Letní škola v Plzni umožní medikům zkusit si na zvířatech…

Plzeň 10. července (ČTK) – Přes tři desítky mediků z 12 univerzit devíti zemí světa má v Plzni možnost vyzkoušet si na zvířatech skutečné operace. Umožní jim to pátý ročník mezinárodní Letní školy experimentální chirurgie, kterou pořádá Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni. Pod dohledem lektorů si medici poprvé vyzkoušejí reálné výkony humánní medicíny, jako je odstranění ledviny, sleziny či žlučníku, vytvoření spojky na střevě, na cévě, na močovodu či operační otevření hrudníku. Provádějí se většinou na prasatech, která jsou pod narkózou. Po ukončení výkonů se z ní ale zvířata už neprobouzejí. Vedoucí letní školy Václav Liška uvedl, že škola velmi dbá na etický aspekt takových operací.

„Je to do jisté míry unikátní možnost v celé Evropské unii,“ řekl dnes novinářům Liška. Do letní školy jsou přijímáni medici minimálně od třetího ročníku studia. Během dvou týdnů v Plzni vyslechnou odborné přednášky a poprvé operují. Začínají šitím rány a vázáním uzlů, postupně se propracují i k operativě. Nikde jinde v Evropě se podle Lišky už studenti na živém organismu neučí konkrétním chirurgickým výkonům. „Existují sice počítačové simulátory na různé typy výkonů, ale je to vlastně pořád počítačová hra. Teprve při reálném výkonu si člověk ověří, jestli mu to půjde,“ řekl Liška. Při studiu se ale medici k ničemu takovému nedostanou. K řadě zákroků, které zkoušejí na letní škole v Plzni, se tak v reálu dostanou podle náročnosti dva, tři i více let po ukončení studia medicíny.

Na pátý ročník mezinárodní školy se do Plzně sjeli kromě čtyř studentů medicíny z ČR také medici z univerzit v Belgii, Slovinsku, Saúdské Arábii, Turecku, Dánsku, Nizozemí, Itálii či v Německu. Vyučujícím jazykem je angličtina. Studenti kromě chirurgie nahlédnou do některých hraničních oborů, jako je anestezie, radiologie a zobrazovací metody či histologie, vyzkoušejí si také například odpovědnou práci instrumentáře na sále.

Zatímco v prvním roce se školy účastnilo asi 16 studentů a obtížně se zaplňovala kapacita, letos jich absolvuje školu 31. Stejný počet zájemců musela už univerzita odříci.

Lada Pešková hj

Potřebujete klinického psychologa? Počkáte si až půl roku! Zdravotní…

Praha, 9. 7. 2018 (AKP ČR) – V Česku dramaticky chybějí kliničtí psychologové, dětští kliničtí psychologové a psychoterapeuti. Každý rok postihne duševní onemocnění přes 650 tisíc lidí, roste spotřeba antidepresiv. Na pomoc klinického psychologa však zájemci čekají dlouhé měsíce, někdy půl roku. Krizový stav se týká i dětí, které trpí řadou různých poruch a psychických onemocnění, například syndromem ADHD, akutní reakcí na stres, poruchami příjmu potravy, depresemi, agresivitou, týráním a zneužíváním. Opoždění léčby těchto poruch a nemocí může vážně ohrozit zdravotní stav a psychický vývoj dětí.

„Na 100 000 lidí v Česku připadá 8 klinických psychologů, podle Světové zdravotnické organizace by jich mělo být 26. I přes tento alarmující nedostatek, kdy maminky s nemocnými dětmi čekají na termín 4 až 6 měsíců, stejně jako dospělí, zdravotní pojišťovny nechtějí uzavírat s klinickými a dětskými klinickými psychology smlouvy a tvrdí, že stávající počet stačí,“ říká Hana Jahnová, prezidentka Asociace klinických psychologů ČR. Podle Karla Koblice, předsedy České psychoterapeutické společnosti ČLS JEP se stav zhoršuje také proto, že se lidé méně stydí se svými potížemi obrátit na profesionála. „Tuší, že jejich potíže, někdy i fyzické, mohou mít příčinu v psychice,“ doplňuje Koblic s tím, že se však přesto nedaří přesvědčit zdravotní pojišťovny k rozšíření sítě.

