AFP: Škola bojových umění zbavuje závislosti na videohrách

Ho Či Minovo Město (Vietnam) 27. února (ČTK/AFP) – Mladá Vietnamka Tran Nguyen Nhat An trávila až 18 hodin denně přilepená k počítači, až ji její rodiče svěřili škole, která se specializuje na odvykání závislostí tak, že spojuje železnou kázeň s bojovým uměním. Píše o tom agentura AFP.

Když šestnáctiletá dívka loni v říjnu nastoupila do tohoto zařízení, musela se podrobit novým pravidlům, počínaje tím, že musela odevzdat svůj mobilní telefon. Pak si dívka, která vysedávala celé noci u videoher, musela zvyknout vstávat každý den v půl šesté ráno.

Poté se musela učit vietnamskému bojovému umění vovinam, které vyžaduje velkou fyzickou, ale i emocionální kontrolu. To jsou vlastnosti, které se u svých žáků snaží vypěstovat profesoři školy na předměstí Ho Či Minova Města, ekonomické metropole Vietnamu.

Závislost na videohrách, která je problémem světového veřejného zdraví, brzy uzná jako chorobu Světová zdravotnická organizace (WHO).

Zároveň však jsou stoupenci zařazení eSportu, čili videoher, na olympijské hry, bráni stále vážněji. Tato myšlenka ovšem protiřečí filozofii vietnamské školy pro odvykání závislosti na hrách, která vychází z tradiční tělesné aktivity.

Tran Nguyen Nhat An si po několika těžkých týdnech, kdy si odvykala videohrám, ale také alkoholu, nakonec zvykla.

„Dříve jsem smutně vysedávala ve svém pokoji. Nevykonávala jsem žádnou fyzickou činnost, s nikým jsem nemluvila. Tady mohu mluvit s mnoha lidmi,“ říká.

Institut pro rozvoj umění vovinam a sportu (IVS) má ve svém kampusu na 300 dětí a dospívajících a v pěti dalších kampusech po zemi je umístěno téměř tisíc mladých lidí ve věku od třinácti do devatenácti let. Někteří z nich měli problémy s alkoholem nebo se vzpouzeli rodičovské autoritě. Mnozí jsou závislí na videohrách.

Závislost na videohrách je jevem, který znepokojuje komunistický režim v zemi, kde je více než polovina obyvatelstva mladší třiceti let.

Miliony mladých lidí jako je Tran Nguyen Nhat An tráví čas ve svém pokoji před počítačem nebo v hernách, které jsou populární nejen ve Vietnamu, ale v celé Asii.

Tento svět se jí dnes zdá být vzdálený. Několikrát denně se na čerstvém vzduchu věnuje umění vovinam. „Cvičím a moje zdraví se zlepšuje,“ ujišťuje dívka, která se videohry nedotkla od svého vstupu na tuto školu a začala horlivě studovat.

Kampusy IVS založil v roce 2009 mistr bojových umění Pham Quang Long. Zástupce ředitele IVS v Ho Či Minově Městě Dang Le Anh říká, že heslem školy je disciplína.

„Žáci musejí překonat své osobní problémy praktikováním bojových umění. To je zbavuje jejich starých návyků a lenosti,“ vysvětluje Dang Le Anh po ranní cvičení vovinam, které má blízko ke kung-fu.

Další student Nguyen Quang Hieu ujišťuje, že provozování tohoto bojového umění změnil jeho život. „Vedu nyní spořádaný život a poslouchám rodiče. Vzdal jsem se her a stal jsem se jiným člověkem,“ říká mladík, který přirovnává IVS k armádě.

Jiní studenti zase zdůrazňují, jak jsou učitelé přísní.

Dětský psychiatr Lam Hieu Minh se ve své praxi setkává s mnoha nezletilci závislými na videohrách. Ti trpí úzkostmi, poruchami pozornosti, ale také poruchami příjmu potravy či depresemi.

