Lékaři v Brně přivedli na svět dítě u ženy s mozkovou smrtí

Brno 27. srpna (ČTK) – Lékaři ve Fakultní nemocnici Brno udrželi po rekordně dlouhou dobu vitální funkce u ženy s mozkovou smrtí, díky tomu pak mohli v srpnu přivést na svět její dítě. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí nemocnice Pavel Žára, dodal, že podrobnosti sdělí zástupci nemocnice na pondělní tiskové konferenci. Podle něj případ nemá ve světě obdoby. Dítě porod přežilo. Podle České televize lékaři provedli císařský řez již v polovině srpna, narodila se holčička o váze 2,10 kilogramu a od pondělí je u otce.

Žára označil situaci za zázrak. „Brněnská medicína se opět stává světovou a lékaři z Fakultní nemocnice Brno zažili další zázrak, který nemá ve světě obdoby. Udrželi vitální funkce u ženy s mozkovou smrtí po rekordní dobu a následně došlo k porodu,“ uvedl Žára. Bližší informace nechtěl říct, protože je nemocnice chystá na pondělní konferenci.

Nezávislý odborový svaz Policie ČR ve spolupráci s krajskou policií na Vysočině od 1. června pořádal veřejnou sbírku pro třebíčského policistu, jehož manželka je v brněnské nemocnici v mozkové smrti a lékaři se snaží zachránit její nenarozené dítě. ČTK to tehdy řekl Milan Novotný z odborového svazu. Mozkovou smrt sedmadvacetileté ženy v důsledku masivního krvácení do mozku lékaři konstatovali, když byla v 16. týdnu těhotenství.

Již v lednu 2016 v brněnské fakultní nemocnici porodila žena v kómatu. Lékaři přivedli na svět chlapečka císařským řezem. Žena se dostala do bezvědomí čtyři měsíce před porodem při dopravní nehodě. Chlapeček přišel na svět v 31. týdnu těhotenství matky s váhou 1,9 kilogramu. Zdravotní stav ženy se po porodu začal lepšit, až se zotavila.

Podle České televize je vůbec první zaznamenaný případ, kdy se podařilo zachránit nedonošené dítě ženy v kómatu nebo po mozkové smrti, z roku 1981. V americkém městě Buffalo byla přijata do nemocnice čtyřiadvacetiletá žena se zánětem mozku. Testy poté ukázaly, že u ní nastala mozková smrt. V té době byla ve 23. týdnu těhotenství. Lékaři ji udržovali naživu ještě šest týdnů. Poté se císařským řezem, devět týdnů před termínem porodu, narodilo zdravé dítě. Podle ČT je podobných případů na světě zhruba desítka a u většiny se podařilo dítě zachránit, ale matky zemřely. Existují však i případy, kdy lékaři přivedli na svět dítě u žen v kómatu a ženy potom přežily.

Ve zlínské nemocnici začnou nabízet terapii kontaktem s kočkami

Zlín 26. srpna (ČTK) – Dobrovolnické centrum Krajské nemocnice T. Bati (KNTB) ve Zlíně rozšíří své aktivity o felinoterapii, tedy podpůrnou terapii využívající kontaktu člověka s kočkami. Hospitalizovaným ji chce nabídnout ještě letos. Nápad vznikl na základě požadavků převážně starších pacientů. Terapii lidé vnímají pozitivně, sdělil dnes ČTK v tiskové zprávě mluvčí krajských nemocnic Egon Havrlant.

Klíčové podle odborníků je, aby kočky byly zvyklé na cizí lidi a měly z těchto setkání potěšení. „Chtěli bychom i tímto způsobem oslovit chovatele, zda by s námi měli zájem spolupracovat. Budeme za to určitě rádi,“ uvedla koordinátorka dobrovolnického centra Michaela Schneiderová.

Felinoterapii nemocnice zavede na odděleních geriatrie a neurologie. Využívá se jako podpůrná léčba fyzických i psychických poruch. V České republice se podle Havrlanta poprvé uplatnila v roce 2002 v Mladé Boleslavi. Pacientům tehdy pomohly kočky plemen ragdoll a perský kocour.

