kteří podnikali v oboru zásobování lékáren již od roku 1995. V roce 1998 se jim podařilo úspěšně zahájit spolupráci s rakouským výrobcem doplňků stravy se včelími produkty. Ve spolupráci s rakouskými a českými lékaři pečlivě vybírají a vytvářejí nové přípravky, které uvádějí na trh. Ne o každém preparátu, který je v současnosti v českých lékárnách, lze říci, že by prošel tak náročnými testy kvality, vlastností a původu složek, které Vegall Pharma vyžaduje u vlastních přípravků. Jejich produkty již roky pomáhají ženám a mužům a jsou ověřenou zárukou kvality a bezpečnosti. Nabízí například přípravky Sarapis Mensis nebo Sarapis Soja, s obsahem včelích produktů a červeného jetele, které přináší pomoc pro tělesnou a psychickou pohodu žen. Pomáhají ženám nejen v období klimakteria, ale také přispívají k normálnímu průběhu menstruace.

Jak změnit přístup k seniorům v následné péči?

Praha, 17.7.2018 (VAMED MEDITERRA)

Provází je špatná pověst

Centra následné péče a Léčebny dlouhodobě nemocných (tzv. „eldéenky") nemají obecně v povědomí široké veřejnosti dobré jméno. Jedním z důvodů bezesporu bývá spojení hospitalizace a následného úmrtí příbuzného či známého. Negativní roli ovšem v mnoha případech sehrává i osobní špatná zkušenost s pobytem blízké osoby v těchto zařízeních. „I pro mě byla dlouhou dobu tzv. eldéenka synonymem místa, kam se chodívalo zemřít, a bohužel v mnoha případech tomu tak je. Na druhou stranu vždy se dá něco dělat. Hlavním předpokladem je mít osvícené vedení daného zdravotnického zařízení, které změny a rozvoj chce a usiluje o ně. To je rovina, jež může řešit například nemocnice. Pak je ale rovina, kterou může ovlivnit sám pacient a jeho blízcí. Ptát se na možnosti, dožadovat se dialogu, nebát se zeptat, znát svá práva a případné alternativy. Všechny tyto aspekty jsou nesmírně důležité. Jen tak se člověk stane se zařízením rovnocenným partnerem se vzájemným respektem. V našem Centru následné péče se o takový přístup snažíme. Samozřejmě měnit zažitý systém po tolika letech je nesmírně náročné, i my bojujeme s ne příliš dobrou pověstí, ale děláme první kroky. Už teď však víme, že jdeme správnou cestou,“ říká manažerka v sociálních službách Simona Bagarová, jež aktuálně (mimo jiné) působí v Centru následné péče Nemocnice Mělník, kterou provozuje skupina VAMED MEDITERRA.

Co je to následná péče?

V mnoha případech samotní pacienti, jejich blízcí, rovněž i široká veřejnost nevědí, co se skrývá pod pojmem Oddělení následné péče a co mohou od hospitalizace zde očekávat. Umístění pacienta na Oddělení následné péče by nemělo představovat dlouhodobé či dokonce trvalé řešení jeho zdravotního stavu. „Oddělení následné péče navazuje na akutní oddělení nemocnice a poskytuje zdravotnickou a ošetřovatelskou péči k doléčení akutních stavů onemocnění. Je tedy určeno pro pacienty, které již není nutné hospitalizovat v nemocnici, ale zároveň nejsou dostatečně soběstační, aby se mohli vrátit do domácího prostředí. V našem centru se jedná zpravidla o pacienty z neurologie, chirurgie nebo interny. Následná péče tedy nabízí především ošetřovatelské a rehabilitační služby, které mají za cíl podpořit návrat pacienta domů tak, aby mohl zůstat v péči rodiny, případně v domácí zdravotní péči. My jsme se ale rozhodli, že chceme jít ještě dál, dělat i něco navíc a maximálně tak našim pacientům ulehčit návrat domů. Dochází k nám pravidelně sociální pracovnice, která individuálně řeší, jaké možnosti pacienti mají, o jaké služby nebo dávky mohou žádat. Aktivizační pracovnice zase s pacienty trénuje jemnou motoriku nebo paměť. Začínají k nám chodit i dobrovolníci z Maltézské pomoci, aby vnesli do zdravotnického prostředí běžný život. Jako první zařízení v oblasti následné péče v ČR začínáme s přístupem Namasté Care. Jedná se o smyslovou stimulaci pacientů s demencí pomocí vůní, hudby, doteků, masáže rukou a dialogu, ale funguje i pro pasivně ležící pacienty s jinými diagnózami. Zkrátka nechceme být jen následnou péčí, ale následnou péčí s přidanou hodnotou, laskavým a komplexním přístupem,“ vysvětluje Simona Bagarová.

