Pražské záchrance bude na Silvestra s úrazy pomáhat i Golem

Praha 30. prosince (ČTK) – V souvislosti s oslavami příchodu Nového roku posílí pražská záchranná služba na Silvestra svůj provoz. V tradičně rušném centru metropole bude rozmístěno více zdravotnických posádek a přímo na Václavském náměstí záchranáři zaparkují takzvaného Golema, tedy kamion pro řešení hromadných neštěstí. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí pražské záchranné služby Jana Poštová.

Noční služba na Silvestra a navazující první lednový den jsou pro operátorky, záchranáře, řidiče a lékaře pražské záchranky nejvytíženější směnou celého roku. „Počet řešených případů se pravidelně blíží 500 za 24 hodin,“ uvedla Poštová.

Především nadměrná konzumace alkoholu vede každoročně v Praze na Silvestra k závažným zdravotním obtížím a je příčinou úrazů, které mohou mít celoživotní až fatální následky. „Častou příčinou zranění je také chybná manipulace se zábavní pyrotechnikou,“ upozorňuje mluvčí.

Kvůli zvýšenému riziku proto záchranáři na Silvestra odpoledne přivezou na Václavské náměstí kamion určený pro hromadná neštěstí s přibližně 15 zdravotníky. „Dále bude v oblasti Václavského náměstí rozmístěno pět zdravotnických posádek, z toho jedna lékařská,“ uvedla Poštová.

Také na Staroměstském náměstí a v jeho okolí budou na Silvestra mimořádně umístěny čtyři posádky rychlé zdravotnické pomoci. Provoz posílí i dvě posádky záchranářů, které budou k pacientům vyrážet z výjezdových základen.

„V pražských ulicích bude více záchranářských posádek i během Nového roku při tradičním ohňostroji,“ ujišťuje mluvčí. Provoz záchranka posílí především v okolí míst, kde lze očekávat vysoký počet diváků, jako jsou nábřeží či mosty přes Vltavu.

dto mha

Německé pojišťovny proplatily většinu předepsaných léků z konopí

Berlín 29. prosince (ČTK) – Německé zdravotní pojišťovny proplatily většinu předepsaných léků z konopí. Dva největší pojišťovací ústavy v zemi AOK a Barmer obdržely téměř 10.000 žádostí, více než polovinu z nich schválily, u ostatních často pouze chybělo řádné zdůvodnění, píše ve svém internetovém vydání týdeník Die Zeit. Marihuana je v zemi pro těžce nemocné lidi jako léčivo na předpis od března letošního roku a je hrazena z pojistného, pojišťovny její nasazení ale musejí nejprve odsouhlasit.

AOK obdržela do začátku listopadu 6600 žádostí o proplacení léčebného konopí, schválila jich 65 procent. Zbylé žádosti měly jen formální nedostatky. „Často chybělo zákonem požadované lékařské zdůvodnění žádosti nebo popisy dosavadní léčby,“ řekl listu mluvčí pojišťovny. Takové žádosti nebyly zamítnuty, musejí se jen doplnit.

Druhá největší německá pojišťovna Barmer schválila 1700 žádostí z došlých 2900, tedy asi dvě třetiny, jak uvedl list Berliner Zeitung s odvoláním na údaje společnosti. Podíl zamítnutých žádostí je tak nižší, než ukazovaly údaje z léta, tehdy pojišťovny ještě zamítaly až dvě třetiny žádostí.

Nejčastější příčinou zamítnutí bylo chybějící doložení, že jiná metoda nezabrala, nebo nepřichází v úvahu. „Léčbu těžce nemocných lidí si dnes bez léčebného konopí nelze představit, ale není to všelék,“ řekl Berliner Zeitung šéf pojišťovny Barmer Christoph Straub.

Podle v březnu schváleného zákona může lékař v Německu předepsat květy nebo jejich kapalné extrakty, nemusí jít o laboratorně připravená léčiva. Měsíční terapie léčebným konopím vyjde v průměru na 500 eur (zhruba 12.780 Kč). Léčiva se do Německa prozatím dovážejí z Kanady a Nizozemska, z domácí výroby nebudou k dispozici před rokem 2019.

