Hygienici řeší v Praze první pokutu za protikuřácký zákon

Praha 30. ledna (ČTK) – Hygienici v Praze řeší první pokutu za porušení protikuřáckého zákona. Za osm měsíců jeho platnosti udělali přes 500 kontrol, většinu vyřešili domluvou, uvedla dnes na webu Hygienická stanice Hlavního města Prahy. Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek začal platit loni v květnu. Zakazuje mimo jiné kouření v restauracích.

Prvních 90 dní ministerstvo zdravotnictví garantovalo bez pokut, hygienici tak řešili prohřešky proti novému zákonu domluvou. „Po uplynutí přechodného období Hygienická stanice Hlavního města Prahy zjistila porušení zákona v pěti případech. Prozatím je ve stádiu řízení udělení jedné pokuty,“ píší hygienici na webu. Jméno podniku neuvedli.

Ve dvou případech nebyly prostory řádně označené nápisy upozorňujícími na zákaz kouření. Ve dvou případech nerespektovali hosté zákaz kouření v restauraci, v jednom hosty k dodržování zákazu nevyzval její provozovatel.

Za kouření v místech, kde je zakázáno, hrozí kuřákovi pokuta až 5000 korun. Pokutu 10.000 korun může dostat právnická osoba za neoznačení provozovny zákazem kouření. Pokutu až 50.000 korun může dostat provozovatel za nevyzvání kuřáka, aby cigaretu uhasil nebo odešel. Až 300.000 korun pak může zaplatit majitel, který nevykáže podnapilého mladšího 18 let.

Zákon kromě kouření v restauracích, zoo, nemocnicích, na letištních nebo na dětských hřištích upravuje prodej tabákových výrobků, kuřáckých pomůcek a alkoholu. Kontrolovat jeho dodržování mohou i strážníci a policisté, potravinářská či obchodní inspekce, inspektoráty práce a živnostenské úřady.

Nová legislativa má i řadu kritiků. Majitelé restaurací se obávají menší návštěvnosti v chladných měsících, když budou muset kuřáci ven. Považují ho za omezení práva na podnikání. Některé pivovary ho viní z nižších prodejů. Podepisuje se i petice za jeho zrušení, má přes 50.000 podpisů.

Naopak petice požadující zákaz kouření ve veřejných prostorách odevzdaná před deseti lety měla podle předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Evy Králíkové více než 113.000 podpisů. Odborníci se shodují, že na hodnocení zákona je ještě brzy. Předběžná data z nemocnic ukazují pokles počtu hospitalizací kvůli srdečním příhodám a astmatickým záchvatům asi o deset procent.

van jw

ČR už nemá nejvyšší výskyt nádorů tlustého střeva na…

Praha 30. ledna (ČTK) – Česko už není zemí s nejvyšším výskytem rakoviny konečníku a tlustého střeva na světě a s nejvyšší úmrtností na ně. V posledních letech ve výskytu klesla na šestou příčku a v úmrtnosti na jedenáctou. Přispěl k tomu takzvaný screening, tedy sledování s bezplatnými preventivními vyšetřeními. Novinářům to dnes řekl Ladislav Dušek z Institutu biostatistiky a analýzy lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

„Ještě před pěti lety jsme byli bezkonkurenčně na prvním místě s náskokem. Díky posílení screeningu jsme na pátém až šestém místě (ve výskytu) v Evropě a jdeme dolů. Je to velmi pozitivní zpráva,“ uvedl Dušek. V úmrtnosti je Česko v Evropě deváté, Slovensko třetí, Polsko jedenácté. Německo je na 31. příčce a Rakousko na 33.

Zlepšují se také vyhlídky pacientů s karcinomem tlustého střeva a konečníku. Na východě Evropy je pravděpodobnost pětiletého přežití 47,5 procenta, v Česku 52,5 procenta. V severní Evropě je to ale 59 procent. „Západ máme ještě co dohánět, Česká republika ale utekla východní medicíně,“ poznamenal Dušek.

Roli u přežití hraje to, v jakém stadiu se nemoc zachytí. Při včasném odhalení je šance na pět let 90 procent, naopak ve vážném stavu jen 13 procent. Léčba pokročilého nádoru vyjde asi na milion korun.