Změna je možná – stačí chtít a mít vizi

Nabourat a změnit léty zažitý přístup k pacientům na Odděleních následné péče a v Léčebnách dlouhodobě nemocných je obtížné. Převážnou většinu pacientů tvoří starší lidé, kteří jsou v mnoha případech plně závislí na ošetřovatelské péči zdravotnického personálu. Ten je častokrát špatně ohodnocený, přetížený, a tak se stává, že má tendenci sklouznout k automatizovanému chování k pacientům, kdy se ztrácí lidský rozměr péče a sociální kontakt. Pacienty pak personál přestává vnímat jako osobnosti, ale vnímá je přes úkony, které mají udělat, jako jsou donést jídlo či léky, umýt apod. S podporou a osvíceným přístupem vedení zdravotnických zařízení je však změna možná. „Až s nástupem nového vedení nemocnice se začaly dít změny, které často nebyly o penězích, ale o chuti něco zlepšovat. Na pokoje pacientů jsme třeba dali kalendáře a každé ráno kroužkujeme, jaký je den. Pacienti se nám tak orientují v čase. Zvelebili jsme společenské koutky, aby zde bylo příjemnější trávit čas. Ti pacienti, kteří mohou vstát z postele, se ráno převlékají z pyžama nebo si sami připravují snídani. Jsou to možná drobnosti, ale ve srovnání s tím, že ve většině zařízení pacienti jen leží, představují i tyto detaily pokrok, ze kterého máme radost. Chodit celý den v pyžamu, nebo v domácím oblečení je neuvěřitelně rozdílné pro psychiku a celkové rozpoložení člověka,“ přibližuje Simona Bagarová.

V Centru následné péče Nemocnice Mělník se zaměřili nejen na vizuální proměnu, ale co je důležitější a zárověn i mnohem náročnější, na změnu celkového systému přístupu k pacientům. Jejím klíčovým prvkem je nový tzv. multidisciplinární tým, který je složen ze staniční sestry, fyzioterapeutky, aktivizační a sociální pracovnice. Každá z nich nastavuje individuální plán pro jednotlivé pacienty ze svého odborného úhlu pohledu, který přesně odpovídá konkrétnímu člověku a jeho potřebám. „Naším cílem je vracet pacienty do života a to se nepovede, pokud budou jen ležet. Proto jsme iniciovali vytvoření nového multidisciplinárního týmu, v němž jsou zastoupeny odbornice z různých profesí. Díky tomuto přístupu můžeme nabídnout komplexní pohled a přístup v péči o pacienta – fyzioterapeutka se soustředí na rehabilitaci, aktivizační pracovnice zase hledá cesty, jak čas v našem zařízení pacientovi zpříjemnit, sociální pracovnice pomáhá pacientovi a jeho rodině zorientovat se v tom, jaké mají další možnosti. Vše řídí koordinátorka zdravotně-sociální péče, jež má za úkol dbát na komplexní, ale zárověň individuální přístup. To, co představuje pro pacienty nejvíce patrnou změnu, je harmonogram dne, který je zaměřen na rozvoj soběstačnosti. Pacienty máme rozdělené na aktivní chodící, aktivní ležící a pasivní ležící. Pro každou skupinu jsou stanoveny jiné cíle, postupy i jiná míra a druh rehabilitace. Každý pacient má zpracovaný individuální plán, podle něhož pak postupujeme. Chceme být maximálně otevření a podporující, aby se co možná nejvíce pacientů mohlo vrátit domů, situaci zvládli a byli na ni dobře připraveni nejen oni, ale i jejich rodiny,“ popisuje Simona Bagarová.

