Smrtící byznys se dočká dotisku

V Praze 4. března 2018 (Hana Hindráková)

Jen několik měsíců po vydání knihy Smrtící byznys hlásí nakladatelství Alpress vyprodaný celý náklad a kvůli velkému zájmu ze strany čtenářů plánuje dotisk. Hlavním tématem románu jsou falešné léky, které mohou místo účinné látky obsahovat jed na krysy, rtuť, ředidlo a mnoho dalších škodlivých věcí.

Knihu podpořily i známé osobnosti jako Tereza Kostková, Nela Boudová, Dalibor Janda, Eva Hrušková, Bob Klepl a Jan Přeučil.

Odhaduje se, že v rozvojových zemích je třicet až šedesát procent léků falešných a jsou dostání i v lékárnách a nemocnicích. Ale není to problém „jen“ rozvojových zemí.

Kromě napínavého příběhu si román klade za cíl i osvětu alarmující problematiky falešných léků, a to, aby si lidé neobjednávali léky na internetu a na dovolenou si s sebou vozili léky z Čech. Kniha vznikla za přispění Státního ústavu pro kontrolu léčiv, Světové zdravotnické organizace, National Drug Authority Uganda a dalších institucí.

„Mám velkou radost, že se lidé začali o téma falešných léků zajímat. Kniha tak splnila svůj účel,“ říká spisovatelka Hana Hindráková.

„Autorka dělá obrovský kus práce ohledně osvěty a musím říct, že mě její kniha opravdu hluboce zasáhla,“ říká herečka Nela Boudová.

„Chci jenom říct, že mě ta knížka hodně zasáhla, opravdu hodně. Myslím si, že autorka je i statečná, že to téma odhalila, tedy beletristicky odhalila. Nikdy by mě nenapadlo, že se dějou takový svinstva,“ říká herec Bob Klepl.

www.hindrakova.cz

Le Figaro: Archeologové našli parazity,o nichž mluví Hippokratés

Paříž 3. března (ČTK/Le Figaro) – Archeologové objevili střevní červy, kteří parazitovali na starých Řecích a které tak přesně popsal Hippokratés se svými žáky. Archeologové z Cambridgeské univerzity dokázali exhumovat vajíčka těchto parazitů z hrobek pocházejících z této doby, píše francouzský deník Le Figaro.

Říká se, že Hippokratés vyučoval v době mezi roky 500 a 400 před naším letopočtem na ostrově Kos pod platanem, který lze dosud obdivovat. V jeho spisech nalezneme mnohé popisy nemocí způsobených červy. Hippokratés rozlišoval tři: helmins strongyle (dlouhý kulatý červ), helmins plateia (plochý červ) a ascaris (malý kulatý červ). Historici soudí, že dlouhý kulatý červ je škrkavka dětská (ascaris lumbricoides), plochý červ druh tasemnice a malý kulatý červ že je roup dětský (enterobius vermicularis), která způsobuje oxyuriázu.

Vědci zkoumali na souostroví Kyklady 25 hrobek pocházejících z konce neolitu (4000 let před naším letopočtem), z doby bronzové (2000 let před naším letopočtem) až do byzantského období (první až třetí století našeho letopočtu). Analyzovali sedimenty získané na povrchu a kolem pánevních kostí. Doufali, že tam naleznou usazeniny obsahující stolici. Ve čtyřech vzorcích nalezli vajíčka dvou druhů parazitů: hlísticového červa nazývaného tenkohlavec lidský a kulatého červa škrkavku dětskou. Tenkohlavec pochází z neolitu a škrkavka z doby bronzové. „Jde o nejstarší důkaz přítomnosti červů parazitujících na člověku v antickém Řecku,“ zdůrazňuje hlavní autorka studie Evilena Anastasiuová.

Paleoparazitologie, odvětví paleopatologie, již umožnila nalézt hodně parazitů sužujících člověka, od neolitu v celé západní Evropě až do středověku přes egyptské mumie. Toto vědní odvětví zažilo rozkvět až v 60. a 70. letech minulého století. Zdrojem informací jsou především kosterní ostatky, u nichž se zkoumají biomarkery pomocí protilátek a DNA. Rozsáhlou studii realizovali Francouzi Matthieu Le Bailly a Françoise Bouchetová z univerzity Franche-Comté na 99 vzorcích pocházejících z 19 lokalit v deseti zemích v období 4000 let před naším letopočtem až do středověku. Hledali měňavku úplavičnou, způsobující úplavici. Zjistili, že 17 vzorků bylo pozitivních, tři ve Francii z prvního až 13. století, jeden z doby před více než 2000 lety v Řecku a jeden z 19. století ve Spojených státech.

Podle paleopatologa Philippa Charliera je možno zkoumat starou DNA, ale závisí to na okolních podmínkách a na zachování vzorků. Nesmějí být příliš poničeny.

„Kromě obohacujícího srovnávání archeologických a historických údajů tyto práce ukazují, že obyvatelstvo v těchto dobách trpělo hojně parazity. Nelze to však hodnotit negativně. Zdá se totiž, že přítomnost parazitů bránila autoimunitním nemocem, typu roztroušené sklerózy nebo Crohnovy choroby, neboť člověk byl v souladu s přírodou a jejími parazity,“ říká Philippe Charlier.

Podle teorie popularizované Hippokratem ve 4. století před naším letopočtem je život řízen rovnováhou mezi čtyřmi tělesnými šťávami (humory). Jestliže jeden z těchto humorů nabude vrchu nad ostatními, vznikne nerovnováha, která může ohrozit zdraví.

Z této teorie toho do dnešních dnů mnoho nezůstalo, snad jen označení sangvinik, flegmatik, melancholik a cholerik. Přesto je Hippokrates svým přístupem zakladatelem moderní medicíny, zvláště pokud jde o pozorování všech příčin a důsledků nemocí.

pel mik

Správným výběrem roztoku prodloužíte životnost kontaktních čoček a ušetříte peníze

Praha, 2. března 2018 (VašeČočky.cz) – Péče o kontaktní čočky (vyjma jednodenních) obnáší také čištění a uchovávání přes noc. K tomu potřebujeme roztoky. Mnoho lidí ale nesprávným výběrem nevědomky zkracuje životnost jak čoček, tak roztoků, a zbytečně tak zatěžuje peněženku a možná i riskuje infekci. Jak roztoky vybírat a používat správně, abyste prodloužili životnost čoček na maximum, radí kontaktolog e-shopu VašeČočky.cz Daniel Szarvas.