„Fyzické aktivity, jako jsou bojová umění, jsou pro děti velmi vhodné. Pomáhají jim bavit se zdravým způsobem a navazovat přátelství,“ zdůrazňuje.

pel hej

Corriere della Sera: Některé potraviny nesmíme jíst syrové

Řím 27. února (ČTK/Corriere della Sera) – Že se vejce jedí tepelně zpracovaná, je všeobecně známo, ale to platí i pro mnohé další potraviny, protože obsahují toxické látky, jako například kyanid. Píše o tom italský deník Corriere della Sera.

První plodinou, kterou nikdy nesmíme jíst syrovou, jsou brambory, protože obsahují nestravitelné amidy. Kdybyste je snědli syrové, trpěli byste nadýmáním a nežádoucími trávicími účinky. Jestliže jsou brambory po delší dobu skladovány v teple a vlhku, vzniká v nich solanin, který může způsobit otravu. „Solanin je neurotoxická látka obsažená v malém množství ve všech lilkovitých rostlinách, ale především v naklíčených nebo nazelenalých bramborách, proto je zapotřebí je důkladně oloupat, důkladně uvařit a nejíst jich mnoho,“ uvádí Stefano Erzegovesi, expert na psychiatrii a výživu při Centru pro poruchy příjmu potravy nemocnice Svatého Rafaela.

Maniok je sice velmi bohatý na vitamíny a minerály, ale tato plodina typická pro Jižní Ameriku v sobě skrývá škodlivou látku v podobě kyanogenních glykosidů v listech a kořenech. Proto musí být maniok vždy dobře uvařen poté, co byl důkladně omyt a oloupán. „Lepší je snad tuto plodinu nejíst vůbec, protože to není produkt naší země,“ říká Erzegovesi.

Červené fazole jsou bohaté na vlákninu a antioxidanty a jsou považovány za zdravou plodinu. To ovšem v případě, že jsou uvařené po dobu nejméně deseti minut. Kdybychom je jedli syrové, pak by toxin fytohemaglutinin, který obsahují, mohl mít ničivé účinky na žaludek a na střeva a měli bychom příznaky podobající se otravě jídlem.

Vuřty jistě nejsou zdravou potravinou, ale když je jíme syrové, mohou být potenciálně škodlivé. Vše vyplývá z chybného přesvědčení, že již byly při výrobě tepelně zpracovány a tak mohou být konzumovány bez tepelné úpravy. Avšak není tomu tak, protože se vystavujeme nebezpečí, že dostaneme otravu listérií, bakterií, která může být zničena jedině tepelnou úpravou.

Když hovoříme o syrovém mléku, máme na mysli to, které přichází přímo od krávy, ale které je mnohem méně bezpečné než to, které je pasterizováno. Tím se zničí škodlivé bakterie, jako jsou bakterie escherichia coli a salmonela. Syrové mléko s sebou nese stopadesátkrát větší riziko vzniku chorob z potravin než další mléčné výrobky.

Zdá se být nemožné, že by výhonky mohly člověku škodit. Ale opravdu je tu to nebezpečí, pokud je pojídáme syrové. Rostou totiž ve vlhkém a teplém prostředí a to přispívá k šíření bakterií escherichia coli, salmonely a listérie. Proto je vhodné je pořádně omýt a před jídlem uvařit. „Doma si však klidně můžeme naše výhonky pěstovat a jíst je syrové,“ uvádí Stefano Erzegovesi.

Hořké mandle na rozdíl od sladkých obsahují nebezpečnou kombinaci kyseliny kyanaté a vody. Naštěstí je stačí povařit, abychom se tomuto nebezpečí vyhnuli. „Sníme-li dvě tři hořké mandle, nemusíme se nijak znepokojovat, protože smrtící dávka je více než 50 mandlí,“ vysvětluje Erzegovesi.

Jak již bylo řečeno u brambor, také syrové lilky, především mladé a sklizené před počátkem zralosti, obsahují solanin, který vyvolává žaludeční a střevní potíže. Abychom se otrávili, potřebovali bychom k tomu pytel syrových lilků, ale proč riskovat, když je stačí tepelně upravit?