Podstatnou úlohu sehrává i rodina

Důležitou roli v celém léčebném procesu a následném návratu pacienta zpět do života hraje i rodina. Častokrát si však rodinní příslušníci neuvědomují, že by měli být nadále součástí tohoto procesu. V Centru následné péče Nemocnice Mělník se proto v rámci změn zažitého systému zaměřují i na rodiny. Ty se snaží do celkového procesu více zapojovat. „Důležitá je pro nás komunikace s rodinami, učit je, že i oni jsou součástí procesu léčení. Setkávám se s tím, že umístit příbuzného do nějakého zařízení je vnímáno jako "problém vyřešen". Rodina si někdy neuvědomuje, že i nadále hraje důležitou roli v celém procesu. Využívání sociální služby je doplněním a ulehčením v péči o blízké, nikoliv jejím nahrazením v plné míře. Rodinám vždy radím: Nezapomínejte na to, co měli vaši blízcí rádi, mluvte s nimi, udělejte si na ně čas a ptejte se sami sebe: "Chtěla bych to takto pro sebe?" Věřte, že se vám to jednou vrátí, až vy budete v roli toho, kdo bude potřebovat péči druhých. Snažte se, aby vaši blízcí stárli důstojně, zaslouží si to. Pak jsou také příbuzní, kteří mají pocit, že vše musí zvládnout sami. Nemá ale smysl nechat se ztrhat. Plánujte vše tak, abyste si zachovali svůj život a zároveň byli oporou blízkým. Informujte se o tom, jaké možnosti a služby jsou, a sestavte si třeba za pomoci sociálního pracovníka plán šitý na míru vašim potřebám,“ říká Simona Bagarová.

Zapomíná se na důstojnost

Často skloňovaným problémem v přístupu k seniorům a péči o ně bývá důstojnost. Ta přitom patří mezi jednu z nejzákladnějších a nejdůležitějších hodnot v životě každého člověka. „Významným tématem je podle mého názoru důstojnost. Zapomínáme, že i senioři byli aktivní lidé v produktivním věku, mají za sebou nějaký životní příběh a zaslouží si, jako každý z nás, respekt a důstojné stáří. Respektujme proto jejich potřeby, snažme se je naplnit a neodsouvejme je na okraj. V mělnickém centru nám v tomto pomáhá nastavený individuální přístup ke každému pacientovi a komplexní pohled na jeho život. Učíme personál vnímat pacienta jako konkrétního člověka, ne jako bezejmenného pacienta. A na co by se nemělo zapomínat? Určitě na to, že každý z nás bude jednou potřebovat péči druhých a není to problém daleké budoucnosti, cokoliv se může stát tady a teď. Tím, jak se nyní k seniorům chováme, takové podmínky a přístup budujeme i sami pro sebe,“ říká Simona Bagarová.

Postupnými krůčky k velkým cílům

Změny není možné realizovat ze dne na den, především v oblasti, ve které se dlouhá léta žádné nečinily. V systémových záležitostech se vždy jedná o běh na delší trať. Co je však podstatné, udělat ten první krok a po něm řadu dalších. „Naším cílem je, aby Centrum následné péče Nemocnice Mělník nebylo místem, kam míří pacienti, se kterými si nikdo neví rady, ale místem, odkud se v ideálním případě budou lidé vracet zpět do života. Měnit zajetý systém po tolika letech je velice náročné, sami si uvědomujeme, že jsme stále v začátcích, přestože již téměř rok realizujeme postupné změny v souladu s naší stanovenou vizí. Řada věcí se nám za tuto dobu již povedla, ale stále nás čekají další výzvy a plánované aktivity, už teď však víme, že jdeme tou správnou cestou,“ uzavírá Simona Bagarová.