Množství lidí, kteří potřebují psychologickou pomoc se zvětšuje, roste i počet těch, kteří mají potřebné vzdělání a umí ji poskytnout. Atestacemi po 10 až 12letém vzdělávání ročně projde kolem 40 nových klinických psychologů a 6 dětských klinických psychologů. Smlouvu se zdravotní pojišťovnou však dostane jen málokdo z nich, protože zdravotní pojišťovny většinou odmítají nové smlouvy uzavřít. „Počty klinických psychologů pro děti a dospělé jsou trvale podhodnoceny a změny navrhované Reformou péče o duševní zdraví problémy s dostupností bohužel neřeší,“ uvádí Jahnová, podle níž zůstává kapacita všech klinicko-psychologických ambulancí daleko za skutečnou potřebou. Objednací doby na první vyšetření činí ve většině regionů 4–6 měsíců. V některých oblastech ambulance klinických dětských psychologů chybí úplně, například na Karlovarsku, Tachovsku či Jindřichohradecku. „Kolegyně chtěla smlouvu s pojišťovnou v jednom z krajů. Odmítavé stanovisko vysvětlila zdravotní pojišťovna dojezdovou vzdáleností k nejbližšímu kolegovi, aniž se zabývala tím, že tento klinický psycholog má kapacitu přeplněnou,“ uvádí příklad PhDr. Koblic.

Vzhledem k nedostatečnému personálnímu pokrytí je podle odborníků prakticky nedostupná konziliární pedopsychologická služba pro dětská oddělení nemocnic. Stejně nedostatečný je počet dětských denních stacionářů a krizových center.

Osobní zkušenost s dlouhými objednacími termíny má i Marta Pečeňová, předsedkyně sdružení Za sklem, které se věnuje rodinám s dětmi a mladými lidmi s poruchou autistického spektra.

„Mému synovi zjistili Aspergerův syndrom před 14 lety a měli jsme obrovské štěstí, že si nás nechala v péči dětská klinická psycholožka v Praze, kde mu poruchu zjistili. Žijeme ve Zlíně a dojíždíme. Na Zlínsku je nedostatek odborníků, jež by se nám mohli věnovat,” říká Marta Pečeňová. Především zpočátku diagnózy by podle ní bylo třeba, aby se klinický psycholog dítěti věnoval alespoň jedenkrát týdně, maminky jsou však rády, když dostanou termín jednou za 3 měsíce, někdy i déle. „Proto jsme založili sdružení, kde se rodiny s dětmi na spektru mají šanci potkat s klinickým psychologem, či speciálním pedagogem,“ vysvětluje a dodává: „Přestože rodiče dítěte s tímto onemocněním mají na péči klinického psychologa nárok ze zákona, často, kvůli dlouhým čekacím dobám, zaplatí tisíce korun za diagnostiku v soukromém zařízení.“ Vyšetření soukromým psychologem pracujícím v poradenském režimu (mimo zdravotnictví) však nedává žádnou záruku odbornosti ani kvality diagnostiky a následné péče v případě dětských pacientů s duševní poruchou.

Podle odborníků se za posledních 15 let spotřeba antidepresiv téměř ztrojnásobila, více než 27 tisíc Čechů dostane ročně kvůli duševní nemoci nově přiznaný invalidní důchod, depresí trpí každý třetí pracující Čech. „Řadě problémů by se dalo předejít, pokud by se člověk dostal ke klinickému psychologovi včas. Bereme lidi bez doporučení lékařů, tzv. rovnou z ulice. Problém je pouze kapacita ambulancí,“ uzavírá Jahnová. Ministerstvo zdravotnictví podle Jahnové aktuálně vyslyšelo pacientské organizace a připravuje projekt, který počítá s navýšením počtu dětských klinických psychologů.

Asociace klinických psychologů ČR, z.s. (AKP ČR)

Je profesní sdružení s celostátní působností, které hájí zájmy klinických psychologů v ČR, členy zastupuje při jednáních s Ministerstvem zdravotnictví ČR, při dohodovacích řízeních se zdravotními pojišťovnami, při výběrových řízeních apod. Dohlíží také nad celoživotním vzděláváním, zabývá se etickými problémy souvisejícími s výkonem profese, vytváří koncepci oboru klinický psycholog a dětský klinický psycholog. Aktuálně sdružuje cca 623 členů.