Tepelně zpracovat je třeba i mouku, která může obsahovat patogenní látky, jako je escherichia coli. „Ve skutečnosti je výskyt bakterie escherichia coli v dobře skladované mouce vzácný, ale nebezpečí tkví v amidech rezistentních vůči trávení, které mohou způsobit nadmutí a žaludeční nevolnost,“ zdůrazňuje lékař.

pel hej

Zdravotní pojišťovny budou mít letos o 16 mld. víc než…

Praha 27. února (ČTK) – Díky růstu ekonomiky a zvýšení plateb za státní pojištěnce roste výběr zdravotního pojištění. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) počítá, že celkově budou letos pojišťovny hospodařit s 297 miliardami korun, což je zhruba o 16 miliard meziročně navíc. Protože se hospodářství daří, možná bude nárůst ještě vyšší, řekl dnes Vojtěch novinářům před jednáním vlády. Systém je podle něj stabilní, pokud by ekonomika nerostla, může se to podle něj ale změnit.

„Proto je třeba přijmout i opatření na straně výdajů, trochu je zefektivnit z hlediska nákupů a podobně,“ dodal Vojtěch.

Podle vládou dnes schváleného hodnocení předpokládaného vývoje systému zdravotního pojištění zdravotní pojišťovny v letech ekonomického růstu netvoří větší rezervy než dřív. Celkově jsou na nižší úrovni než před hospodářskou krizí v roce 2009. Pokud by došlo k další krizi, mohly by je vyčerpat a závazky platit po splatnosti.

S větším růstem zůstatků nepočítají pojišťovny ani v následujících letech. „I přes pokračující hospodářský růst by nedocházelo ke zvyšování rezerv. Tato míra by naopak klesala z 9,73 procenta na 9,47 procenta v roce 2020,“ uvádí dokument. Pojišťovny nashromáždily rezervy v letech před světovou hospodářskou krizí. Od roku 2009 do roku 2013 ale docházelo k jejich prudkému úbytku. Od roku 2016 míra rezerv mírně roste, dosud ale nebylo dosaženo předkrizových hodnot.

V letech 2004 až 2006 pojišťovny ukládaly asi pět procent svých celkových výdajů, v roce 2007 téměř 15 procent. Maximálních asi 18 procent činily uložené rezervy v roce 2008. O rok později podíl klesl pod 15 procent, v roce 2010 na přibližně 11 procent a v letech 2011 až 2015 byly opět jen kolem pěti procent. V roce 2016 stoupl k sedmi procentům, loni téměř k deseti.

Pro letošek pojišťovny plánují mírný pokles tohoto podílu. Problém je podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Friedricha ve státním příspěvku, z rozpočtu je placeno pojistné za děti, seniory nebo nezaměstnané. „Je koncipovaný tak, že pokud nebude mít systém dost peněz, tak stát navýší svůj příspěvek,“ vysvětlil. Správnější by podle Friedricha byl trvalý mechanismus růstu. V letošním poklesu úspor se podle něj projevil i volební rok 2017, kdy vláda navýšila platy ve zdravotnictví.

V dokumentu jsou popsané také hypotetické situace, jak by se mohly v příštích letech projevit hospodářské krize. „Zátěžový test potvrdil, že současně nastavené parametry fungování systému veřejného zdravotního pojištění jsou již ze střednědobého hlediska neudržitelné,“ uvádí. V případě mělké recese podobné letům 2012 až 2013 by pojišťovny v roce 2020 vyčerpaly rezervy a o rok později by již některé své závazky vůči poskytovatelům zdravotních služeb platily po splatnosti.

Pokud by přišla kratší, ale hluboká recese z roku 2009 by se rezervy vyčerpaly ještě dříve. „Již v roce 2020 by vznikaly závazky po lhůtě splatnosti a v roce 2021 by přesáhly 48 miliard korun,“ píše se ve zprávě.