Zlínská nemocnice od loňska využívá také známější canisterapii, která zase využívá kontakt se psy. Aktuálně se svými cvičenými psy dochází za pacienty 13 týmů. Frekvence návštěv je u každého z nich jiná. Některé přichází jednou týdně, jiné měsíčně, další pomáhají pacientům nepravidelně. „Jsou pejsci, kteří se kontaktem s nemocnými lidmi unaví rychle a potřebují delší čas na regeneraci. Jiní terapie zvládají lépe. Každému canisterapeutickému týmu jsme za jejich práci velmi vděční. Pomáhají o své dobré vůli a ve volném čase,“ uvedla Schneiderová.

Další novinku v KNTB představují dvě knihobudky umístěné v areálu nemocnice. Lidé si v nich mohou půjčit, či vzít zdarma knihu. Jednu z budek zájemci naleznou u budovy číslo 21 a druhou v altánku mezi budovami číslo 11 a 12. „Nabízí stovky knih. Jsou určené nejen pacientům a zaměstnancům, ale také návštěvníkům nemocnice. Knížky si mohou půjčit, vzít, nebo vyměnit za jiné. Pokud budou chybět, literární fond doplníme či obnovíme,“ dodala Schneiderová. Knihobudky se ve zlínské nemocnici objevily i díky spolupráci se společností Knihomil.

Ostravská lékařská fakulta bude mít cvičnou nemocnici

Ostrava 22. srpna (ČTK) – Ostravská lékařská fakulta bude mít cvičnou nemocnici. Simulační centrum pro praktickou výuku budoucích lékařů i zdravotníků vznikne zhruba za 250 milionů korun v rekonstruované budově děkanátu. První studenti by zařízení měli využívat za dva roky. ČTK to řekla mluvčí Lékařské fakulty Hana Hanke. Ostravská lékařská fakulta bude podle ní jednou z mála v republice, která bude simulačním centrem disponovat.

„Díky výstavbě cvičné nemocnice dojde jednoznačně k dalšímu zkvalitnění výuky na naší fakultě. Tak jako si standardně budoucí piloti letadel zkouší řízení na trenažérech, tak se dnes studenti stále častěji vzdělávají na simulátorech, které jsou velmi sofistikované a využívají moderní počítačovou techniku,“ řekl děkan fakulty Arnošt Martínek.

Škola nemusí stavět novou budovu. „Vzhledem k tomu, že areál lékařské fakulty sloužil původně jako nemocnice, vznikne simulační centrum rekonstrukcí budovy děkanátu,“ uvedla mluvčí. V centru podle ní budou urgentní příjem, chirurgický sál, jednotka intenzívní péče, vlastní operační středisko i reálné lékařské přístroje.

Pacienty nahradí figuríny, trenažéry, anatomické modely a simulátory. „Například chirurgický sál bude věrně kopírovat ten skutečný. Nebude zde chybět ani model sanitního vozu pro nácvik úkonů v podmínkách transportu,“ uvedla Ivona Závacká, která projekt připravuje.

Multifunkční příjmový prostor bude rozdělen na tři části a simulovat tak tři rozdílné situace. V první části si budou moci studenti nacvičit zajištění pacienta v terénu, v další části místnosti bude umístěn interiér sanitního vozu. Ve třetí části místnosti bude uzavřený prostor určený pro nácvik ve stísněných podmínkách. Cvičná nemocnice bude mít i urgentní příjem, ARO nebo JIP. Součástí simulačního centra bude také cvičný byt s kuchyní, koupelnou či ložnicí, ve kterém si budou moci studenti natrénovat manipulaci s pacientem v domácím prostředí.

Lékařská fakulta Ostravské univerzity vznikla před deseti lety. Ke studiu medicíny se na ni ročně hlásí přes tisíc zájemců. V loňském roce fakulta zahájila výuku v angličtině, díky čemuž se otevřela i zahraničním studentům. V loňském akademickém roce (2018/2019) úspěšně ukončilo studium oboru Všeobecného lékařství 64 studentů. Letos by mělo ke studiu nastoupit dosud nejvíc mediků, celkem 134.