Reprodukční kliniky umí rozhýbat spermie. Šanci na vlastního potomka…

Praha, 9. 7. 2018 (Reprofit) – Mužům s nekvalitními spermiemi svítá naděje, že budou moci zplodit vlastního potomka. Kliniky reprodukční medicíny Reprofit v Brně a Ostravě totiž získaly povolení od Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a mohou nyní použít inovativní metodu, při které pomocí léku povzbudí pohyb spermií. Jako první v ČR tak dávají novou naději párům, kterým početí komplikují pomalé nebo úplně nepohyblivé spermie.

Spermiogram neboli hodnocení kvality spermií, je ukazatelem mužské plodnosti. V posledních letech se však rapidně zhoršuje a čeští muži nejsou výjimkou. „Za posledních 25 let klesl počet mužských spermií o 60 %, současně má stále více mužů, cca 5 %, pomalé, někdy i úplně nepohyblivé spermie. Ty pak nejsou schopné oplodnit vajíčko,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Vrána, reprodukční specialista z ostravské kliniky Reprofit, a doplňuje: „Výzkum ale ukazuje, že nepohyblivá spermie ještě nemusí být mrtvá a pokud je živá a dokážeme ji najít, můžeme ji pro oplodnění použít.“

Vědecký tým klinik Reprofit v čele s PharmDr. Zuzanou Holubcovou, Ph.D. se proto zaměřil na zkoumání metody, která odliší živé spermie od mrtvých. „Krátkodobou kultivací spermií v médiu s běžně používaným léčivem teofylin dokážeme nepohyblivé, zdánlivě mrtvé, spermie rozhýbat a vybrat ty, které budou schopné oplodnit vajíčko. Dokud jsme tento postup nemohli využít, riskovali jsme selhání oplození a zbytečnou ztrátu vajíčka a po několika neúspěšných pokusech nezbylo než doporučit páru využít spermie od dárce,“ popisuje Mgr. Soňa Kloudová Ph.D., androložka kliniky Reprofit.

V České republice farmakologickou stimulaci pohybu spermií pomocí teofylinu, látce podobné kofeinu, dosud nikdo neprováděl – kvůli legislativním překážkám. V zahraničí, včetně některých zemí Evropské unie, je však tato metoda dlouhodobě součástí klinické praxe v asistované reprodukci a nyní se stává dostupnou i pro české páry. „Studie prokázaly bezpečnost a účinnost metody a její uvedení do praxe podpořila souhlasným stanoviskem Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP a Asociace reprodukční embryologie,“ vysvětluje PharmDr. Holubcová. „Na základě těchto skutečností udělil SÚKL povolení k používání farmakologické aktivace pohybu spermií klinikám Reprofit v Brně a v Ostravě, které se tak staly prvními a aktuálně jedinými pracovišti, která mohou párům dopřát tuto možnost léčby a zvýšit tak jejich šanci na úspěch,“ říká MUDr. Vrána.

„Páry nemusí podstoupit žádný klinický výkon navíc, vše se odehraje pouze v laboratoři. Embryolog nechá působit médium s obsahem teofylinu na spermie, vybere tu nejpohyblivější a po důkladném opláchnutí ji vpraví do vajíčka. Tím se zvýší pravděpodobnost, že pro oplození bude použita živá spermie,“ doplňuje MUDr. Vrána a dodává: „Uvedení metody do klinické praxe je dalším milníkem na poli reprodukční medicíny. Dáváme totiž mužům, kteří doteď ztráceli naději na vlastního potomka, šanci, že se ho dočkají.“ Metoda je určená pro muže s ojediněle pohyblivými spermiemi a pro ty, kterým musí lékaři spermie odebírat chirurgicky, protože nejsou v ejakulátu přítomny.

Statistiky uvádějí, že v tuzemsku má problémy s plodností až čtvrtina všech párů. Za neplodnost páru je ze 40 % zodpovědný muž, ze 40 % žena, u 20 % párů jde o kombinaci nepříznivých faktorů u obou.