Celkově počítá veřejné zdravotní pojištění letos s 297,2 miliardy korun, přebytek by měl být asi 1,8 miliardy Kč. Příjmy systému rostly meziročně o 5,6 procenta, výdaje o 7,3 procenta. Růst příjmů se očekává i v příštích letech, do roku 2019 o 4,3 procenta a do roku 2020 o čtyři procenta. V roce 2020 by tak celkové příjmy mohly dosáhnout 322,4 miliardy korun, což by oproti loňskému roku bylo o 14,6 procenta a 41 miliard korun navíc.

rem van mha

Lékařů odcházejících do důchodu bude brzy víc než absolventů

Praha 27. února (ČTK) – Lékařů odcházejících do důchodu by podle modelu Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) mohlo příští rok být už více než absolventů lékařských fakult v daném roce. Fakulty nemohou počty studentů navýšit, není dost peněz ani učitelů. Novinářům to dnes na tiskové konferenci řekli zástupci Asociace děkanů lékařských fakult a ministerstev školství a zdravotnictví. V loňském školním roce v Česku studovalo podle statistik ministerstva školství na lékařských fakultách přes 21.000 lidí, lékařů-absolventů bylo přibližně 1100.

„Pokud se nic nezmění, bude v roce 2025 třetina veškeré kapacity krytá lékaři ve věku nad 60 let,“ přiblížil modelovou situaci ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Už v současné době je průměrný věk lékaře 49 let, praktického lékaře pro děti a dorost 59 let. V současné době počty lékařů mírně rostou, odborníci ale čekají, že se tento trend bez zásahu brzy otočí.

Podle Duška reálně nastoupí do zdravotnictví odhadem asi 860 z 1100 absolventů z loňského roku. Pokud by lékařské fakulty navýšily počet přijímaných o 16 procent, negativní trend by se nejspíš podařilo zastavit. Optimální by bylo navýšení počtu studentů o 20 až 25 procent a udržet ho deset let. „To by vytvořilo rezervu 1500 až 2000 lékařů, kdy se očekává nárůst nemocnosti,“ dodal Dušek.

Demografický vývoj věku lékařů i celé společnosti není rovnoměrný. Největší propad lze podle něj předpokládat už v příštích třech letech, potom bude pokles postupný, ale s vlnami. Jeden demografický vrchol bude odchod do důchodu lidí, kterým je v současné době kolem 55 let. Další větší se očekává při odchodu dnešních čtyřicátníků. V roce 2020 tak bude třetina lékařů starších 60 let a 18 procent nad 65 let. O pět let později bude mezi doktory pětašedesátníků a starších už 22 procent.

Zájem o studium je velký, fakulty přijímají podle děkana Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně Martina Bareše každého desátého zájemce. Navýšení ale podle děkanů není možné bez dalších peněz a učitelů. „Fakulty dostanou na provoz jen asi dvě třetiny potřebných nákladů. Zbytek si musí samy vydělat, například anglickými studijními programy,“ vysvětlil děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Aleksi Šedo.

Děkani v současné době nechtějí spekulovat, kolik peněz by pro odpovídající navýšení kapacit potřebovali. Chtějí nejdřív analyzovat data. Podle náměstka ministra školství Pavla Dolečka ze tří miliard navíc, které dostalo školství do letošního rozpočtu, nic dostat nemohou. „Je to systémový nástroj pro všechny fakulty. Do vnitřních toků univerzit už zasahovat nemůžeme,“ dodal. Připomněl také, že ministerstvo žádalo o 4,5 miliardy navíc, dostalo jen tři. Dohoda o přidání lékařským fakultám musí být podle něj na úrovni vlády a musí jít o dlouhodobý závazek.

Pro více studentů ale chybí vedle peněz také učitelé i lékaři, kteří školí absolventy při specializačním vzdělávání. Také u nich se projevuje stárnutí populace, 60 procent všech profesorů vyučujících na lékařských fakultách je starších 60 let.

Mladé lékaře ale působení na fakultách neláká. „Většina našich kolegů má částečný úvazek, protože jim nemůžeme nabídnout celý,“ dodal Šedo. Asistent na fakultě má nástupní plat kolem 22.000 korun, později se může přiblížit ke 30.000 korun. Docent bere přibližně 45.000 korun, profesor kolem 50.000 až 60.000 korun. „Učitelé medicíny mají poloviční příjmy než jejich kolegové v praxi,“ dodal Šedo. Jejich finanční postup je navíc proti nim opožděný.

Podle statistik ministerstva školství v loňském školním roce na lékařských fakultách studovalo 21.292 posluchačů, další studovali veterinářské fakulty nebo Fakultu zdravotního lékařství Univerzity obrany. Cizinců bylo mezi nimi více než 7200, asi 3400 z nich si vzdělání platilo. Loni absolvovalo na lékařských fakultách téměř 2500 Čechů, z nichž asi 1100 byli přímo lékaři, a asi 700 cizinců.