Podle odborníků v boji proti nemoci výrazně pomohl screening. Lidé mezi 50 a 54 lety mají jednou ročně test zdarma, od 55 let pak jednou za dva roky. Právě díky vyšetření a včasnému zachycení se podaří podle expertů řadu nemocných vyléčit. Loni test podstoupil jen každý třetí člověk, který na něj měl nárok.

V roce 2015 přibylo v Česku podle údajů z národního onkologického registru 7872 pacientů s rakovinou tlustého střeva a konečníku. V roce 2008 lékaři oznámili tuto diagnózu 8170 lidem, v roce 2011 pak 8114. Počet nových případů mezi lety 2011 a 2015 klesl v průměru o 0,6 procenta ročně. Průměrně o 3,1 procenta každý rok pak za toto pětileté období ubylo těch, které karcinom tlustého střeva a konečníku připravil o život. V roce 2015 jich bylo 3475, v roce 2011 pak 3600 a v roce 2008 dokonce 3859.

Lidí, kteří nemoc zvládli, mezi lety 2011 až 2015 každý rok přibylo v průměru o 4,1 procenta. Na konci roku 2015 nemoc za sebou mělo, nebo se z ní léčilo 56.287 lidí. „Přibývá lidí, kteří léčbu přežili. Je to větší město, v němž by mohla jezdit hromadná doprava,“ uvedl Dušek.

Na karcinom tlustého střeva chce letos zaměřit svou kampaň Liga proti rakovině. Tradiční sbírku na podporu výzkumu a pacientů uspořádá 16. května. Světový den proti rakovině připadá na 4. února.

Rakovina tlustého střeva a konečníku se vyskytuje ve vyšším věku. Průměrný věk pacientů je 68 let a pacientek 70 let. Podle Duška se stárnutím populace nemocných přibude.

„Riziko onemocnění stoupá s velmi nedobrým životním stylem, který většina z nás bohužel má. Je to nedostatek pohybu a vlákniny, příliš mnoho tuku a uzenin. Pomoci by mohly mléčné výrobky, ovoce, zelenina a také omezení tuků a cukrů. A hlavně – hýbat se,“ shrnula předsedkyně Ligy proti rakovině Michaela Fridrichová.

ktk rot

FN HK použila od roku 2011 již 100.000 transfuzních…

Hradec Králové, 29.1.2018 (FN HK)

Fakultní nemocnice Hradec Králové podala svým pacientům již 100.000 transfuzních přípravků bez bílých krvinek. Úplnou deleukotizací erytrocytů zavedla nemocnice v roce 2011 jako první zdravotnické zařízení v České republice. Lékaři od té doby evidují výrazný pokles takzvaných potransfuzních reakcí, mezi které patří například zvýšená teplota či poškození imunity.

„K odstraňování leukocytů z transfuzních přípravků jsme přistoupili, protože v některých případech mohou být pro příjemce transfuzních přípravků škodlivé,“ řekl primář Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Hradec Králové MUDr. Vít Řeháček. Ten působí také jako místopředseda Společnosti pro transfuzní lékařství ČLS JEP, která usiluje o zavedení deleukotizace transfuzních přípravků ve všech nemocnicích v ČR. Odstraňování bílých krvinek z transfuzních přípravků funguje již od 90. let například v Německu či Rakousku, v České republice po FN HK zavedlo tuto metodu pouze několik nemocnic.

Bílé krvinky Transfuzní oddělení FN HK odstraňuje za pomoci filtru, který obsahuje set pro každého dárce, náklady na deleukotizaci erytrocytů činí zhruba 300 korun na každý odběr. „Po zavedení deleukotizace v roce 2011 klesl na polovinu počet potransfuzních reakcí, které máme hlášené z jednotlivých oddělení,“ řekl Řeháček. Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové se objevovalo před zavedením deleukotizace zhruba 40 potransfuzních komplikací ročně, nyní se jejich počet pohybuje kolem dvou desítek.

Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Hradec Králové provede ročně zhruba 16.000 odběrů plné krve a 14.000 odběrů plazmy, ze kterých připravuje různé transfuzní přípravky. Většinu z nich využijí lékaři ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, například pro pacienty při akutních krváceních s velkou ztrátou krve či pro pacienty trpící anémií.

Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Hradec Králové přivítá nové dárce krve, protože spotřeba transfuzních přípravků v posledních letech stále stoupá. Krev mohou darovat zdraví lidé mezi 18 a 65 lety, při odběru se odebírá necelý půl litr krve.

Případní zájemci najdou více informací na https://www.fnhk.cz/transf. Transfuzní oddělení připravuje každoročně akce pro nové dárce krve, například ve spolupráci s hokejisty HC Mountfield Hradec Králové či Fakultou informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové.

Až 80 % Čechů se potýká s nepravidelností zubů. Na fixní…

Praha 29. ledna 2018 (ZP MV ČR) – Dokonalý úsměv něco stojí a cesta k němu často vede přes dlouhodobé nošení rovnátek. Dnes už jejich nositelé nebývají terčem posměchu, jako dříve, fixní rovnátka se stala naprosto běžnou – a dokonce módní – zdravotní pomůckou.₁ Není se čemu divit, s většími či menšími nepravidelnostmi zubů se totiž potýká 60 až 80 % Čechů.₂ Ačkoli rovnátka mohou svého nositele po určitou dobu omezovat, spousta lidí se pro ně rozhodne, a to dokonce i v dospělém věku. Fixní rovnátka nejsou zrovna levnou záležitostí, výhodou proto je, že někteří jejich nositelé mohou využít příspěvku své zdravotní pojišťovny.

Zdravotní pojišťovny nejčastěji přispívají na rovnátka dětským pacientům. Nejvhodnější věk pro aplikaci pevných rovnátek je totiž mezi 10. a 14. rokem dítěte, kdy ústa ještě stále rostou a samotné zuby se snadněji srovnávají.₅ Dětem do 18 let poskytuje jednou ročně příspěvek na fixní rovnátka i Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR. „ZP MV ČR vyplácí na fixní rovnátka dětem jednou ročně příspěvek až do max. výše 500 Kč. Za loňský rok jsme takto našim dětským klientům od šesti do 15 let proplatili přes 1,25 milionu korun. Uvědomujeme si, že různé zubní nedokonalosti ovlivňují kvalitu života dětí, jejich sebevědomí a rozvoj, proto je příspěvek na rovnátka jedním z našich benefitů. Mimo to ale přispíváme třeba i na nácvik dentální hygieny, která je pro zdraví a krásu zubů rovněž nezbytná,“ říká Hana Kadečková, tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR).

Ortodontická léčba je nejvyužívanější

Nejčastějším problémem nerovností chrupu jsou stěsnané zuby a předkus. Tyto vady jednak nepůsobí příliš esteticky, jednak při nich zuby mají větší tendenci ke vzniku dalších úrazů. Pomocí ortodontické léčby (tj. léčby pomocí fixních rovnátek) je pak možné je posunout do ideální pozice. Princip posunu zubů je stejný u dětí i dospělých₄, z toho důvodu je možné fixní rovnátka aplikovat osobám jakéhokoliv věku. Fixní rovnátka se pevně nalepují na zuby. Jsou mnohem účinnější než snímací rovnátka a dnes proto také nejvyužívanější.₄ Existuje mnoho typů v různých barevných variantách, takže se stávají nejen účinnou zdravotní pomůckou, ale i módním doplňkem. V některých zemích, např. v USA, se pevná rovnátka berou jako záležitost společenské prestiže.₁

Nasazením rovnátek léčba nekončí

Doba, po kterou je nutné rovnátka nosit, závisí především na typu vady chrupu, druhu použitého ortodontického aparátu či na tom, zda byly odstraněny některé zuby.₃ Malé nesrovnalosti vyléčíte do roka, větší do dvou let a u velmi náročných případů se tato doba může ještě prodloužit. V každém případě je pro úspěšnou léčbu potřeba spolupracovat se svým zubním lékařem, docházet na pravidelné kontroly a dodržovat perfektní zubní hygienu. Jen tak můžete předejít vzniku zánětu dásní a odvápnění zubní skloviny, jež se projevuje bílými skvrnami na povrchu zubu.₄