Proč je potřeba používat roztok?

Roztok čočky zvlhčí, zbaví je usazených nečistot a bakterií. Pokud se ale čočka v roztoku neošetří správně, může se zanášet. Vzniklé usazeniny pak mohou oči dráždit nebo podporovat šíření nejrůznějších bakterií. Roztok na kontaktní čočky nelze ničím nahradit. Rozhodně neoplachujte čočky vodou. „Voda, ať už kojenecká, převařená nebo dokonce destilovaná, není čisté H₂O. Obsahuje mnoho látek a mikroorganismů, u nichž vůbec není žádoucí, aby do styku s kontaktními čočkami přišly,“ vysvětluje Daniel Szarvas. „Pokud roztok zapomenete nebo vám na cestách dojde a nemáte nový, raději sáhněte po jednorázových čočkách nebo brýlích,“ dodává.

Jaký roztok vybrat?

Na trhu existuje velké množství roztoků. Vybírat se dá podle mnoha kritérií, jako je značka (pokud s nějakou máte dobré zkušenosti, není důvod ji měnit a riskovat, že vám nový roztok nesedne), složení nebo typ čoček (roztoky se vyrábí i speciálně pro měkké či tvrdé čočky).

Nejklasičtější variantou je víceúčelový roztok na kontaktní čočky. Slouží k čištění, dezinfekci, oplachování, uchovávání a zvlhčování čoček. „V rámci víceúčelových roztoků stojí za vyzkoušení produkt Biotrue od firmy Bausch & Lomb (na VašeČočky.cz 300 ml za 299 Kč). Ten nejenže dezinfikuje, čistí a uchovává kontaktní čočky, ale také má schopnost dlouhodobé hydratace, protože obsahuje stejnou lubrikační složku, jaká se přirozeně vyskytuje v lidském oku. Tím udržuje aktivní proteiny, které v očích zabraňují výskytu bakterií,” radí Daniel Szarvas.

Další variantou jsou peroxidové roztoky (např. AOSEPT Plus, na VašeČočky.cz 360 ml za 359 Kč). Ty ve většině případů neobsahují konzervanty a jsou oblíbené pro svou vysokou desinfekční schopnost. Čočky jsou díky nim opravdu sterilní, ale pozor, je třeba dbát na správné použití, aby peroxid nepodráždil oko. “Při čištění čoček (během doby, kdy jsou čočky v roztoku uloženy), dochází k poměrně složité chemické reakci. Ta trvá až 6 hodin a čočky není možné nasadit dřív než po jejím skončení, protože peroxid, který se nestačil dokonale zneutralizovat, v očích pálí,” vysvětluje Szarvas.

“Při syndromu suchých očí, pobytu s čočkami v prašném prostředí nebo při každodenní práci s počítačem je vhodné používat roztoky se silným zvlhčujícím účinkem. Nošení čoček je příjemnější, oči netrpí, nesvědí a nepálí,” doporučuje Daniel Szarvas. Zvlhčující roztoky vyrábí třeba značka ReNu (na VašeČočky.cz 360 ml za 329 Kč).

Jak se roztok správně používá?

• Čočku je v pouzdře potřeba zalít dostatečným množstvím roztoku tak, aby byla celá ponořená. Na množství roztoku rozhodně nešetřete a mějte ho vždy v zásobě.

• Roztok v pouzdře je ideální měnit každé tři dny.

• Pokud se roztok znečistí například řasenkou, je nutné ho vyměnit ihned.

• Roztoky se nesmí míchat. Při jejich výměně je potřeba po vyjmutí čoček z pouzdra zbytek starého roztoku vylít a před uložením čoček pouzdro naplnit novou dávkou. Doléváním riskujete snížení dezinfekčního účinku čerstvého roztoku a případná infekce.

• Víceúčelový roztok na měkké kontaktní čočky umí dezinfikovat. Dnešní roztoky sice slibují dokonalé vyčistění i bez mnutí, avšak záleží na stupni „znečistění“ kontaktní čočky. Rozhodně neuděláte chybu, pokud budete čočky mnout (samozřejmě důkladně umytýma rukama). Každý den zkuste čočku po vyjmutí z pouzdra vyčistit v dlani s pár kapkami roztoku.

• Na každý nový roztok je třeba i nové pouzdro. To by neměl být problém, protože roztoky se s pouzdry ve většině případů prodávají.

Dnes už díky kvalitním roztokům není potřeba čočky vyvářet, jako to mnohdy ještě dělala předchozí generace. Když existuje možnost kvalitních měkkých čoček a šetrných čistících roztoků, proč ji nevyužít? Nošení čoček pak bude zase o něco příjemnější.  Největší výběr čoček a roztoků na jednom místě nabízí prověřený e-shop VašeČočky.cz.

O VašeČočky.cz

VašeČočky.cz jsou největší český e-shop s kontaktními čočkami. Vybírat zde můžete z nejširší nabídky kontaktních čoček ve střední Evropě. V sortimentu najdete všechny druhy dioptrických i barevných čoček od oblíbených značek jako Acuvue, SoftLens, PureVision a desítek dalších. Na jednom místě mohou nositelé kontaktních čoček nakoupit také veškeré příslušenství od roztoků, očních kapek až po kosmetiku pečující o oči.

E-shop s ročním obratem 600 mil. Kč působí v 15 evropských zemích.

www.vasecocky.cz

Čeští pacienti narážejí při přístupu k moderním lékům na překážky

Praha, 2. 3. 2018 (ONKO UNIE) – Nové moderní léky mají pro pacienty významný medicínský přínos a často představují průlomové řešení léčebných potřeb pacientů, které dosavadní metody nedokázaly řešit vůbec nebo dostatečně efektivně. Pacient by měl být léčen terapií, která je pro něj individuálně vybrána jeho ošetřujícím lékařem jako ta nejlepší možná. Mnoho léků, a to i těch nejmodernějších a nejúčinnějších, však není hrazeno zdravotními pojišťovnami a někteří čeští pacienti tak čelí různým překážkám v přístupu k nim.