Atleti budou na MS zkoušet elektronickou pilulku pro boj…

Londýn 21. srpna (ČTK) – Atleti budou moci na mistrovství světa v Dauhá na přelomu září a říjnu zkoušet elektronickou pilulku, jež by měla pomoci v boji s dehydratací a vyčerpáním z vedra. Pomůcka hlídající tělesnou teplotu se bude testovat i s výhledem na olympijské hry v Tokiu 2020, kde se očekávají extrémní horka.

Elektronická kapsle váží 1,7 gramu a není větší než běžná medicínská pilulka. Díky svým senzorům měří tělesnou teplotu a bude během závodů přenášet elektronická data. Atleti, kteří se pilotního projektu zúčastní, si vezmou pilulku několik hodin před soutěží a během dvanácti až 48 hodin by ji měli po průchodu trávícím ústrojím přirozenou cestou vyloučit.

„Některé národní federace už pilulku testovaly a výsledky byly dobré. Je to naprosto bezpečné. V kapsli není žádný lék, jen elektronický čip, který se aktivuje během závodu,“ uvedl pro britský deník Telegraph zdroj z Mezinárodní atletické federace (IAAF).

Technologii vyvinul profesor sportovní vědy Yannis Pitsiladis z univerzity v Brightonu, jenž úzce spolupracuje s IAAF i Mezinárodním olympijským výborem. Jeho tým bude během testů v Dauhá, kde jsou v září teploty kolem 35 stupňů Celsia, monitorovat také informace z meteorologických stanic a satelitů.

Stejně jako v Kataru hrozí vysoké teploty i během OH v Tokiu, které se budou konat příští rok na přelomu července a srpna. V tomto období letos zahynulo v Japonsku v souvislosti s horkem téměř šest desítek lidí. Aby se vyhnuli největším vedrům, organizátoři například stanovili start maratonu už na šestou hodinu ranní. V Dauhá budou zase vytrvalostní disciplíny na silnici začínat těsně před půlnocí.

The Guardian: Ve slumu v Nairobi provozují záchranku místní

Nairobi 20. srpna (ČTK/The Guardian) – Pro Evalyne Nyangwesovou je každý den jiný. Je totiž podnikatelkou a majitelkou záchranné služby určené pro nemilosrdnou komunitu se sklony ke špatnému zdraví, nemocem a vysoké kriminalitě. Působí v Kibeře, největším slumu v Africe, kam se tradiční ambulance neodváží vydat a i policie si tam počíná opatrně, napsal britský list The Guardian.

Rychlá záchranná služba se tam setkává s extrémy, od domácího násilí po hromadná znásilnění. Zásadní je dochvilnost a soucit. Pokud záchranáři selžou, hrozí jim, že na ně zklamaní kolemjdoucí začnou házet kamení. Není to ale práce pro slabé povahy. V Kibeře řádí cholera a tyfus, stejně jako virus HIV, kterým je tam nakaženo 60 procent dospělé populace.

Navzdory tomu Nyangwesové stále nechybí odhodlání a pro 250.000 nejchudších Keňanů je na příjmu 24 hodin denně. Tu trochu času, která jí zbude, věnuje reklamě. V nemocnicích a kostelech rozdává vizitky nebo po Kibeře lepí nálepky.

Rychlá odezva, jak se její služba nazývá, funguje už třetím rokem. Nyangwesová nápad dostala, když přišla o práci v jedné z nairobských nemocnic. Ona i její manžel mají vystudovanou zdravotní školu. Věděla, že Červený kříž má problémy uspokojit v Kibeře poptávku po zdravotnických službách. Když dodělala záchranářský kurz, zakoupila plně vybavenou ambulanci a druhé menší vozidlo, které se dokáže proplést úzkými hliněnými uličkami. Obě auta byla z druhé ruky. Najala i zaměstnance: Timona a George, vyškolené řidiče záchranky, a Winnieho, záchranáře vyškoleného Červeným křížem.

