AFP: Některé francouzské ženy považují vložky za luxusní předměty

Paříž 24. května (ČTK/AFP) – Nemají střechu nad hlavou, mají nízký příjem nebo to jsou studentky: každý měsíc se ptají, kde vezmou peníze na nákup hygienických pomůcek. Nedostupnost vložek a tamponů, ve Francii dosud tabuizované téma, začínají brát úřady díky angažovanosti různých sdružení vážně. Píše o tom agentura AFP.

„Je to nezbytný produkt, ale každý měsíc se ptám, za co si jej koupím, tak je to drahé,“ svěřuje se pařížská studentka, která si nepřeje uvést své jméno.

Jejím jediným zdrojem příjmu je stipendium něco přes 500 eur (12.500 Kč) měsíčně. Z toho musí zaplatit nájem, učební pomůcky, telefon a jízdné v metru. „Těch šest nebo sedm eur (150 až 175 Kč) každý měsíc za vložky je pro mě zátěží,“ říká.

Její případ je názornou ukázkou toho, jak ve městech mají některé ženy nízké příjmy, uvádějí sdružení, podle nichž ženy každý měsíc utratí za hygienickou ochranu pět až sedm eur 125 až 175 Kč), i když se tyto údaje případ od případu různí.

Od 1. dubna nabízí studentský spolek svým členkám až 25 eur (625 Kč) ročně na hygienické pomůcky, pokud předloží účty. Jde o první takové sdružení ve Francii.

Takové problémy obvykle postihují rozvojové země, ale existují i v bohatých státech jako je Francie nebo Británie.

Claire, která pracuje jako zdravotní sestra na střední škole v Seine-Saint-Denis na pařížském předměstí, uvádí, že před lety, kdy působila v centru Paříže, neregistrovala téměř žádné žádosti o hygienické pomůcky, zatímco dnes jich má kolem 400 ročně. Kromě toho se mnoho dívek stydí a neodvažují se jít za sociální pracovnicí, neboť jde o intimní záležitost.

Takovou bariéru, která ženám brání mluvit o své situaci, dosvědčuje i koordinátorka sociálních služeb Restos Brigitte Michéová. Dokonce i matky rodiny jí šeptají: „Zbyly vám nějaké vložky?“

V centrech, kam chodí ženy dostávající potravinovou pomoc, se setkává se ženami, které raději odejdou, protože mezi dobrovolníky jsou jen muži.

Restos je součástí několika potravinových sdružení, která rozdělují dámskou ochranu. Jiná sdružení, jako jsou potravinové banky, odmítají vložky poskytovat a namítají, že vydávají jen potraviny. Avšak 70 procent příjemců pomoci tvoří ženy.

Zmocněnkyně asociace Jednat pro zdraví žen (ADSF) Nad

Brněnská nemocnice zrekonstruovala za 70 milionů operační sály

Brno 24. května (ČTK) – Fakultní nemocnice Brno dokončila druhou etapu rekonstrukce operačních sálů, která stála skoro 70 milionů korun. Týkala se dvou urologických a jednoho bariérového sálu, což je sál určený pro operace s vysokým rizikem přenosu infekce. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí nemocnice Pavel Žára. Podle něj budou do konce letošního roku zrekonstruovány sály ve čtyřech etapách téměř za 400 milionů korun. Většinu nákladů pokryje dotace z Evropské unie.

Rekonstrukce sálů v budově CH začala v nemocnici loni v prosinci. První etapa za 63 milionů skončila v březnu a týkala se chirurgických sálů, nyní skončila druhá etapa. V ní byly celkově rekonstruovány tři operační sály včetně místností přímo navazujících na sály, které slouží pro přípravu a odvoz pacienta, mytí lékařů, rekonstruován byl také sterilní sklad, vyjmenoval Žára.

U dvou urologických a jednoho bariérového sálu vybourali pracovníci všechny příčky a podlahy a vyměnili je. „Namísto stěnových konstrukcí operačních sálů z cihelného zdiva jsou nově použité lehké montované konstrukce tvořené nosnou ocelovou konstrukcí. Na nich jsou ukotvené povrchové plechové kazety z nerezové oceli. Součásti rekonstrukce jsou kompletně nové rozvody vzduchotechniky včetně rozvodů vzduchovody do operačních sálů, nová vzduchotechnická jednotka, dále pak nové rozvody elektrického slaboproudu, medicinálních plynů a dalších,“ üvedl mluvčí.

