V Č. Budějovicích vznikne centrum napodobující prostory nemocnice

České Budějovice 4. ledna (ČTK) – Zdravotně-sociální fakulta Jihočeské univerzity postaví nové simulační centrum pro sestry, porodní asistentky a záchranáře. Dvoupodlažní budova bude věrně napodobovat prostory nemocnice. Náklady na stavbu a vybavení objektu činí 58 milionů korun. Budova vznikne jako přístavba fakulty, která stojí poblíž českobudějovického výstaviště. Novinářům to dnes řekli zástupci školy a Jihočeské univerzity.

Podle děkanky zdravotně-sociální fakulty Valérie Tóthové bude simulační centrum první svého druhu v republice, jelikož bude zaměřené na výuku nelékařských oborů. „Bude to mít zásadní význam pro přípravu na budoucí povolání. Protože studenti budou moci procvičovat v simulačním prostředí všechny situace a výkony budou dělat v souvislosti s tím daným stavem a ne odděleně jako nácvik činnosti,“ uvedla Tóthová.

Stavba objektu začne v září. Uvnitř budou místnosti jako velín, jednotka intenzivní péče, porodní sál nebo nemocniční pokoje. Náklady na projekt pokryjí z většiny granty z operačních programů EU, fakulta uhradí 3,2 milionu korun z vlastních zdrojů.

„Jde o významný projekt, který představuje virtuální nemocnici. Inspirovali jsme se v zahraničí,“ uvedla Tóthová. Zdravotně-sociální fakultu navštěvuje přibližně 2100 studentů. Zhruba dvě třetiny z nich se věnují nelékařským oborů. Tóthová uvedla, že o absolventy je velký zájem i mimo Jihočeský kraj.

„Tento projekt vyvrací mýtus, že se české zdravotnictví nachází ve středověku, což jsem nedávno zaslechl. Naopak dokazuje, že i do zdravotnictví zasáhla čtvrtá průmyslová revoluce,“ řekl vedoucí útvaru pro rozvoj Jihočeské univerzity Václav Lukeš.

rek ktp

ZČU letos zahájí přestavbu zdravotnické fakulty za 200 mil.…

Plzeň 4. ledna (ČTK) – Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) zahájí v létě rozsáhlou rekonstrukci budovy fakulty zdravotnických studií za více než 200 milionů korun. Jde o objekt bývalého generálního ředitelství plzeňské Škody v Tylově ulici poblíž centra, nyní je fakulta přechodně v domě v Husově ulici. Půjde o největší letošní investici školy s 11.500 studenty a 2100 zaměstnanci. ČTK to řekl kvestor Petr Beneš. Ministerstvo školství už pro školu vyčlenilo dotaci, která má uhradit zhruba 90 procent oprávněných nákladů. Rozhodnutí o přidělení dotace obdrží ZČU po uzavření výběrového řízení.

„Budovu už jsme chtěli rekonstruovat loni, ale bohužel žádný z uchazečů nesplnil podmínky výběrového řízení. Ve spolupráci s ministerstvem školství nyní připravujeme novou soutěž na dodavatele,“ uvedl Beneš. Měl by být znám do poloviny roku. Stavba by měla trvat 13 měsíců a od září 2019 už by měli být studenti v opraveném objektu.

Fakulta s 880 studenty využije zhruba polovinu až 60 procent prostor budovy bývalého ředitelství Škody, tedy všechna podlaží, od hlavní brány podniku ke druhému vchodu do objektu. „Pro zbylou část směrem ke kovárnám hledáme řešení, jak ji dále využít,“ uvedl Beneš.

Kompletní fakulta zdravotnických studií by se měla sestěhovat do upravené budovy o letních prázdninách v roce 2019. „Kromě centralizace fakulty do jedné budovy si tam vylepší laboratorní prostory a učebny, aby měly standard na úrovni ostatních fakult. Dále se tam přesune knihovna, která je dnes v Sedláčkově ulici,“ uvedl Beneš.