Simona Bagarová

Simona Bagarová vystudovala Vyšší odbornou školu sociálně právní v Praze. Je manažerkou v sociálních službách a tomuto oboru se věnuje více než 15 let. Pomáhá se startem projektům, které jsou na samém počátku, a s restartem těm, které už nějakou dobu fungují a potřebují změnu. Více informací o Simoně Bagarové a jejích aktivitách se můžete dozvědět na webové stránce www.simonab.cz.

ZP MV ČR: Vycestovat do ciziny bez pojištění je…

Praha, 17. července 2018 (ZP MV ČR) – Dovolená by měla být především ve znamení odpočinku a nových zážitků. Ovšem i na dovolené nás mohou překvapit nečekané úrazy, nehody či různá onemocnění. Obzvlášť nepříjemné je, když nás taková událost zastihne v zahraničí. Nejen, že musíme mnohdy složitě hledat místní lékařskou pomoc, ale ošetření v nemocnici s sebou nese rovněž finanční riziko, jež může v krajním případě překročit i milionovou hranici. Nezapomeňte proto před svým odjezdem do ciziny na uzavření cestovního pojištění. U Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR) vyjde deset dní dovolené v Evropě pro dospělého člověka na pouhých 120 korun.

Každý cestovatel by měl proto zvážit, zda riskovat úhradu obrovských nákladů z vlastní kapsy, nebo investovat do cestovního pojištění v řádu stovek korun. „Odjet na zahraniční dovolenou bez cestovního pojištění je velký finanční hazard. Z naší praxe známe řadu případů, kdy se to lidem skutečně nevyplatilo. Například jeden klient si v USA poranil páteř a obratle skokem ze skokanského můstku. Za okamžitou operaci na místě a následnou léčbu pojišťovna uhradila bezmála dva miliony korun. Bez pojištění by klient veškeré náklady musel zaplatit ze svého,“ popisuje Hana Kadečková, tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR. Zřízení cestovního pojištění není nákladné a zabere minimum času. U ZP MV ČR je možné si ho sjednat online a vybrat si hned z několika tarifů podle svých možností a preferencí.

Krytí již od 12 Kč za den

ZP MV ČR poskytuje cestovní pojištění ve spolupráci s ERGO pojišťovnou. Volíte si ho v závislosti na tom, zda cestujete po Evropě či mimo ni, a jaké máte preference. K dispozici jsou tři kategorie: Trip zahrnující pojištění léčebných výloh a asistenční služby, TripALL s kompletní pojistnou ochranou (léčebné výlohy, asistenční služby, úraz, zavazadla, odpovědnost) či TripMAX obsahující kompletní pojistnou ochranu s navýšeným plněním. Dovolená v Evropě vyjde dospělého člověka v základním tarifu E-Trip na 12 Kč denně, což znamená, že například za deset dnů zaplatíte částku 120 Kč. „Kdo chce mít absolutní klid, uzavře pojištění MAX. Krytí léčebných výloh v Evropě je v neomezené výši a ve světě je tento limit 10 milionů Kč. Trvalé následky úrazu jsou kryty až půl milionem a denní odškodné za hospitalizaci je 500 Kč. Odpovědnost za škodu je u MAX balíčku kryta až 10 miliony Kč,“ upřesňuje Hana Kadečková.

Rodinné pojištění E-Family se slevou 50 %

Pokud se letos chystáte na rodinnou dovolenou, ZP MV ČR vám umožní využít rodinné pojištění se slevou 20 %. Jako rodina se v tomto případě počítá už i jeden dospělý a jedno dítě do 15 let. Podmínkou je, aby se jednalo o přímé příbuzné (děti, rodiče, prarodiče) a minimálně jeden z účastníků byl klientem ZP MV ČR.

