Pražská záchranná služba nemá dostatek sil pro mimořádné události

Praha 6. března (ČTK) – Pražská zdravotnická záchranná služba nemá dostatek sil pro řešení mimořádných událostí a hromadných neštěstí. Vyplývá to z materiálu, který dnes schválili pražští radní. Podle koncepce je nutné zvýšit spolupráci mezi složkami integrovaného záchranného systému a krizového řízení hlavního města a zajistit kvalifikované zálohy, které by mohly v případě nouze okamžitě pomáhat. Do roku 2021 by se měla záchranná služba rozrůst o nové výjezdové základny a narůst má i počet zaměstnanců.

Podle materiálu je pražská záchranná služba personálně poddimenzovaná. Možné dopady této skutečnosti se zhoršují vlivem rozrůstání metropole. Na začátku loňského prosince pracovalo u pražské záchranné služby 478 lidí, z nichž bylo 33 lékařů a dohromady 306 záchranářů a řidičů. Do roku 2021 se má počet zaměstnanců rozrůst, aby bylo u záchranné služby 585 lidí, z toho 41 lékařů a 380 záchranářů a řidičů. V celkovém počtu jsou započítáni i operátoři a další zaměstnanci. Pražská záchranná služba má kolem 30 výjezdových skupin, jejichž počet by se měl do tří let navýšit na 40. Nadměrná vytíženost jedné posádky totiž může snižovat bezpečnost služeb.

Nedostatečný je také počet výjezdových základen. Důvodem je mimo jiné zhoršující se průjezdnost některých částí hlavního města. Snahou je, aby byl i v dalších letech zachován dojezdový čas, který se u případů s nejvyšší naléhavostí v hlavním městě pohybuje do osmi minut od přijetí tísňového volání. Sanitky vyjíždějí v Praze z 20 základen, do konce roku 2021 by se měl jejich počet navýšit na 25. Stávající základny čekají rekonstrukce, protože od roku 2016 jsou součástí záchranářských týmů také ženy, je proto nutné upravit zázemí.

V dalších letech se má také zvýšit počet sanitek. Letos by měli záchranáři koupit 30 nových vozů, které nahradí sanitky z let 2007 až 2009. V dalších dvou letech se má vozový park obnovit vždy o 15 nových sanitek, v roce 2021 o deset. Na konci roku 2021 by měli záchranáři jezdit 80 sanitami, které budou maximálně šest let staré. V letošním roce by se mělo obměnit také deset z 12 vozidel lékařů. Pražská záchranná služba měla na konci loňského roku celkem 142 vozidel, která za rok 2017 ujela celkem 2,5 milionu kilometrů.

V současné době nemají záchranáři centrální administrativní budovu, kde by bylo jednotné technické zázemí, vzdělávací a výcvikové středisko. Nyní sídlí záchranná služba v pronajatém objektu v Korunní ulici. Připravuje se však stěhování do budovy na Palmovce, kde bude kromě záchranné služby také část radnice Prahy 8.

Denně z 20 základen vyjíždí až 35 vozů rychlé zdravotnické pomoci. Z dlouhodobého hlediska stoupá každoročně přibližně o pět procent počet výjezdů pražských záchranářů. V roce 2016 vyjeli ke zhruba 120.000 případům. V 75 procentech je důvodem náhlé onemocnění, čtvrtinu případů jsou úrazy. V desetině případů vyjíždějí záchranáři k dětem. Roční rozpočet pražské zdravotnické záchranné služby je asi 500 milionů korun.

krf mha

Pojišťovny začaly s nemocnicemi jednat o rámcových smlouvách

Praha 6. března (ČTK) – Zdravotní pojišťovny dnes začaly s nemocnicemi a dalšími poskytovateli zdravotních služeb jednat o rámcových smlouvách na úhrady péče. Cílem jednání je podle ministerstva jen technická a terminologická úprava, úhrady či způsoby vykazování péče by se měly podle ministra zdravotnictví v demisi Adama Vojtěcha (za ANO) řešit jinými prostředky. O zahájení jednání resort informoval v tiskové zprávě.

Dnes započaté dohodovací řízení předchází změně vyhlášky o rámcových smlouvách, která se musí přizpůsobit současné legislativě. Naposledy byla upravená v roce 2006.

„Nejsou promítnuty změny v legislativě za posledních 12 let, a to ani změny související s novým občanským zákoníkem. Vzniká tak paradoxní situace, kdy vyhláška není v souladu ani se smlouvami, které by se podle ní měly řídit,“ řekl Vojtěch k dohodovacímu řízení, které v prosinci loňského roku vyvolal jeho předchůdce Miloslav Ludvík (ČSSD).

Výsledek jednání je v kompetenci pojišťoven a poskytovatelů zdravotních služeb, ministerstvo na něm ale bude spolupracovat. Ke změně vyhlášky je totiž nutná shoda obou stran.