Plánované náklady na přestavbu přesahují 200 milionů korun. „Přesná částka vzejde až z výběrového řízení,“ řekl kvestor.

ZČU tak nyní bude učit na třech místech v Plzni – v hlavním kampusu Zelený trojúhelník na Borech, v centru u náměstí a v budově bývalého ředitelství Škody. Všechny objekty jsou majetkem univerzity.

Václav Prokš kš

Děti z „mrazničky“ se v Česku rodí už 25 let

Praha 3. ledna (ČTK) – V Česku stále přibývá párů, které nemohou bez pomoci lékařů přivést na svět vlastní dítě. Jedinou možností pro ně je pak asistovaná reprodukce, řada ověřených metod, při kterých se manipuluje s vajíčkem, spermiemi či embryi. Jednou z nich je i kryokonzervace – zamrazení. První dítě z „mrazničky“ přišlo na svět v roce 1984 v Austrálii. V tuzemsku se pak první dítě ze zmrazeného embrya narodilo před 25 lety, 5. ledna 1993.

Prvenství patřilo zdravé holčičce o hmotnosti 3,54 kilogramu a délce 54 centimetrů, která se narodila v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí. Matka dítěte se 11 let marně snažila otěhotnět. Po umělém oplodnění ve zkumavce byla embrya konzervována po sedm měsíců, dokud u ženy nenastalo léčebně ovlivněné příznivé stádium pro těhotenství. Jedno z rozmrazených embryí jí pak bylo implantováno. Těhotenství ženy proběhlo bez problémů.

Zásadním objevem léčby neplodnosti bylo koncem 70. let oplodnění vajíčka spermií mimo tělo ženy, tedy in vitro fertilizace (IVF), laicky řečeno oplodnění ve zkumavce, a následný přenos embrya do děložní dutiny (embryotransfer). Narození prvního dítěte ze zkumavky, kterým se v roce 1978 stala Louisa Brownová, bylo impulsem pro vznik a rozvoj asistované reprodukce; v Česku se prvním „zkumavkovým“ dítětem stal chlapec, který se narodil v roce 1982 v Brně.

Poté následoval přenos zmrazeného vajíčka a v roce 1993 vývoj metody ICSI, kdy se do vajíčka vpraví pouze jedna určená spermie. Současné metody zmrazování gamet, dárcovství oocytů, mikromanipulace či preimplantační genetická diagnostika zvyšují účinnost asistované reprodukce a úspěšnost léčby neplodnosti. Zatímco dříve se s neplodností potýkaly zejména ženy, v posledních letech se příčina problému přesouvá spíše na muže.

Důležitou a nezbytnou součástí komplexu léčby neplodnosti je kryokonzervace, což je zamrazení „přebytečných“, ale kvalitních oplozených oocytů (prvojader) a embryí. V programu IVF se většinou po hormonální stimulaci vaječníků získá větší počet vajíček. Po jejich oplození se ženě do dělohy přenášejí obvykle jedno až dvě, maximálně tři embrya, jejichž další vývoj už pak pokračuje běžným způsobem. Zbylá embrya lze zamrazit a použít i později.

Před zamrazením jsou embrya vystavena účinkům látek, které brání jejich poškození v průběhu kryokonzervace. Zamrazené zárodky se poté uchovávají při teplotě minus 196 stupňů Celsia v kontejnerech naplněných tekutým dusíkem. Při opačném postupu – rozmrazení – jsou embrya zahřívána, následně se dají do kultivačních boxů, kde se ověří jejich schopnost dalšího vývoje. Vedle embryí lze již snadno zmrazovat i spermie nebo neoplozená vajíčka.