Dalším úkolem byla komunikace. Nyangwesová nemá k dispozici moderní call centrum, používá jen svůj mobilní telefon, kterým vyřizuje osobní i pracovní hovory. Doufá, že jednoho dne bude mít dostatek peněz na druhý telefon, ten současný má totiž prasklý displej.

Keňské zdravotnictví není zdarma, při jakkoli krátkém kontaktu se zdravotníkem vzniká povinnost uhradit poplatek. „S většinou klientů se prostě domluvíme na částce. Po Nairobi bychom si měli účtovat 5000 šilinků (1100 Kč) za každou cestu. V Kibeře si to ale lidé nemohou dovolit, takže po nich chci 3000 až 3500 šilinků (670 a 780 Kč), podle toho, jak je rodina bohatá. Nikoho, kdo potřebuje pomoc, ale kvůli nedostatku peněz neodmítneme,“ dodává záchranářka.

Jejich vozidla stojí v pohotovosti u parku Uhuru Gardens v Nairobi od osmi ráno do šesti večer, šest dní v týdnu. Záchranáři jsou ale připraveni i přes noc. Nyangwesová monitoruje rychlost odezvy. Řidiči musejí být u vozidla do pěti minut od přijetí hovoru a ambulance musí dorazit na místo do 20 minut, i když je třeba se proplést temnými uličkami Kibery, kde jsou dopravní nehody, přepadení a útoky na denním pořádku.

„Podmínky v Kibeře nejsou jednoduché. Je přelidněná a není tu žádná kázeň. Je to tady každý sám za sebe a kvůli tomu je naše práce těžká,“ vysvětluje Nyangwesová. „Problémy se objevují při hádkách. Jste tam, abyste vzal někoho z jedné strany sporu do nemocnice, ale ti z druhé strany to nechtějí. Na nás nikdo ještě nezaútočil, ale vím o případech, kdy sanitka přijela pozdě, stav pacienta se zhoršil, dav se naštval a posádku surově zbil,“ dodává.

V centru zájmu Nyangwesové stojí ženy. „Život je tady pro ženy těžký. Nevím, proč mají tolik dětí, když oba rodiče nepracují. Muži nic nedělají, celý den pijí alkohol a je na ženách, aby pro rodinu obstaraly jídlo. Když pak přijdou domů, jejich muži jim vezmou peníze a koupí si za ně další alkohol. Nastane hádka – on je opilý a cítí se méněcenný a neschopný postarat se o rodinu. Kvůli tomu je tady hodně znásilnění a domácího násilí. Je to brutální, muži proti ženám používají tyče, mačety i nože,“ vypráví Nyangwesová.

Znásilnění je v Kibeře rozšířené. Pachatelé míří na mladé, postarší a na postižené. „Počet znásilnění je vysoký v jakoukoli denní dobu. Nejčastěji znásilňují muži ve středním věku devíti až patnáctileté dívky,“ uvádí záchranářka.

Značný počet násilníků ale trestu unikne. „Je to špatné. Přestavte si jako rodič 15leté dívky, že ji zneužije muž, který ví, že on sám má nějakou nemoc. Vy se ji snažíte vychovat tak, aby z ní něco vyrostlo. Ten muž pak udělá něco takového a nestihne ho žádný trest. To bolí,“ říká Nyangwesová.

IKEM začal v párových výměnách ledvin spolupracovat s Izraelem

Praha 19. srpna (ČTK) – Pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) začal v párových transplantacích ledvin od žijících dárců spolupracovat s Izraelem. O podpisu memoranda s Národním transplantačním centrem státu Izrael dnes informoval v tiskové zprávě. Od roku 2016 má IKEM podobnou smlouvu s Rakouskem.

První operace by mohly být naplánované na druhou polovinu letošního roku. „Vždy se totiž jedná o specifický proces a v tomto případě, kdy jsou spolupracující centra velmi vzdálená, bude příprava obzvláště náročná, zejména co se logistiky týče,“ uvedl ředitel IKEM Michal Stiborek.

