Staňte se lékárníkem roku!

Praha 12. února 2018 (Mladá fronta) – Vydavatelství Mladá fronta, divize Medical Services a měsíčník Zdravotnictví a medicína vyhlásily 1. ročník soutěže Lékárník roku. Podat přihlášku je možné do 28. února 2018. Slavnostní vyhlášení vítězů proběhne 19. dubna 2018 v Divadle Hybernia v Praze. Záštitu nad soutěží převzali ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Cílem soutěže je podpořit diskusi o aktuálním stavu vzdělávání v oboru farmacie, a také o vlastnostech, schopnostech a dovednostech nutných k vykonávání profese lékárníka a farmaceutického asistenta. Široká veřejnost se může seznámit nejen samotnou odbornou profesi lékárníků, ale i nových trendů. „Stále významnější roli hraje samoléčba, a proto musí lékárník vědět, co v jejím rámci pacientovi doporučit. Lékárník totiž nejen vydává léčiva a další přípravky, ale poskytuje odborné poradentství,“ řekl pro měsíčník Zdravotnictví a medicína generální partner soutěže Daniel Horák, ředitel společnosti Česká lékárna holding a.s., vlastník řetězce lékáren Dr.Max.

Nominovat Lékárníka roku je možné v kategoriích:

1. Lékárník/lékárnice veřejné lékárny

2. Farmaceutický asistent/asistentka

3. Celoživotní přínos v oboru farmacie

4. Můj lékárník/Moje lékárnice

(online hlasování veřejnosti).

Pravidla soutěže naleznete na www.lekarnik-roku.cz

Divize Medical Services se tak stává, vedle tradiční soutěže Sestra roku, vyhlašovatelem a organizátorem další prestižní akce pro odborníky a specialisty ve zdravotnictví.

Více o vydavatelství Mladá fronta

Vydavatelství Mladá fronta je moderní vydavatelství s dvaasedmdesátiletou tradicí. Vlajkovou lodí vydavatelství je týdeník Euro a portál Euro.cz. Divize Online provozuje také ekonomický web Finance.cz a dalších 20 specializovaných online titulů. Od roku 2010 divize Medical Services nabízí kvalitní komplexní servis ve zdravotnictví. Divize Knihy na trh ročně uvede kolem 200 nových titulů. Portfolio vydavatelství Mladá fronta se od června 2017 významně rozšířilo o řadu titulů, především v segmentu auto-moto a také sportovních a hobby magazínů. V divizi Dětské tituly začal vycházet nový časopis pro nejmenší děti Puntík. Vydavatelství Mladá fronta svými produkty osloví 5 052 735 lidí v České republice.

Japonky bolí hlava a Libanonky jsou podrážděné. Jak probíhá klimakterium…

Vrbno pod Pradědem, 12. února 2018 (Vegall Pharma)

Ačkoliv je menopauza stavem, který přijde v životě každé ženy, její projevy se liší v závislosti na tom, odkud žena pochází. Klimakterium prožívají jinak Evropanky, Asiatky i Američanky. Neliší se však pouze mezi kontinenty, rozdíl najdeme také napříč Evropou. Seznamte se s tím, jak probíhá menopauza na různých místech světa a co je pro tamní ženy v souvislosti s klimakteriem společné i rozdílné.

Zatímco biologické příčiny vzniku klimakteria jsou u většiny žen totožné, odborné studie napříč kulturami ukázaly, že prožívání menopauzy se na různých místech na Zemi liší. Rozdíly definuje nejen geografie, ale též lidská rasa, náboženské vyznání, zvyklosti či světonázor jednotlivých národů. Nejvýraznější odlišnosti vykazují zejména symptomy menopauzy. Mezi nejrozšířenější projevy patří návaly horka, pocení během noci, pocit sucha v ženských pohlavních orgánech, nepravidelná či žádná menstruace, bolesti hlavy, deprese a nespavost. V jednotlivých státech se však jejich intenzita, výskyt nebo podoba odlišuje.