Ne všechna embrya kryokonzervaci přežijí, přesto je však po rozmrazení 75 procent z nich vhodných k další kultivaci či transferu. Pravděpodobnost otěhotnění po přenosu embryí (kryoembryotransferu – KET) je obvykle jen o něco nižší než po přenosu čerstvých embryí. Zmrazené zárodky se uchovávají i několik let. Stanice CNN například loni informovala, že v USA se v listopadu narodilo dítě z vůbec nejdéle zmrazeného embrya, které „u ledu“ strávilo 25 let.

V Česku nastal boom asistované reprodukce po roce 1989, v prvních letech se ze „zkumavky“ rodilo ročně kolem 2000 dětí, v současnosti (k roku 2015) je to kolem 5000. Asistovanou reprodukcí se v ČR narodí čtyři procenta dětí. O páry pečují odborníci ve 42 registrovaných centrech. Pojišťovny hradí neplodným párům čtyři léčebné cykly při zavedení jednoho embrya. V poslední době stoupá také počet cizinek, které do ČR kvůli asistované reprodukci jezdí.

Markéta Veselá rmi

Věk žen s umělým oplodněním dál stoupá, průměr je nad…

Praha 3. ledna (ČTK) – Věk, ve kterém ženy podstupují umělé oplodnění, dál stoupá. Za pět let se u nejčastěji používané metody zvýšil o 16 měsíců, průměrný je nad 35 lety. S věkem ale úspěšnost umělého oplodnění klesá. V roce 2015, ze kterého pochází poslední data zveřejněná Ústavem zdravotnických informací a statistiky byl počet všech cyklů nahlášených do národního registru 38.081, což je o 6,1 procenta více než v předchozím roce.

Nejčastější metodou umělého oplodnění je takzvaná in vitro fetilizace (IVF), při níž se spermie bez dalšího vloží do roztoku k vajíčku. Má úspěšnost přibližně 20 procent. Tato metoda je hrazená z veřejného zdravotního pojištění, ženy do 39 let mají nárok na tři až čtyři pokusy. Za další spojené úkony a léky páry doplácí průměrně 17.500 korun na cyklus placený pojišťovnou.

Zatímco v roce 2007 byl průměrný věk žen podstupujících IVF 33,4 roku, v roce 2011 to bylo 34 let a v roce 2015 35,3 roku. Druhou nejčastější metodou je takzvaný kryoemryotransfer (KET), tedy použití vlastních rozmražených embryí z předchozího IVF cyklu. Zatímco v roce 2007 ho podstupovaly ženy průměrně v 33,8 letech věku, v roce 2015 to bylo v 37,2 letech.

„Vyšší průměrný věk cyklů KET oproti IVF je samozřejmým důsledkem toho, že cyklus KET přichází na pořad až po IVF cyklu. V případě neotěhotnění ženy po několika měsících, v případě porodu po jednom až několika letech,“ uvádí dokument.

S věkem ženy klesá úspěšnost pokusů o umělé oplodnění. Z 6526 cyklů IVF u žen do 34 let se narodilo 1445 dětí, z 5820 cyklů u žen mezi 35 a 39 lety věku 824 dětí a u žen nad 40 let z 2322 cyklů 84 dětí.

Od roku 2007 klesá průměrný počet embryí, které žena dostane do dělohy v jednom IVF cyklu. Podle statistiků se dává přednost dražšímu dalšímu cyklu v případě neúspěchu před rizikovějším vícečetným těhotenstvím. Zatímco v roce 2007 byl průměrný počet embryí tranferovaných ženách do 34 let 1,97, do 39 let 1,95 a nad 40 let 1,86, o osm let později to bylo 1,27 u mladších 34 let, do 39 let 1,39 a 1,5 u starších 40 let. Menší pokles u žen nad 40 let je ovlivněný i tím, že si cyklus musí páry platit kompletně a riziko vícečetného těhotenství je menší.