ONKO Unie se snaží překážky definovat a upozorňovat na ně. S prosbou o odborný názor a rozklíčování bariér oslovila odborníky z oblasti medicínského práva, farmakoekonomiky a klinické onkologie. Společně s ostatními organizacemi z nezávislé pacientské platformy Hlas pacientek, pomáhající ženám s metastatickou rakovinou prsu, připravila ONKO Unie, o.p.s. brožuru s přehledem možných bariér a obecným návodem pro české pacienty, jak překážkám čelit tady a teď. Brožuru „Jak překonat bariéry v dostupnosti léčby“ je možné stáhnout na stránkách www.nejsemnaodpis.cz.

BARIÉRY OČIMA ODBORNÍKŮ

Podle oslovených odborníků existuje řada bariér v přístupu pacientů k moderní léčbě. Jejich řešení a odstranění považují za zásadní.

Doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc., klinická onkoložka Onkologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze upozorňuje především na důležitost informovanosti pacientů: „V různých úrovních cesty moderní léčby k nemocnému existuje řada bariér. Většina z nich potřebuje systémové řešení, které by zajistilo transparentní a rovný přístup k inovativní terapii napříč různými diagnózami. První podmínkou řešení je ale informovanost pacientů, jejich blízkých i široké veřejnosti. Většina nemocných dnes totiž vůbec neví, jakou léčbu potřebují, kolik stojí a zda na ni mají ze svého pojištění vůbec nárok.“

MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D., farmakoekonom, ředitel Institutu pro zdravotní ekonomiku iHETA identifikuje základní překážky ve vstupu nových léků do úhrady následovně: „V současnosti vidím čtyři základní bariéry vstupu nových léků řazené podle významnosti. První je restriktivní přístup zdravotních pojišťoven, zejména VZP, k zařazování nových léků do systému. Zdravotní pojišťovny připouštějí jen minimální a nerealistické navýšení nákladů pro nové léky. Druhou bariérou je neochota zdravotních pojišťoven vytvořit pro nové a již úhradově schválené léky dodatečný rozpočet v nemocnicích. Třetí bariérou je nízká kapacita SÚKLu vyřizovat nové žádosti, což neúměrně prodlužuje schvalovací proces. A čtvrtou bariérou je nevhodné nastavení pravidel pro některé skupiny léků, zejména pro léčbu vzácných onemocnění, kam dnes patří i desítky onkologických diagnóz.“

Podle MUDr. Mgr. Jolany Těšinové, Ph.D., přednostky Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva, 1. lékařské fakulty, Univerzity Karlovy, by k překonání bariér přispělo nastavení zákonných pravidel garantujících rovný přístup ke zdravotní péči: „Zákon o veřejném zdravotním pojištění počítá s výjimkami, kdy u konkrétního pacienta není dodržení indikačních omezení medicínsky přijatelné, nebo jediný medicínsky účinný léčivý přípravek není vůbec zařazen mezi hrazenou péči. V těchto výjimečných případech – je-li poskytnutí zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce –, je povinností zdravotní pojišťovny uhradit i zdravotní služby, které za běžných okolností nehradí. Pokud je tedy ošetřujícím lékařem nemocnému doporučena taková léčba, která ale nesplňuje podmínky úhrady, neznamená to nutně, že by ji pacient musel vždy hradit přímo. Může se obrátit na svou zdravotní pojišťovnu a požadovat přiznání mimořádné – výjimečné – úhrady. Pokud je tato léčba skutečně jedinou možností, měla by být pacientovi poskytnuta a také ze systému veřejného zdravotního pojištění uhrazena. Je otázkou, co se rozumí pojmem „jediná možnost léčby“. Aktuální případy ukazují, že přístup lékaře není vždy totožný s přístupem zdravotní pojišťovny. Řešení by nemělo být ponecháno na soudních sporech pacientů se zdravotními pojišťovnami, ale mělo by vyplývat z jednoznačných a předvídatelných zákonných pravidel garantujících rovný přístup ke zdravotní péči.“

BARIÉRY Z POHLEDU PACIENTŮ

Pro-pacientská platforma Hlas pacientek vnímá překážky, které musí pacienti překonávat při snaze získat moderní léčbu, se znepokojením. Jedním z příkladů diagnóz s komplikovaným přístupem k moderní léčbě je právě metastatická rakovina prsu, na kterou Hlas pacientek soustřeďuje svou pozornost. Rakovina prsu je druhým nejčastějším onkologickým onemocněním u žen. V roce 2017 se v České republice s rakovinou prsu léčilo 91 000 žen. Každoročně jí onemocní 7 100 žen. Ze statistik vyplývá, že až 30 % pacientek, kterým byla diagnostikována rakovina prsu v raném stadiu a byly úspěšně léčeny, se nemoc vrátí, zpravidla už ve čtvrtém – metastatickém – stadiu. V roce 2017 se v ČR s rakovinou prsu v metastatickém stadiu léčilo 3 370 žen. V této fázi se nádor z prsu šíří do dalších orgánů těla, nejčastěji jsou metastázami zasaženy plíce, játra, kosti a mozek. I v této nevyléčitelné fázi je však, především díky nové cílené léčbě, metastatický karcinom prsu dobře léčitelný a umožňuje nemocným vést plnohodnotný kvalitní život.

Čeští pacienti se však obecně dlouhodobě potýkají s pomalým vstupem léků na trh. Průměrná doba pro stanovení úhrady léku, a tedy doba do vstupu nového léku na český trh, je 503 dní (18 měsíců), což je třikrát více než zákonná lhůta šesti měsíců1. Mnoho léků do systému úhrad ani nikdy nevstoupí nebo z něj po nějaké době vypadnou. Pacienti mohou rovněž individuálně narazit i na další bariéry, jakými jsou například indikační omezení úhrady, preskripční omezení, systém financování zdravotnických zařízení nebo nedostatek informací o možnostech léčby.