Do září stavebníci zrekonstruují sály ortopedické kliniky a do konce listopadu by měla být hotova poslední, čtvrtá etapa, která bude zahrnovat práce na sálech pro neurochirurgii a stomatochirurgii. Rekonstrukce se dělá za provozu, vždy omezí jen některé z dotčených sálů.

hor hj

Vláda zváží navýšení příplatku pro sestry za směnnost na…

Praha 24. května (ČTK) – Vláda zváží navýšení příplatku pro sestry za práci na směny na 7000 korun, teď je 2000 korun v menších nemocnicích a 3000 korun ve fakultních. Ředitelé nemocnic nechtějí plošné přidávání k tarifům, ale možnost o přidání rozhodovat. Novinářům to dnes řekli premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) a ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO). Začátkem května slíbili růst tarifů zdravotníků od příštího roku o deset procent, které by mělo stát asi 17 miliard korun. Soukromí lékaři a asociace nemocnic to kritizovali.

Představa ředitelů nemocnic je podle ministra taková, že by měly být navýšeny platby za péči, ale peníze by měli rozdělit oni. „Byli by rádi, aby rozhodování bylo více na nich. Aby mohli odměnit kvalitní pracovníky a směřovat peníze tam, kde je situace nejvíc pálí,“ vysvětlil Vojtěch.

Podle Babiše bude potřeba najít konsenzus, protože odboráři žádají navýšení plošné. „Já preferuji, aby ředitelé nemocnic měli větší kompetence. Každá nemocnice je jiná, má jiné problémy,“ dodal. Sester je v českých nemocnicích asi 85.000 úvazků, chybí asi 3000 úvazků. Od roku 2010 jich odešlo ze zdravotnictví asi 1500.

Mezi roky 2010 a 2016 rostly odměny zdravotních sester podle Vojtěcha o 17 procent, což přibližně kopírovalo růst průměrné mzdy. V případě lékařů byl růst o třetinu. Problémy s nedostatkem lékařů jsou podle Vojtěcha regionální, nejhorší jsou v krajích hraničících s Německem.

Navýšení příplatku za směnnost by podle Vojtěcha mohlo být motivační, měl by dál růst. Peníze by podle Babiše měly jít z veřejného zdravotního pojištění, které bude mít příští rok proti letošnímu asi 19 miliard navíc. Kolik to bude stát, zatím neví. Celkově bude zdravotnictví v roce 2019 hospodařit asi s 300 miliardami korun.

Podle ministra jsou to akutní řešení, ale je třeba hledat dlouhodobá. V příštích dvou letech bude dokončen systém revize úhrad nemocnic DRG, který má sjednotit platby od zdravotních pojišťoven za jednotlivé výkony podle typu nemocnice.

Změnu chystá ministerstvo také v organizaci péče s důrazem na praktické lékaře. „V zahraničí praktičtí lékaři obslouží 80 až 90 procent pacientů. V Česku primárně jdou často do nemocnice, kde je péče dražší,“ dodal ministr. I nemocnice se podle něj musejí snažit hledat úspory.

van snm mal

Ženy s roztroušenou sklerózou by měly těhotenství plánovat

Praha, 23. 5. 2018 (NF IMPULS) – Ročně se maminkám s roztroušenou sklerózou rodí stovky dětí. Jenom v roce 2017 porodilo 154 z nich, jak ukazují data z Registru pacientů s roztroušenou sklerózou (ReMuS). Nemoc už pro ně není strašákem. Zatímco ještě v 90. letech je lékaři od těhotenství zrazovali a často doporučovali přerušení, pozdější studie ukázaly, že těhotenství ženám s RS neškodí. V době, kdy jsou těhotné, je hormony chrání před atakou nemoci. Lékaři však ženám s RS doporučují těhotenství pečlivě plánovat. Tento vzkaz posílají všem budoucím maminkám v rámci Světového dne roztroušené sklerózy, který letos připadá na 30. května.