Spolková vláda se i nadále brání celkové legalizaci marihuany. Poukazuje přitom na zdravotní rizika, která hrozí při jejím zneužívání především mladistvým.

Užívání marihuany k lékařským účelům je povoleno i v dalších zemích Evropské unie, včetně České republiky. V ČR ji lékaři mohou předepsat na příklad lidem s rakovinou, roztroušenou sklerózou či AIDS, zdravotní pojišťovny ji ale neproplácejí.

vjn hej

Praxi v Ústeckém kraji končí několik lékařů, někde se jen…

Ústí nad Labem 29. prosince (ČTK) – Ke konci roku ukončí praxi několik lékařů v Ústeckém kraji. Řada z nich má za sebe náhradu, několik ordinací se zavře úplně. Končí většinou praktičtí lékaři pro dospělé. Vyplývá to z oznámení na úřední desce Ústeckého kraje. Důvody ukončení poskytování zdravotních služeb neuvádějí. Od ledna 2018 musí vydávat lékaři elektronické recepty.

Někteří lékaři povedou své ordinace i nadále, ale už pod společností s ručením omezeným ( s.r.o.). Jinde se vymění doktoři, několik jich nastupuje do důchodu. Pacienti na stránkách krajského úřadu najdou, kde si případně mohou vyzvednout svou zdravotní dokumentaci.

Většinu zhruba ze čtyř desítek oznámení podali praktičtí lékaři pro dospělé, dále zubaři, neurolog, psychiatr či fyzioterapeutka.

Od 1. ledna platí pro lékaře povinnost evidovat elektronicky každý vydaný recept. Pokud lékaři nebudou vydávat recepty elektronicky, hrozí jim pokuta až 20 milionů korun. Ministr zdravotnictví menšinové vlády hnutí ANO Adam Vojtěch opakovaně uvedl, že lékaře nebude první rok nikdo pokutovat.

Elektronické recepty zavedl v Česku zákon v roce 2007, dosud byly dobrovolné. Povinnost měla být původně zavedena v roce 2015, ale byla už jednou odložena.

Praktičtí lékaři už dříve avizovali, že kvůli narůstající byrokracii skončí ke konci roku v Česku až stovka lékařů. Ukončení praxe jsou povinni nahlásit krajským úřadům 60 dní předem.

fir kš

Manipulaci ostrými předměty považuje za rizikovou přes 95 % zdravotníků.…

Praha, 28. prosince 2017 (B. Braun)

Manipulaci ostrými předměty ve zdravotnictví označilo za rizikovou činnost 97,2 % zaměstnanců nemocnic a 95 % studentů zdravotnických škol. Vyplynulo to ze studie Aesculap Akademie (AAK), kterou provedla její pracovní skupina Bezpečnost personálu pod záštitou České asociace sester. „Bezpečnost personálu je jedním z našich klíčových témat, které se snažíme přetavit do praktických workshopů pro zdravotníky. Naší poslední studie se zúčastnilo přes 2000 zdravotníků nebo studentů a ukázalo se, že v bezpečnosti personálu ve vztahu k manipulaci s ostrými předměty jsou stále jak edukativní, tak technické mezery,“ říká manažer Aesculap Akademie a marketingu RNDr. Martin Kalina, Ph.D., MBA.

Stres, nedostatek času a nespolupracující pacienti zvyšují riziko poranění

Šetření probíhalo v roce 2016 v sedmi nemocnicích a v šesti zdravotnických školách po dobu 6 měsíců. Zúčastnilo se ho celkem 1744 zaměstnanců nemocnic (ZN) a 540 studentů zdravotnických škol (S). Konkrétně se jednalo o studenty ze tří vysokých škol, jedné vyšší odborné školy a dvou středních s vyšší odbornou školou.

Mezi hlavní cíle šetření patřilo zjistit, jaké osobní ochranné pracovní prostředky a zdravotnické prostředky s bezpečnostními prvky jsou dostupné na dotazovaných pracovištích, v jaké míře je prováděna teoretická výuka s tématem ochrany zdraví a jak jsou minimalizována rizika při praktické výuce studentů škol.