Novinkou roku 2018 je roční cestovní pojištění po Evropě pro celou rodinu E-Family, které ZP MV ČR do konce letošního roku exkluzivně poskytuje s 50% slevou. Ideální pro ty klienty, jež se do zahraničí vydávají vícekrát za rok. Rodiče pak jistě ocení také druhou novinku letošního roku – krátkodobé cestovní pojištění pro děti do 15 let zdarma. Tato nabídka se zase vyplatí rodinám, jež se chystají vycestovat ještě teď v létě. Akce totiž platí jen do konce září.

Skupinová sleva 10 %

V případě, že plánujete vyjet s partou kamarádů či kolegů z práce a budete tvořit skupinu 5 a více osob, ZP MV ČR nabízí možnost skupinového pojištění jednou pojistnou smlouvou se slevou 10 %. Podmínkou opět je, aby minimálně jeden z účastníků patřil mezi klienty ZP MV ČR.

Studenti cestují po Evropě zdarma

Studenti od 15 do 26 let, jež jsou klienty ZP MV ČR, mají nadále základní tarif cestovního pojištění zdarma. Pro jednorázové cesty po Evropě je maximální doba čerpání 60 dní, při studijním pobytu v rámci Evropy (např. program Sokrates) pak v délce 180 dní.

Pojištění pro pejska

Chystá-li se spolu s vámi na cesty i domácí zvířátko, ZP MV ČR vám pojistí situaci, kdy s ním budete muset k veterináři. Nejvyšší hranicí tohoto pojistného plnění je 10 000 Kč. Užitečné bude i pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zvířetem – kryje škody na zdraví, majetku a finanční škody až do výše tří milionů Kč.

Pojistěte si během cest i domácnost

Vaše dovolená je bohužel příležitostí pro zloděje. ZP MV ČR z toho důvodu nabízí pojištění trvale obydlené domácnosti po dobu vašeho vycestování (maximálně na 21 dní), a to v rámci tarifu E/W-TripALL či E/W-TripMAX. Pojistka se vztahuje na krádeže vloupáním či prokázaný pokus o vloupání. Nyní navíc s 30% slevou.

ZP MV ČR působí na českém trhu již šestadvacátým rokem a je druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi. Má smlouvy se všemi nejvýznamnějšími zdravotnickými zařízeními kdekoliv na území ČR. V současnosti má více než 1,3 milionu klientů. Je držitelkou ocenění Zdravotní pojišťovna roku 2015 a 2016 a mezinárodního titulu Czech Superbrands 2017 a 2018.

Vojenská nemocnice koupí přístroj pro ozařování nádorů mozku

Praha 17. července (ČTK) – Ústřední vojenská nemocnice v Praze (ÚVN) koupí přístroj pro cílené ozařování nádorů mozku. Může stát až 160 milionů korun a vyžádá si dostavbu jednoho z pavilonů. Novinářům to dnes řekl ředitel nemocnice Miroslav Zavoral. Podobný přístroj, takzvaný gama nůž, je v Praze nyní jen jeden v Nemocnici Na Homolce, další jsou na Moravě. Nádory mozku představují jedno až dvě procenta všech nádorů.

Umístění přístroje v ÚVN schválila po několika letech jednání přístrojová komise ministerstva zdravotnictví letos v dubnu. Nemocnice se tak stane Regionální onkologickou skupinou Komplexního onkologického centra Fakultní nemocnice v Motole.

Lékaři Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a ÚVN operují ročně asi 400 nemocných s různými onkologickými diagnózami, tedy nejvíc s nádory centrální nervové soustavy v Česku. Pacienti potřebují nejen operační zákrok, ale také radioterapii a radiochirurgii, chemoterapii a léky.