V roce 2006, kdy vznikaly dosud platné rámcové smlouvy, byla situace kolem nich poměrně dramatická. Až do prosince neměly některé nemocnice smlouvy s pojišťovnami uzavřené. Na ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS) se navíc tehdy snesla za podepsání vyhlášek kritika, protože vláda, ve které zasedal, byla, stejně jako vládá současná, v demisi. Rámcové smlouvy jsou vzorem pro uzavírání smluv jednotlivých lékařů a nemocnic se zdravotními pojišťovnami.

van mha

Nedostatek testosteronu čeká každého padesátníka

Praha, 5.3.2018 (MUDr. Libor Zámečník, Ph.D., FEBU, FECSM)

Skutečnost, že se hladina pohlavních hormonů u žen a mužů s věkem snižuje, je všeobecně známá. U mužů není hormonální změna tak zjevná a rychlá jako u žen, to ale neznamená, že by se měla přehlížet. Naopak. Každý 5. muž po padesátce trpí výraznějším nedostatkem testosteronu, který nejen že se projevuje řadou obtěžujících příznaků, ale znamená také vyšší riziko závažných onemocnění. Současná moderní léčba může ale udržet muže ve formě.

5 tipů pro ženy padesátníků

• Nechce se Váš partner milovat tak často, jako dříve? Pravděpodobně u něj dochází ke snižování hladiny testosteronu. Jedná se pro něj o choulostivé téma, přesto se snažte situaci vzájemně vyjasnit a promluvte si o možnosti návštěvy lékaře.

• Pokud na svém partnerovi vidíte i další popisované příznaky, upozorněte ho na rizika, která mu hrozí. S návštěvou praktického lékaře či urologa nečekejte na preventivní prohlídku.

• Pohyb působí jako prevence srdečně-cévních onemocnění a obezity, pozitivně ovlivňuje též psychiku. Navíc, pravidelně sportující muži s optimální váhou nemají problémy s nedostatkem testosteronu tak často. Vyjděte si na společnou procházku alespoň 3x týdně.

• Kouření je jeden z faktorů, který urychluje pokles hladiny testosteronu a zvyšuje riziko srdečně-cévních onemocnění. Váš partner má proto nejvyšší čas s ním skončit.

• Pro udržení muže ve formě je důležitá psychická pohoda a vyhýbání se dlouhodobému stresu. Ani v 50 není pozdě na to změnit zaměstnání. Ekonomická situace tomu nahrává.

Hladina testosteronu se začíná snižovat již ve 30 letech

Množství testosteronu v mužském těle výrazně roste v období puberty a dosahuje vrcholu kolem 25. roku věku. Překvapivě už po třicátém roce začíná hladina testosteronu klesat, a to přibližně o 1 % ročně. Tento pokles může být významně urychlen mnoha faktory, např. nezdravým životním stylem.

Dnešní muž po padesátce je (musí být) jak pracovně, tak společensky aktivní. Se snižující se hladinou testosteronu se ale začínají objevovat různé nepříjemné příznaky, od snížení libida až po nespavost a návaly pocení, a zároveň se zvyšují zdravotní rizika (např. srdečně-cévních onemocnění). Účinná léčba formou substituce testosteronu může omezit obtěžující příznaky a zároveň snížit riziko výskytu závažných onemocnění.

Důležitost řešit pokles mužských hormonů se zvyšuje mimo jiné s prodlužováním života. Za první republiky měli muži naději na dožití necelých 57 let, v roce 2016 to bylo průměrně přes 76 let a v roce 2060 to pak dle Zprávy o stárnutí obyvatelstva bude až 83 let.

Partnerovi je 50 a nějak začal stárnout

Zatímco některých příznaků nedostatku testosteronu si muži a jejich okolí všímá, jiné zůstávají bez povšimnutí a jsou přisuzovány stárnutí nebo pracovnímu přetížení. Ze studií vyplývá, že s výraznějším nedostatkem testosteronu bojuje přibližně 20 %¹ mužů po padesátce. Snižující se hladina testosteronu se nehlásí pouze sníženým libidem a počtem ranních erekcí. I když je pravdou, že toto jsou zpravidla první příznaky. Mezi další známky nedostatku testosteronu patří např. únava, snížená výkonnost, ztráta svalové hmoty a vyšší sklon k obezitě spojený s ukládáním tuku v oblasti břicha. Výjimkou není ani podrážděnost, horší soustředění, nervozita, deprese a nespavost. Tyto projevy s nedostatkem testosteronu spojuje již málokdo. (Když se ale objeví podobné změny u padesátileté ženy, okolí začne její chování hned vysvětlovat tím, že „je v přechodu“…) Přitom se jedná o varovné signály upozorňující na to, že je čas navštívit urologa nebo praktického lékaře a nechat si hladinu testosteronu vyšetřit formou krevního testu.

Nedostatek testosteronu má ale též skrytá rizika. Muži s nedostatkem testosteronu mají vyšší výskyt cukrovky, vysokého krevního tlaku, závažných onemocnění srdce a cév a různých dalších.