O Reprofit:

Reprofit je klinika reprodukční medicíny a gynekologie, která se úspěšností řadí mezi renomovaná evropská zařízení. Za 11 let existence kliniky v Brně si přišlo pro pomoc více než 15 000 párů z více než 90 zemí světa. V roce 2016 provedli lékaři v Reprofitu více než 5 000 léčebných cyklů. Bez ohledu na vysoký počet prováděných výkonů si klinika udržuje nejvyšší možný standard péče, což dokazuje významná úspěšnost v početí dítěte. Do Reprofitu přichází 2/3 pacientů po neúspěších na jiných klinikách.

Nepracující důchodci podle ministerstva propadají pití a depresím

Moskva 9. července (ČTK) – Ruští důchodci, kteří dále nepracují, mnohem více pijí a propadají depresím, než jejich pracující vrstevníci. Vyplývá to ze zprávy hlavní geriatrické lékařky ruského ministerstva zdravotnictví Olgy Tkačevové.

„Výzkumu ukázaly, že spotřeba alkoholu nepracujících mužů je skoro třikrát vyšší a příznaky deprese bývají téměř pětkrát častější,“ uvedla expertka. Alkoholismus je u nepracujících důchodců téměř třikrát častější než u pracujících a „skutečná deprese“ dvakrát častější.

Zmíněný výzkum se týkal žen ve věku od 55 do 64 let a mužů ve věku 60 až 64 let. V Rusku ženy odcházejí do důchodu v 55 a muži v 60 letech, vláda však nedávno navrhla postupně zvýšit tuto hranici na 63 let u žen a na 65 let u mužů. Odezva veřejnosti je ale velice negativní. Podle průzkumů je 90 procent společnosti proti. Kreml raději dává najevo, že prezident Vladimir Putin nemá s penzijní reformou nic společného. Přesto podle průzkumů Putinova popularita klesla na nejnižší úroveň od ruskou veřejností oceňované anexe Krymu v roce 2014.

„U starších lidí jsou příznačné deprese, pocity osamění a nepotřebnosti, z čehož se pokoušejí vyléčit alkoholem, prášky na spaní a antidepresivy,“ vysvětlil hlavní psychiatr ministerstva zdravotnictví Jevgenij Brjun jev, který označil za „sociální osiření“.

Ministryně zdravotnictví Veronika Skvorcovová již dříve prohlásila, že penzijní reforma prodlouží profesně aktivní věk Rusů, a tím jim i prodlouží život. Stejný názor hlásí také ministr práce Maxim Topilin, podle kterého se má penzijní věk žen a mužů sblížit hlavně proto, že Rusky v průměru žijí výrazně déle než Rusové.

msk šeb

Odbory mají výhrady k programu vlády, týkají se penzí či dávek

Praha 9. července (ČTK) – Odbory mají řadu výhrad k programovému prohlášení vlády ANO a ČSSD s podporou komunistů. Podle nich by se mělo ještě zásadně upravit. Odboráři jsou například proti záměru oddělit důchodový účet od rozpočtu. V textu jim pak chybí plán zvýšit životní minimum, podle něhož se stanovují sociální dávky. Spokojeni nejsou ani s daňovou a zdravotnickou kapitolou. ČTK a České televizi to dnes řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Programové prohlášení projedná dnes odpoledne tripartita. Vedle odborů se k textu vyjádří i zaměstnavatelé. Menšinová vláda s podporou komunistů se chystá s tímto programem požádat ve středu Sněmovnu o důvěru.

„Je tam (v programovém prohlášení) řada pozitiv, ale jsou tam také věci, které nepovažujeme za úplně nejlepší, nebo tam právě úplně chybí,“ řekl Středula.

Vláda v programovém prohlášení uvedla, že chce důchodovou reformu a její podstatou bude oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu. Odbory jsou zásadně proti tomuto kroku. „Považujeme to za velkou chybu, špatný směr. Myslíme si, že by to mělo být zásadním způsobem ještě přehodnoceno,“ uvedl Středula.