Jako nejrizikovější činnost označili zaměstnanci i studenti manipulaci s ostrými předměty, a to zejména vracení krytů na jehly a nevhodnou likvidaci ostrých zdravotnických nástrojů jako kontaminovaného odpadu. Za nejčastější příčinu poranění označili respondenti stres, nedostatek času, nedodržování standardů a nespolupracující pacienty. Na otázku, jaké prostředky k prevenci poranění ostrými předměty respondenti na pracovišti používají, odpověděli obě skupiny shodně, že v 96 % ochranné rukavice. U dalších pomůcek se objevily u obou skupin rozdíly. Zmíněn byl například ochranný plášť, ochranné brýle nebo ústenka. Při dotazování na zdravotnické prostředky s bezpečnostní funkcí uvedlo 90 % zaměstnanců a 71,5 % studentů, že je znají. Na dotaz, o jaké prostředky se jedná, uváděli respondenti v obou skupinách více než v 80 % box na ostré předměty a bezpečnostní zámky na kanylách (ZN 46,9 % a S 27,6 %).

Respondenti deklarují znalost správného postupu při poranění, velká část z nich se ale usvědčí z chyby

Při dotazování na znalost postupu při poranění ostrými předměty ve zdravotnictví odpověděla skupina zaměstnanců nemocnic, že zná správný postup v 99,6 % případů a skupina studentů v 96 %.  Při detailnější analýze daného postupu však byly prokázány velké rozdíly v odpovědích, zda a kdy je třeba nechat ránu krátkodobě krvácet, či krvácení ihned zastavit.  89,8 % studentů přitom uvedlo, že byli v rámci výuky nebo odborné praxe seznámeni s pravidly správného ošetření.

Celkem 41,3 % studentů dokonce explicitně zmínilo, že v učebnách ošetřovatelství používají zdravotnické prostředky s bezpečnostními prvky. Velmi zajímavé však bylo, že dezinfekci v této souvislosti jmenovalo pouze 1,5 % respondentů. „Kvůli větší bezpečnosti pacientů i personálu zařazujeme mimo jiné do našich kurzů pravidelně i dezinfekci rukou. Ač by se to mohlo považovat za triviální záležitost, vycházíme ze zkušenosti, že všichni zdravotníci ji nějakým způsobem provádějí, ale často ji převzali mimoděk například od staršího kolegy, a to ne úplně optimálně,“ zmiňuje Martin Kalina. V otázce prevence a vzdělávání se téměř třetina zaměstnanců (30, 2 %) a více než pětina studentů (21, 2 %) vyjádřila, že se za posledních dvanáct měsíců zúčastnila školení, semináře nebo konference věnované zkoumané problematice. Nejčastěji podobné akce navštěvují zdravotníci ambulantních provozů. U otázky, zda ovlivňuje délka praxe četnost poranění ostrým předmětem, odpovědělo 67,4 % zaměstnanců a 60,2 % studentů, že nikoliv. Pravděpodobnost, že respondent ví, kde hledat informace o možnostech prevence poranění ostrými předměty, se statisticky zvyšovala s věkem a délkou praxe (63,8 % u praxe kratší než 5 let a 80,9 % u praxe delší než 21 let).

Výsledky jednoznačně ukazují, že zaměstnanci nemocnice logicky vykazují statisticky vyšší znalosti a vědomosti ve zkoumané problematice, nicméně i skupina studentů několikrát prokázala velmi uspokojivou úroveň. Cestou předávání úspěšných modelů ve vzdělávání jsou nejen kurzy v rámci celoživotního vzdělávání, ale i pregraduální sdílení zkušeností profesionálních odborníků se studenty, například formou odborných konferencí, jak se to děje ve spolupráci Aesculap Akademie a Vysoké školy zdravotnické, o.p.s.

Více o B. Braun

Koncern B. Braun působí na celosvětovém trhu přes 175 let a dnes patří k největším výrobcům zdravotnických produktů na světě. Hlavní sídlo je v německém Melsungenu, pobočky má v 63 zemích světa. Skupinu B. Braun CZ/SK tvoří B. Braun Medical (dodavatel zdravotnických prostředků), B. Braun Avitum (provozovatel dialyzačních středisek 21 v ČR, 15 na Slovensku, odborných ambulancí a domovů pro seniory se zdravotním postižením) a Aesculap Akademie (mezinárodní vzdělávací instituce). Skupina B. Braun
v České a Slovenské republice působí od roku 1993 a zaměstnává více než 800 lidí. Charitativní projekt B. Braun pro život podporuje vybrané neziskové organizace i jednotlivce. Patronem projektu je český paralympionik David Drahonínský.