Jak se nedostatek testosteronu léčí

Na trhu jsou dostupné doplňky stravy obsahující vitaminy, minerály a různé přírodní složky, které zdánlivě nabízí jednoduché řešení jak sexuálních, tak dalších tělesných obtíží. Jedná se ale o přípravky, u nichž nebyla klinickými studiemi prokázána účinnost. Další možností jsou léky na předpis na podporu erekce. Ty ovšem neřeší nedostatek testosteronu. Navíc, problémy s erekcí mohou mít i zcela jinou než hormonální příčinu. Moderní léčebné postupy léčby nedostatku testosteronu jsou založené na pravidelném dodávání chybějícího hormonu. To je možné orálně (tablety), injekčně nebo aplikací gelu na kůži.

Aplikace ve formě gelu je v České republice nejnovější (od roku 2015). Pozitivní změny formou zvýšení sexuální touhy, zlepšení erekce, nálady a snížení únavy je možné sledovat již během prvních 3 měsíců od počátku léčby Později dochází i k mírnému úbytku tělesného tuku, a naopak přírůstku svalové hmoty. Z dlouhodobého hlediska bylo prokázáno též zvýšení pevnosti kostí² a snížení rizika vzniku, resp. zlepšení již existujícího metabolického syndromu.³

Něco navíc – Testosteron a historie

Zájem o mužské hormony není nic nového. Již v roce 1849 transplantoval německý fyziolog Arnold Adolph Berthold varlata z kohoutů do břicha kapounů a sledoval, jak u nich došlo k rozvoji sekundárních pohlavních znaků a zvýšila se u nich agresivita. Ve Francii o 40 let později prezentoval fyziolog Charles-Édouard Brown-Sequard vědecké společnosti výsledky pokusů na sobě samém, při nichž si injekčně aplikoval tekutinu z varlat morčat a psů.

20. století znamenalo první léčbu nemocných. Ve 30. letech byla poprvé transplantována zvířecí varlata člověku a došlo k první extrakci testosteronu ze zvířecích varlat a první syntéze. V 50. letech začal být aplikován injekční testosteron (estery), přičemž postupně vědci objevovali další způsoby užívání: v 70. letech orálně, v 90. letech pomocí trans dermálních náplastí a v roce 2000 prostřednictvím gelu (do České republiky se tento způsob dostal v roce 2015).

Velikonoční nádivka: v Česku bude letos málo kopřiv. Péct jde…

PRAHA, 5. BŘEZNA 2018 (Z farmy domů) – Česká republika patří k nejvíce ateistickým zemím v Evropě, přesto největší křesťanský svátek – Velikonoce – slaví a zvyky dodržuje až 90 procent Čechů. Spíš než s náboženstvím má však většina z nich Velikonoce spojené s příchodem jara a tradičními pokrmy.

K Velikonocům patří bohatě prostřená tabule. Na té se v Česku nejčastěji objevuje beránek, mazanec, obarvená vejce a nádivka. „Velikonoční pokrmy mají v Česku více podob a zejména nádivka se objevuje hned v několika variacích. Některé nádivky obsahují houby, jiné uzené maso nebo slaninu. Snad každý do nádivky ale přidává zelené bylinky – ty symbolizují příchod jara. Nejčastěji se přidávají kopřivy, těch je ale v posledních letech nedostatek, a proto je Češi v receptech různě nahrazují. Oblíbenou náhražkou se stala petržel, pažitka nebo špenát,“ řekl Martin Prokop, autor projektu a e-shopu zfarmydomu.cz.

Podle loňského průzkumu agentury STEM/MARK připravuje velikonoční nádivku přes 43 procent Čechů. I letos se ale budou pravděpodobně muset obejít bez kopřiv, podle odhadů by totiž mělo být kopřiv málo. „Vzhledem k tomu, že Velikonoce jsou letos ve velmi časném termínu, bude to s kopřivami pravděpodobně slabší. Záleží na vývoji jarního počasí. Pokud bude březnové počasí ve stylu teplého předjaří, mohlo by to znamenat, že vegetace kopřiv bude dostatečná. Pokud však bude počasí spíše v zimním chladném stylu, je možné očekávat značný nedostatek jarních bylin, to znamená i kopřiv,“ vysvětlil Jaroslav Čuba, zástupce ředitele Střední odborné školy Jarov pro zahradnické obory. Nedostatku kopřiv napovídá předpověď Českého hydrometeorologického ústavu. „Předpokládáme, že období do 18. března bude teplotně průměrné až slabě podprůměrné,“ uvádí dlouhodobá předpověď.

A kde kopřivy hledat? „Kopřivy nejčastěji rostou v blízkosti řek a potoků nebo na okrajích lesů a luk, zásadně však na vlhčích místech. Nejčastěji se vyskytují na pozemcích, které byly nějakým způsobem narušeny lidskou činností,“ doplnil Jaroslav Čuba.