Návaly horka nejvíce trápí Afroameričanky

Odborníci například zjistili, že Japonky mívají během menopauzy na rozdíl od jiných národností silnější bolesti hlavy, ztuhlejší svaly a zimnice. Nigerijské ženy si zase častěji stěžují na bolesti kloubů, u Filipínek přicházejí bolesti hlavy společně s návaly horka. Libanonky jsou pak během klimakteria podrážděné a unavené, zatímco u žen z Indie se projevují typické příznaky menopauzy jen málokdy. Studie organizace Women’s Health Across the Nation zjistila, že návaly horka se nejméně vyskytují v Asii, kde jimi trpí jen 18 % Japonek a 21 % Číňanek, naopak nejvíce se dostavují u Hispánek, mezi nimiž je zaznamenává 35 % žen, a Afroameričanek, u nichž si na ně stěžuje až 46 % žen v klimakteriu. Platí také, že čím severněji žena žije, tím dříve menopauza přichází. Rozhodující je rovněž barva pleti. Světlejší typy mívají příznaky klimakteria intenzivnější.

Japonská kuchyně podporuje aktivitu hormonů

Návaly horka, ale i další projevy menopauzy závisejí rovněž na mnoha individuálních faktorech, jako je strava, fyzická aktivita či tělesná hmotnost. Ukázalo se, že v Japonsku trpí ženy návaly horka méně díky zdravým dietám a kuchyni, která je z velké části založená na sóji. „Sója je bohatým zdrojem fytoestrogenů, které zlepšují celou řadu projevů menopauzy. Japonská kuchyně obsahuje také více rostlinných proteinů, jež podporují přirozenou biologickou aktivitu ženských hormonů. Vhodná je i konzumace mořských řas. Ty v těle doplňují elektrolyty, jež se ztrácejí pocením,“ vysvětluje gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan, který z doplňků stravy s obsahem fytoestrogenů doporučuje zejména Sarapis Soja.

Jihoameričanky užívají kořen maca, Evropanky jetel

Právě stravování a složení jídelníčku má významný vliv na projevy klimakteria. Specifická strava pak bývá též součástí léčby, která intenzitu symptomů pomáhá zmírnit. Například v jižní Americe spoléhají ženy na alternativní bylinné léky, mezi nimiž vyniká především kořen maca. Ten reguluje hladinu hormonů v ženském těle, tlumí návaly horka a pocení a zvyšuje sexuální libido. Je bohatý i na vápník, železo, magnézium, zinek a vitamíny B, C a E. „Evropanky také odedávna vyhledávaly rostliny, které jim ulevovaly v příznacích klimakteria. Skvělé účinky má v našem prostředí jetel červený, jenž obsahuje blahodárné fytoestrogeny, a tím snižuje návaly horka, pocení a další nepříjemné pocity doprovázející menopauzu. Výtažky z jetele jsou dostupné v doplňcích stravy,“ přiblížil MUDr. Pavel Turčan.

Někde ji ženy vítají, jinde zatracují

Důležitou roli hraje v neposlední řadě rovněž společensko-kulturní přístup k menopauze a očekávání, která ženy po celém světě na tento stav zralého věku kladou. Většina žen z nezápadních kultur vnímá příchod menopauzy jako úlevu, protože pro ně nastává období menších omezení, zákazů a odpovědnosti. Například Indie zakazuje ženám projevovat na veřejnosti jakýkoliv náznak sexuality. Pokud je však žena v klimakteriu, není systém v tomto ohledu tak přísný. Naopak v západní společnosti se menopauza hodnotí spíše negativně, protože žena kvůli ní přichází o svou atraktivitu a stárne. I zde ji však některé ženy vítají kladně, protože jim odpadá měsíční menstruace doprovázená křečemi či strachem z nechtěného těhotenství.

O společnosti Vegall Pharma, s. r. o.