Testování pseudovztekliny u divočáků skončí na konci roku

Praha 28. prosince (ČTK) – Poslední den letošního roku skončí monitoring výskytu takzvané Aujeszkyho choroby, které se také říká pseudovzteklina, u ulovených divokých prasat. Stát už od Nového roku nebude proplácet myslivcům 1000 korun za zastřelené zvíře, z něhož zaslali vzorky na vyšetření této nemoci. ČTK to dnes sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy.

Na takzvané zástřelné měli myslivci nárok od 10. října. „Nárok na zástřelné ve výši 1000 Kč lze uplatňovat pouze u vzorků odebraných do 31. 12. 2017. Za vzorky odebrané po tomto termínu již nebude propláceno zástřelné,“ uvedl Majer. Náklady akce se odhadovaly na 40 milionů korun. Zástřelné se neplatilo na Zlínsku a v jeho okolí, kde již střelci tisícikorunu za uloveného divočáka dostávají kvůli nákaze africkým morem.

Z výsledků posledního rozsáhlého monitoringu Aujeszkyho choroby v letech 2011 až 2013 vyplynulo, že v průměru každý třetí divočák přišel do styku s virem této nemoci a má proti němu protilátky. Výsledky aktuálního testování, během něhož lovci zatím poslali veterinární správě více než 58.000 vzorků, budou známy v prvním čtvrtletí příštího roku.

Veterináři upozornili, že v příštím roce bude i nadále platit povinnost vyšetřovat všechna ulovená divoká prasata na přítomnost nebezpečného parazita svalovce. Rovněž bude pokračovat povinné vyšetřování divočáků na africký mor prasat v oblasti s intenzivním odlovem, což jsou části Jihomoravského, Zlínského, Olomouckého a Moravskoslezského kraje, a v zamořené oblasti Zlínska. „Výše zástřelného za vzorek odeslaný k laboratornímu vyšetření zůstává na současné úrovni,“ dodal Majer.

Aujeszkyho choroba byla poprvé popsána na začátku minulého století v Maďarsku u skotu. Přenáší se také na ovce, kozy, kočky a králíky a volně žijící živočichy. Nejčastěji se šíří přímým kontaktem, ale i slinami, krví, pozřením vyvržených vnitřností či odřezků masa. Jediný druh, který ji přežívá, jsou divoká prasata. Na člověka přenosná není.

V ČR se nákaza v chovech domácích prasat nevyskytuje, naposledy ji našli veterináři v malochovu v Nové Vsi na Benešovsku v roce 2004. U uhynulého loveckého psa veterináři naposledy zjistili pseudovzteklinu letos v listopadu na Písecku. Veterinární správa proto upozorňuje chovatele, aby pokud možno přímému kontaktu svých psů s divokými prasaty zabránili. Psi by se neměli dostat do styku ani s krví a vývrhy, syrovým či nedostatečně upraveným masem divokých ani domácích prasat.

abz rot

Ministerstvo začalo hledat nového ředitele lékového ústavu

Praha 28. prosince (ČTK) – Ministerstvo zdravotnictví začalo hledat nového ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), informace o vypsaném výběrovém řízení zveřejnilo na webu. Na služební místo by měl nový ředitel či ředitelka nastoupit v březnu příštího roku. V polovině prosince z osobních důvodů rezignoval dosavadní ředitel Zdeněk Blahuta. SÚKL má na starosti posuzování nových léků, schvalování jejich úhrad z veřejného zdravotního pojištění nebo kritizovaný systém elektronických receptů.

Ministerstvo od uchazeče žádá vysokoškolské vzdělání v magisterském oboru farmacie, znalost angličtiny, němčiny nebo francouzštiny, čisté lustrační osvědčení a bezpečnostní prověrku na stupeň Vyhrazené. V prvním kole se může výběrového řízení zúčastnit jen státní úředník s nejméně čtyřletou praxí v posledních osmi letech.