„Zhruba 200 pacientů ročně by v naší nemocnici splňovalo indikaci k léčbě na ozařovači. Teď je musíme odesílat na jiná pracoviště,“ řekla náměstkyně ředitele ÚVN Radka Kejmarová. Vhodné jsou podle ní dvě varianty přístroje – jeden univerzálnější a druhý s menším spektrem výkonů. Nemocnice pro přístroj bude muset vybudovat nové prostory, nyní má vypracovanou studii dostavby pavilonu. Letos chce stihnout ještě veřejnou zakázku na projekt a zadat tendr na pořízení přístroje. Příští rok chce vybrat zhotovitele stavby a koncem roku instalovat technologie. První pacienti by se v ÚVN mohli léčit v roce 2020.

V letech 2015 a 2016 bylo s mozkovými nádory léčeno průměrně 3115 pacientů ročně, 40 procent z nich v Praze. Podle odborníků se zvyšují počty pacientů obecně, ale i těch, kteří musí po operaci v krátké době podstoupit ozařování. Z Národního onkologického registru ale vyplývá, že rychle se jí dočká jen asi 21 procent z nich.

Léčba ozařovačem je vhodná pro různé typy nádorů mozku a míchy. „Při vhodné velikosti a uložení nádoru v mozku se s výhodou využívá ozáření vysokými dávkami záření, v krajním případě pak ozáření jednou jedinou, velice vysokou dávkou fotonového záření. V tomto případě pak léčba probíhá, na rozdíl od několikatýdenní radioterapie, v jediný den a napodobuje tak chirurgický výkon,“ uvedl přednosta Kliniky radiační onkologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity při Masarykově onkologickém ústavu v Brně Pavel Šlampa. Přístroj způsobí odumření tkáně nádoru, která se během šesti až osmi týdnů změní na vazivovou tkáň.

Loni v říjnu uplynulo 25 let od umístění prvního přístroje na ozařování mozku v Česku. Takzvaným Leksellovým gama nožem v Nemocnici Na Homolce operovali za tu dobu přes 18.500 lidí. Na počátku byla sbírka pro Konto Míša se samolepkami s medvídkem. V současné době jsou další podobné přístroje také v Brně a Ostravě.

van jw

Klíšťata nakazí člověka za dvě hodiny, nutná je častá…

Praha 17. července (ČTK) – Přisáté klíště nakazí člověka encefalitidou za dvě hodiny, boreliózou za 24 hodin. Nutná je proto podle odborníků častá kontrola míst jako jsou podpaží, třísla a podkolenní jamky, kde se klíšťata vyskytují nejčastěji. Odstraňovat klíšťata doporučují opatrně, nejlépe pinzetou a v rukavicích. Nemoci se totiž přenášejí jen porušenou kůží. Loni bylo v Česku zaznamenáno 687 případů klíšťové encefalitidy.

„Zdravou neporušenou pokožkou virus neprojde, stačí však i drobná oděrka, které člověk ani nevěnuje pozornost, a nákaza se do organismu může dostat,“ uvedl v tiskové zprávě člen Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu Rastislav Maďar. Virus se nejprve přenáší do buněk v okolí místa přisátí, po krátké době začne pronikat do mízních uzlin, kde se množí a putuje dál do těla. Nejnebezpečnější je postižení mozku a centrálního nervového systému.

Česko každoročně mívá spolu s pobaltskými zeměmi jedny z nejvyšších počtů nakažených encefalitidou v Evropě. V letech 2010 a 2011 to byla čtvrtina všech případů v EU. Nakažená klíšťata jsou také na Slovensku, v Rakousku, ve Slovinsku, Německu, Polsku a ve Skandinávii.

„Postupně se také rozšiřují oblasti výskytu onemocnění, což souvisí se zvyšující se adaptací klíšťat na vyšší nadmořské výšky a nižší teploty,“ uvedl Roman Chlíbek z katedry epidemiologie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Nakažená klíšťata se vyskytují nejčastěji v nadmořské výšce mezi 700 a 900 metry nad mořem, ale případy byly zaznamenány i v nejvyšších partiích Krkonoš nebo Orlických hor.