Firma VEGALL Pharma, s. r. o., vznikla v roce 2005 transformací ze společnosti Pavel Galle, Vegall. Jejími zakladateli jsou Petr a Pavel Galle, kteří podnikali v oboru zásobování lékáren již od roku 1995. V roce 1998 se jim podařilo úspěšně zahájit spolupráci s rakouským výrobcem doplňků stravy se včelími produkty. Ve spolupráci s rakouskými a českými lékaři pečlivě vybírají a vytvářejí nové přípravky, které uvádějí na trh. Ne o každém preparátu, který je v současnosti v českých lékárnách, lze říci, že by prošel tak náročnými testy kvality, vlastností a původu složek, které Vegall Pharma vyžaduje u vlastních přípravků. Jejich produkty již roky pomáhají ženám a mužům a jsou ověřenou zárukou kvality a bezpečnosti. Nabízí například přípravky Sarapis Mensis nebo Sarapis Soja, s obsahem včelích produktů a červeného jetele, které přináší pomoc pro tělesnou a psychickou pohodu žen. Pomáhají ženám nejen v období klimakteria, ale také přispívají k normálnímu průběhu menstruace.

Jak dlouho trvá rekonvalescence po labioplastice

Praha, 12.2.2018 (Mediaunit)

Labioplastika, chirurgické zmenšení nebo úprava tvaru malých stydkých pysků, je jedním z nejběžnějších zákroků v oblasti ženských pohlavních orgánů, které se na klinikách estetické gynekologie a plastické chirurgie a provádějí. Důvody pro něj mohou být nejen čistě estetické, ale také praktické. Velmi často však přílišná velikost malých labií působí pacientkám objektivní potíže např. při jízdě na kole, oblékání plavek nebo nošení některých typů spodního prádla a samozřejmě také při pohlavním styku. Ať už je důvod k zákroku jakýkoliv, jeho provedení přináší ženám úlevu od případných problémů i zlepšení psychické pohody a sebedůvěry. Jak ale plastika stydkých pysků probíhá? A jak za jak dlouho po zákroku může pacientka znovu vykonávat bez omezení všechny činnosti?

Jak zákrok probíhá?

Při labioplastice je pacientka buď v místní (lokální) nebo celkové anestezii. Vlastní zákrok trvá mezi třiceti minutami a dvěma hodinami. V jeho průběhu lékař nejprve vyměří a vyznačí budoucí řez a následně jej provede. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi citlivou oblast s vysokým počtem nervových zakončení, chirurg volí vždy co nejšetrnější řez. Existuje několik různých postupů, které jsou voleny podle výchozího stavu požadovaného výsledku. Od relativně drobných korekcí tvaru až po komplexní remodelaci. Výkon se neprovádí při menstruaci. Tu je ale možné běžnými prostředky odložit.

Rekonvalescence po zákroku

Při labioplastice, stejně jako při jakémkoliv jiném chirurgickém zákroku, dojde ke vzniku otoků, které postupně ustupují v horizontu několika týdnů. Obtíže ale působí zpravidla jen v prvních dnech. Doporučujeme operovanou oblast chladit speciálními polštářky. Chlazení zmenšuje otok a pomáhá proti bolesti. Bolest není většinou příliš intenzivní, zpravidla se vystačí s běžnými analgetiky (Ibuprofen) v prvních 2-4 dnech. Většinou jsou používány stehy, které se samy vstřebají.  Návrat k běžným činnostem a práci je možno doporučit za 2-4 dny. Ke zhojení ranek dochází do 2-3 týdnů. Je ale nutné zamezit mechanickému namáhání jizev nejméně 6 týdnů po výkonu. Zejména nedoporučujeme jízdu na kole, na koni a podobně. Jizvy získávají pevnost až po uplynutí této doby a dříve by mohlo dojít je jejich poškození. Během rekonvalescence není třeba vykonávat žádné speciální úkony, důležitá je jen pečlivá hygiena v oblasti genitálií, případně desinfekce sešitých ran. Rány po labioplastice obecně dobře hojí a rekonvalescence většinou probíhá bez komplikací.

Dnešek je Evropským dnem tísňové telefonní linky 112

Praha 11. února (ČTK) – Dnešní den, kdy datum v kalendáři vytváří číslici 112 (11.2.), je Evropským dnem tísňové telefonní linky 112. Česko zavedlo toto číslo v roce 2004, kdy země vstoupila do Evropské unie. O zavedení evropského dne této telefonní linky se pak zasloužila Česká republika v roce 2009, když předsedala Evropské unii. Dnešní den využijí ke své prezentaci například pražští hasiči, veřejnosti se představí v nákupním centru Letňany.