Pozor ale na hluchavky, ty je velmi snadné zaměnit za kopřivu dvoudomou. Ve velikonoční nádivce ale nemají co dělat. „Tyto dvě rostliny si jsou v mladém stadiu vývoje velmi podobné. Rozdíl není ani tak viditelný, jako je hmatatelný. Už velmi mladá kopřiva obsahující jen několik velmi mladých rozvíjejících se lístků dokonale žahá. I tyto mladé lístky obsahují velké množství žahavých chlupů, které ihned prozradí, že jde o kopřivu,“ řekl Martin Prokop.

RECEPTY NA VELIKONOČNÍ NÁDIVKY BEZ KOPŘIV

Autorem receptů je Katarína Prokopová, zfarmydomu.cz

Chlebová nádivka s mandlemi

Ingredience: 1/4 starého chleba, mléko, 6 vajec, 250 g lesních hub, 100 g mandlí, 2 větší cibule, sádlo, drcený kmín, česnek, sůl

Postup: Chleba nakrájený na kostky zakápneme mlékem. Oddělíme žloutky od bílků. Z bílků vyšleháme sníh. Nadrobno nakrájenou cibuli orestujeme s houbami, česnekem a drceným kmínem na sádle. Po vychladnutí přidáme ke chlebu a společně se sněhem jemně promícháme. Dáme do vymazané formy a pečeme na 180 °C 30 minut.

Staročeská nádivka

Ingredience: 6 žemlí, mléko, 4 dkg másla, 4 žloutky, sníh ze 4 bílků, sůl, 5 dkg anglické slaniny, 25 dkg pečeného kolena, pepř, pažitka, tuk na vymazání pekáče, strouhanka

Postup: Rozškvaříme na kostičky nakrájenou slaninu. Žemle necháme pokrájené v mléce dostatečně nasáknout. V míse utřeme máslo se žloutky. Do směsi přidáme vymáčené žemle, osmaženou slaninu a na kostičky nakrájené pečené koleno. Podle chuti opepříme, osolíme a přidáme nasekanou pažitku. Promícháme a nakonec přidáme sníh z bílků. Pekáč či zapékací misku vymažeme máslem nebo sádlem a vysypeme strouhankou. Pečeme v troubě zhruba 45 minut až 1 hodinu dozlatova na 180 °C.

Špenátová velikonoční nádivka

Ingredience: 10 rohlíků, 7 vajec, 200 ml mléka, sůl, pepř, muškátový oříšek, 350 g hovězího salámu, 1–2 lžíce sádla, 1 lžíce pažitky, 1 lžíce petrželky, 5 lžic čerstvého špenátu, ½ lžičky prášku do pečiva, 1 větší lžíce másla

Postup: Rohlíky nakrájíme nadrobno, žloutky smícháme s mlékem a nalijeme na rohlíky. Přidáme koření, na kostičky nakrájený hovězí salám a rozpuštěné sádlo. Natrháme na malé kousky bylinky, špenát na větší kousky a přidáme ke směsi. Promícháme s práškem do pečiva a přidáme sníh z bílků. Pečeme v troubě zhruba 45 minut na 180 °C.

Z FARMY DOMŮ, www.zfarmydomu.cz

Autory projektu Z farmy domů jsou manželé Prokopovi, kteří v roce 2014 otevřeli v pražských Horních Počernicích obchod specializující se na prodej kvalitních, zdravých a čerstvých produktů českých farmářů. Zaměřují se na podporu výhradně malých a středních lokálních dodavatelů.

Na jaře roku 2017 byl spuštěn e-shop zfarmydomu.cz, jehož prostřednictvím je možné objednat si kvalitní potraviny od tuzemských dodavatelů až do domu nebo si vyzvednout připravenou bedýnku s potravinami na výdejním místě. Cílem celého projektu je zamezit plýtvání potravinami a naučit spotřebitele zodpovědnému přístupu k potravinám. E-shop funguje na bázi revolučního systému, který plýtvání  potravinami zabraňuje. Jedná se o „výrobu na zakázku“ – systém, kde žádný výrobek není vyroben, žádná plodina není zbytečně sklizena, žádné zvíře není poraženo, pokud si je zákazník neobjedná. Snahou celého projektu je vytvořit systém, kde bude množství produkce odpovídat množství spotřeby.

FN HK na výstavě představuje návrhy modernizace chirurgických oborů

Hradec Králové, 5. března 2018 (FN HK)

Fakultní nemocnice Hradec Králové dnes otevřela výstavu architektonických návrhů vzešlých z loňské mezinárodní soutěže na modernizaci chirurgických oborů FN HK. Výstava bude v areálu nemocnice přístupná pro zaměstnance a laickou i odbornou veřejnost do 20. dubna 2018.

Pět návrhů a modely z druhé fáze architektonicko-urbanistické soutěže jsou k vidění v přízemí Pavilonu akademika Bedrny, návrhy z první fáze jsou vystavené ve spojovacím koridoru mezi Pavilonem interních oborů a Plicní klinikou FN HK. Do soutěže se přihlásilo celkem 17 subjektů, vítězem soutěže se stal ateliér M2AU.