Zájemci se mohou hlásit do 12. ledna. Předložit musí životopis a dvou až třístránkový motivační dopis.

Řízením SÚKL byla po Blahutově odchodu pověřena náměstkyně ředitele Irena Storová.

Lékový ústav má na starosti například povolování nových léků nebo jejich kontroly. Shromažďuje také údaje o nežádoucích účincích. Na starosti má také přípravu systému elektronických receptů, které mají začít lékaři povinně vydávat od začátku příštího roku. Systém ale kritizovala lékařská veřejnost, lékárníci i pacienti, je podle nich nevyzkoušený a nepřináší žádné výhody.

Blahuta v dopise adresovaném poslanci ANO a nyní už premiérovi Andreji Babišovi koncem listopadu napsal, že SÚKL je na systém elektronických předpisů připraven, i když odpůrci tvrdí opak. Hlavním důvodem odporu jsou podle něj vazby mezi lékaři a lékárníky nebo lékaři a farmaceutickými firmami a účelovost předepisování léků.

Systém eRecept počítá s odbavením až 130 milionů receptů za rok, nyní je to asi 70 milionů papírových receptů. Zastánci změny si od ní slibují úsporu výdajů na léky nejméně 400 milionů korun.

van snm

Rok 2018: Více peněz za chronické pacienty a státní pojištěnce

Praha 27. prosince (ČTK) – Zdravotní pojišťovny dostanou v příštím roce více peněz za chronické pacienty. Stát přidá také na ty, za které platí pojistné, jako jsou senioři a děti, ale také vězni nebo nezaměstnaní. Nově bude z veřejného zdravotního pojištění moci být hrazena domácí paliativní péče, očkování proti pneumokoku pro seniory nebo bílé zubní plomby u dětí a těhotných. Sníží se roční částka, do níž budou muset lidé hradit doplatky za léky. Seznam legislativních změn zveřejnilo na webu ministerstvo zdravotnictví.

Peníze do zdravotnictví přicházejí ze zdravotního pojištění, které jako část výdělku odvádějí podnikatelé a za zaměstnance zaměstnavatelé. Za asi šest milionů těch, kdo si nevydělávají, se platí pojistné ze státního rozpočtu. Nově jsou mezi nimi od příštího roku i studenti doktorského studia na vysokých školách. V roce 2016 jich bylo asi 23.000.

Letos byla platba za státní pojištěnce 920 korun měsíčně, v roce 2018 to bude 969 korun. S dalším navyšováním zákon počítá i v příštích dvou letech. Platby za státní pojištěnce tvoří téměř čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění, výdajů ale spotřebují většinu. Příští rok bude systém hospodařit se zhruba 290 miliardami korun.

Více peněz dostanou pojišťovny také za takzvané chronické pacienty, tedy nemocné s dlouhodobými chorobami, které jsou obtížně léčitelné jako třeba cukrovka, astma, obezita, vysoký krevní tlak nebo rakovina. Pojišťovny si nyní přerozdělují vybrané pojistné podle věku a pohlaví pojištěnců. Novela zákona, která začíná platit od 1. ledna, má zamezit tomu, aby měly zájem pouze o mladé a zdravé pojištěnce. Pojišťovny, které chronické, tudíž pro ně drahé, pacienty neregistrují, naopak nově o část peněz přijdou.

Z veřejného zdravotního pojištění bude nově hrazena také domácí péče o umírající prostřednictvím mobilních hospiců. Tato odbornost byla zařazena do seznamu zdravotních výkonů a takzvané úhradové vyhlášky, podle nichž se peníze z pojistného přidělují na konkrétní zdravotní péči. Z průzkumů vyplývá, že více než tři čtvrtiny Čechů by chtěly umírat doma. Síť mobilních hospiců, které to umožňují, ale zatím není dostatečná.

Dětem do 18 let a seniorům nad 65 let bude ze zdravotního pojištění propláceno více doplatků na léky. Dosud byla hranice 2500 korun za rok, sníží se na 1000 korun a pro osoby nad 70 let na 500 korun. Kdo částku překročí, tomu peníze navíc pojišťovny automaticky vrátí na účet nebo složenkou.