Občané v loňském roce v tuzemsku sáhli po linkách tísňového volání 112 a 150 každých 10,5 sekundy. Operátoři tísňové linky 112 odbavili téměř tři miliony hovorů. Z toho 2,6 milionu volání směřovalo na linku 112 a asi 390.000 na linku 150. „Ačkoliv meziročně počet volání na tísňové linky v České republice klesá a lidé na číslo 112 již nevolají kvůli přesnému času, tak správný způsob oznamování mimořádných událostí je třeba obyvatelstvo stále ještě učit. O tom všechny přesvědčil orkán Herwart, kdy došlo k přetížení tísňových linek,“ uvádí mluvčí Hasičského záchranného sboru Nicole Zaoralová.

Loňského 29. října, kdy se nad Českem přehnal orkán Herwart, odbavily obě tísňové linky přes 30.000 hovorů. Systém je přitom podle mluvčí připraven zvládnout 1300 až 1500 hovorů za hodinu, ale jen mezi 9. a 10. hodinou dopolední odbavil 5000 hovorů. Podle mluvčí se stávalo, že jednu událost nahlašovalo více lidí a nahlašovali i události, které nebyly naléhavé.

Mluvčí poukazuje na to, že tísňové linky jsou určeny k oznámení mimořádných událostí, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek obyvatel nebo životní prostředí. Podle ní však lidé volají například s dotazy na plynulost silničního provozu nebo se žádostí o kontakt na soukromé firmy.

V rámci oslav dnešního dne se také v pražském nákupním centru Letňany představí pražští hasiči. Veřejnosti odpoví na všechny otázky, které se týkají nejen tísňové linky, ale i práce hasičů. Veřejnost bude mít šanci si s operátorkami vyzkoušet volání na tísňovou linku.

nlm mha

Norovirus v okolí olympiády se sportovcům stále vyhýbá

Pchjongčchang 11. února (ČTK) – Počet případů nakažených norovirovou infekcí v okolí olympijských sportovišť v Pchjongčchangu sice stále roste, ale sportovci mezi nimi nejsou. Organizační výbor her dnes upřesnil, že pacientů, mezi nimiž jsou převážně bezpečnostní pracovníci, je momentálně evidovaných 158.

„Máme plnou důvěru v Korejské centrum pro kontrolu nemocí,“ oznámil šéf lékařského oddělení Mezinárodního olympijského výboru Richard Budgett. „Spolupracují s organizačním výborem na řešení situace. A jsem ohromen tím, jak to dělají,“ doplnil.

Do obou olympijských vesnic v horách v Pchjongčchangu ani do přímořského Kangnungu se norovirus nedostal. Nákaza se projevuje mimo jiné zvracením, průjmy a křečemi v břiše. Viry mohou být přenášeny kontaminovanou vodou nebo potravinami.

Na loňském mistrovství světa v atletice se v Londýně nakazilo norovirem více sportovců z různých zemí a problémy některé z nich vůbec nepustily na start.

maz gi

Lékař a bývalý ministr zdravotnictví Heger slaví sedmdesátiny

Praha 10. února (ČTK) – Lékař a pedagog Leoš Heger, který 11. února oslaví sedmdesátiny, byl v letech 1996 až 2009 ředitelem Fakultní nemocnice Hradec Králové. V roce 2010 se stal poslancem a poté i nejdéle sloužícím polistopadovým ministrem zdravotnictví. V ministerské funkci vydržel do roku 2013. V loňských sněmovních volbách vedl kandidátku TOP 09 v Královéhradeckém kraji, do Sněmovny se ale tento bývalý poslanec a místopředseda TOP 09 nedostal. V současnosti je zastupitelem města Hradec Králové a Královéhradeckého kraje.