Párové výměny nemocnice zavedly v případech, kdy se ledvina, kterou se rodinný příslušník rozhodne nemocnému věnovat, pro jeho příbuzného nehodí, ale najde se vhodný příjemce jinde. „Bohužel s nimi nebyli kompatibilní, tedy shodní zejména v krevní skupině, a proto vznikl program párových výměn,“ vysvětlil přednosta Transplantcentra IKEM Ondřej Viklický.

Letos do konce července v IKEM podle dat Koordinačního střediska transplantací voperovali 20 ledvin od žijících dárců. Transplantace ledvin provádí také šest dalších fakultních nemocnic v Česku, jde o nejběžnější transplantace. Letos jich za prvních sedm měsíců bylo provedeno 115, loni 508 za celý rok.

Loni v září lékaři z IKEM organizovali řetězovou transplantaci ledvin s Rakouskem. Tři dárci byli z rodin nemocných, jeden altruistický. Páry dal dohromady počítačový program. Příprava k operaci trvala tři měsíce.

„Bylo důležité, abychom s rakouskými kolegy začali s odběrem ledvin ve stejný čas. Zkrátili jsme tím kritický čas mezi odběrem a samotnou transplantací orgánu,“ uvedl loni přednosta Kliniky transplantační chirurgie Jiří Froněk. I cesta odebraných ledvin mezi oběma nemocnicemi musela být co nejrychlejší. Rakouský vůz proto doprovázela na českém území česká dopravní policie se zapnutými výstražnými majáčky a na území Rakouska zase rakouská policie.

Vzdálenost mezi Vídní a Prahou je asi 300 kilometrů. Mezi nemocnicemi v Izraeli a Prahou, kde výměny IKEM plánuje, je vzdálenost 2600 kilometrů.

Vsetínská nemocnice upravila prostory gynekologického oddělení

Vsetín 16. srpna (ČTK) – Vsetínská nemocnice upravila prostory gynekologicko-porodnického oddělení a novorozenecké stanice. V pátém patře pavilonu chirurgických oborů vznikly nové gynekologické ambulance, sdělil dnes ČTK mluvčí krajských nemocnic Egon Havrlant. Úpravy si vyžádaly 1,2 milionu korun.

Ve čtvrtém patře nemocnice zůstala příjmová ambulance, kde se zdravotníci postarají o pacientky v době pohotovosti i o hospitalizované pacientky. „Změna přinesla zlepšení pro pacientky i personál. Zkrátila se čekací doba, protože v pátém patře můžeme současně plnohodnotně pracovat ve dvou ambulancích s potřebným vybavením, se společným pracovištěm pro sestru. Připraven je i prostor pro urogynekologickou ambulanci,“ uvedl zástupce primáře gynekologicko-porodnického oddělení Martin Janáč.

Ve čtvrtém patře se současně uvolnily místnosti pro rozšíření novorozenecké stanice a upravil se tam jeden pokoj pro pacientky, který může být využívaný v případě potřeby jako izolační nebo jako nadstandardní pokoj. „Po možnosti ubytování v nadstandardním pokoji byla mezi rodičkami už dlouho velká poptávka. Máme radost, že se jej podařilo realizovat,“ uvedl Janáč. Ve třech předporodních pokojích na porodních sálech byla také instalována klimatizace.

Vsetínská porodnice eviduje za letošní první pololetí 428 porodů, loni jich ve stejném období bylo 419. Loni bylo v nemocnici 895 porodů, což bylo nejvíce za posledních 20 let. Narodilo se při nich 901 dětí, z toho 464 chlapců a 437 děvčat.

Nemocnice Frýdlant plánuje od září obnovit chirurgické operace

Frýdlant (Liberecko) 15. srpna (ČTK) – Krajská nemocnice Liberec, která od července provozuje Nemocnici Frýdlant, tam obnovila chirurgickou ambulanci. Od září plánuje obnovit ve Frýdlantu i operace. Do nemocnice budou dojíždět z Liberce erudovaní specialisté. V ambulanci ordinuje primář liberecké chirurgie Peter Hromádka. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí krajské nemocnice Václav Řičář.