„Před otěhotněním by žena měla být optimálně rok bez ataky nemoci. Čerstvě diagnostikované ženy by, dle doporučení neurologů, měly mít alespoň rok léčby,“ říká gynekoložka MUDr. Petra Hanulíková z Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí, kterou měsíčně navštíví desítky těhotných s RS. „Těhotenství s pacientkami plánujeme. Léčbu, kterou tyto ženy pravidelně užívají, je před otěhotněním nutno upravit. Většinu preparátů ponecháváme až do potvrzení gravidity. V průběhu těhotenství jsou, až na vzácné výjimky, pacientky bez léčby. Dostávají pouze vitamin D a další vhodné vitaminové preparáty,“ doplňuje MUDr. Hanulíková. V těhotenství musí tělo matky tolerovat „napůl cizí genetický materiál“ – plod a tělo tak samo harmonizuje hladinu hormonů – navozuje imunotoleranci, která trvá až do porodu. Léčbu lékaři opět nasazují, až žena skončí s kojením, nebo pokud se u ní objeví ataka. Vlivem prudkého poklesu estrogenů v souvislosti s porodem jsou totiž maminky v šestinedělí a následných měsících nemocí více ohroženy. Do šesti týdnů od porodu proto každá pacientka absolvuje vyšetření pomocí magnetické rezonance. „Biologická léčba umožňuje ženy na těhotenství dobře připravit, ne všechny preparáty jsou při početí vhodné. Některé pojišťovny bohužel odmítají platit převedení pacientek s vysokou aktivitou nemoci na jiný typ biologické léčby, který pomáhá nemoc před a po těhotenství stabilizovat,“ komentuje prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc., vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Odborné studie dokázaly, že těhotenství zdravotní stav většiny žen nezhoršuje, nemoc se obvykle vrátí do stavu před porodem. S neplánovaným těhotenstvím se lékaři potkávají ve zhruba polovině případů, stejně jako u zdravé populace. V takových případech těhotnou pacientku intenzivně sleduje neurolog. Pacientky s RS mohou při volbě určitých preparátů podstoupit i proces umělého oplodnění. Mohou také kromě obvyklých kontraindikací užívat všechny formy antikoncepce. Eventuální pozornost zasluhuje pouze zvýšené riziko žilní trombózy u dlouhodobě imobilních pacientek.

V Česku je odhadem 20 000 lidí s RS. Podle nejnovějších dat z registru jsou ženy zastoupeny mezi nemocnými téměř ze 72 %. Chronické zánětlivé onemocnění nervového systému se nejčastěji objevuje kolem 30. roku, tedy v době, kdy zakládají rodiny. „S odsouváním mateřství na pozdější dobu přibývá žen, které se dočkají diagnózy dříve než prvního dítěte. Z biologického hlediska je určitě lepší, když má žena první dítě před třicítkou,“ uvádí doc. MUDr. Dana Horáková, Ph.D. z Centra pro demyelinizační onemocnění 1. Lékařské fakulty UK a VFN Praha. Ženy s RS by měly mateřství plánovat i proto, že narození miminka je sice radost, ale také fyzická a psychická zátěž. „Pacientka by už předem měla myslet na to, koho může požádat o pomoc, pokud se bude cítit vyčerpaná a nevyspalá. Pro nemoc je typická chronická únava a větší sklony k depresím. Je proto důležité, aby rodina nebo přátelé fungovali a v případě potřeby mamince ulevili,“ doplňuje doc. Horáková. Těhotenství by tedy měla plánovat nejenom maminka, ale celá rodina. Lékaři u maminek s RS doporučují spontánní porod, pokud je to možné. „Pro budoucí imunitu dítěte je velmi důležité, aby prošlo porodními cestami a dostalo se do kontaktu s přirozenou mikroflórou, která se zde nachází,“ říká doc. Horáková. Děti maminek s RS se rodí bez vývojových vad a se stejnou porodní váhou jako děti zdravých žen. Riziko přenosu RS z matky na dítě je relativně malé a ve srovnání se zdravou populací pouze mírně zvýšené. Rozhodně však podle lékařů není důvodem, aby lidé s RS neměli děti. „Pacienti a jejich děti by neměli kouřit, už od dětství je u nich třeba dbát zvýšeného přísunu vitaminu D,“ dodala doc. Horáková.