Počty studentů a absolventů lékařských fakult ve školním roce 2016/2017:

zdroj: Statistická ročenka školství

van mal

Pět nových výzkumných týmů bude v Brně zkoumat srdce a buňky

Brno 27. února (ČTK) – O pět výzkumných týmů se rozšířilo Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Doposud ho tvořilo 25 týmů, které se zabývaly výzkumem srdce a mozku. Nové vědecké skupiny se zaměří na srdce a buňky, oznámila dnes v tiskové zprávě mluvčí nemocnice Petra Veselá.

Rozšíření o pět týmů bude stát zhruba 10 milionů ročně, řekla ČTK mluvčí centra Lenka Rudišová. Asi 60 procent pokryjí peníze z ministerstva školství, zbytek musí uhradit centrum z jiných grantů nebo příjmů z průmyslu. Provoz 25 týmů stál ročně necelých 300 milionů korun, přičemž většinu pokryly opět peníze z ministerstva a zbytek zajistilo centrum.

Výzkumu srdce se budou věnovat tři týmy. První bude zkoumat časnou diagnostiku srdečních onemocnění pomocí nejnovějších zobrazovacích technik. Druhý tým se zaměří na výzkum nových možností zobrazovacích metod v kardiologii v souvislosti se srdečním selháním a sníženým průtokem krve srdcem. Třetí tým se bude věnovat vzniku a vývoji kritických onemocnění, která pacienty ohrožují na životě.

„Vzhledem k tomu, že kardiovaskulární onemocnění představují v Evropě nejčastější příčinu úmrtí, je nezbytné, aby se výzkum ubíral právě tímto směrem,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Martin Pavlík. Podle Světové zdravotnické organizace zemře na srdeční onemocnění každoročně zhruba 17 milionů lidí, v Česku je to 51.000 lidí ročně.

Zbylé dva výzkumné týmy budou zkoumat málo známé receptory a lidské kmenové buňky. Vědci budou hledat možnosti, jak s jejich pomocí modelovat nemoci srdce na buněčné úrovni. „Tím lze odhalit mechanismy vedoucí k srdečnímu selhání,“ vysvětlil šéf centra klinického výzkumu Gorazd B. Stokin.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny bylo založeno v roce 2011. Projekt je financovaný zejména z grantů a zaměřuje se na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie a léčebné postupy. Podílí se na něm přes 300 výzkumných pracovníků a lékařů z Česka, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20 zemí Evropské unie.

sla hor hj

V Lázních Luhačovice spustili rozsáhlé rekonstrukce, hotel Palace bude komfortnější.…

Lázně Luhačovice 26. února 2018 (Paper Life)

Lázně Luhačovice, a. s., i letos pokračují v rekonstrukci svých kapacit. Od 13. února 2018 si hosté mohou vybrat k pobytu bývalý penzion Riviera, který se změnil na moderní tříhvězdičkový garni hotel s 73 lůžky, recepcí, restaurací a novým výtahem. Díky rozšíření a modernizaci, k původní budově z roku 1928, s dvoupodlažní přístavbou ze 70. let minulého století, byla doplněna další dvě patra. Informoval o tom výkonný ředitel Lázní Luhačovice Ing. Jiří Dědek, MBA.

„Celý objekt hotelu, který se nachází v blízkosti centra města u vstupu do lázeňského parku, se tak výškově srovnal a obě části působí souměrně. Investovaná částka dosáhla 43 mil. Kč s DPH. Stavbu realizovala firma 3V&H, s. r. o. podle architektonického řešení společnosti S-projekt plus, a. s., a na vybavení nábytkem se podílela společnost Dřevozpracující výrobní družstvo Jaroměřice nad Rokytnou. Práce probíhaly od poloviny listopadu 2016 do ledna 2018,“ konstatoval J. Dědek.

Rekonstrukce Palace: Komfortnější stravování i moderní vstupní hala

V Lázních Luhačovice od 5. února 2018 probíhá i rekonstrukce hotelu Palace, která by měla trvat do 11. března 2018. Přinese zvýšení kvality poskytovaných služeb.