Riziková je bujná vegetace do jednoho metru výšky, například neudržovaný travnatý porost. „Ideálními lokalitami pro výskyt infikovaných klíšťat jsou smíšené lesy s křovinatým porostem, břehy potoků a řek. Mohou to být ale i zahrady a parky. Dalším rizikem je i to, že je domů přinášejí psi a kočky, a tak se dostávají do bezprostředního okolí člověka,“ popsala Eva Jílková ze Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem.

Encefalitidu přenášejí jen klíšťata. Komáři mohou být virem nakažení, ale nejsou na těle tak dlouho, aby ho přenesli. Nakazit se člověk může také tepelně neupraveným mlékem nebo výrobky z mléka kozy, krávy či ovce, která měla přisáté klíště s virem.

Ochrana před boreliózou zatím neexistuje, proti klíšťové encefalitidě odborníci doporučují očkovat. „Rodiče mají tendenci nechat vakcinovat své děti, ale často zapomínají na sebe. Přitom klíšťová encefalitida má u dospělých horší průběh a může zanechat řadu trvalých následků vedoucích až k plné invaliditě. Nejvíc ohroženou skupinou jsou ale senioři,“ dodal Maďar. Ochrana nastupuje při zkráceném očkovacím schématu za čtyři týdny od první dávky.

van jw

Zdravotnické skupině Agel loni stoupl zisk o čtvrtinu na 782…

Praha 16. července (ČTK) – České zdravotnické skupině Agel loni meziročně stoupl konsolidovaný zisk o více než čtvrtinu na 782 milionů korun. V roce 2016 činil 612 milionů. Síť nemocnic rozšířil Agel loni o čtyři na celkových 22 nemocnic. Skupina provozuje v Česku a na Slovensku také síť poliklinik, lékáren či laboratoří a další zdravotnická zařízení. V roce 2017 otevřela i vlastní zdravotnickou školu. V tiskové zprávě to dnes oznámila mluvčí Agelu Lucie Drahošová.

Skupina v roce 2017 získala v Česku říčanskou nemocnici a na Slovensku nemocnice ve Zlatých Moravcích, Levicích a Komárně. Celkové investice Agelu do zdravotnických zařízení činily 425 milionů korun. Podle předsedy představenstva Agelu Milana Leckéšiho skupina počítá s dalšími koupěmi zdravotnických zařízení a také s investicemi do těch stávajících.

Agel loni rovněž otevřel vlastní střední zdravotnickou školu v Ostravě, což byla podle firmy reakce na kritický nedostatek zdravotníků na tuzemském pracovním trhu. „Protože se její činnost setkala s velkým zájmem, otevřeme v nadcházejícím školním roce její pobočku i v Českém Těšíně,“ doplnil Leckéši.

Ve zdravotnických zařízeních Agelu bylo loni provedeno 5,3 milionu ambulantních ošetření, 200.000 hospitalizací a narodilo se v nich téměř 13.000 dětí. Skupina, vlastněná podnikatelem Tomášem Chrenkem, zaměstnává 12.200 pracovníků.

ver rot

OECD doporučuje Česku změny ve financování i výkonu zdravotnictví

Praha 16. července (ČTK) – České zdravotnictví si ve srovnání s ekonomikami střední a východní Evropy vede dobře, rezerv ve svém uspořádání však má celou řadu. V systému je třeba snížit roli státu, přizpůsobit ho stárnutí populace či upravit fungování tak, aby byla efektivněji využívána nemocniční péče. To jsou hlavní závěry Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které dnes v Praze představil generální tajemník OECD Angel Gurría. Sejde se mimo jiné s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO).