Česká republika patří k zemím s vysokým výskytem roztroušené sklerózy, ročně odhadem přibude 700 nových pacientů. ReMuS nyní sleduje více než 13 000 pacientů. Přes 80 % nemocných vedených v registru užívá biologickou léčbu (10 666), část jich moderní léčbu nemá (2 337). Registr pomůže lékařům do budoucna lépe určit, pro koho je jaká léčba vhodná. Komu dát hned zpočátku agresivní léčbu a komu pomůže později, nebo ji třeba vůbec nebude potřebovat. K personalizované léčbě je třeba i nadále zlepšovat monitoraci pacientů, zejména pomocí nových kvantitativních klinických a magnetickorezonančních testů. Novinkou, která zatím není zcela ověřena a v českém prostředí není dostupná, je měření hladiny neurofilament. Jde o strukturální bílkoviny, které se uvolňují do krve při poškození nervových buněk. „Čím vyšší je tato bílkovina, tím agresivnější průběh nemoc má – toto doprovodné vyšetření by nám pomohlo sledovat průběh a účinek léčby,“ popisuje doc. Horáková.

O roztroušené skleróze

Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož příčina není doposud známa. Toto onemocnění propuká většinou v mladším věku, častěji postihuje ženy. Pro RS je typické střídání období záchvatů (atak) a období zdánlivého klidu. Tento proces je nepředvídatelný, a proto i léčba (či prevence) je těžká. Na celém světě trpí RS 2,5 milionu nemocných, v Česku se odhaduje počet pacientů na 20 tisíc. Nemoc se vyskytuje hlavně ve středních a chladnějších zeměpisných šířkách. Rizikovými faktory nemoci jsou kromě genetické dispozice EB virus (Epstein-Barrové virus), kouření a nedostatek vitaminu D. Informace o roztroušené skleróze lze nalézt i na portále www.rskompas.cz.
 

O Nadačním fondu IMPULS

Nadační fond IMPULS vznikl v roce 2000. Jeho cílem je podporovat projekty v oblasti vědy, výzkumu a terapie pacientů s roztroušenou sklerózou mozkomíšní v ČR. Přispívá zejména na fyzioterapii a psychoterapii, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, věnuje se podpoře vzdělávání a osvětové činnosti. Jako jediná nestátní nezisková organizace v EU je zřizovatelem celostátního Registru pacientů s roztroušenou sklerózou (ReMuS) a jeho financování zajišťuje z vlastních zdrojů. Více informací na www.nfimpuls.cz.

Inkontinence moči v primární péči. A kdy oslovit odborníka?

Praha 23. května 2018 (Incoforum) – Spolek Incoforum připravil tiskovou konferenci Inkontinence moči v primární péči. A kdy oslovit odborníka? Konference se konala ve středu 23. května 2018 v Restauraci Mlýnec v Praze, a to v rámci Světového týdne kontinence (WCW). Nad akcí převzal záštitu ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch.

Odborníci na urologii a urogynekologii, kteří českým pacientům léčbu inkontinence poskytují, se sdružili do spolku Incoforum a každoročně upozorňují laickou i odbornou veřejnost na aspekty prevence, diagnostiky a léčby inkontinence.

Populace stárne a fakt, že se dožíváme vyššího věku, je předpokladem pro polymorbiditu. Češi umírají v průměru v 85 letech. Inkontinence se tak týká stále více pacientek a pacientů. O inkontinenci moči se ve společnosti takřka nehovoří. Proto je potřeba tuto problematiku medializovat a detabuizovat. Inkontinence moči totiž patří mezi nejčastější a nejzávažnější zdravotní problémy.

Z nedávných šetření vyplynulo, že 40 % žen se domnívá, že problém je v jejich vysokém věku, a proto o onemocnění nemluví ani s lékařem. Přitom 60 % inkontinentních se vyhýbá cestování, 58 % je ovlivněno inkontinencí v práci, 40 % inkontinentních má sexuální potíže.

Téma uvedla prof. MUDr. Eva Topinková, CSc., přednostka Geriatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, členka Správní rady Incofora, a otevřela problém inkontinence moči v primární péči s otázkou, kdy oslovit odborníka.