„Chceme našim zaměstnancům i veřejnosti umožnit podívat se na všechny do soutěže zaslané návrhy, které nabídly různé pohledy na možné řešení chirurgických oborů. Součástí výstavy je také hodnocení jednotlivých návrhů odbornou porotou a další informace o soutěži,“ uvedl prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., dr. h. c., ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Pavilon akademika Bedrny ve FN HK, který byl otevřen v červnu 1985, vyžaduje po více než třech desítkách provozu zásadní modernizaci. Jeho dispoziční a kapacitní uspořádání již nevyhovuje potřebám moderní medicíny. Vedení Fakultní nemocnice Hradec Králové se proto rozhodlo pro vybudování přístavby a současně kompletní rekonstrukci a modernizaci současného pavilonu. Projekt s celkovými náklady ve výši 2,4 miliardy korun je zařazený mezi strategické investice Ministerstva zdravotnictví České republiky, stavební práce by mohly začít v roce 2021 a dokončené by měly být o pět let později. Modernizací chirurgických oborů vznikne jeden z největších operačních traktů v ČR, ve kterém bude například 21 nejmodernějších operačních sálů. V novém centru bude 16 lůžkových oddělení se 420 lůžky. Více informací o soutěži je možné najít na www.nextlevelfnhk.cz.

L´Express: Neodsuzujte se, škodí to vaší sebedůvěře

Paříž 5. března (ČTK/L´Express) – Říkáte si, že za nic nestojíte, že nic nedokážete, že máte menší cenu než druzí: takové negativní úsudky podlamují sebedůvěru. Nicméně se můžeme naučit umlčet ten slabý vnitřní hlas, který nás vede k tomu, že se podceňujeme, píše francouzský týdeník L´Express.

„Jsi hloupá, méně nadaná než ostatní, nic neuděláš správně,“ takové negativní soudy pravidelně trápily osmačtyřicetiletou Marianne. „Každý den bylo něco, co mě vedlo k tomu, že jsem se podceňovala nebo že jsem si říkala, že neumím to, co druzí,“ svěřuje se.

Stejně jako Marianne naslouchají mnozí lidé vnitřnímu hlasu s pejorativním akcentem a jsou připraveni tvrdě soudit sami sebe. Výsledkem je nízká sebedůvěra. Zároveň však chceme podtrhnout svou jedinečnost a být jako ostatní.

Na svém blogu si Lili Barberyová-Coulonová všímá rovněž vedlejších účinků takových odsudků. „Jsem přesvědčena, že mechanismus, jenž spočívá v tom, že se soudíme, je nejjistějším prostředkem, jak podlomit sebedůvěru a zničit si šance na rozvinutí vlastního potenciálu,“ píše.

Vlastnost soudit věci a kvalifikovat je se objevuje již v dětství. „Jde o rozlišování mezi tím, co nám vyhovuje a co ne,“ uvádí psychoanalytik Norbert Châtillon. „Dítě se velmi brzy naučí dělat rozdíly v hodnocení, aby se odlišilo od druhého. Chceme zároveň zdůrazňovat svou jedinečnost a zároveň být jako ostatní. Všechny naše vztahy k jiným osobám jsou budovány kolem tohoto rozporu,“ dodává.

Jestliže tuto schopnost soudit dobře ovládáme, umožňuje nám to rozvíjet vztahy s okolím. Kdybychom přestali soudit sebe a okolí, znamenalo by to, že se stahujeme ze světa, že se odvracíme od této reality.

Sebedůvěra klesá, když se tato schopnost rozlišovat obrací proti vlastní osobě. Na sociálních sítích je snadné dostat se pod palbu laciné kritiky a odsudku. Marianne přiznává, že dlouhé hodiny strávené na instagramu jsou škodlivé. „Říkám si, že nejsem tak cool jako jiné ženy. Při pohledu na jejich fotografie si představuji jejich život, samozřejmě dokonalý. Vše mě vede k tomu, že cítím svou průměrnost,“ říká.

Odsuzující myšlenky a pochybnosti nám brání postupovat kupředu. „Naše sebehodnocení bývá často velmi kategorické. Část naší osoby nepředstavuje celek. Jestliže si říkáme, že jsme špatní ve sportu, nesmí to znamenat, že jsme špatní celkově,“ zdůrazňuje Norbert Châtillon.

Stává se rovněž, že se hodnotíme tam, kde jsme neměli prostředky k lepšímu výkonu. „Vždy jsem si říkala, že nejsem na jazyky, ale nikdy jsem skutečně nevynaložila úsilí na to, abych se je naučila. Raději si říkám, že to je vrozená schopnost, kterou nemám,“ svěřuje se Marianne.

Abychom se dostali z tohoto bludného kruhu, musíme být více odolní vůči našemu malému vnitřnímu hlasu. Profesorka jógy Caroline Benezetová soudí, že je důležité přehodnotit náš vztah k naší kultuře, která zdůrazňuje kritického ducha a cynismus. „Často se soudí, že sebeláska je synonymem egoismu a narcisismu. Je to zcela naopak! Jde o to, abychom se milovali a mohli tak milovat i našeho souseda, abychom se znali a dokázali se tak kontrolovat a důvěřovat si,“ říká.