Jak řešit bariéry v dostupnosti léčby

Pokud pro pacienta medicínsky nejlepší léčba není hrazena zdravotní pojišťovnou, musí si ji zaplatit z vlastních prostředků. Může rovněž požádat svou zdravotní pojišťovnu o mimořádnou úhradu léčby dle § 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Bohužel však dnes mohou zdravotní pojišťovny výjimečně uhradit pouze léčbu, která představuje jedinou možnost léčby pro pacienta. Takové nastavení výjimečné úhrady je však opět bariérou, protože pacientovi tak není hrazena pro něho nejúčinnější a nejlepší léčba, pokud existuje jakkoli méně účinná varianta jiná, levnější. V případě, že pojišťovna tuto žádost zamítne, má pacient právo se proti takovému rozhodnutí odvolat. Petra Adámková, ředitelka ONKO Unie, současnou situaci komentuje: „Možnost získat výjimečnou úhradu léčby na základě § 16 je pro pacienty velmi důležitá, ale mělo by jít o úhradu té nejlepší léčby pro pacienta. Která to je, to samozřejmě určí odborný lékař. Je navíc podivující, že neexistuje možnost odvolání proti rozhodnutí zdravotní pojišťovny k nezávislému orgánu druhé instance. Chápeme, že náklady na léčbu moderními léky je nutno posuzovat z hlediska udržitelnosti zdravotnického systému. Na druhou stranu nechceme, aby se na pacienty nahlíželo jen z hlediska čísel. Pokud jsou k dispozici léčebné možnosti, které jsou prokazatelně účinné, pak by tato léčba měla být pro české pacienty dostupná. Abychom pacientům pomohli se v situaci orientovat, vydali jsme s platformou Hlas pacientek brožuru, která se snaží bariéry popsat a poskytnout pacientům i obecná doporučení, jak je překonávat. S prosbou o radu vztahující se ke konkrétnímu případu se mohou pacienti kdykoli obrátit na kteroukoli organizaci platformy Hlas pacientek.“

ONKO Unie, o.p.s.

ONKO Unie, o.p.s., se od roku 2011 zaměřuje na pomoc pacientkám s onkogynekologickými onemocněními. Je platformou pro setkávání lékařů podílejících se na léčbě onkologických onemocnění, pacientů se zhoubnými nádory i dárců, jejichž společným cílem je podporovat zlepšení kvality života onkologicky nemocných v České republice. V roce 2016 zahájila ONKO Unie, o.p.s. osvětovou kampaň „NEJSEM na odpis“ zaměřenou na podporu a zlepšení kvality života žen s metastatickou rakovinou prsu. www.nejsemnaodpis.cz, www.onko-unie.cz

Hlas pacientek

Nezávislá platforma Hlas pacientek vznikla v květnu 2017 pod koordinací Ústavu lékového průvodce, z.ú. a jejími zakládajícími organizacemi jsou: Aliance žen s rakovinou prsu, o.p.s., Amelie, z.s., Dialog Jessenius, o.p.s. a Onko Unie, o.p.s. Cílem platformy je podporovat pacientky s metastatickou rakovinou prsu ve třech základních oblastech – léčebné, psychologické a sociální.

Odborný časopis Zdravotnictví a medicína oznámil výsledky 18. ročníku soutěže Sestra…

Praha 2. března 2018 (Mladá fronta) – Slavnostní předání ocenění 18. ročníku soutěže Sestra roku, kterou každoročně organizuje vydavatelství Mladá fronta, divize Medical Services, se konalo 1. března 2018. Novinkou vyhlášení výsledků soutěže Sestra roku bylo, že se poprvé uskutečnilo v Divadle Hybernia v Praze. Galavečer moderoval Libor Bouček, v programu vystoupil Marek Ztracený.

Soutěž Sestra roku je tradiční událostí, která je koncipována jako poděkování sestrám a dalším nelékařským zdravotnickým pracovníkům za jejich mimořádnou a zodpovědnou práci. Záštitu nad touto prestižní soutěží již tradičně převzaly Dagmar Havlová za Nadaci Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, Ministerstvo zdravotnictví ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a primátorka hl. města Prahy. Odborným garantem soutěže je Česká asociace sester.

Ocenění Sestra roku bylo uděleno ve dvou kategoriích:

• Sestra v přímé ošetřovatelské péči

V této kategorii soutěží sestry vykonávající ošetřovatelskou praxi ve všech typech zdravotnických zařízení nemocniční a ambulantní sféry a ve všech formách domácí a sociální péče.

Vítězkou soutěže Sestra roku 2017 v kategorii Sestra v přímé ošetřovatelské péči se stala LUDMILA PROKOPOVÁ, vrchní sestra oddělení anesteziologie a intenzivní medicíny, Oblastní nemocnice Příbram, a. s.

Medailonek vítězky kategorie zde: https://sestraroku.zdravi.euro.cz/profile/ludmila-prokopova/

Druhé místo získala MGR. KATEŘINA DRLÍKOVÁ, stomická sestra Chirurgické kliniky 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol Praha. Třetí místo získala LENKA HOLUBOVÁ, staniční sestra oddělení následné lůžkové péče Vítkovické nemocnice, a. s., Ostrava-Vítkovice.

• Sestra v managementu a vzdělávání

V této kategorii soutěží sestry, jejichž přínos k rozvoji ošetřovatelské péče v ČR spočívá především v intenzivní vzdělávací, manažerské či vědecko-výzkumné činnosti.

Vítězkou soutěže Sestra roku 2017 v kategorii Sestra v managementu a vzdělávání se stala HANA RITTSTEINOVÁ, emeritní vrchní sestra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Medailonek vítěze kategorie zde: https://sestraroku.zdravi.euro.cz/profile/hana-rittsteinova/

Druhé místo získala MGR. PAVLA OPÁLKOVÁ, vrchní sestra oddělení neonatologie, Fakultní nemocnice Brno. Třetí místo získala MARTA RYSKOVÁ, Vedoucí sestra domácí zdravotní péče Městského centra komplexní péče v Benátkách nad Jizerou.