„V restauraci jsou naplánovány úpravy povrchů, dodávka židlí a repase stolů. Součástí je i realizace rautového výdeje v restauraci pro samoplátce a rekonstrukce sociálního zařízení. Výrazné změny budou v prostoru kavárny, kde bude vybudována druhá restaurace. Počítá se zde s odstraněním boxů a jejich nahrazení novými židlemi a stoly. Proměnou projdou i prostory přilehlého baru. Rekonstrukce se dotkne také kuchyně a bude vybudována nová zásobovací cesta včetně výtahu pro dovoz jídla. Ve vstupní hale se hosté mohou těšit na nový sedací nábytek, recepční pult, vstupní automatické dveře do hotelu i koberce. Původní koberce budou také vyměněny nejen ve všech pokojích, ale i na chodbách. Celková investovaná částka dosáhne 25 mil. Kč s DPH za 5 týdnů,“ vyjmenoval J. Dědek.

Dodal, že se jedná pouze o první fázi postupné obnovy hotelu Palace, největšího hotelu v Luhačovicích a hlavního hotelu akciové společnosti Lázně Luhačovice, zaměřeného na lázeňskou léčbu.

Další investice

V závěru roku 2018 společnost počítá také s rozšířením dětské léčebny Vítkov. Pokročily také přípravy na rekonstrukci kolonády s halou Vincentka i záchranu hlavních budov v areálu Vodoléčby a Slunečních lázní, ale nejde o investice na jeden rok. Budou prováděny postupně. Společnost již v roce 2017 realizovala řadu investic v souladu s plánem. Modernizaci energetického hospodářství společnosti a přechod na výkonnější formy zásobování teplem tak oceňuje především v zimě každý den. Nový systém je ekonomicky výhodnější a šetrnější k životnímu prostření. Jednodušší je i regulace tepla v jednotlivých objektech (66 mil. Kč včetně DPH). Lázně zahájily i obnovu povrchů vybraných komunikací v Lázeňském areálu. Nejfrekventovanější úseky před Jurkovičovým domem a Lázeňskou poliklinikou získaly od loňského léta novou podobu (12,5 mil. Kč včetně DPH). Společnost pečuje také o 10 přírodních léčivých zdrojů, které má ve správě. Kromě částečné rekonstrukce Aloisky a Pramene Dr. Šťastného, na začátku podzimu prováděla práce u zdroje Vladimír, který by chtěla v roce 2018 začít využívat pro uhličité koupele a inhalace.

Lázně Luhačovice jsou dlouhodobě nejnavštěvovanějšími moravskými lázněmi. Nacházejí se v lůně krásné přírody a lákají návštěvníky nejen svými léčebnými a wellness pobyty či perfektními službami, ale i neopakovatelnou architekturou Dušana Jurkoviče a výjimečnými minerálními vodami na čele s Vincentkou. Lázně poskytují kvalitní komplexní péči o pacienty s onemocněním dýchacích cest, pohybového aparátu, trávicího ústrojí, látkové výměny (cukrovka), oběhového ústrojí a onkologická onemocnění. Luhačovice jsou ideálním místem pro relaxaci, nabízejí wellness víkendy i relaxační pobyty pro všechny věkové kategorie.

Další informace jsou na webových stránkách www.LazneLuhacovice.cz, www.HotelAlexandria.cz

E15:Holding Hartenberg couvá z následné péče, prodal FutureHealth

Praha 26. února (ČTK) – Holding Hartenberg prodal svoji společnost FutureHealth, která měla v Opočně a v dalších městech vybudovat zařízení intenzivní následné péče a rehabilitace. Deníku E15 to potvrdil jednatel Hartenberg Holdingu Jozef Janov. Vzhledem k tomu, že firma zatím nevykonávala žádnou činnost, byla částka minimální, uvedl. Hartenberg spadá pod firmu SynBiol, jejíž akcie loni v únoru vložil tehdejší vicepremiér a ministr financí a současný premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) do svých svěřenských fondů kvůli zákonu o střetu zájmů.