Senioři mají od příštího roku placené také očkování proti pneumokokům. Přibližně každý čtvrtý nad 65 let kvůli poklesu imunity ve vyšším věku při nakažení touto bakterií umírá. Loni bylo nemocných 323, zemřelo 66. Zdarma je od roku 2018 také očkování proti lidskému papilomaviru u třináctiletých chlapců, dívky ho mají zdarma už několik let. Papilomavirus způsobuje hlavně rakovinu děložního čípku, může postihovat i jícen či penis.

Hrazené ze zdravotního pojištění budou od příštího roku pro některé pacienty také bílé zubní plomby, kterými se opravují zuby po vyvrtaném kazu. Tmavé plomby z amalgámu pro děti do 15 let, těhotné a kojící zakazuje nařízení EU kvůli obsahu rtuti. Zubaři jim místo něj aplikují výplň z bílého skloionomerního cementu.

van snm

Klasnič po třetí transplantaci ledviny sní o návratu k fotbalu

Záhřeb 27. prosince (ČTK) – Zhruba dva měsíce po třetí transplantaci ledviny uvažuje bývalý chorvatský reprezentant Ivan Klasnič o návratu k fotbalu. Sedmatřicetiletý útočník by se rád dostal do léta do potřebné formy, aby mohl navázat na fotbalovou kariéru, kterou ukončil před více než čtyřmi lety.

„Po té poslední transplantaci ledviny už jsem dostal nabídku na hraní, takže ta možnost tady je. Do léta mám ještě čas, abych se dostal do formy,“ řekl Klasnič, jenž se s chorvatskou reprezentací zúčastnil mistrovství Evropy 2004 a 2008 a světového šampionátu v roce 2006.

Klasnič první transplantaci podstoupil v lednu 2007 během působení v Brémách. Jeho tělo tehdy nejprve nepřijalo matčinu ledvinu, proto dostal o dva měsíce později orgán od otce.

Po úspěšném návratu k fotbalu odmítl prodloužit smlouvu s Werderem, jehož lékaři zdravotní problémy dříve neodhalili. Loni mu náhradní ledvina opět selhala a letos 17. října se v Záhřebu musel podrobit další transplantaci.

„Je to prostě jako výměna motoru. Zkrátka mám teď nový,“ popsal Klasnič své zdravotní obtíže. „Po těch prvních transplantacích jsem zase hrál, takže proč by to nemělo vyjít ještě jednou?“ řekl ke své snaze vrátit se k fotbalu.

Hamburský rodák Klasnič začínal v tamním St. Pauli, nejúspěšnější období prožil v letech 2001-2008 v Brémách. Poté hrál za Nantes, Bolton a naposledy v sezoně 2012/13 za Mohuč.

okr nkr

L´Express: Dlouhodobou dietu nezačínejme sami

Paříž 26. prosince (ČTK/L´Express) – Jestliže se pouštíme do diety trvající střední až delší dobu, pak je lépe radit se s lékařem a nechat se podporovat svým okolím. Píše o tom francouzský týdeník L´Express.

V roce 2010 zveřejnila francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin, životního prostředí a práce dokument, v němž hodnotí rizika spojená s odtučňovací kúrou. Varovala před škodlivými dopady na lidské zdraví, které nemohou být opomíjeny. Doporučuje, aby člověk nezačínal držet dietu sám a poradil se s lékařem, neboť každý má specifické potřeby v závislosti na věku, na požadovaném úbytku na váze či na fyzických aktivitách.

Základní pravidlo, tedy dodržovat dietu a cvičit, je příliš obecné. Praktický lékař či nutriční poradce bude spíše zdůrazňovat vyváženou stravu uzpůsobenou jednotlivci než dietu samu. „Abychom mohli zahájit účinnou dietu, je třeba udělat jakýsi průzkum. Je nezbytné vyhodnotit potřeby každého, neboť každý člověk je jiný,“ říká nutriční poradkyně Florence Foucautová a upozorňuje, že diety na internetu nejsou vhodné pro každého, neboť každý má jiné potřeby.