Redakce časopisu Zdravotnictví a medicína udělila mimořádnou cenu:

• Čestné ocenění za celoživotní dílo v ošetřovatelství

Redakce časopisu Zdravotnictví a medicína udělila mimořádnou cenu Čestné ocenění za celoživotní dílo v ošetřovatelství. Držitele této ceny vybírá redakce ze všech došlých přihlášek s cílem ocenit celoživotní práci nominované, jež představuje významný kvalitativní přínos pro rozvoj oboru ošetřovatelství.

Čestné ocenění za celoživotní dílo v ošetřovatelství bylo uděleno MGR. MARII JANOUŠKOVÉ, emeritní hlavní sestra, Nemocnice Strakonice, a. s.

Medailonek vítězky kategorie zde: https://sestraroku.zdravi.euro.cz/profile/marie-janouskova/

Ocenění, pro které hlasovala široká veřejnost:

• Sestra mého srdce

Vítězku této kategorie bylo možné vybírat ze sedmi finalistek všech vyhlašovaných kategorií, které vybrala první odborná porota, a jedné držitelky Čestného ocenění za celoživotní dílo v ošetřovatelství, a to prostřednictvím webových stránek https://sestraroku.zdravi.euro.cz/finalistky-2017/

Nejvíce hlasů v online anketě Sestra mého srdce získala LENKA HOLUBOVÁ, staniční sestra oddělení následné lůžkové péče Vítkovické nemocnice, a. s., Ostrava-Vítkovice.

Medailonek vítězky kategorie zde: https://sestraroku.zdravi.euro.cz/profile/lenka-holubova/

O vítězích v jednotlivých kategoriích rozhodovala v rámci galavečera druhá odborná porota, ve které post předsedkyně přijala Bc. Anna Skalická, viceprezidentka České asociace sester.

Již podruhé v historii soutěže proběhlo vyhlášení vítěze kategorie Nejlepší zdravotnická škola roku. Podporou středoškolského zdravotnického vzdělávání chce vydavatelství Mladá fronta připomenout jeho celospolečenský význam a motivovat budoucí nelékařské zdravotníky, aby se pro studium na zdravotnických školách rozhodli. Vítězem nové kategorie se stala Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední škola zdravotnická Ústí nad Labem, Palachova 35, p.o.

Více informací k soutěži Sestra roku najdete zde: https://sestraroku.zdravi.euro.cz/

Více o vydavatelství Mladá fronta

Vydavatelství Mladá fronta je moderní vydavatelství s třiasedmdesátiletou tradicí. Vlajkovou lodí vydavatelství je týdeník Euro a portál Euro.cz. V divizi Euro HUB se pravidelně realizují odborné i společenské akce a projekty. Divize Online provozuje také ekonomický web Finance.cz a dalších 20 specializovaných online titulů. Divize Medical Services nabízí kvalitní komplexní servis ve zdravotnictví. Divize Knihy na trh ročně uvede kolem 200 nových titulů. Portfolio vydavatelství Mladá fronta se od června 2017 významně rozšířilo o řadu titulů, především v segmentu auto-moto, a také sportovních a hobby magazínů. V divizi Dětské tituly začal vycházet nový časopis pro nejmenší děti Puntík. Vydavatelství Mladá fronta svými produkty osloví 5 052 735 lidí v České republice.

Jedno procento e-receptů je předáno elektronicky, přibývá SMS

Praha 2. března (ČTK) – Jedno procento z devíti milionů všech dosud vydaných elektronických receptů bylo předáno jako e-mail nebo SMS zpráva. Roste hlavně počet SMS, v únoru jich bylo 68.000. Novinářům to dnes řekli zástupci ministerstva zdravotnictví a Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Lékaři musí recepty na léky evidovat na centrálním úložišti od začátku roku, zatím nedostávají pokuty.

Elektronicky se eviduje asi 80 procent všech receptů, ostatní byly vydány klasickou papírovou formou. Zatímco v lednu lékaři poslali pacientům 17.000 zpráv SMS s elektronickým receptem, v únoru jich bylo čtyřikrát víc.

Lékařů a zubařů je do systému zapojeno přes 46.000, alespoň jeden elektronický recept předepsalo 30.000 z nich. „Na ověření Českou lékařskou komorou čeká jen 354 žádostí, ještě v lednu to byly tisíce. Všechny budou ověřeny v řádech dní,“ řekl ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO).

Obavy, že kvůli povinnosti vydávat elektronické recepty zavře své ordinace větší množství lékařů, se podle ministra nepotvrdily. Ke konci roku skončil podobný počet lékařů jako v roce 2016. Někteří lékaři kritizovali to, že systém reaguje pomalu a prodlužuje jim práci. Podle ministerstva je průměrná odezva centrálního úložiště v řádu jednotek sekund.

Pro pacienta se při vydávání receptu příliš nezměnilo. Stále může dostat recept vytištěný na papíře, který pak předloží v lékárně. Díky předání přes SMS nebo e-mail může lékař vystavit recept i mimo ordinaci nebo bez fyzického setkání s pacientem, například u antikoncepce nebo dalších pravidelně užívaných léků.

Ministerstvo si také nechalo zpracovat průzkum, jak se na e-recept dívá veřejnost. Agentura STEM se ve druhém únorovém týdnu ptala více než 1000 lidí. Jako velmi dobrou či spíše dobrou věc hodnotí e-recept 91 procent oslovených, dvě třetiny souhlasí s tím, aby lékař viděl seznam všech jejich leků. Mezi lidmi, kteří už mají s e-recepty zkušenost, 63 procent uvedlo, že neprodloužil čekání u lékaře. Podle 73 procent se déle nečeká ani v lékárně. Šest procent lidí ale uvedlo, že se setkalo s lékařem, který chce kvůli nové povinnosti zavřít ordinaci.