„Místo toho, abychom se podceňovali ve sportu, můžeme se přesvědčovat, že jsme pěkně pokročili, a získat tak motivaci,“ navrhuje Norbert Châtillon. To je první etapa na cestě, jejímž cílem je naučit se být neutrální vůči sobě a svým pocitům. „To je ideál jógy,“ prohlašuje Caroline Benezetová. „Můžeme se tomu naučit vytvářením nového vztahu k svému tělu. Můžeme cvičit jógu, meditovat nebo chválit ty, které milujeme. Náš nervový systém se postupně přizpůsobí, naše tolerance vzroste. Nebudeme tolik ukvapeně soudit a dokážeme více přijímat sebe i druhé,“ dodává.

pel mka

NKÚ zjistil v Národním ústavu duševního zdraví účetní nedostatky

Praha 5. března (ČTK) – Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) nevedl v letech 2014 až 2016 správné a úplné účetnictví, chybí mu totiž fungující vnitřní kontrolní systém. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ústav tvrdí, že systém nebyl nefunkční, což potvrdily i předchozí kontroly, jichž bylo celkem 22. Ústav nyní systém uvádí do podoby, která bude plně vyhovující. Podle NKÚ je nutné, aby se ministerstvo zdravotnictví, které je zřizovatelem ústavu, co nejdříve zabývalo jeho financováním. V roce 2020 bude ukončen program udržitelnosti a ústav přijde o podstatnou část svých příjmů. Ministerstvo dnes uvedlo, že se budoucím způsobem financování ústavu zabývá.

Národní ústav duševního zdraví vznikl v roce 2015 transformací z Psychiatrického centra Praha. Od stejného roku sídlí v nově postaveném areálu v Klecanech. Ústav vznikl hlavně s pomocí evropských dotací, vybudování centra v Klecanech stálo přibližně 700 milionů korun a spuštění provozu vyšlo na dalších zhruba 200 milionů korun.

Náklady na provoz dosáhly v roce 2016 přibližně 220 milionů korun, zatím jsou z více než čtvrtiny financovány z Národního programu udržitelnosti spadajícího pod ministerstvo školství. V roce 2016 z něj ústav dostal 60 milionů korun, další peníze mají následovat. „V roce 2020 bude ale program ukončen a ústav přijde o jediný zásadní garantovaný zdroj příjmů,“ upozornil NKÚ. „Pokud se situace nevyřeší, bude ústav závislý už jen především na nezaručených příjmech z grantů,“ uvedli kontroloři. Ústav totiž pravidelný příspěvek od svého zřizovatele, ministerstva zdravotnictví nedostává, jen v roce 2016 získal od ministerstva jednorázově 25 milionů korun, připomněl NKÚ.

Mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová dnes uvedla, že letos ministerstvo ústavu poskytlo příspěvek 52 milionů korun. „Dále budou probíhat koncepční jednání ohledně dalšího směřování ústavu a nastavení nového modelu jeho financování,“ dodala. Ministerstvo podle ní plánuje ústav více zapojit do práce na reformě psychiatrické péče.

Kontrola odhalila i účetní nedostatky. Jejich příčinou bylo podle NKÚ i to, že v ústavu nebyl zaveden účinný vnitřní kontrolní systém. Kontroloři prověřili nákup 23 položek zdravotnického a dalšího vybavení. Ani v jednom případě se ještě před nákupem neuskutečnila finanční kontrola a interní audit zajišťoval ústav pomocí externího dodavatele. Zprávy z kontrol ale podle NKÚ neodpovídají tomu, jak by měl výstup interního auditu vypadat. Ústav by se měl na vnitřní kontrolu zaměřit, zrevidovat příslušné předpisy a nastavit pravidla tam, kde chybí, doporučili kontroloři.

„Vnitřní kontrolní systém nebyl v žádném z případů nefunkční, což potvrdily mnohé předchozí kontroly,“ uvedl ekonomicko-provozní náměstek NÚDZ Alexandr Borovička. Výraznější nedostatky při nich podle Borovičky nebyly zjištěny a dílčí problémy se řešily v co nejkratším čase. Také v případě kontroly NKÚ se podle Borovičky ústav začal neprodleně zabývat účinnou nápravou. „V prvním kvartálu roku 2018 již bude mít NÚDZ plně funkční vnitřní kontrolní systém, což, předpokládáme, potvrdí plánovaný audit v polovině roku 2018,“ dodal Borovička.