„Cílem je vysvětlit, ale také motivovat. Jestliže zahájíme dietu bez dohledu, vystavujeme se riziku, že její výsledky brzy pominou. Nutriční poradce může pracovat na změně způsobu stravování v dlouhodobé perspektivě. Bez poradce se po ukončení diety vracíme k původnímu způsobu stravování, ale to není naším záměrem,“ říká Foucautová.

„Vysvětluji často lidem, že je lépe sníst plnohodnotné jídlo, aby neměli za dvě hodiny hlad a nevrhali se na tučné a sladké výrobky. Kdo drží dietu sám, může také riskovat nedostatek vitaminů a minerálů,“ zdůrazňuje Foucautová.

Stále více profesionálů v oboru zaujímá rozšířený přístup zahrnující různé aspekty, které se podílejí na nadváze: biologické mechanismy zapojené do regulace váhy, ale také psychické (když člověk při některých negativních emocích hledá uspokojení v jídle) a smyslové aspekty, kdy se regulační mechanismy projevují pocity hladu a sytosti. Odborník také může pomoci zvýšit toleranci vůči citovému strádání, čelit impulzivní konzumaci potravin a posílit sebeúctu a sebedůvěru.

Důležité je nestranit se společnosti. Jestliže přátele a rodinu upozorníme na to, že zahajujeme dietu, umožní nám to získat jejich podporu a pomoc. V restauraci nebo při večeři s přáteli je vždy možné zvolit si odlehčenou porci. Diskuse umožní získávat zkušenosti a dostávat rady od jiných.

„Dávám rady, které jsou dobré pro celou rodinu. Radím rodičům, aby připravovali stejné jídlo pro všechny, ale každému uzpůsobili velikost porce a poměr jednotlivých surovin,“ říká Foucautová. Například člověk, který chce snížit kalorický příjem, si může dát polévku a kuře, děti si k tomu mohou dát porci škrobovin. „Diskutujeme o každé problematice, například o rodinném jídle nebo několikatýdenní cestě,“ dodává Foucautová.

pel lcm

Pacienti dostanou recepty na léky dál na papíře, přibude…

Praha 24. prosince (ČTK) – Pacienti budou dostávat recepty na léky dál nejčastěji vytištěné na papíře. Po zavedení povinnosti elektronického receptu na něm přibude čárový kód. Další možností bude nechat si recept poslat jako SMS zprávu, e-mail nebo ho zobrazit přímo v aplikaci na mobilu nebo tabletu. Povinnost evidovat všechny vydané recepty mají lékaři od roku 2018, první rok ale nebudou pokutování, pokud to dělat nebudou.

Vyzvednout si mohou lidé recept v jakékoliv lékárně. Při předložení receptu, ze kterého lékárník načte kód, se z centrálního úložiště receptů stáhne informace o tom, jaké léky pacientovi vydat.

Kromě čárového kódu bude recept obsahovat také kód z čísel a písmen, který může pacient lékárníkovi nadiktovat, pokud by nešel čárový kód načíst. Záměnná písmena a čísla, jako je například nula a O, kód neobsahuje. Další možností je i takzvaný QR kód, který ale není povinný.

Nově na receptu naopak chybí vlastnoruční podpis lékaře, který ho vydal. Nahrazený bude podpisem elektronickým. To umožní vydat recept na některé léky, zejména pravidelně předepisované, jako jsou léky na alergie nebo antikoncepce, i na dálku bez návštěvy ordinace.

Platné budou recepty stejně jako dosud 14 dní. Už teď platí výjimky pro recepty na antibiotika nebo léky na chemoterapii, které mají recepty platné pět dní, nebo jen jednodenní platnost u receptu vydaného na pohotovosti.

Podle průzkumu výrobce stomatologického softwaru XDENT mezi téměř 600 pacienty více než tři čtvrtiny z nich vítají možnost převzít recept na léky elektronickou formou. Jako nejpohodlnější cestu uvedla asi čtvrtina respondentů e-mail a přibližně stejný počet SMS zprávu. Necelých 13 procent z nich oceňuje i úsporu papíru. Jako pozitivní hodnotí také přehled o vydaných lécích. Prozatím ale tato informace nebude přístupná lékaři, což odborná veřejnosti kritizovala. Tuto možnost zatím neumožňuje česká legislativa, změněná by měla být do poloviny příštího roku.

van mha