Skutečnost, že je kvalita života pacientů úzce spojena s množstvím úniku moči, ve svém příspěvku rozebral doc. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D., primář urologického oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze, člen Správní rady Incofora.

Na konferenci vystoupil také MUDr. Oldřich Šottner z Gynekologicko-porodnické a urogynekologické ambulance v Jihlavě a hovořil na téma žen s inkontinencí, které poprvé navštíví ordinaci gynekologa.

MUDr. Lukáš Horčička z Urogynekologické ambulance GONA, předseda Správní rady Incofora, doplnil odborná témata o poznatky v ordinaci lékaře první linie. Na závěr hovořil o historii, současnosti a budoucnosti spolku Incoforum.

Mezioborové sdružení Incoforum, zabývající se od roku 2000 problematikou inkontinence moči, realizuje osvětové programy zaměřené na pacienty, širokou veřejnost, média, plátce péče i decizní sféru. Také letos bude možné v rámci sedmého ročníku Světového týdne inkontinence navštívit ve dnech 18. 6. – 24. 6. infostánek sdružení Incoforum v OC Smíchov v Praze.

Tradiční akci, která upozorňuje na problém inkontinence, každoročně pořádá spolek Incoforum za mediálního partnerství divize Medical Services, vydavatelství Mladá fronta.

Helen Taussigová – zakladatelka dětské kardiologie

Cambridge/Praha 23. května (ČTK) – Před 120 lety, 24. května 1898, se narodila americká lékařka Helen Brooke Taussigová, zakladatelka dětské kardiologie, která výrazně přispěla k vývoji operací vrozených srdečných vad. Její zásluhou a za vydatné pomoci Alfreda Blalocka byla vyvinuta operativní metoda, která zachránila desetitisíce dětí postižených vrozenou srdeční vadou označovanou jako Fallotova tetralogie. Za svou práci získala řadu ocenění a čestných doktorátů.

Narodila se v Cambridge ve státě Massachusetts. Jejím otce byl známý ekonom Frank Taussig, který vyučoval na Harvardu a byl poradcem prezidenta Woodrowa Wilsona. Studovala na Radcliffově koleji, což byla ženská kolej patřící k Harvardově univerzitě, v roce 1927 získala titul doktorky medicíny na Univerzitě Johnse Hopkinse.

Zde nastoupila na kardiologickou kliniku a v roce 1930 byla zvolena do vedení nové kliniky dětské kardiologie. Zde byly soustředěny děti trpící srdečními chorobami, kterým často velmi záhy podlehly. Zde se začala zajímat především o problém tzv. modrých dětí (označení „modré dítě“ vychází z toho, že v těle takto postiženého dítěte převažuje krev modrá, neboť je nedostatečně okysličená). Příčinou je vrozená srdeční vada (tzv. Fallotova tetralogie), která nedovoluje dostatečný průtok krve plícemi.

Taussigové se tento problém podařilo vyřešit: dosáhla toho, aby se tepenná dučej, spojující velký a malý krevní oběh při nitroděložním vývoji plodu, neuzavřela a navrhla umělou cévu, která by umožnila přísun krve do plic. S chirurgem Alfredem Blalockem jim pak trvalo dva roky, než se podařilo operaci pořádně vyvinout a v laboratoři nazkoušet. Prvním pacientem byl roce 1944 chlapec, kterému zbývala malá naděje na přežití. Operace, která dodnes nese jméno Blalock-Taussig, byla tehdy mimořádně revolučním a odvážným krokem: spojovala podklíčkovou tepnu s plícnicí, čímž se výrazně zvýšilo množství krve protékající a okysličované plícemi. Operace proběhla úspěšně. Kompletní chirurgické řešení Fallotovy tetralogie umožnily až po nástupu mimotělního oběhu v průběhu 50. let operace na zastaveném a otevřeném srdci.

V roce 1963 odešla Taussigová z kliniky do penze, dlouho ale působila v Delawareském přírodovědném muzeu, kde pokračovala ve výzkumech srdce.