Od ledna 2019 by měl eRecept umožnit, aby každý ošetřující lékař pacienta viděl seznam všech léků, které má předepsané. Umožní to kontrolu duplicit a nežádoucích vzájemných působení léků. Podle nového náměstka ministra Filipa Vrubela, který bude mít další vývoj e-receptu na starosti, ministerstvo nadále počítá s tím, že by od ledna příštího roku, kdy už budou lékaři dostávat za nevystavování e-receptů pokuty, případné papírové recepty přepisovali do centrálního úložiště lékárníci. Ti to ale už dříve odmítli. „Budou jich jenom nízké jednotky procent,“ dodal Vrubel.

van mal

Hygienici v Praze zaznamenali letos už 23 případů spalniček

Praha 2. března (ČTK) – Hygienici v Praze zaznamenali letos už 23 případů spalniček. Čtrnáct z nich jsou děti do 17 let, podle hygieniků nebylo 14 z nich proti spalničkám očkováno. V tiskové zprávě o tom informovala Hygienická stanice Hlavního města Prahy. V roce 2016 byly v celém Česku jen jednotky nemocných, v poslední době se objevují plošné epidemie, například v Moravskoslezském kraji, kde onemocnělo kolem 130 lidí. V celé Evropě se loni počty spalniček trojnásobně zvýšili.

„V průběhu uplynulých let se v Praze spalničky vyskytovaly spíše sporadicky a většinou se jednalo za zavlečené případy,“ uvedl šéf pražských hygieniků Jarolímek. Očkování je v Česku povinné.

„Bohužel se ukázalo, že tyto děti nebyly očkovány proto, že očkování v řádném termínu rodiče odmítli,“ dodal Jarolímek. Někteří rodiče považují vakcíny za nebezpečné, snaží se je odložit do pozdějšího věku dítěte nebo se jim vyhnout. Podle odborníků ale škodlivost vakcín není prokázaná, odpůrci očkování navíc snižují kolektivní imunitu.

Hygienici vyšetřují i osoby, které přišly s nemocnými do kontaktu a další zdravotnický personál. Od začátku února tak byla vyšetřeno téměř 300 zdravotníků. Rodičům doporučují, aby si překontrovali, jestli jsou jejich děti proti spalničkám vakcínou chráněné. Praktický lékař může protilátky zjistit, vyšetření není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a stojí asi 400 korun.

Loňská epidemie spalniček v Moravskoslezském kraji začala v dubnu, nejvíc nemocných bylo na Ostravsku. Nejvíce nemocných, 61, bylo ve věkové kategorii nad třicet let a dále pak mezi dětmi do čtyř let. Onemocnění je u lidí starších 30 let podle odborníků způsobeno tím, že zhruba po 30 až 40 letech ochrana očkování klesá a lidé už často nejsou imunní.

V posledních sedmnácti letech byly kromě dvou uvedených epidemií počty případů v celém Česku většinou v řádech jednotek, výjimečně v desítkách. Nejvyšší počet byl v roce 2003 třicet nemocných. V několika letech se spalničky neobjevily vůbec.

Tato vysoce infekční nemoc se šíří kapénkami. Onemocnění začíná horečkou, kašlem, rýmou, světloplachostí a zarudnutím očních spojivek. V ústech na sliznici tváří se mohou objevit bělavé tečky se zarudlým okolím. Čtvrtý až pátý den je patrná sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny. Onemocnění může zkomplikovat zápal plic, zánět středního ucha, vedlejších dutin nosních nebo zánět mozku. Od roku 1980 nebylo v Česku zaznamenáno na tuto nemoc úmrtí.

Většímu šíření infekce v populaci brání zejména takzvaná kolektivní imunita, která vzniká přibližně při proočkovanosti 95 procent populace. Běžně se děti očkují proti spalničkách od 15. měsíce věku. Část rodičů se ale přiklání k pozdějšímu naočkování svých dětí první dávkou takzvané MMR vakcíny, která v sobě kromě vakcíny proti spalničkám obsahuje také protilátky proti příušnicím a zarděnkám.

Názory na prospěšnost očkování se liší, někteří lidé je považují za nebezpečné. Rodičům, kteří děti očkovat odmítnou, hrozí pokuta až 10.000 korun. Neočkované děti také nepřijímají školky a školy v přírodě. Situací se zabývaly i soudy, několik kauz čeká i na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

V Česku se děti pravidelně očkují proti spalničkám od přelomu 60. a 70. let minulého století. Podle cíle WHO pro Evropu měla být nemoc vymýcená v roce 2010. V tomtéž roce ale byla rozsáhlá epidemie v Bulharsku (přes 22.000 případů), o rok později ve Francii (téměř 15.000 případů). Více než tisíc nemocných bylo také v Německu, Itálii, Španělsku a Rumunsku. V roce 2016 bylo v EU hlášeno asi 4700 případů v 21 zemích.

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) informovalo, že z třiceti evropských zemí bylo hlášeno více než 14.400 případů. Předloni to bylo kolem 4600 případů. Na výrazném nárůstu se podílely především epidemie v Rumunsku, Itálii, Řecku a Německu. Od roku 2016 ECDC zaznamenalo 50 případů úmrtí na spalničky. Vážné komplikace se v souvislosti s touto nemocí nejčastěji vyskytují u dětí do pěti let.

van mal

První menstruace přichází v průměru ve 12 letech a 7 měsících.…

Vrbno pod Pradědem, 1. března 2018 (LESENSKY.cz)

Věk prvního menstruačního krvácení se v moderní době posunul na hranici 12 let a 7 měsíců. Kvůli současnému životnímu stylu přichází menses u dnešních dívek dříve než v minulosti. Začátek menstruace ovlivňuje genetika, ale i postava mladých žen. Jak se pozná příchod první menstruace či jaké hygienické potřeby by měly dívky používat, to prozradí ve svém komentáři renomovaný gynekolog MUDr. Pavel Turčan.

K první menstruaci dochází u dívek mezi desátým a patnáctým rokem. Nástup menses, intenzita krvácení či bolesti při menstruaci, to vše je ovlivňováno jak geneticky, tak i výškou, hmotností, množstvím tělesného tuku a vody. Průběh prvního krvácení tak není možné předpovědět a ovlivnit. Například dívky s nadváhou mohou mít převahu estrogenů, které se více tvoří v tukové tkáni, a v důsledku toho může být děložní sliznice vyšší. Takzvaně hyperplastická děložní sliznice může vést k silnějšímu krvácení.

V minulosti první menses přicházelo u dívek později. Moderní životní styl a způsob stravování vede k tomu, že se průměrný věk prvního krvácení snižuje. Stojí za tím právě i častější nadváha u mladých děvčat, které kvůli vyšší hladině estrogenů začnou krvácet dříve a intenzivněji. Aktuálně se průměrný věk první menstruace zastavil na hranici 12 let a 7 měsíců.