Nutné jsou zdravé zuby a dásně

Rovnátka nejsou limitována věkem, nicméně roli hraje stav vašeho parodontu, tedy dásní a kostí, a také samotných zubů. Před nasazením rovnátek musíte mít chrup perfektně ošetřený a v dásni se nesmí rozvíjet žádný zánět.₄ Ortodontická léčba je tedy pro ty pacienty, kteří se o svůj chrup starají a mají zájem vylepšit případné nepravidelnosti. Není nutná, nicméně u dětí v mladším školním věku se doporučuje, protože dokáže zabránit mnohem těžším vadám v pozdějším věku.₁

Zdroje:

1. http://www.ortodoncie-jindra.cz/odpovedi-na-caste-dotazy.php
2. https://21stoleti.cz/2007/01/19/porostou-nam-nekdy-treti-zuby/
3. http://natur-dent.webplanet.cz/files/ortodoncie.pdf
4. https://www.dental-office.cz/download/psali_o_nas_cs/1468843840_cs_zdravi_pro_kazdeho_leto2016.pdf
5. http://www.rabahdent.eu/files/oralb-ortodencie.pdf

ZP MV ČR působí na českém trhu již šestadvacátým rokem a je druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi. Má smlouvy se všemi nejvýznamnějšími zdravotnickými zařízeními kdekoliv na území ČR. V současnosti má více než 1,3 milionu klientů. Je držitelkou ocenění Zdravotní pojišťovna roku 2015 a 2016 a mezinárodního titulu Czech Superbrands 2017 a 2018.

Projekt „Kino pro každého“ odstartoval promítáním filmu Po strništi bos.…

Praha, 29. ledna 2018 (INSPO)

Ojedinělý projekt Kino pro každého podporuje a zavádí technologie pro sluchově, zrakově a tělesně postižené diváky do kin. Díky němu si mohli nejen handicapovaní diváci vychutnat v říjnu minulého roku film Jana Svěráka Po strništi bos v pražském kině Aero, kde se projekce uskutečnila, ale také v kině Bio Central v Hradci Králové a v kině Scala v Brně, kam byl přenos z pražského zahájení živě přenášen. Autoři projektu by rádi technologie, s jejichž pomocí mohou filmy v kinech sledovat jak zrakově, tak sluchově postižení, rozšířili do desítek českých kinosálů. U filmů, které jsou dotovány státními prostředky, by měly být podle autorů projektu titulky a audio popisné stopy povinné. Kino pro každého bude představeno na konferenci INSPO 2018, které proběhne v pražském Kongresovém centru 7. dubna 2018.

Kino pro každého si dává za cíl zvýšení informovanosti všech zainteresovaných stran od provozovatelů kin, producentů, státní správy a organizací pracujících s postiženými, až po samotné diváky. V rámci projektu autoři pořídili vlastní sadu technologie pro sluchově a zrakově postižené. Pro zrakově postižené jsou to speciální sluchátka, nebo externí přijímač se sluchátky. Pro neslyšící je to buď box, který se přimontuje do kino sedačky a ve kterém na LED displeji běží titulky, nebo speciální brýle, do kterých jsou titulky promítány.

„Kina, pokud se technologiemi vybaví, mohou filmy, které audio popisnou stopu a titulky mají, pro své diváky promítat. V současnosti bychom se chtěli věnovat úpravě zákona nebo systému podpory výroby a distribuce filmů do kin Státního fondu kinematografie tak, aby nutnost titulků a audio popisné stopy byla minimálně pro projekty, které jsou dotované státními prostředky, povinná. Snažíme se i sami přesvědčovat producenty, aby své filmy pro handicapované diváky těmito technologiemi vybavovali pro dobrou věc, zatím je vše ale pouze v zárodku,“ říká Petr Vítek, vedoucí projektu kinoprokazdeho.cz.

