Čtvrtina dospělých Čechů je obézní, odborníci chtějí aktualizovat doporučení

„Jsme si dlouhodobě vědomi toho, že oficiální nutriční doporučení chybí,“ uvedla nutriční epidemioložka ze SZÚ Eliška Selinger, která byla pověřena organizačním vedením projektu. „V tomto a příštím roce ale budeme mít konečně k dispozici i aktualizované údaje o české stravě, které pro tvorbu realistických doporučení potřebujeme,“ doplnila.

Podle ředitelky SZÚ Barbory Mackové už 20 let stará doporučení neodpovídají tomu, co doporučují současní zahraniční experti. Velký důraz se v nich například klade na hodnoty Body Mass Indexu (BMI), tedy poměru váhy k výšce. Podle Mackové ale chybí jiná měřítka, například podíl tuku v těle. Doporučení ohledně alkoholu zmiňují maximální doporučenou dávku, podle Mackové ale nedostatečně varují, že i nízké dávky mohou vést k vyššímu riziku rakoviny.

„V soudobých doporučeních jiných států je také kladen mnohem větší důraz na konzumaci ovoce a zeleniny, celozrnných obilovin či omezení konzumace volného cukru. Některé státy také již zařazují doporučení týkající se vysoce průmyslově zpracovaných potravin,“ řekla Macková.

Výživová doporučení jsou základem vzdělávání v oblasti výživy a dalších politik státu. Na začátku procesu jejich aktualizace bude rešerše vlivu jednotlivých skupin potravin na zdraví a informace o současných stravovacích návycích Čechů. Výsledky a jejich grafickou podobu chce SZÚ před vydáním otestovat, aby byly srozumitelné pro různé skupiny obyvatel.

Ústav zdůraznil, že jejich vznik musí být nezávislý na komerčních vlivech. V pracovní skupině zasedají odborníci na veřejné zdraví, výživu, sociologii a pedagogiku. „I přestože zemědělsko-potravinářský sektor je samozřejmě důležitý pro zajištění stravování obyvatel, jeho zájmy nemusí být vždy v souladu se zájmy zdraví,“ doplnila Selinger. Všichni členové pracovní skupiny proto podle ní podepíší prohlášení o finančním střetu zájmů.

Aktualizace výživových doporučení je součástí Národního kardiovaskulárního plánu ČR na roky 2025 až 2035, který schválila koncem loňského roku vláda. Klade si za cíl snížit nemocnost chorobami srdce a cév v české populaci. Ty patří mezi nejčastější příčiny úmrtí, umírá na ně až třetina lidí. Česko na něj chce žádat i peníze z Evropské unie, podobný plán k rakovině přinesl z evropských fondů zhruba 18 miliard korun.