Takzvaný důchodový účet, který nyní není od rozpočtu oddělený, byl od roku 2009 v deficitu. V letech 2012 a 2013 výdaje na penze převýšily příjmy z důchodových odvodů dokonce téměř o 50 miliard korun, chybějící peníze na důchody poskytuje právě státní rozpočet. Loni se systém dostal díky vysoké zaměstnanosti a růstu výdělků do mírného přebytku, a to 0,9 miliardy korun. Odbory se obávají toho, že po oddělení účtu by na penze mohly prostředky scházet.

Odborové konfederaci v prohlášení chybí pak plán upravit životní minimum, které se od ledna 2012 nezměnilo. Pro samotného dospělého činí 3410 korun, pro rodiče se dvěma malými dětmi 8450 korun a pro samoživitelku či samoživitele s malým a větším potomkem pak 7020 korun. Podle odborů by zvýšení pomohlo omezit míru chudoby v Česku.

Odbory mají v textu výhrady i k daním po plánovaném zrušení superhrubé mzdy či k zajištění dopravních staveb. Podle Středuly bude záležet hlavně na detailech a podobě následné legislativy. „Nestačí jenom ty headliny v prohlášení, ale také jak to bude vypadat v konkrétní práci,“ uvedl Středula. Podotkl, že ve zdravotnické kapitole se počítá se zachováním dostupnosti péče, přitom se ale kvůli nedostatku personálu musejí zavírat nemocniční oddělení. Odbory mají návrhy i pro digitalizaci Česka.

ktk mha

Vojtěch kvůli situaci na Bulovce žádá nemocnice o přehled smluv

Praha 9. července (ČTK) – Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) žádá od všech organizací přímo řízených jeho resortem přehled smluv uzavřených s desítkami vybraných firem. Opatření souvisí se „závažnou situací v oblasti veřejných zakázek a ostatních smluvních vztahů v Nemocnici na Bulovce“. Vyplývá to z dopisu ministerstva zdravotnictví (MZ) adresovaného minulý týden fakultním nemocnicím a dalším institucím, který má ČTK k dispozici. Nahlášené vazby má následně prověřovat kontrolní orgán MZ.

Ministerstvo požaduje u každé smlouvy s některým z 38 uvedených subjektů uvést její předmět, hodnotu, datum uzavření či to, zda se jedná o veřejnou zakázku. Vojtěch minulý týden avizoval, že od ředitelů nemocnic bude v co nejkratším termínu požadovat přesoutěžení všech dodavatelů spojených s aktuální kauzou kolem Nemocnice Na Bulovce.

Jejího ředitele Františka Nováka Vojtěch minulou středu odvolal poté, co jej policie obvinila v rozsáhlé kauze manipulací s veřejnými zakázkami. Kvůli obvinění minulý týden rezignoval i ředitel Nemocnice Na Františku Robert Zelenák. Policisté podle serveru iROZHLAS.cz obvinili už deset lidí a dvě firmy, přičemž za ústřední postavu celé kauzy považují kriminalisté severočeského podnikatele Tomáše Horáčka.

Mezi jmény na seznamu MZ jsou i firmy První Chráněná Dílna s.r.o. a Active Vision SE spojené s osobou Horáčka. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) ČTK uvedla, že v letošním a loňském roce oběma společnostem na fakturách uhradila necelých osm milionů korun, přičemž šlo převážně o plnění na základě veřejných zakázek. První Chráněná Dílna také nemocnici na základě veřejné zakázky dodala ultrazvukové přístroje za zhruba čtyři miliony korun. Mluvčí VFN přesto uvedl, že případné nařízení zakázky přesoutěžit by pro nemocnici nepředstavovalo problém.

Další nemocnice zatím konkrétní čísla nebo možné dopady na provoz podrobněji nekomentovaly. Fakultní nemocnice Brno pak jakoukoli souvislost s kauzou odmítla. Mluvčí Fakultní nemocnice v Motole Pavlína Danková dnes ČTK řekla, že právní oddělení nemocnice nyní srovnává uzavřené smlouvy se seznamem ministerstva, což může zabrat i několik týdnů. Už v tuto chvíli ale prý má jistotu, že vytipovaným firmám nebyly přiděleny žádné velké zakázky.

lex mal

Náměstek ředitele VZP Petr Honěk v pojišťovně končí

Praha 9. července (ČTK) – Náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny pro zdravotní péči Petr Honěk ke konci července ve funkci po šesti letech skončí. Podle serveru Zdravotnický deník odchází z vlastního rozhodnutí. Na jeho místo bude vyhlášeno standardní výběrové řízení, do jeho ukončení Hoňka dočasně nahradí ředitelka odboru smluvní politiky VZP Lenka Havlasová.

Podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka provedl Honěk ve své funkci řadu opatření, která vedla k významnému snížení nákladů. „Jako příklad lze uvést pozitivní listy či aktivní cenovou politiku v oblasti kardiologie. Jen tyto dva uvedené příklady představují úspory v rozsahu stovek milionů korun,“ sdělil serveru Kabátek. Honěk působil jako náměstek ředitele VZP od srpna 2012.

Ředitel VZP má vedle něj ještě dalších pět náměstků. Ekonomickým náměstkem je Marek Cvrček, personálním náměstkem Zdeněk Šimek, náměstkyní pro právo a legislativu Radomíra Jahodářová, náměstkyní pro informatiku Petra Rafajová a náměstkyní pro služby klientům Petra Pevná.

mtj rot

Sekretář Asociace středočeských nemocnic Chotěborský byl odvolán

Praha 9. července (ČTK) – Členská schůze Asociace středočeských nemocnic dnes odvolala generálního sekretáře spolku Zbyňka Chotěborského. Krajští radní ho předtím zbavili funkcí v představenstvech nemocnic. Důvodem jsou mimo jiné komunikační problémy a dlouhodobé neshody s vedením zdravotnických zařízení, řekl ČTK předseda asociace a krajský radní pro zdravotnictví Robert Bezděk (ANO). Poukázal i na informace médií, podle nichž byl Chotěborský vlivným přímluvcem podnikatele Tomáše Horáčka stíhaného v souvislosti se zadáváním zakázek v nemocnicích a ústavech.

Funkcí generálního sekretáře byl pověřen Bezděk, do představenstev nemocnic byl prozatímně jmenován Středočeský kraj jako právnická osoba a radní pro zdravotnictví byl pověřen výkonem práv. Znamená to, že bude fyzicky přítomen na jednání představenstev.

Výběrové řízení na generálního sekretáře se zatím vypisovat nebude. Podle Bezděka je nejprve třeba posoudit smysluplnost asociace. Připustil, že by kraj mohl přejít na jiný model. „Můžeme zvolit třeba jinou variantu, kterou mají v jiných krajích,“ řekl bez dalších podrobností. Asociace je servisní organizací, jejím úkolem je centralizovat některé činnosti oblastních nemocnic. Má formu zapsaného spolku podle občanského zákoníku. Založena byla ještě za vlády ANO, STAN, ODS a Nezávislých Středočechů, nyní kraj řídí ANO a ČSSD s podporou KSČM.

Podle Bezděka, který Chotěborského odvolání navrhl a svolal dnešní mimořádnou členskou schůzi, nebylo naplněno očekávání, že bude v zařízeních nastaven efektivní způsob centrálních nákupů a dosaženo lepších výsledků hospodaření. Poukázal také na informace médií, podle nichž Chotěborský vedoucí pracovníky nemocnic vodil na schůzky s Horáčkem.

„Chtěl bych důrazně konstatovat, že se ani jeden z ředitelů nemocnic na vedení kraje ani na mne, jakožto radního a předsedu Asociace středočeských nemocnic, v minulosti s takovou informací neobrátil. Nikdo nám neřekl, že jsou či byli tlačeni k úpravě veřejných zakázek,“ uvedl Bezděk. Nerozumí tomu, proč tak ředitelé neučinili a namísto svému zakladateli dávají vyjádření médiím. „Chci věřit, že se toto jednání nestalo součástí politického či mediálního tlaku, nebo dokonce součástí jiného nestandardního chování. Je zvláštní, že se tak stalo až po medializaci kauzy pana Horáčka. Informovat vlastníka o takových skutečnostech považuji za naprosto zásadní věc, kterou musí dobrý manažer udělat,“ dodal Bezděk.