Cykly IVF, které proplácí zdravotní pojišťovny, podstupují zejména Češky. V roce 2015 jich bylo asi 10.000, k tomu navíc 2500 cizinek ze zemí EU a kolem 600 žen z ostatních zemí. Transfer zmražených embryí podstoupilo přibližně 6500 Češek, ze zemí EU pocházelo téměř 4200 žen a mimo EU asi 500.

Úspěšnost metod umělého oplodnění se pohybuje od 20 do 75 procent. V roce 2015 bylo umělým oplodněním u českých žen dosaženo 3357 těhotenství a narodilo se 2353 dětí. U žen do 34 let při zahájení cyklu to bylo 1445 dětí, do 39 let 824 dětí a 84 u matek starších 40 let. Celkem se v roce 2015 narodilo 110.800 dětí, z umělého oplodnění tak pocházely asi tři procenta z nich.

V Česku nyní působí zhruba čtyři desítky center reprodukční medicíny, z nichž většina je soukromých. Problém s neplodností má pětina párů. V ČR smí léčbu podstoupit žena od 18 do 49 let. Pojišťovny ji hradí třikrát či čtyřikrát podle počtu vložených embryí do 39 let. Debatuje se i o zvýšení hranice až na 43 let. Naopak Světová zdravotnická organizace (WHO), která dosud definuje nedobrovolnou neplodnost jako nemoc zvažuje její překvalifikování. To by mohlo vést až k tomu, že by umělé oplodnění nebylo hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Podle kritiků se z asistované reprodukce v Česku stal výnosný byznys. V oboru podnikal i premiér Andrej Babiš (ANO). Fond Hartenberg, jenž spravuje jeho majetek, má na trhu asi čtyřicetiprocentní podíl.

Průměrný věk žen při zahájení cyklu

zdroj: Asistovaná reprodukce v ČR v roce 2015 – ÚZIS

Rozdělení zahájených cyklů podle věku ženy v roce 2015

zdroj: Asistovaná reprodukce v ČR v roce 2015 – ÚZIS

Počty zahájení cyklů, těhotenství a porodů podle věkových skupin v roce 2015:

zdroj: Asistovaná reprodukce v ČR v roce 2015 – ÚZIS

Vanda Králová mal

Cukrovka na vzestupu: Ohrožuje celé tělo, na léčbě se…

Praha, 2.1.2018 (Guideline)

Výskyt chronických civilizačních nemocí, včetně zákeřné cukrovky, neustále stoupá. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR vzrostl celkový počet diabetiků od roku 2010 za pět let o téměř 52 tisíc, tedy zhruba 10 tisíc ročně. V roce 2015 byla cukrovka diagnostikována 858 tisícům lidí. Odborníci upozorňují na důležitost aktivní spolupráce pacientů s lékaři a dodržování vhodné životosprávy jako klíče ke zmírnění projevů nemoci, ale také k její prevenci.

Diabetes mellitus neboli cukrovka je onemocnění metabolismu podmíněné nedostatkem inzulinu, které je způsobeno zvýšenou hladinou krevního cukru (hyperglykémií). Mezi jeho nejčastější příznaky u dětí i dospělých patří abnormální žízeň a časté močení, ale také hubnutí i bez dietních omezení, únava a malátnost, nebo dokonce poruchy vědomí. Mezi dva hlavní druhy cukrovky patří diabetes mellitus prvního typu, který se většinou objevuje u dětí, a druhého typu vyskytujícího se u dospělých.

Může se objevit kdykoliv

Onemocnění může propuknout v jakémkoliv věku, bez ohledu na pohlaví. Diagnóza je jednoznačně stanovena rozborem krve, který v ní prokáže zvýšenou hladinu glukózy. Oba typy diabetu mají svou příčinu, přičemž u diabetu prvního typu je jí nedostatečná produkce inzulinu (hormonu slinivky břišní), zatímco za diabetem druhého typu stojí snížená citlivost tkání k inzulinu, který cukrem z krve, a tedy energií, zásobuje buňky a orgány v těle. Cukrovka se však může objevit i během těhotenství (tzv. gestační diabetes), po porodu ale mizí. Hladina cukru v krvi totiž během tohoto období kolísá kvůli těhotenským hormonům ovlivňujících funkci slinivky.