Heger absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a poté 20 let pracoval jako lékař v Hradci Králové i v zahraničí a vyučoval rovněž obor rentgenologie. V 70. letech se podílel na zavádění počítačové tomografie a ultrazvukového zobrazení v oblasti kardiologie a břišní diagnostiky. Absolvoval dlouhodobé pobyty na rentgenologických pracovištích v USA, Kuvajtu a Německu. Od 90. let pracoval v manažerských pozicích ve Fakultní nemocnici a na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové. Fakultní nemocnici Hradec Králové řídil v letech 1996 až 2009.

Za jeho působení ve funkci ministra zdravotnictví se podařilo přijmout nové kodexové zákony: zákon o zdravotních službách, specifických zdravotních službách a zákon o zdravotnické záchranné službě. Od komunálních voleb v roce 2014 v Hradci Králové je zastupitelem města. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 obhájil mandát poslance, v roce 2016 byl zvolen zastupitelem Královéhradeckého kraje. Od roku 2013 do loňska byl místopředsedou TOP 09 a expertem strany pro zdravotnictví. Je ženatý, má dvě děti.

ped sat

Českým dětem podle studie chybí vitamin D, nejvíc v zimě

Praha 10. února (ČTK) – Českým dětem podle studie Státního zdravotního ústavu (SZÚ) chybí vitamin D tvoření kůží ze slunečního záření. Jen třetina dětí má dostatek celoročně, nejhorší je situace v zimě a na jaře. SZÚ zkoumal před dvěma lety krev více než 400 dětí, letos plánuje i měření u dospělých.

Vitamin D, který je rozpustný v tucích, je nezbytný pro vstřebávání vápníku či fosforu ve střevě. Potřeba je také pro správnou tvorbu kostí. Jeho nedostatek může mít za následek jejich měknutí, častější infekce nebo rozvoj civilizačních onemocnění. Mohou se i kazit zuby. Vitamin D obsahují třeba játra, máslo, vaječný žloutek, rybí tuk, mléko či obilniny.

Odborníci testovali obsah metabolitu vitaminu D v krvi pětiletých a devítiletých dětí, zohledněný byl jak vytvořený kůží, tak přijatý v potravě či potravinových doplňcích. „Výsledky ukázaly, že během celého roku byla dostatečně zásobena pouze třetina dětí,“ uvedla Lenka Hanzlíková ze SZÚ.

Zásadní byl zejména nedostatek v zimě a na jaře, kdy měla polovina dětí nedostatečné a více než třetina pod optimální hranicí. Nejvyšší hodnoty naopak naměřili na podzim, kdy se projevilo vyšší vystavení slunečnímu záření v letních měsících.

Podle předchozích studií trpí nedostatkem vitaminu D téměř polovina lidí. Odborníci doporučují přijít ho spíš z potravy, případně potravinových doplňků než nadměrným sluněním. Hrozí spálení a riziko vzniku kožních nádorů se zvyšuje. Dostatečnou ochranou nemusí být ani požívání opalovacích krémů s ochrannými UV faktory. Ve slunečných dnech v Česku je vystavení slunečnímu záření podobné jako u moře v Chorvatsku či Itálii, lidé se ale stejně nechrání.

van jw

Lékař a bývalý ministr zdravotnictví Heger slaví sedmdesátiny

Praha 10. února (ČTK) – Lékař a pedagog Leoš Heger, který 11. února oslaví sedmdesátiny, byl v letech 1996 až 2009 ředitelem Fakultní nemocnice Hradec Králové. V roce 2010 se stal poslancem a poté i nejdéle sloužícím polistopadovým ministrem zdravotnictví. V ministerské funkci vydržel do roku 2013. V loňských sněmovních volbách vedl kandidátku TOP 09 v Královéhradeckém kraji, do Sněmovny se ale tento bývalý poslanec a místopředseda TOP 09 nedostal. V současnosti je zastupitelem města Hradec Králové a Královéhradeckého kraje.

Heger absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a poté 20 let pracoval jako lékař v Hradci Králové i v zahraničí a vyučoval rovněž obor rentgenologie. V 70. letech se podílel na zavádění počítačové tomografie a ultrazvukového zobrazení v oblasti kardiologie a břišní diagnostiky. Absolvoval dlouhodobé pobyty na rentgenologických pracovištích v USA, Kuvajtu a Německu. Od 90. let pracoval v manažerských pozicích ve Fakultní nemocnici a na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové. Fakultní nemocnici Hradec Králové řídil v letech 1996 až 2009.