„Je zde potřeba přehodnotit vyvážení systému směrem k výraznější soutěži mezi poskytovateli zdravotnické péče a pojišťovnami a směrem k soukromému financování za cílem zkvalitnění, zefektivnění a snížení závislosti na veřejných financích. Vysoká závislost systému zdravotnické péče na příspěvcích odvozených od mezd bude v kontextu stárnoucí společnosti vyvíjet tlak na státní prostředky,“ uvádí OECD.

Podle organizace, která sdružuje 36 zemí z celého světa, je jednou z možných cest omezení působnosti zákona o proplácení služeb, který brání opravdovému vyjednávání o cenách mezi poskytovateli péče a pojišťovnami. Jako alternativu navrhuje OECD dvoupilířový systém zdravotního pojištění s nepovinným druhým pilířem pro krytí nad rámec „nezbytné“ péče.

Pro navýšení rozpočtu zdravotnictví navrhuje OECD rozšířit záběr povinných odvodů, které by se mohly týkat také kapitálových příjmů nebo příjmů z nemovitostí. Postupně by se také podle OECD měly zvyšovat odvody samostatně výdělečně činných osob, Česko by také mělo zvážit zvýšení spotřební daně na tabák a alkohol a zavedení daně na slazené nápoje či vysoce kalorické potraviny.

„Současné financování zdravotnického systému je obzvláště citlivé na dopad stárnutí,“ uvádí OECD. Údaje z posledních let navíc ukazují, že demografický posun se netýká jen obyvatelstva jako celku, ale také samotných pracovníků zdravotnického sektoru. V roce 2015 bylo 37 procentům doktorů 55 a více let, loni už tvořily třetinu praktických lékařů osoby ve věku 60 let a starší. „Ačkoli je dnes počet doktorů relativně vysoký, vysoký průměrný věk doktorů může brzy vyústit v omezení na straně nabídky, která ovlivní dostupnost a kvalitu péče,“ upozorňuje zpráva.

Obecně hodnotí OECD ve srovnání s dalšími státy střední a východní Evropy české zdravotnictví jako jedno z nejlepších, za průměrem skupiny ale ČR v mnoha ukazatelích stále zaostává. Český systém nenaplňuje svůj potenciál, neboť některé státy s podobnými výdaji a institucionálními rysy dosahují lepších výsledků, stojí ve zprávě.

Efektivitu zdravotnictví by podle autorů zprávy podpořilo zavedení jednotného monitorovacího mechanismu. „Identifikace nových výzev, příprava politiky a hodnocení jejích dopadů po implementaci vyžaduje sběr náležitých dat,“ napsala OECD. Dodává, že v ČR chybí důležité údaje o výsledcích provedené zdravotní péče, na jejichž základě by mohly být přerozdělovány prostředky. Stát za tímto účelem pracuje na nových systémech, podle OECD je ale nutné tento proces uspíšit.

Co se týče samotného výkonu zdravotnické péče, doporučuje OECD zvýraznit roli praktických lékařů jakožto „moderátorů“ procesu výkonu péče. Jejich obcházení ze strany pacientů by podle autorů zprávy mohlo být ohodnoceno speciálními poplatky.

Takové opatření má zařídit, že pacienti budou se svými problémy odkazováni do adekvátních zařízení, a také ulevit nadužívaným nemocnicím. OECD celkově volá po větším úsilí v odklonu od nemocniční péče hospitalizace ve prospěch ambulantní péče nebo denní péče, což by systému ušetřilo peníze. V roce 2015 dosahovala v ČR průměrná délka hospitalizace 9,3 dne, což je o 1,5 dne nad průměrem OECD. Více ukazatelů také podle OECD naznačuje, že ČR by mohla dále snižovat počet nemocničních lůžek.

Naopak na jiných místech jsou potřebné investice, uvádí OECD. „Řada psychiatrických ústavů, ošetřovatelských zařízení či zařízení dlouhodobé péče a menších venkovských nemocnic potřebuje modernizaci,“ píše se v dokumentu.

lex jw