Diabetes postihuje oči, končetiny i srdce

Cukrovka s sebou přináší zátěž pro celé tělo, může totiž vyvolat několik různých komplikací. Jedná se především o nezánětlivé onemocnění sítnice, tzv. diabetickou retinopatii. „První variantou je, že špatně kompenzovaná cukrovka postihuje drobné cévky v oku, které se ucpávají, a tím dojde k porušení prokrvení sítnice. Druhý způsob postižení je ten, že cévy v sítnici „netěsní“, vytéká z nich tekutina a způsobuje otok sítnice. Nedostatečné prokrvení i otok sítnice pak ničí schopnost vidění. Oko se snaží napravit situaci růstem nových cév. Ty jsou ale nekvalitní, praskají a mohou způsobit odchlípení sítnice,“ vysvětluje MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky DuoVize Praha. Mezi další zdravotní obtíže spojené s cukrovkou patří také diabetická noha, která může vyústit až v amputaci končetiny, anebo poškození či dokonce selhání ledvin nebo závažné choroby srdce a cév. I jen mírný neléčený diabetes totiž může mít horší následky než jeho komplikovaná forma.

Spolupráce pacientů s lékaři

Vzniku onemocnění lze přesto do jisté míry předcházet, a to dodržováním vhodné životosprávy, tedy správným stravováním a dostatkem pohybu. „Diabetes je v dnešní době léčitelné onemocnění, které však pacienty provází celý život. Moderní postupy léčby umožňují diabetikům vést stejně kvalitní život jako zdravým lidem, v první řadě ale záleží na vůli pacienta dodržovat veškerá léčebná doporučení. Ta jsou sice individuální, každý pacient ale musí vždy důkladně porozumět tomu, proč je nutné zvýšit jeho pohybovou aktivitu, nastavit vyvážený jídelníček nebo třeba ubrat na váze,“ vysvětluje MUDr. Marta Klementová, vedoucí lékařka diabetologického centra DIAvize v Praze. „Aktivní zapojení pacienta je cestou k jeho porozumění vlastní nemoci, kvalitní edukace je zase zodpovědností lékaře. Jedině to je předpokladem úspěšné léčby,“ dodává lékařka.

Nový přístup k léčbě cukrovky je postaven edukaci pacienta formou individuálních nebo skupinových sezení s diabetologickými odborníky. Díky častému styku se specialisty dostávají pacienti postupně a srozumitelnou formou potřebné informace a získané dovednosti si tak upevňují.

Lékaři začali vydávat eRecepty, část čeká na přihlašovací údaje

Praha 2. ledna (ČTK) – Lékaři začali s novým rokem povinně vydávat elektronické recepty na léky. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), který centrální úložiště spravuje, se problémů objevilo jen minimum. Asi 8000 lékařů ještě nemá vyřízené žádosti o registraci, většina z nich čeká na ověření České lékařské komory. Registrováno bylo ke konci roku 37.199 lékařů. K dnešní 15:00 lékaři předepsali již téměř 146.000 elektronických receptů a na více než 89.000 si pacienti vyzvedli své léky

Někteří lékaři systém kritizují, je to podle nich pomalejší než vypsat papírový recept. Soukromá praktická lékařka Michaela Sporková, která ordinuje v okrajových plzeňských čtvrtích Křimice a Radčice, například řekla ČTK, že vydání jí trvá dvakrát tak dlouho, než když recept vypisovala ručně. Problém to podle ní může být ve chvíli, kdy vypukne například chřipková epidemie a čekárny budou plné.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ohlásil, že SÚKL nebude lékaře první rok za nepoužívání eReceptů pokutovat. Například v Pardubickém kraji dnes podle odhadu krajského předsedy Sdružení praktických lékařů Jiřího Zdražila nezačala vydávat elektronické recepty pětina až čtvrtina praktiků. Nepřipojili se zvláště starší lékaři, kterým přišly přístupové údaje do systému až koncem loňského roku, nebo si o přístup ani nepožádali.