Samotný nápad, na kterém projekt stojí, přišel s rozvojem digitálních technologií pro kina, které umožňovaly sledovat filmy na plátně kin i handicapovaným divákům, a přitom to nijak nerušilo ostatní návštěvníky. „Přišlo mi úžasné, že budou moct chodit do kina všichni společně, neboť o sdíleném zážitku je vlastně celá kinematografie a bez ní by film nemohl fungovat,“ přibližuje Vítek.

Televize a DVD technologie mají, nosiče v kinosálech zatím ne

První akcí projektu bylo promítání filmu Po strništi bos v žižkovském kině Aero v říjnu 2017. Úvodní slovo bylo s tlumočením do znakového jazyka, simultánním přepisem na plátno i s audio přepisem online přenášeno do hradeckého kina Bio Central a kina Scala v Brně.

„V Centralu bylo asi 90 lidí a byli velmi potěšení a reakce byly nadšené, neboť obzvláště pro zrakově postižené to byl zážitek velmi ojedinělý. Přenos byl výjimečný tím, že se po společném úvodu tvůrců filmu promítal film pro obě skupiny, tedy jak zrakově, tak sluchově postižené najednou, bez nutnosti používat speciální technologie a na projekcích byli i obyčejní diváci. Rádi bychom v podobných projekcích pokračovali i nadále, ale producenti zatím takto vybavené filmy houfně nenatáčejí. Vysílání v televizi i filmy na DVD jsou technologiemi pro zrakově a sluchově postižené vybaveny, proto bychom byli rádi, kdyby tomu tak bylo i u filmů, které přicházejí do kin,“ doplňuje Petr Vítek, který je kromě vedoucího projektu také ředitelem hradeckého kina Bio Central.

Projekt Kino pro každého bude představen v dubnu na konferenci INSPO 2018, která se věnuje technologiím pro osoby se specifickými potřebami. „Za každou aktivitu, která pomáhá handicapovaným se lépe začleňovat do běžného života, jsme velmi vděční. Kino pro každého je projekt, který si jistě zaslouží pozornost. Rádi bychom tímto způsobem pomohli panu Vítkovi v jeho vyjednávání jak s kinosály, tak s lidmi, kteří by mohli pomoci protlačit tuto iniciativu zákonodárným procesem,“ uzavírá Jaroslav Winter, organizátor konference INSPO.

Veškeré bližší informace o projektu najdete na stránkách http://www.kinoprokazdeho.cz/.

Generálním partnerem INSPO 2018 je Nadace Vodafone, partnery jsou AutoCont CZ, ČSOB, Teiresiás, mediálními partnery ČTK Protext a portál Helpnet, záštitu poskytl Magistrát hl. m. Prahy. Informace o konferenci najdete na www.inspo.cz. 

V úterý začnou jednání pojišťoven s poskytovateli zdravotní péče

Praha 29. ledna (ČTK) – V úterý začnou jednání zdravotních pojišťoven s poskytovateli zdravotní péče o úhradách na rok 2019. Podle ministerstva zdravotnictví bude výhodnější se dohodnout nyní, než čekat na úhradovou vyhlášku. Po jednání Rady poskytovatelů zdravotní péče to dnes řekl ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO). V minulých letech byla jednání často formální a částky, které budou lékaři a nemocnice od pojišťoven za práci dostávat, stanovila až na podzim úhradová vyhláška. Systém veřejného zdravotního pojištění bude v roce 2019 hospodařit asi s 300 miliardami korun.

Do dohodovacího řízení vstupují jednotlivé segmenty zdravotní péče, zastupované často jejich oborovými sdruženími, s požadavky na navýšení úhrad péče a bodových hodnot jednotlivých zdravotních výkonů. Ty předloží zdravotním pojišťovnám. Řízení svolává ministerstvo a má jednací řád, který určuje, kdo v něm může hlasovat a jaká je váha hlasů.

Začátek jednání byl hlavním bodem dnešního jednání Rady poskytovatelů. „Nechci v rámci úhrad nikoho diskriminovat, ani protežovat,“ řekl novinářům ministr. Jeho předchůdce byl kritizován zejména ambulantními a praktickými lékaři, že peníze přidává zejména do nemocnic.