„Máme teď více projektů a FutureHealth byl na deset a více let a byl přitom ekonomicky nejistý. Vyhodnotili jsme to tak, že se více zaměříme na rozvoj FutureLife a na akvizice už fungujících společností,“ uvedl Janov. Svoji roli sehrálo i to, že v Praze a v Libereckém kraji firma nezískala smlouvy se zdravotními pojišťovnami, s nimiž počítala, píše E15.

FutureLife je skupina, která zahrnuje významnou síť klinik umělého oplodnění, polikliniky a další ambulance. Budovat zcela nové projekty od nuly už Hartenberg neplánuje. „Je efektivnější rozvíjet nové odbornosti v rámci FutureLifu,“ dodal Janov.

Prodaná FutureHealth má od 12. února nejen nové majitele, ale i nový název Estrella Health a nového ředitele Milana Konvičného, který již provozuje oddělení následné péče v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze.

FutureHealth měla také už od léta odsouhlasen pronájem budovy v bývalé nemocnici v Opočně. Městu by podle dohody náleželo za pronájem 890.000 korun ročně. Smlouva o pronájmu mezi firmou a městem ale podepsána nebyla, město se tak stále stará o prázdnou budovu. „Je to pro nás nákladné,“ řekla starostka Opočna Šárka Škrabalová. S klinikou stále počítá. „Doufejme, že to vznikne, to zdravotnické zařízení bylo pro Opočno zajímavé,“ dodala.

fsl rot

Pražské pohotovosti ošetřily loni 138.280 lidí, nejvíce dospělých

Praha 26. února (ČTK) – Pražské pohotovosti ošetřily loni 138.280 pacientů, což je o zhruba 2500 méně než předešlý rok. Vyplývá to z materiálu, který dostanou v úterý k projednání pražští radní. Nejčastěji na pohotovost zavítali dospělí, čtvrtina ošetřených byli Středočeši a šest procent cizinci. V Praze fungovala pohotovost loni v sedmi lékařských zařízeních a město na provoz z rozpočtu dalo 22,5 milionu korun.

Z celkového počtu ošetřených bylo 56.758 dospělých, 45.219 dětí a 36.303 pacientů vyhledalo zubní pohotovost. Stejně jako v roce 2016 bylo loni nejvíce lidí ošetřeno v prosinci, a to 14.576, a nejméně v srpnu, kdy pomoc vyhledalo 9946 pacientů. Vliv na jejich počet měla v prosinci podle dokumentu kulminace chřipkových a dalších respiračních či infekčních onemocnění.

Nejvytíženější byla pohotovost v kategorii dospělých a dětí pohotovost Nemocnice V Motole, která v obou kategoriích ošetřila přes 16.500 pacientů. Zubaři byli nejvytíženější v Městské poliklinice, kam přišlo 19.162 lidí.

Nejčastějšími pacienty byli Pražané. Mezi dospělými jich bylo víc než polovina, přesně 32.973. Čtvrtinu tvořili Středočeši a devět procent cizinci. Mezi dětmi bylo 64 procent pacientů Pražanů a 29 procent dětí bylo ze Středočeského kraje. Stejné procento Středočechů vyhledalo v Praze i zubní pohotovost. Pražanů bylo na zubním 17.706, tedy 49 procent.

Pohotovost funguje ve fakultních nemocnicích v Motole, Všeobecné fakultní nemocnici na Karlově náměstí, na Vinohradech a v Ústřední vojenská nemocnici ve Střešovicích. Dále pak je v Thomayerově nemocnici a Nemocnici Na Bulovce a v Městské poliklinice Praha.

brn gcm

Charitní domov pro bezdomovce v Plzni využije komerční ubytovnu

Plzeň 26. února (ČTK) – Mrazivé počasí posledních dnů zvýšilo v Plzni zájem bezdomovců o přečkání noci v charitním Domově sv. Františka. Ještě před začátkem mrazů lidé bez domova obsazovali všech 46 lůžek pro nocleh. Dalších více než 20 lidí přečkávalo pod střechou domova noc na takzvané teplé židli. Nyní ale zájem o noční azyl ještě vzrostl, a charita proto ode dneška poprvé využije pro desítku bezdomovců krátkodobé ubytování v komerční ubytovně, řekl dnes ČTK vedoucí domova Džemal Gërbani.