K vytvoření plně funkčního systému podle něj dosud scházely prostředky. Ústav ale přesto zajistil takovou kontrolu, která bezpečně předešla výraznějšímu pochybení ve všech oblastech hospodaření s majetkem státu, zejména v oblasti veřejných zakázek, které byly i podle kontrolních nálezů NKU zcela korektní a transparentní, uvedl náměstek. „Zjištění NKÚ byla tedy spíše administrativního charakteru,“ dodal.

fsl khj rot

Čeští vědci objevili gen zodpovědný za onemocnění rohovky

Praha 5. března (ČTK) – Čeští vědci objevili gen zodpovědný za vážné onemocnění rohovky. Za vzácné onemocnění může mimo jiné mutace genu GRHL2, zjistili vědci z týmu Petry Liškové z laboratoře pro vzácné nemoci Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dosud byly známé jen některé jiné příčiny tohoto vážného zdravotního problému, který může vést až ke slepotě. Onemocnění je v Česku četnější než v jiných zemích, na vině jsou patrně předci s mutacemi nově objeveného genu. O výsledku dnes informovala tisková zpráva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Onemocnění zvané polymorfní dystrofie rohovky u pacientů zhoršuje zrak, někdy vyžaduje transplantaci rohovky a někdy může vést ke slepotě. Dosud vědci znali dva geny, jejichž mutace vede k onemocnění. „U nás i ve světě byla spousta takzvaně nevyřešených pacientů, to znamená těch, kterým odborníci provedli screening těchto dvou genů a nic nezjistili. My jsme nyní vyřešili další část těchto diagnóz tím, že jsme objevili mutace v dalším genu,“ uvedla Lišková.

Výhodou objevu je, že místo náročného vyšetření oka v celkové narkóze stačí k diagnóze odběr a rozbor krve. Díky tomu je možné nemoc zachytit už v dětství a pacienty sledovat. Někdy se už v kojeneckém věku projeví nemoc zakalenou rohovkou a silnou světloplachostí. „A to do té míry, že s dcerkou maminka do roka nemohla vůbec chodit ven na sluneční světlo,“ řekla ČTK Lišková. Rohovka se při onemocnění částečně zakalí a má jiný tvar.

Jindy potíže nejsou tak zjevné a vyvrcholí až druhotným zeleným zákalem, který v případě neodhalení vede až ke slepotě. „V běžné populaci nad 40 let je riziko zeleného zákalu u čtyř procent lidí, u nemocných s tímto onemocněním je to 25 procent,“ řekla Lišková. Pokud se o diagnóze ví, lékaři mohou pacienta sledovat a tomuto vážnému následku předejít.

Onemocněním trpí v Česku nejméně jeden člověk z 80.000. „V přepočtu na celkový počet obyvatel je to celosvětově nejvíce lidí,“ stojí v tiskové zprávě. Vědci si to vysvětlují společným předkem s mutací genu GRHL2, kterou mají v Česku tři rodiny. Mutaci jiného genu s podobnými účinky má v Česku 17 rodin. Podle Liškové je možné, že i v jiných zemích je pacientů více, nikdo je ale cíleně nevyšetřuje tak podrobně jako v Česku.

Na objevu pracovali vědci z Laboratoře pro studium vzácných nemocí Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Spolupracovali s britskými odborníky z University College London a lékaři z Moorfieldské oční nemocnice. Jejich výsledky publikoval časopis The American Journal of Human Genetics. Laboratoř pro studium vzácných nemocí přispěla již k objevu více než dvacítky onemocnění podmíněných geny.

pak jw

Hamza založil v Luži první ústav na léčení TBC ve…

Praha 4. března (ČTK) – V roce 1901 založil v Luži na Chrudimsku první léčebný ústav pro tuberkulózní a skrofulózní onemocnění ve střední Evropě, přičemž děti z chudých rodin léčil zdarma. Stál též u zrodu první školy v léčebném zařízení ve střední Evropě a z jeho iniciativy vznikly i další dětské protituberkulózní léčebny. Lékař František Hamza, který byl i spisovatelem, se narodil před 150 lety, 6. března 1868.

Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé v Luži-Košumberku je s pěti stovkami lůžek v 11 pavilonech v parkovém areálu největším zařízením svého druhu v ČR. Vznikla v roce 1901 jako první léčebný ústav pro tuberkulózní onemocnění ve střední Evropě. Jako dětský tuberkulózní ústav působila do začátku 60. let 20. století, poté se věnovala dětské rehabilitaci s působností pro celé Československo. Od přelomu tisíciletí rozšířila rehabilitační činnost i na dospělé. Léčbu a potřebné služby zajišťuje kolem 550 zaměstnanců.

Zakladatel léčebny František Hamza se narodil 6. března 1868 v Kletečné u Humpolce. V mládí se zapojil do hnutí pokrokové mládeže „Omladina“ a v letech 1893-1894 se musel skrývat před rakouskou policií. Již v době studií lékařství na univerzitě v Praze se zabýval problematikou dětské tuberkulózy, věnoval se i výzkumu a léčbě tohoto onemocnění. Studium ukončil promocí v červenci 1897 a nastoupil jako obvodní lékař v Luži. Krátce na to se oženil, jeho životní partnerkou se stala dcera soukeníka z Kletečné Julie Závodská. Měli spolu dva syny.