„Věřím, že dojde k více dohodám a že už se nebudou někteří poskytovatelé spoléhat na to, že se s pojišťovnami nedomluví a ministerstvo jim přidá více než těm, kteří se dohodli,“ řekl předseda rady a místopředseda České gynekologické a porodnické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Vladimír Dvořák. Podrobnosti k dohodovacímu řízení chce ministerstvo představit v úterý.

Zdravotnictví bude v roce 2019 hospodařit podle odhadů Svazu zdravotních pojišťoven, jehož členové pokrývají asi dvě pětiny českých pojištěnců, až s 300 miliardami korun. V letošním roce je to asi 289 miliard. Už teď je jasné, že více budou muset pojišťovny zaplatit zejména za zubní výplně, které dál nebudou smět být z amalgámu, a na reformovanou psychiatrickou péči, kde budou noví poskytovatelé. Svaz očekává, že ostatní segmenty by mohly dostat navíc proti letošnímu roku nejvýše čtyři procent

Peníze do systému přicházejí zejména z odvodů z výdělku zaměstnanců a podnikatelů na zdravotní pojištění. Za seniory, děti, nezaměstnané, studenty či vězně se pojistné platí ze státního rozpočtu, meziročně to bude asi o 3,5 miliardy víc. Platby za tyto takzvané státní pojištěnce tvoří necelou čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění, výdajů ale spotřebují většinu.

Rada poskytovatelů už dříve při ministerstvu fungovala, aktivní byla zejména za ministrů Leoše Hegera (TOP 09) a Tomáše Julínka (ODS). Současná má asi 20 členů, jsou v ní zástupci nemocnic, léčeben dlouhodobě nemocných, lékařů různých oborů, hospiců a domácí péče či zdravotnických laboratoří.

Scházet se má jednou za tři měsíce, podle potřeby i častěji. Rada se dnes zabývala také lékařskou pohotovostní službou a vzděláváním lékařů. Má být také připomínkovým místem pro ministerstvem předkládanou legislativu. „Osobně to považuji za mnohem funkčnější, slušnější a korupci nenahrávající, když se budeme domlouvat všichni dohromady,“ řekl předseda rady Dvořák. Výsledkem by podle něj měla být lepší spolupráce mezi všemi sférami zdravotní péče.

Ministerstvo v minulém období ustanovilo také pacientskou radu, kde jsou zástupci pacientských organizací podle různých diagnóz.

van jw

Škodlivost automobilových emisí se testovala i na lidech

Berlín 29. ledna (zpravodaj ČTK) – Škodlivost automobilových emisí se v minulosti netestovala jen na opicích, ale dokonce i na lidech. Informoval o tom deník Süddeutsche Zeitung, podle něhož testy dělala instituce založená německými automobilkami Volkswagen, BMW a Daimler. Německá vláda, které řada pozorovatelů vyčítá příliš měkký postup vůči automobilkám, dnes testy na lidech a opicích odsoudila.

Na konci minulého týdne se ukázalo, že Evropské výzkumné sdružení pro životní prostředí a zdraví v dopravním sektoru (EUGT), které v roce 2007 založila trojice německých automobilek spolu s firmou Bosch, testovalo škodlivost emisí naftových vozů na opicích. Nyní je zřejmé, že předmětem testů byli také lidé.

Ve zprávě o činnosti sdružení za roky 2012 až 2015 totiž stojí, že EUGT na doporučení své rady „podpořilo krátkodobou inhalační studii oxidu dusičitého u zdravých lidí“. Různé koncentrace oxidu dusičitého (NO2) se pak testovaly na 25 lidech, přičemž nebyla „prokázána žádná reakce na vdechnutý NO2“. Neprokázaly se údajně ani žádné zánětlivé dopady NO2 na dýchací cesty.

Německá vláda testy ostře kritizovala. Její mluvčí Steffen Seibert na tiskové konferenci v Berlíně prohlásil, že nejsou v žádném případě eticky zdůvodnitelné. Vyvstává podle něj řada otázek, kdo za testy stál. Věc se musí vyšetřit. Žádné pochopení pro podobné testy nemá podle mluvčího ani ministerstvo dopravy, ministerstvo životního prostředí je označilo za neseriózní a troufalé.