Taussigová, která neměla vlastní děti, zemřela 20. května 1986 při dopravní nehodě.

rmi

Skupina Agel vybuduje v Komárně Komplexní onkologické centrum

Komárno (Slovensko) 23. května (ČTK) – Skupina Agel, která v České republice a na Slovensku provozuje síť zdravotnických zařízení, vybuduje v Nemocnici Komárno Komplexní onkologické centrum. Začala už první etapa výstavby, která bude stát čtyři miliony eur (více než 102 milionů Kč) a zahrnuje i zajištění lineárního urychlovače s CT simulátorem. Dokončena bude ještě letos, sdělila dnes ČTK mluvčí Agelu Radka Miloševská.

Centrum bude sloužit pro 500.000 obyvatel ze spádové oblasti jižního a středního Slovenska. „Komplexní onkologické centrum zvýší dostupnost zdravotnické péče nejen pro obyvatele Nitranského kraje, ale i okolních regionů. Otevření modernizovaného pracoviště – oddělení radiační onkologie, které je první částí projektu, je naplánované na prosinec 2018,“ uvedla Miloševská.

Záměr vybudovat centrum v Komárně podle ní vychází z oblastních i mezinárodních statistik výskytu a úmrtnosti onkologických onemocnění. „Podle statistik Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) patří Slovenská republika vedle Maďarska k nelichotivým zemím v úmrtnosti na onkologické nemoci. Z regionálního pohledu je nejvíce postižena jihozápadní oblast Slovenské republiky. Konkrétně jde o okresy Komárno, Dunajská Streda, Galanta, Nové Zámky, Levice, Veľký Krtíš a Šaľa,“ uvedla Miloševská.

Agel v Česku kromě nemocnic provozuje síť poliklinik, lékáren a laboratoří, distribuční společnosti a další specializovaná zdravotnická zařízení. Od roku 2006 působí i na Slovensku, kde má devět nemocnic, specializovanou nemocnici Agel Clinic v Bratislavě a další zařízení.

vpl spr

Pro vývoj nového typu katetru se vědci inspirovali očima…

Praha 23. května (ČTK) – Pro vývoj nového typu katetru, který požívají lékaři například pro cévkování nebo podávání léků, se vědci inspirovali očima hlemýždě. Nový katetr by měl omezit infekce, které jeho zavádění často provázejí. Česká firma Riocath a Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB) dnes vynález představili na tiskové konferenci. Novinku budou do konce roku testovat na prvních pacientech.

Různé typy katetrů, sond či drénů používají v Česku každý den desítky tisíc pacientů. Například při jejich použití v močových cestách se lékaři až u 40 procent nedokážou vyhnout vzniku infekce. Katetr založený na principu hadičky se dvěma plášti, kdy vnitřní je sterilní a při zavádění se vysunuje, má infekce omezit a snížit poškození tkání.

„Plášť katetru se neposouvá vnitřkem močové trubice, jak je běžné u ostatních, ale vnější plášť se při zavádění vybaluje a na stěnu po celém obvodu naléhává. Katetr se při zavádění obrací naruby, podobně jako u zrakového orgánu šneka,“ popsal autor nápadu Miroslav Svoboda, ředitel firmy Riocath.

Podle přednosty Chirurgické kliniky II. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Jiřího Hocha bude mít vynález velký přínos i pro pacienty, kteří se sami cévkují několikrát denně, například parapelgici nebo pacienti s postižením páteře či degenerativními chorobami. „Riziko zavlečení infekce je u nich naprosto zásadní. Pokud to musí dělat několikrát denně, zákonitě se nemohou vyhnout infekci,“ řekl.

Tříletý vývoj katetru stál asi 50 milionů korun, podle Svobody šlo o peníze českých investorů. Technické řešení si firma nechala patentovat, plánuje vlastní výrobu i prodej licencí. Po uvedení vynálezu na trh očekávají, že cena společnosti Riocath vzroste.

van jw

Farmaceutické firmy: Počty pacientů zařazených do studií klesají

Praha 22. května (ČTK) – Počty pacientů zařazených do klinických studií nových léků v Česku v posledních letech podle farmaceutických firem klesají. Je to dáno mimo jiné změnou typu testovaných léků. Firmám to ale umožňuje získat dříve léky, které ještě nejsou na trhu. Novinářům to dnes řekli zástupci Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Podle nich studie českému zdravotnictví loni ušetřily 376 milionů korun.