Městečko Luže na Chrudimsku si Hamza zvolil záměrně, protože klimaticky odpovídalo realizaci jeho plánu – zřízení dětské protituberkulózní léčebny. To se mu podařilo 1. května 1901, kdy ve vile pod poutním kostelem na Chlumku založil dětskou protituberkulózní léčebnu. Založením lužského ústavu Hamza dokázal, že léčením TBC ve vnitrozemském klimatu lze dosáhnout stejných výsledků, jako ve vysokých horách u moře. Zavedl dosud neznámé a nepoužívané způsoby terapie, mimo jiné i „terapii ovzduším“ a pohybovou terapii.

Brzy poté byl též zvolen starostou obce a počínal si radikálně. Zrušil německo-židovskou školu a prosadil stavbu moderní školní budovy, založil mateřskou školu, nechal zřídit kanalizaci a vodovod, podílel se na zalesnění okolí obce, zřídil sirotčinec a domov pro staré obyvatele.

Léčebnu vedl Hamza nejprve ve vlastní režii, v roce 1908 dosáhl jejího převzetí do správy země České a zůstal až do 1919 jejím ředitelem. Děti z chudých rodin zde léčil zdarma. V roce 1908 založil také první školu v léčebném zařízení ve střední Evropě. Z jeho iniciativy vznikly další dětské protituberkulózní léčebny ve Starém Smokovci, Šumperku a Cvikově.

Po vzniku Československa se v roce 1919 stal sekčním šéfem ministerstva zdravotnictví a tělesné výchovy, kde inicioval zřízení několika nových tuberkulózních sanatorií a studentských zdravotních ústavů v Praze a Brně. Po odchodu z ministerstva přijal v roce 1922 místo mimořádného profesora na nově vzniklé fakultě sociálního lékařství na Masarykově univerzitě v Brně a pokračoval zde ve své práci profesora do konce života.

Profesoru Hamzovi patří také jistý podíl na budování dnešního Masarykova onkologického ústavu, který byl v Brně uveden do provozu v lednu 1935, tehdy jako první proti rakovinný ústav toho druhu v Československu. Ústav byl výsledkem sedmileté práce spolku „Dům útěchy“, založeného v roce 1928.

Hamza se proslavil i jako spisovatel románem Šimon kouzelník (1920) z Českomoravské vysočiny o vlasteneckém knězi Šimonovi. V díle vylíčil příběh kněze a učitele ze želivského kláštera, který bojoval proti germanizaci a prožil milostný románek. Románové dílo stačil ještě doplnit řadou národopisných historických črt, jako jsou Črty ze Zálesí nebo Želivské romance. Jeho tvorba byla ve své době srovnávána s oblibou děl Jindřicha Šimona Baara.

František Hamza zemřel ve věku 62 let 4. června 1930 v Brně. Je pochován v Praze-Motole.

Robert Míka

Britský chlapec, jenž se léčil v ČR, se zřejmě rakoviny…

Londýn 4. března (ČTK) – Britský chlapec Ashya King, který se v roce 2014 v Česku podrobil protonové léčbě mozkového nádoru, je zřejmě zcela vyléčen. Lékaři se podle chlapcova otce nedomnívají, že by se nemoc v brzké době vrátila, informoval dnes server televizní stanice Sky News. Kingův případ vyvolal před čtyřmi lety velkou mediální pozornost, především kvůli zoufalé akci, kterou na chlapcovu záchranu podnikli jeho rodiče.

„Do budoucnosti teď hledíme s mnohem větším optimismem, můžeme nyní vlastně začít trochu plánovat do budoucna,“ řekl otec nyní již osmiletého chlapce Brett King. Podle něj onkologové z nemocnice v Southamptonu po kontrole posledních snímků uvedli, že nevidí žádný náznak toho, že by se rakovina vracela. Ashya podle svého otce nyní nejen mluví a chodí bez pomoci, ale jezdí i na kole a chodí s ostatními dětmi do školy.

Ashya podle svého otce v minulých letech pravidelně každé čtyři měsíce podstupoval vyšetření na soukromé klinice ve Španělsku. Před časem se na snímcích objevil zvláštní stín, lékaři ale rodinu ubezpečili, že se rakovina nevrací a chlapec je vyléčen.

„Nemohl jsem ani mluvit, když mi to radiolog řekl. Musel mi to říct kategoricky: ‚Není tam nádor.‘,“ popsal okamžik úlevy Ashyův otec deníku The Sun. „Máme dojem, že jsme prozatím za vodou,“ dodal Brett King.

Kingův případ vyvolal v roce 2014 velkou pozornost. Britští lékaři zjistili, že Ashya trpí nádorovým onemocněním mozku a několikrát ho operovali. Poté ale údajně jeho rodičům sdělili, že pro něj již více udělat nemohou. Kingovi následně bez vědomí lékařů odvezli chlapce do Španělska, kde prý chtěli prodat rekreační nemovitost, aby měli na léčení v protonovém centru v Praze.

V Británii na ně byl ale vydán zatykač kvůli zanedbání péče, a několik dní proto strávili ve španělské vazbě. Nakonec jim soud léčení syna v zahraničí povolil a Ashya se podrobil zjevně úspěšné léčbě v Česku. Britská zdravotní pojišťovna zákrok zpětně proplatila.

jrm šeb