Za jeho působení ve funkci ministra zdravotnictví se podařilo přijmout nové kodexové zákony: zákon o zdravotních službách, specifických zdravotních službách a zákon o zdravotnické záchranné službě. Od komunálních voleb v roce 2014 v Hradci Králové je zastupitelem města. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 obhájil mandát poslance, v roce 2016 byl zvolen zastupitelem Královéhradeckého kraje. Od roku 2013 do loňska byl místopředsedou TOP 09 a expertem strany pro zdravotnictví. Je ženatý, má dvě děti.

ped sat

Českým dětem podle studie chybí vitamin D, nejvíc v zimě

Praha 10. února (ČTK) – Českým dětem podle studie Státního zdravotního ústavu (SZÚ) chybí vitamin D tvoření kůží ze slunečního záření. Jen třetina dětí má dostatek celoročně, nejhorší je situace v zimě a na jaře. SZÚ zkoumal před dvěma lety krev více než 400 dětí, letos plánuje i měření u dospělých.

Vitamin D, který je rozpustný v tucích, je nezbytný pro vstřebávání vápníku či fosforu ve střevě. Potřeba je také pro správnou tvorbu kostí. Jeho nedostatek může mít za následek jejich měknutí, častější infekce nebo rozvoj civilizačních onemocnění. Mohou se i kazit zuby. Vitamin D obsahují třeba játra, máslo, vaječný žloutek, rybí tuk, mléko či obilniny.

Odborníci testovali obsah metabolitu vitaminu D v krvi pětiletých a devítiletých dětí, zohledněný byl jak vytvořený kůží, tak přijatý v potravě či potravinových doplňcích. „Výsledky ukázaly, že během celého roku byla dostatečně zásobena pouze třetina dětí,“ uvedla Lenka Hanzlíková ze SZÚ.

Zásadní byl zejména nedostatek v zimě a na jaře, kdy měla polovina dětí nedostatečné a více než třetina pod optimální hranicí. Nejvyšší hodnoty naopak naměřili na podzim, kdy se projevilo vyšší vystavení slunečnímu záření v letních měsících.

Podle předchozích studií trpí nedostatkem vitaminu D téměř polovina lidí. Odborníci doporučují přijít ho spíš z potravy, případně potravinových doplňků než nadměrným sluněním. Hrozí spálení a riziko vzniku kožních nádorů se zvyšuje. Dostatečnou ochranou nemusí být ani požívání opalovacích krémů s ochrannými UV faktory. Ve slunečných dnech v Česku je vystavení slunečnímu záření podobné jako u moře v Chorvatsku či Itálii, lidé se ale stejně nechrání.

van jw

Zlínský kraj navýší kapacitu zdravotnických škol, personál chybí

Zlín 9. února (ČTK) – Zlínský kraj navýší od září kapacitu prvních ročníků denního studia oboru zdravotnický asistent na dvou zdravotnických středních školách. Přibude 60 míst, sdělila dnes ČTK mluvčí hejtmanství Renata Janečková. V nemocnicích dlouhodobě chybí personál.

„Tak, jak se Zlínský kraj snažil v minulých letech zaujmout děti a mládež pro studium technických oborů, což rozhodně přineslo efekt, nyní si uvědomujeme nutnost napřít pozornost také k oborům zdravotnickým a ošetřovatelským. Souvisí to s celospolečenskou poptávkou po těchto profesích,“ uvedl krajský radní Petr Gazdík (STAN).

Kapacita se v příštím školním roce zvýší na zdravotnických školách, ve Zlíně a Vsetíně. V kraji jsou čtyři střední zdravotnické školy, také v Kroměříži a Uherském Hradišti. Celkem se v kraji v září otevře devět tříd oboru zdravotnický asistent.

V kraji je 67 středních škol, které nabízejí 121 oborů. Kraj zřizuje 47 škol.

jmk