V době, kdy se testy uskutečnily, už podle Süddeutsche Zeitung Bosch nebyl členem výzkumného sdružení, trojice automobilek ale ano. Společnost Daimler výzkum na lidech tvrdě odsoudila a oznámila, že vyšetří, jak k tomu došlo. Postup EUGT podle firmy odporuje jejím hodnotám a etickým principům.

Už před několika dny se trojice společností, které v Německu čelí několika aférám a nyní i vzrůstajícímu tlaku politiků, distancovala od testů na opicích.

mtw šeb

Hygienici: Praha je na počátku chřipkové epidemie

Praha 29. ledna (ČTK) – Praha je od konce minulého týdne na začátku lokální chřipkové epidemie. Mezi dětmi do 14 let přibylo za týden nemocných skoro o polovinu, informovala dnes Hygienická stanice Hlavního města Prahy v tiskové zprávě. O epidemii se hovoří tehdy, když se počet pacientů pohybuje mezi 1600 až 1800 nemocnými na 100.000 lidí. V celém Česku bylo nemocných asi 1450 na 100.000 obyvatel, v Praze kolem 1300.

„Největší nárůst počtu nemocných v uplynulém týdnu jsme v Praze zaznamenali u dětí do 14 let. Zde došlo k vzestupu nemocných o 47,2 procenta. U pěti dětí máme navíc zaznamenán těžce probíhající průběh onemocnění chřipkou do takové míry, že tyto děti musely být hospitalizovány,“ uvedl šéf pražských hygieniků Jan Jarolímek. U dětí do pěti let se počet nemocných blíží ke 3000 na 100.000 obyvatel.

Hygienici očekávají, že v následujících týdnech bude počet nemocných stoupat. „Situace a vývoj v Praze odpovídá vývoji v dalších regionech Česka, které výrazné nárůsty počtu nemocných hlásí také,“ dodal. V některých krajích už chřipková epidemie začala. Ve Zlínském kraji je nemocnost 1898 lidí na 100.000 obyvatel, v Libereckém 1776 lidí na 100.000 obyvatel. V Praze je to kolem 1300, ale počet strmě roste, v minulém roce to bylo v této době asi o 200 víc.

Chřipka se od běžné virózy liší rychlým nástupem, bolestí kloubů a tělesnou teplotou nad 38 stupňů Celsia. Nejúčinnější prevencí je vyhnout se kontaktu s nemocnými, dále pravidelné mytí rukou vodou s mýdlem. Neumytýma rukama by se lidé neměli dotýkat obličeje.

Oslabené jedince nebo seniory může chřipka i ohrozit na životě. „Je nanejvýš vhodné omezit návštěvy lůžkových zdravotnických zařízení a objektů sociálních služeb typu domovů pro seniory,“ uvedl Jarolímek. Přes dvě desítky lidí skončilo letos kvůli chřipce v nemocnici, čtyři pacienti starší 60 let zemřeli.

Očkováno proti chřipce je každoročně asi pět až sedm procent Čechů, u seniorů, kterým ho platí stát, 20 až 30 procent. Evropská komise doporučuje, aby bylo očkováno až 75 procent seniorů a rizikové populace včetně zdravotníků a lékařů. Pro tuto sezónu už je ale na očkování pozdě, nestihnou se vytvořit protilátky. Účinnost vakcíny je asi 60 procent, protože působí jen na některé kmeny chřipky. Snižuje ale riziko závažných komplikací.

van jw

Ústecký kraj dá víc peněz na zajištění lékařské pohotovosti

Ústí nad Labem 29. ledna (ČTK) – Ústecký kraj zvýšil rozpočet na zajištění lékařské pohotovosti. Důvodem je růst nákladů na provoz ordinací a růst mezd zdravotnického personálu. Kraj měl na zajištění lékařské pohotovosti (LPS) v rozpočtu 20,6 milionu korun, zastupitelé dnes schválili zvýšení této částky o zhruba 2,5 milionu korun.

„Vzrostly náklady na provoz a náklady na mzdy zdravotníků. Doufáme, že všechny pohotovosti budou bez potíží fungovat,“ řekl ČTK po hlasování náměstek hejtmana Stanislav Rybák (KSČM).