Systém ověřování lékařů žádajících o registraci je poměrně komplikovaný. Musí si vytvořit certifikát k elektronickému podpisu, jejich členství musí potvrdit Česká lékařská komora (ČLK). Potom SÚKL lékaři zašle doporučený dopis s přihlašovacími údaji, které aktivuje, až se mu vrátí doručenka.

SÚKL loni slíbil stihnout registrace těch doktorů, kteří si podají žádost do 26. listopadu. To se mu ale nepodařilo. „Rádi bychom dnes najeli na elektronické recepty, kdybychom ovšem od SÚKL dostali přihlašovací údaje. Nemáme je. Ačkoli jsme zažádali ve lhůtě, kdy garantovali zaslání do konce roku, pokud ta lhůta bude dodržena, tak jejich reakce je naprosto nulová,“ řekla ČTK gynekoložka Jana Buršíková. Pověřená ředitelka SÚKL Irena Storová dnes na tiskové konferenci k eReceptům řekla, že nemohou ovlivnit rychlost, s jakou žádosti ověřuje ČLK.

Podle ministra zdravotnictví menšinové vlády hnutí ANO je elektronický recept správná cesta. Eliminuje podle něj například falešné recepty, kterých je podle odhadů až 450.000 ročně. Lékaři mohou recept vypsat pacientovi i na dálku bez nutnosti navštívit ordinaci. Pacient může dostat recept e-mailem, SMS zatím nefungují.

Od 1. ledna příštího roku by měl podle Vojtěcha začít fungovat i tzv. lékový záznam, tedy seznam všech léků, které pacientovi předepsali všichni jeho lékaři. Zatím ho vidí jen pacient, lékař vidí jen své předepsané léky. Nutná bude změna zákona. „Diskutujeme to s Úřadem pro ochranu osobních údajů. Pravděpodobně bude podmíněné souhlasem pacienta, zda lékaři jeho lékový záznam uvidí,“ doplnil ministr. Díky záznamu by mohl systém také kontrolovat nežádoucí interakce léků, odhaduje se, že v jejich důsledku zemře ročně několik set lidí.

van rot

Zdravotní pojišťovny dostanou více peněz na chronické pacienty

Praha 1. ledna (ČTK) – Zdravotní pojišťovny od letošního roku dostávají více peněz na chronické pacienty. Pojišťovny si nyní přerozdělují vybrané pojistné podle věku a pohlaví pojištěnců. Úprava má zamezit tomu, aby pojišťovny měly zájem pouze o mladé a zdravé pojištěnce. Upravený systém by měl být podle ministerstva zdravotnictví spravedlivější.

Nové parametry přerozdělování peněz budou výhodné pro pojišťovny, které mají výrazně vyšší podíl chronických a vysoce nákladných pacientů. Pojišťovny, které takové pacienty neregistrují, naopak o peníze přijdou. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva si nejvíc polepší Všeobecná zdravotní pojišťovna, asi o půl miliardy ročně.

van mha

Lékaři musí nově povinně evidovat každý vydaný recept na…

Praha 1. ledna (ČTK) – Lékaři musí od 1. ledna povinně ukládat data o každém vydaném receptu na léky na centrální úložiště. Pacientům mohou kromě vytištěného papírového receptu poslat recept také e-mailem nebo SMS zprávou na mobilní telefon. Systém kritizovali lékaři, lékárníci i pacienti, přesto nebyla povinnost odložena. Ministerstvo zdravotnictví ale nebude první rok ty, kdo budou dál vydávat klasické recepty, pokutovat.