Chotěborský se stal generálním sekretářem asociace loni v listopadu, což kritizovala krajská opozice. Poukazovala na to, že byl předtím odvolán z funkce předsedy představenstva náchodské nemocnice kvůli nepříznivým hospodářským výsledkům. Vedení hejtmanství namítalo, že Chotěborský splnil kvalifikační předpoklady a uspěl v otevřeném výběrovém řízení. Podle zastupitele za ODS Martina Kupky je plnou odpovědností současného vedení kraje, že i přes odpor a připomínky opozice dalo Chotěborskému prostor v řízení středočeského zdravotnictví. Zastupitelé za ODS budou podle Kupky chtít vědět, co všechno se v krajském zdravotnictví v posledních měsících odehrálo. „Dnešní rozhodnutí rady kraje není možné vnímat jinak než jako jasné přiznání vážné chyby,“ míní Kupka.

Jan Kholl dr

AFP: Číňanky jezdí do zahraničí za umělým oplodněním

Šanghaj (Čína) 7. července (ČTK/AFP) – Paní a pan Čangovi chtějí mít druhé dítě a rozhodli se pro umělé oplodnění v zahraničí. Když Peking skoncoval s politikou jednoho dítěte, v jihovýchodní Asii prudce vzrostly žádosti čínských manželů o umělé oplodnění. Možnost mít dvě děti tak potěšila Čanga Jin-če a jeho manželku, kteří snili o tom, jak rozšíří svou rodinu. Přejí si využít umělého oplodnění a zmrazení embrya, aby mohli těhotenství odložit na pozdější dobu.

Tato praxe je však v Číně zakázána, umělé oplodnění je omezeno na neplodné páry. V důsledku nové politiky prudce roste počet žádostí neplodných párů o umělé oplodnění na specializovaných klinikách, kde se čekací doba může protáhnout až na jeden rok.

Pan a paní Čangovi se tedy rozhodli odjet do Thajska, stejně jako stále více čínských párů, které za umělým oplodněním jezdí do jihovýchodní Asie, do Spojených států i jinam.

Oplodnění ve zkumavce stojí v Číně kolem 30.000 jüanů (asi 100.000 Kč). V zahraničí je to i několikanásobně více, jsou tam ale nabízeny ještě další možnosti. Pan Čang se například chce ujistit, že jeho dítě nebude mít genetické vady. Takový test je v Číně zakázaný.

„Stojí to hodně peněz, ale já to rád zaplatím, abych měl zdravé dítě,“ říká jednatřicetiletý Čang, který je civilním pilotem.

Mnohé páry se rozhodují pro umělé oplodnění v zahraničí, aby bylo možné určit pohlaví dítěte, neboť čínské rodiny dávají tradičně přednost chlapcům. Taková praxe je v Číně zakázaná a přísně trestaná. V zemi je již nyní alarmující poměr mezi hochy a děvčaty: na 116 narozených chlapců připadá 100 dívek.

„Staré čínské přísloví praví: jeden hoch a jedna dívka tvoří celou rodinu,“ usmívá se Čang po konzultaci na klinice v Bangkoku, kde reklamní panely v čínštině vychvalují umělé oplodnění.

Je těžké udělat statistiku této turistiky za reprodukcí, ale podle odhadů Státního výzkumného ústavu Čchien-čan loni dosáhla objemu 1,4 miliardy dolarů (přes 31 miliard Kč), o 22 procent více než rok předtím. Zahraniční kliniky reagují na poptávku, najímají čínsky hovořící zaměstnance a propagují své služby u čínských párů, které chtějí druhé nebo i třetí dítě.

Pružnější plánování rodiny dalo desítkám milionů Číňanek právo mít další dítě. Loni většinu porodů v zemi tvořily druhorozené děti, avšak čínské páry, které se sezdávají stále později, mají čím dál větší problém s plodností. Dvanáct procent Číňanek ve věku, kdy by mohly mít dítě, toho nedosáhne přirozenou cestou.

„V Číně je obrovská poptávka, ale my na ni tady nedokážeme reagovat,“ přiznává Ž‘-Čcheng Čch‘-an z nemocnice v Šanghaji. V zemi bylo v roce 2016 uskutečněno jen půl milionu umělých oplodnění na zhruba 400 oficiálních klinik, které jsou zavaleny žádostmi. Dárcovství ovocytů a spermatu, zmrazování embryí a výběr pohlaví jsou přísně zakázány.