Ústecký kraj doposud podporoval 22 ordinací lékařské pohotovostní služby na čtrnácti stanovištích. Na jednom stanovišti většinou funguje pohotovostní služba pro dospělé i pro děti a dorost.

Radní na lednovém zasedání podpořili ještě rozšíření ordinací LPS pro děti a dorost o víkendech v nemocnici v Roudnici nad Labem. Z rozpočtu by na ordinaci kraj uvolnil 610.000 korun, tento návrh ale budou zastupitelé teprve schvalovat.

Každá pohotovost v regionu dostává z rozpočtu kraje paušální částku a k tomu další příspěvek, jehož výše se liší podle hustoty osídlení.

Síť ordinací lékařské pohotovostní služby se výrazně měnila mezi lety 2003 až 2011. „Dříve, ještě za okresních úřadů, pokrývala ordinační doba lékařské pohotovosti obvykle celou noc a dále celý den o víkendech a svátcích, často byla k dispozici i návštěvní služba. Změnou legislativy a přístupu praktických lékařů nejen pro dospělé, ale i pro děti, byla ordinační doba pohotovosti již od roku 2003 omezována na stávající tři hodiny v pracovní den a devět hodin o víkendech a svátcích,“ řekla ČTK mluvčí Ústeckého kraje Lucie Dosedělová.

Kvůli problémům se zajištěním této služby se od roku 2012 ustálila síť pohotovostí na jednu ordinaci LPS pro děti a dorost na okres a jednu LPS pro dospělé ve spádové obci III. typu s výjimkou Lovosic a Podbořan. „Aby nedošlo k ohrožení sítě ordinací LPS v regionu, kraj v průběhu roku 2016 jednorázově navýšil svou podporu pohotovostním ordinacím tak, aby provozovatelé ordinací mohli vyhovět požadavkům službukonajících lékařů a sester a navýšit jim hodinové odměny za výkon služeb,“ uvedla Dosedělová.

Potíže se zajištěním lékařů v ordinacích lékařské pohotovosti trvá. „Tento problém se v řadě spádových oblastí každoročně prohlubuje. Je to dané obecnou neochotou praktických lékařů sloužit pohotovosti nebo jejich požadavky na výši hodinové odměny za výkon služeb LPS,“ řekla krajská mluvčí. Lékaři podle ní očekávají za hodinu služby 500 korun a nejsou výjimky s požadavkem na 1000 a více korun za hodinu pohotovostní služby.

fir hj

Fibrilací srdečních síní trpí v Česku podle odhadů 200.000 lidí

Praha 26. ledna (ČTK) – Fibrilací srdečních síní, při níž srdce místo pravidelného rytmu kmitá, trpí v Česku podle odhadů 200.000 lidí, zejména nad 60 let. Kvůli riziku cévní mozkové příhody musí brát léky na ředění krve, potom je ale ohrožuje krvácení. Novinářům to dnes řekl přednosta Interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno Jindřich Špinar. Fibrilace síní je nejčastější srdeční arytmií.

Přesná data o počtech nemocných z České republiky odborníci nemají. „Za posledních deset let se počet přibližně zdvojnásobil. A bude jich přibývat dál se zlepšenou diagnostikou a stárnutím populace,“ uvedl Špinar.

Fibrilace síní podle odborníků nemá žádné příznaky, proto ji pacient nepozná. Při této chorobě se u části nemocných vytvoří v srdci krevní sraženiny. Pokud se dostanou krevním řečištěm do mozku, vytvoří překážku v zásobení okysličenou krví. Pravděpodobnost cévní mozkové příhody je pak až pětkrát vyšší než u pacientů, kteří fibrilací netrpí.

Cévní mozková příhoda je třetí nejčastější příčinou smrti, každých šest vteřin na ni ve světě umírá jeden člověk. Jeden za čtyř mužů a jedna z pěti žen žijících do 85 let prodělá mozkovou mrtvici. V Česku postihne asi 40.000 lidí ročně, kolem čtvrtiny zemře. Péče o nemocné stojí asi 40 miliard korun ročně.

van jw