Na první menstruaci se zeptejte matky či babičky

Příchod první menstruace je možné rozeznat díky četným indiciím. Mladá žena totiž v tomto období prochází mnoha změnami. Jde například o počínající růst tělesného ochlupení, zvětšování prsou, pobolívání v podbřišku a někdy lze pozorovat i hlenovitý výtok z pochvy. Dobu prvního menses je možné určit také podle žen v rodině, protože i genetika zde hraje určitou roli. Jestliže tak například matka a babička měly nástup menstruace dříve, dá se předpokládat, že i dcera začne krvácet v podobném věku.

Dívky by měly počítat s tím, že první dva roky bývá menstruace nepravidelná a až poté se stabilizuje. Výkyvy v cyklu je tak v tomto období nemusejí znepokojovat. Bude-li však krvácení silnější s většími ztrátami krve, je možné stav upravit užíváním doplňků stravy s fytoestrogeny a mateří kašičkou, vhodný je například přípravek Sarapis mensis.

Menstruační kalíšky nejsou pro mladé dívky vhodné

Dívky by měly vyhledávat specifické hygienické potřeby. Vhodné jsou klasické menstruační vložky či menší tampony, které jsou určeny i pro panny. V dnešní době můžeme registrovat nový trend v používání menstruačních kalíšků, jež sbírají menstruační krev a je možné je použít opakovaně. Tyto kalíšky však mohou používat jen dívky a ženy, které již měly pohlavní styk.

Menstruační kalíšky jsou vnímány jako moderní a ekologické, přitom však s sebou nesou určitá rizika, která nejsou příliš známá. Pro ženské tělo je přirozené, aby menstruační krev odtékala pryč, kalíšky ji však zadržují. Pokud si žena nechá kalíšek zavedený po delší dobu a krvácení je silnější, hrozí zpětný tok krve přes vejcovod do dutiny břišní. To může vést i k zanesení částí děložní sliznice a vzniku endometriózy, jež způsobuje nejen silné bolesti, ale i neplodnost. Navíc při manipulaci s kalíškem hrozí mnohem větší riziko zanesení infekce do pohlavních orgánů než u běžných vložek. U tamponů je zase potřeba dbát na pravidelnou výměnu, opět kvůli riziku infekce. Proto může být užívání kalíšků či tamponů rizikové zvláště u mladých dívek, které ještě nemají s menstruací a hygienou potřebné zkušenosti.

Autor komentáře: Gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan, který spolupracuje se společností Vegall Pharma nabízející přírodní doplňky stravy na úpravu menstruace či lepší průběh menopauzy.

MUDr. Pavel Turčan

Gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan vystudoval obor všeobecné lékařství na lékařské fakultě Univerzity Karlovy Hradec Králové. Po studiu složil atestaci v oboru gynekologie a porodnictví prvního i druhého stupně a následně rovněž v oboru sexuologie. Dnes je zároveň členem mnoha odborných organizací, například Sexuologické společnosti, České společnosti pro menopauzu a andropauzu, České gynekologické a porodnické společnosti či Mezinárodní společnosti pro sexuální medicínu.

Paruréza: hrůza z veřejných toalet

Praha, 1.3.2018 (ACCEDO)

Je pro vás močení na veřejných toaletách zcela běžnou záležitostí? Pak se můžete považovat za šťastlivce. Spoustě lidem to činí velký problém. Trpí totiž jedním druhem sociální fobie, který se nazývá paruréza neboli syndrom stydlivého měchýře. Na první pohled se vám může zdát, že jde o něco banálního, ale není tomu tak. Přečtěte si o tom, jak moc může tahle fobie člověku znepříjemnit život.

Zkuste si představit, že máte plný močový měchýř, jste na záchodě a všemožnými způsoby se snažíte dostat ze sebe alespoň kapku, ale nejde to. Poté následuje propad do zoufalství, protože s plným měchýřem se lze sotva vrátit do vyučovací hodiny, do kanceláře či do autobusu. Takové peklo pociťuje zhruba sedm procent naší populace a většina z nich jsou muži. Jmenuje se paruréza.

Veřejné toalety jsou tabu

Jde o sociální fobii, při které má postižený strach či stud být sledován nebo kritizován ostatními během močení. Veřejné toalety představují pro jedince trpící syndromem stydlivého měchýře místo plné stresu. Nemohou se vymočit na místě, kde svoji potřebu vykonávají další lidé nebo třeba jen hrozí, že by tam mohli přijít. Už vůbec se jim to nepodaří, když vědí, že za nimi čeká řada lidí, protože pociťují psychický tlak. Představují si negativní a kritické myšlenky ostatních čekajících na volnou kabinku. Některým lidem s parurézou vadí na toaletách velký hluk či naopak absolutní ticho. Potřebují dostatečný soukromý prostor. Nikoho z paruretiků pravděpodobně nikdy neuvidíte u pisoáru. Často je pro ně nedostačující i kabinka, která má dole a nahoře volný prostor a nejde zamknout.

Někteří lidé jsou na tom tak špatně, že se dokážou opravdu vymočit jen doma, kde mají pocit bezpečí. Takto poznáte, že nejde o fyzický problém, ale o psychický. Pokud se jedinec dokáže bez problémů vyprázdnit doma, ale jinde mu to dělá potíže, je jasné, že zakopaný pes je někde uvnitř hlavy.

Paruréza může začít pouhou lékařskou prohlídkou

Ptáte se, jak je vůbec možné, že taková sociální fobie u lidí vzniká? Budete se divit, ale poměrně jednoduše. Většinou za to může nějaký negativní zážitek spojený s intimními partiemi a močením. Například preventivní lékařská prohlídka, kdy sestra kontroluje vaše genitálie a chce po vás, abyste se přitom vymočili. Cítíte se natolik ve stresu, že to nezvládnete. Tento traumatický zážitek zažívají především muži a to je možná jedním z důvodů, proč parurézou trpí hlavně oni. To samozřejmě není jediný zážitek, který sociální fobii spouští, u každého člověka mohou být jiné. Na původní negativní zkušenost se nabalují myšlenky typu: Jednou jsem se nedokázal vymočit na veřejnosti, určitě mi to nepůjde ani teď. Po spoustě vnitřních přesvědčení o vlastní neschopnosti se vymočit mimo vlastní domov se z toho stane něco běžného, což se výrazně odrazí na kvalitě života.