Mnohé čínské páry toužící po umělém oplodnění tedy létají do Thajska, Malajsie, Kambodže a dokonce i do Ruska. Některé thajské kliniky uvádějí, že až 80 procent jejich klientely tvoří Číňané.

„Reprodukce vytvořila v jihovýchodní Asii nový sektor,“ mne si ruce prezident singapurské společnosti Borderless Health Group (BHG) Wej S‘-ang Jü. Tato firma chce vybudovat banky spermatu a ovocytů v Thajsku, Austrálii a ve Spojených státech, které by byly přednostně určeny Číňanům.

Číňanka Li Na a její manžel si vybrali Thajsko, kde se jim díky náhradní matce narodila dvojčata a s pomocí oplodnění ve zkumavce chlapec. Paní Li dnes radí dalším čínským párům, jak postupovat, aby prožily stejnou radost jako ona.

pel spr

Penta Hospitals má o Podřipskou nemocnici nadále zájem

Roudnice nad Labem (Litoměřicko) 7. července (ČTK) – Společnost Penta Hospitals má nadále zájem o Podřipskou nemocnici v Roudnici nad Labem. Rádi by ji také vlastnili zaměstnanci nemocnice. Poloviční podíl má v rukou Jakub Zavoral, ten ČTK řekl, že na nabídku zaměstnanců reagovat nebude.

Dva majitelé zdravotnického zařízení vedou soudní spor o vlastnictví, pravomocný rozsudek zatím nepadl. Jedním z nich je Zavoral, který nabídl odkup podílu skupině Penta Hospitals. Druhým je Josef Krajník, za nímž stojí zaměstnanci. Ti se rozhodli poslat Zavoralovi otevřený dopis, v němž nabízejí odkup jeho majetkového podílu.

„Sdělte nám prosím částku, která by pro vás byla konečná, a kterou my potom vám zaplatíme. Vyřešíme tak rychle a ve prospěch nemocnice i pacientů současnou kritickou situaci v naší nemocnici,“ uvedli zaměstnanci v dopise, který má ČTK k dispozici. „Reagovat na tu nabídku já nebudu, neb jsem se smluvně dohodl se společností Penta Hospitals,“ řekl ČTK Zavoral.

Nabídka podle zaměstnanců platí i pro potenciálního nabyvatele Zavoralova podílu. „Před několika dny jsme obdrželi výzvu stávkového výboru zaměstnanců Podřipské nemocnice, za který vystupuje Ondřej Krajník, k jednání o odkoupení podílu pana Jakuba Zavorala v nemocnici. Jelikož podíl v nemocnici Penta Hospitals CZ nevlastní, nevidíme důvod k takovémuto jednání,“ řekla ČTK mluvčí společnosti Lenka Holá. Se Zavoralem má Penta podle ní předběžnou dohodu o odkoupení jeho podílu. „Stále ale čekáme na vyřešení sporu s druhým spoluvlastníkem, panem Josefem Krajníkem,“ řekla Holá.

Nemocnice v Roudnici podle Holé zapadá do strategie Penty. „Hodláme ji provozovat a dále rozvíjet poskytovanou zdravotní péči,“ uvedla. „Jsme přesvědčeni, že vstup naší společnosti by umožnil nemocnici další rozvoj, ze kterého budou profitovat pacienti,“ dodala.

Na nemocnici, která jinak běžně funguje, uvalil soud nucenou správu na návrh Zavorala. S tím nesouhlasí zaměstnanci, kteří koncem června protestovali před roudnickou radnicí, kde vyjadřovali obavy z budoucnosti nemocnice.

V roce 2011 uzavřel Josef Krajník opční smlouvu, podle které měl do čtyř let prodat svůj padesátiprocentní podíl Jakubu Zavoralovi. Letos v lednu prvoinstanční soud rozhodl, že smlouva platí a nabyvatelem stoprocentního podílu má být Zavoral, protistrana se ale odvolala a pravomocné rozhodnutí zatím nepadlo.

fir sd