Pro pacienty se s novým systémem mnoho nezmění. Dál si mohou vybrat recept v kterékoliv lékárně, stejná zůstává i většinou dvoutýdenní platnost receptu. Mohou si ale zobrazit seznam vydaných receptů na webu a do budoucna se počítá s automatickou kontrolou duplicit a nežádoucích působení vypsaných léků.

Lékárníci tvrdí, že vydání léků bude kvůli připojování na centrální úložiště trvat déle. Lékařům vadí nevyzkoušenost systému a jeho malá přidaná hodnota proti papírovému receptu. Ročně se vydá asi 70 milionů receptů. Ministerstvo si od zavedení elektronické evidence receptů slibuje úsporu několik set milionů korun.

van mha

Zvyšuje se nemocenská, mateřská, přídavky na děti i rodičovská

Praha 1. ledna (ČTK) – Nemocenská, mateřská a ošetřovné se ode dneška zvyšují. Mění se totiž částky pro stanovení základu příjmu, z něhož se tyto příspěvky vypočítávají. Lidem, kteří jsou déle něž měsíc nemocní, se pak nemocenská zvedá výrazněji. Rostou také přídavky na děti a dosáhne na ně víc rodin. Vyšší než dosud může být i rodičovská, čerpat se ale bude kratší dobu. Od února se zavádí otcovská, od června pak dlouhodobé ošetřovatelské volno.

Nemocenská, mateřská, otcovská i dlouhodobé ošetřovné se vyplácejí z nemocenského pojištění. Získají je jen lidé, kteří odvádějí pojistné. Dávky se stanoví z průměrného denního příjmu, z něhož se ale započítává jen část. Od ledna se zvyšují částky, které se do příjmu zahrnují. Zvedají se tak i příspěvky.

Výrazněji se ode dneška navíc zvyšuje nemocenská lidem, kteří jsou nemocní déle než měsíc. Ve druhém měsíci stonání budou místo dosavadních 60 procent základu příjmu dostávat 66 procent, od třetího měsíce pak 72 procent.

Na přídavky na děti od ledna dosáhnou rodiny s příjmem do 2,7násobku životního minima, dosud to byl 2,4násobek. Pokud aspoň jeden z rodičů pracuje, dávka se ještě zvýší o 300 korun na 800, 910 a 1000 korun podle věku dítěte.

Rodiče malých dětí budou moci pobírat také vyšší rodičovské příspěvky. Dosud mohli čerpat nejvýš 11.500 korun, a to po dva roky. Od ledna mohou mít až 70 procent základu příjmu, tedy stejnou částku jako mateřská. Celková suma na příspěvek 220.000 korun se tak vyčerpá rychleji. Rodiče dvojčat a vícerčat mají od nynějška rodičovskou vyšší, a to 330.000 korun.

Od února budou moci otcové po narození potomka jít na sedmidenní placenou otcovskou. Z nemocenského pojištění dostanou 70 procent základu příjmu. Lidé, kteří se budou starat o své nemocné blízké, si pak od června budou moci vzít ošetřovatelské volno až na 90 dní. Dostávat budou 60 procent základu příjmu.

ktk mal

News.com.au: Je hypersexualita skutečný problém, či jen výmluva?

Sydney 1. ledna (ČTK/News.com.au) – Jessie* je 30 let, pracuje na plný úvazek a má to, co označuje za „šťastné manželství“. Ale v tajnosti často rozesílá vzkazy, v nichž hledá partnera na nezávazný sex, třikrát denně masturbuje a není schopna z myšlenek vypudit fantazie o žhavých náhodných setkáních. Tato absolventka vysoké školy je přesvědčena, že je od 14 let závislá na sexu. A kvůli nevázanému sexuálnímu chování dokonce manžela nakazila chorobou přenášenou pohlavním stykem.