Paruretici se vzdávají činností, které mají rádi

Jedinec trpící parurézou se za to většinou stydí, je schopný o své sociální poruše mluvit maximálně před svými nejbližšími, a někdy ani to ne. Tím to však teprve začíná. Postižený se začne záměrně vyhýbat některým místům a činnostem. Ačkoliv měl dříve rád cestování, nyní je to z něj noční můra. Autobus, vlak nebo letadlo. V dopravních prostředcích se nachází plno lidí, navštívit v nich záchod se pro paruretiky stává nemožným. Pokud cestu člověk musí nutně absolvovat, po celou dobu cítí stres a úzkost z toho, aby se mu náhodou nenaplnil močový měchýř. Dalším strašákem jsou obchodní centra, lidé trpící touto sociální fobií nemohou nakupovat více než dvě hodiny. Vyhýbají se i společenskému dění. Raději, než aby se šli pobavit někam večer s kamarády, ze strachu zůstanou doma. Nejhorší na tom je, že si vymýšlí různé výmluvy, proč nejít, a svým přátelům se s tím raději nesvěří. Připadali by si totiž neschopně a trapně. Ženy se většinou nebojí blízkým kamarádkám se svým problémem svěřit a také mají menší strach vyhledat odborníka. Někteří muži na rozdíl od žen tuto sociální fobii berou jako své selhání.

Dalším problémem může být chození do práce či školy. Paruretici se snaží vychytat chvíli, kdy bude na záchodě nejméně lidí. Některým kolegům či spolužákům to může přijít divné, a dokonce se jich na to mohou zeptat, čemuž se postižení snaží předejít. Raději kvůli paruréze velmi omezují pitný režim, aby museli záchody navštěvovat co nejméně. Pokud člověk pije dlouhodobě málo, může se to negativně odrazit na jeho zdraví.

Léčba existuje

Pozitivní je, že s touhle chorobou bojovat lze. Člověk však musí nalézt odvahu a překonat stud. V prvé řadě by o tom měl paruretik někomu říci. A vůbec nejlepší by bylo, kdyby zašel k odborníkovi. Urolog totiž dokáže vyloučit všechny fyzické příčiny a potvrdit diagnózu. V krajních případech může pacienta naučit katetrizaci močového měchýře, tedy mechanické vyprázdnění. To však není léčba, ale jen dočasná pomoc. Z léčebných metod se nejvíce osvědčila psychoterapie, při které se psycholog snaží pomoci člověku změnit jeho postoje k močení na veřejnosti. Kognitivně behaviorální terapie se zatím projevila jako nejúčinnější. Pomáhá paruretikům zmírňovat pocity úzkosti při močení. Během léčby se lidé záměrně vystavují expozicím, které jsou čím dál obtížnější. S jejich pomocí se člověk za nějakou dobu dokáže alespoň na určitých místech vymočit. Chce to však trpělivost.

Stejně jako s ostatními sociálními fobiemi tak i s parurézou bojovat lze. Chce to jen odhodit stud, nebát se o svém problému otevřeně promluvit a mít pevnou vůli. Člověk se prvními neúspěchy nesmí nechat zlomit.

Další informace a články o zdraví, duševních chorobách a jejich léčbě najdete na Patalie.cz, včetně možnosti zdarma si stáhnout příručky např. „Kapesní průvodce psychickými poruchami“, „Jak si udržet zdravý rozum“, „Jak se zbavit traumat“, „Psychické poruchy u dětí“ nebo „Co je to psychosomatika a jak funguje?“ a další.

Úmluva RE proti obchodu s orgány platí v pěti zemích včetně…

Štrasburk 1. března (ČTK) – Úmluva Rady Evropy (RE) proti ilegálnímu obchodu s lidskými orgány dnes začala platit v prvních pěti zemích včetně České republiky, oznámilo tiskové středisko RE. Úmluva z roku 2015 je první mezinárodní dohodou proti této trestné činnosti. Podepsalo ji dalších 17 států, které generální tajemník RE vyzval k rychlé ratifikaci.

Dokument vstoupil v platnost v Česku, Norsku, Albánii, Maltě a Moldavsku. Na ratifikaci čeká mimo jiné v Rakousku, Polsku, Británii, Belgii, Itálii, Turecku a Rusku.

Úmluva je od března 2015 otevřena k podpisu všem státům světa. Generální tajemník RE Thorbjörn Jagland vyzval, aby se ke smlouvě přidaly i další země. „Špinavé obchody s lidskými orgány způsobují vážné porušování lidských práv, kterému musíme účinně bránit a bojovat s ním. Tyto trestné činy jsou často páchány organizovanými zločineckými skupinami a mají mezinárodní rozměr. Vlády by měly přijmout rychlé kroky a účinně spolupracovat s využitím právního rámce, který úmluva poskytuje,“ uvedl.

Konvence zakazuje nezákonné odebírání lidských orgánů živým i zemřelým dárcům a jejich použití k transplantaci či jiným účelům. Umožňuje chránit oběti a stíhat pachatele, stojí v tiskové zprávě RE. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že každoročně se na černém trhu provede kolem 10.000 transplantací.

Česko úmluvu podepsalo 25. března 2015 na mezinárodní konferenci RE ve španělském městě Santiago de Compostela. Spolu s ČR se prvními signatářskými státy stalo 13 evropských zemí, například Británie, Norsko, Polsko, Španělsko, Rakousko a Turecko.

Rada Evropy je mezinárodní organizace, která zajišťuje spolupráci členských států zejména v oblasti podpory demokracie a ochrany lidských i sociálních práv. Založena byla v roce 1949 a sídlí ve Štrasburku. Předsednictví Výboru ministrů, jednoho z vrcholných orgánů rady, rotuje mezi 47 členskými státy podle abecedy. Česko zastávalo předsednictví loni od května do listopadu.

kan mka