„Množství nově zahájených studií může být stejné, ale sledujeme propady v počtu pacientů. Je to dáno změnou typu testovaných léků, které jsou více personalizované a zaměřené na menší skupiny pacientů,“ řekl prezident AIFP Jakub Dvořáček. Ve špičkových evropských nemocnicích léčí podle něho 15 až 20 procent pacientů léky zařazenými do klinických studií, v Česku to je však pod deset procent.

Podle přednostky Farmakologického ústavu Masarykova onkologického ústavu v Brně Reginy Demlové mají klinické studie výhody jak pro pacienty, kterým umožňují dostat se dříve k novým lékům, tak pro zdravotnická zařízení, pro než znamenají úsporu, protože se neplatí z veřejného zdravotního pojištění. Pro zvýšení počtu pacientů je podle ní nezbytná dobrá komunikace mezi praktickými lékaři a specializovanými centry.

O důležitosti studií je přesvědčeno i ministerstvo zdravotnictví. Pokles jejich počtu by se proto mělo Česko podle náměstka Radka Policara snažit zvrátit. „Udělat dobrou smlouvu mezi zadavatelem a poskytovatelem je složitý proces, který často trvá i déle než rok,“ vysvětlil. Ministerstvo proto připravilo univerzální text smlouvy, který by ho měl zkrátit řádově na týdny. Na ministerstvu také vznikne k tématu pracovní skupina.

Zatímco v roce 2015 zahájily členské firmy AIFP 81 studií, o dva roky později to bylo 67. Pacientů bylo před třemi lety nově zapojeno 7000, loni asi 5000. Celkové počty pacientů ve studiích klesly za dva roky z asi 26.300 na 21.000. Roste počet studií v oblasti onkologie, revmatologie nebo kardiologie. Třetina nových léků cílí na vzácná onemocnění.

Podle AIFP ušetřily farmaceutické firmy českému zdravotnictví v roce 2015 asi 170 milionů korun, loni už to bylo 376 milionů. Firmy hradí léky, které jsou podávané pacientům v klinických studiích do doby, než jsou posouzené Státním ústavem pro kontrolu léčiv z hlediska nákladů a efektivity. Když ústav přizná léku úhradu, je placený z veřejného zdravotního pojištění. Pokud ji zamítne, léky si musí pacient platit sám.

van mha

Počty praktiků pro děti a dospělé začaly loni podle ÚZIS…

Praha 23. května (ČTK) – Počty praktických lékařů pro děti i pro dospělé začaly loni klesat, odcházejí do důchodu a není za ně náhrada. Problémy jsou zejména v malých městech. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), která dnes na konferenci České lékařské komory prezentoval jeho ředitel Ladislav Dušek. Průměrný věk praktických lékařů je mezi lékařskými specializacemi jeden z nejvyšších.

„Problémem je demografie, nedá se to vyřešit skokově. Klesající kapacita primární péče může zvyšovat zátěž nemocnic,“ řekl na konferenci náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Současná vláda v demisi má posílení role primární péče v programovém prohlášení. Slíbila už peníze na navýšení počtu studentů lékařských fakult, které se ale podle náměstka projeví nejdříve za devět let.

„Lékaři zavírají své ordinace nejen z důvodu svého věku, ale také kvůli rostoucí byrokracii,“ dodala za Svaz měst a obcí starostka středočeského Smečna Pavla Štrobachová. Radnice malých měst podle ní marně hledají lékaře, přestože jim nabízejí zdarma i ordinaci nebo byt.

Průměrný věk praktických lékařů pro děti a dorost je v současné době asi 56 let. Loni jich otevřelo nové ordinace 281, naopak uzavřelo je 375 lékařů, což znamená úbytek o 3,5 procenta. Každý praktický lékař pečuje odhadem o 2000 pacientů. Nejvíce ordinací ubylo v obcích do 2000 obyvatel, kde jich zaniklo 48, a z krajů pak v Jihomoravském kraji (35). Praktický lékař pro dospělé má průměrný věk 54 let. Jejich ordinací loni ubylo 88, což je asi 1,5 procenta. Nejhorší je situace stejně jako u dětských lékařů v malých obcích a na jihu Moravy.

Změna počtu praktických lékařů v roce 2017:

zdroj: ÚZIS

van mha