„Dokud nepřišly mrazy, přečkávalo u nás noc na teplé židli nad kapacitu domova tak 20 až 22 lidí, teď ale bylo už 33 zájemců o teplou židli, což je už na hraně našich možností,“ řekl. Charitní zařízení tak využije každoročního příspěvku města, které pravidelně od roku 2012 dává Domovu sv. Františka 50.000 korun právě na případné pokrytí nákladů za komerční ubytování přes nejsilnější mrazy. Pokud charita peníze nepoužije na ubytovnu, peníze může použít na nákup materiálu a pomůcek pro domov.

Podle Gërbaniho zkušeností se většinou zájem bezdomovců o přespání neprojeví ze dne na den. Mnozí přicházejí až tehdy, když mrazy kolem minus osmi stupňů trvají několik dní. Nyní zřejmě i s ohledem na předpověď očekávající další mrazivé dny zájem o nocleh skokově stoupl. „Máme už vytipovaných asi deset klientů, které bychom vzali na komerční ubytovnu, tu situaci jsme očekávali, takže jsme se na to předem připravili a ubytovnu jsme domlouvali už minulý týden,“ uvedl Gërbani. Loni podle něj i před několik mrazivých dní nebylo třeba komerční ubytovnu objednávat.

Ledové počasí už v Plzni zřejmé stálo život nejméně jednoho člověka, řekl mluvčí záchranné služby Martin Brejcha. Minulou středu byl ve Hřbitovní ulici nalezen mrtvý muž, který byl zřejmě obětí mrazivého počasí. „Záchranná služba vyjížděla už k několika případům, kdy většinou lidé bez domova utrpěli omrzliny na různých částech těla,“ dodal Brejcha.

Silně podchlazeného polonahého muže našli v sobotu ráno strážníci v Plzni ve Štruncových sadech. „Hlídka si ho všimla pod svahem u řeky Radbuzy v místě nad soutokem, kde ležel se staženými kalhotami a obnaženými hýžděmi. Na první pohled byl silně podchlazený, na nose měl krvácivé zranění a provedenou tracheostomii dýchacích cest,“ uvedla mluvčí městské policie Jana Pužmanová. Muže museli strážníci odnést do svého auta a do příjezdu sanitky ho zahřívat.

Lada Pešková dr

Záchranáři v Plzni mají biobox pro vysoce infekční pacienty

Plzeň 26. února (ČTK) – Biobox určený pro přepravu pacientů podezřelých z vysoce infekční nákazy získali záchranáři Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje. Od výrobce v Norsku dostali zdarma do užívání špičkové zařízení, jaké kromě nich nemá v EU žádná země na východ od Německa, řekl dnes ČTK mluvčí záchranné služby Martin Brejcha.

Katalogová cena bioboxu, který má téměř dvacetiletou životnost, je jeden milion korun. „Tento transportně izolační prostředek je špičkou ve svém oboru. Je to výrobek norské firmy a nám byl na dobu neurčitou zapůjčen k užívání,“ řekl.

Biobox si podle něj lze představit jako velký plastový inkubátor nebo schránku, kam se při převozu uloží pacient, u něhož je podezření na nějakou vysoce infekční nákazu. „Vzduch je filtrován přes speciální filtry, které brání rozšíření infekce dál a nakažení dalších osob v okolí. To celé je pevně připojeno k nosítkovému podvozku,“ uvedl Brejcha.

Biobox se po použití dá snadno dekontaminovat pro opětovné použití. Dosud měli záchranáři v kraji pro podobné případy jinak konstrukčně řešenou skládací konstrukci. „Je to z měkkého materiálu, je to skládací věc, kdežto nový biobox je pevný průhledný celolaminátový skelet,“ dodal mluvčí.

V biovaku dosud podle něj záchranáři v kraji převáželi jen jednoho pacienta, který trpěl velice agresivní formou otevřené tuberkulózy. „Tehdy pacient navzdory veškeré snaze lékařů týž den zemřel. Od té doby jsme zásah s pomocí tohoto zařízení neměli,“ dodal Brejcha.

Lada Pešková kš