„Pouštím se do vysoce rizikového sexuálního chování, které mám problém udržet pod kontrolou,“ citoval ji server New.com.au. Její žádostivost je neustálá a má vážný dopad jak na její pohodu, tak na vztahy s rodinou, přáteli i současnými a předchozími partnery. „V důsledku toho se velmi často stydím, ale nemůžu své činy ovládnout,“ přiznala.

Tato mladá žena, které byla diagnostikována úzkost a která užívá antidepresiva, tvrdí, že „skutečně nemá tušení“, co by s tím měla či mohla dělat.

Vědci jsou stále rozděleni v názoru na to, zda je sexuální závislost skutečně klinickou poruchou – a pokud ano, jak se dá přesně diagnostikovat a léčit.

Závislostí na sexu se ohánějí nevěrné celebrity a dokonce i někteří z těch, kteří jsou obviněni ze sexuálního obtěžování. A tak není divu, že panují pochybnosti ohledně věrohodnosti tohoto stavu. Studovat tuto oblast je velmi těžké kvůli problémům s monitorováním vzrušení mozku během typického dne. Ale podle Michaela Waltona, vědce Novoanglické univerzity v australském Novém Jižním Walesu, může skutečně „existovat malá skupina lidí závislých na sexu“.

Walton, někteří psychologové a například i Středisko pro závislosti a duševní zdraví v Torontu odhadují, že skutečnou hypersexuální poruchou může trpět tři až šest procent populace. U jiných mohou sehrávat roli mnohem složitější faktory.

Když bylo Jordanovi* 15 let, zažíval vyvrcholení padesátkrát denně. To může znít jako sen každého teenagera, ale pro tohoto mladíka šlo o stresující a rozptylující nutkání, kvůli kterému byl v depresích, cítil se provinile a zaostával ve škole. Dnes devatenáctiletý student, který užívá léky na vážnou klinickou depresi, je přesvědčen, že závislý na sexu je od 13 let. Jeho problém vyvrcholil o dva roky později, kdy každý týden trávil 14 hodin sledováním porna a masturbováním. „Porno je jako kokain,“ říká. „Jsem závislý a nemůžu přestat.“

Walton během let, kdy se tomuto problému věnuje, zkoumal více než 1500 lidí. Na základě svých zjištění uvádí, že nepochybně existují lidé, kteří mají problém kontrolovat své sexuální chování, což jim způsobuje značné emoční vypětí. Množství jejich sexuální aktivity se ale může lišit – a někdy i člověk s výraznějšími projevy zvládá situaci lépe než ten, kdo jich zažívá méně, ale hůře se s nimi dokáže vypořádat.

Proto také Walton soudí, že podstata závislosti na sexu nespočívá v tom, jaké množství sexuální aktivity lidé provozují, ale v tom, zda jim jejich nutkání způsobuje úzkost.

„Spousta lidí má psychologické problémy, jejichž symptomem může být hypersexualita,“ uvedl Walton. „Pokud jde o čistě hypersexuální poruchu, jsou počty patrně mnohem nižší,“ dodal.

Hypersexualita byla identifikována jako symptom hraniční poruchy osobnosti, bipolárních poruch, neurologických nemocí, jako je Parkinsonova choroba, užívání drog nebo alkoholu, a v některých případech také jako vedlejší účinek některých léků na předpis.

Zhruba 80 procent těch, kdo o sobě sami tvrdí, že jsou závislí na sexu, jsou muži. Mnozí trpí nízkým sebevědomím nebo uvádějí, že byli jako děti zneužíváni.

Podle Waltona je potřeba najít a shodnout se na diagnostice tohoto problému, která nebude pejorativní ani odsuzující. Spolu s dalšími vědci zabývajícími se tímto problémem dodává, že je načase, aby byla hypersexualita uznána přinejmenším jako „psychosexuální behaviorální problém“.

(Jména označená hvězdičkou byla redakčně změněna – pozn. News.com.au)

dk spr