„Zatím jsem indikoval k operaci čtyři pacienty z Frýdlantska. Myslím, že číslo se bude postupně navyšovat. Prázdninové měsíce svádí lidi k jiným aktivitám, než je návštěva lékaře. Také bude pravděpodobně, bohužel, delší dobu trvat, než se nám podaří obnovit důvěru ve frýdlantskou nemocnici. Ale já věřím, že se nám to podaří,“ řekl Hromádka.

Od září počítá s tím, že se ve Frýdlantu bude znovu tři dny v týdnu operovat. Ve Frýdlantu budou podle Hromádky lékaři provádět jednodušší zákroky. Za komplikovanějšími operacemi budou muset lidé do Liberce, kde se pacienti i lékaři mohou spolehnout na zázemí velké nemocnice.

„Chováme se k pacientům zodpovědně, což znamená, že jim otevřeně říkáme i věci, které neslyší úplně rádi. Jako například u pacientky s poměrně komplikovanou diagnózou, které jsem musel vysvětlit, že pro ni bude lepší počkat si na operaci v Liberci, kde jsou připravena specializovaná oddělení, kdyby náhodou nastaly neočekávané komplikace,“ doplnil primář.

Nemocnice Frýdlant, která zajišťuje péči pro 25.000 lidí z Frýdlantského výběžku, v posledních letech kvůli nedostatku lékařů postupně omezila péči. Od července ji provozuje největší Krajská nemocnice Liberec, která společnost odkoupila za 8,6 milionu korun od EUC. Cena odpovídá zůstatkové hodnotě vybavení, areál totiž patří městu Frýdlant a provozovatel si ho pronajímá. Podle generálního ředitele Richarda Lukáše chce krajská nemocnice ve Frýdlantu zachovat maximální možný rozsah medicíny.

Na dotace na pomůcky zřejmě dosáhne více postižených lidí

Praha 14. srpna (ČTK) – Na státní dotaci na takzvané zvláštní pomůcky zřejmě dosáhne širší okruh postižených lidí. Schválil to dnes Senát v poslanecké novele. Novela počítá i s tím, že nárok na plnou dotaci na pořízení automobilu by nově měli mít i postižení s vyššími příjmy než nyní. Předlohu ještě musí podepsat prezident. Ve Sněmovně ji předložili poslanci z řad KDU-ČSL, ANO, Pirátů, KSČM, ČSSD, TOP 09 a STAN. Vznikla ve spolupráci s Národní radou osob se zdravotním postižením.

Pro schválení zákona hlasovalo 62 přítomných senátorů, proti nehlasoval žádný z nich. „Pomůže to zlepšit kvalitu života řadě lidí,“ řekl poslanec KDU-ČSL Jan Bartošek, který předlohu před senátory uvedl.

Na příspěvek na zvláštní pomůcky budou mít podle schváleného znění novely nově nárok lidé s těžkým omezením pohyblivosti kvůli postižení cév v nohách a kvůli oběhové nedostatečnosti při onemocnění srdce. Žádat o dotaci budou moci žádat i lidé s prokázaným těžkým poškozením plicních funkcí a pacienti s těžkým postižením kloubů nohou souvisejícím většinou s diabetickou neuropatií. Sněmovna na návrh sociálního výboru některá kritéria pro posuzování nároku na dotaci ještě upřesnila. Týkají se zejména lidí se srdečními potížemi.

Dotace by mohla zahrnovat například plošiny, rampy, schodišťové sedačky a elektrické skútry. Bez těchto pomůcek se postižení, na něž by se měl zákon nově vztahovat, podle předkladatelů neobejdou. Novela počítá i s tím, že příspěvek na automobil by mohli získat i postižení lidé bez rukou nebo s nefunkčníma rukama.

Příspěvek na pořízení vozidla může činit až 200.000 korun. Jeho přiznanou výši nemají tolik ovlivňovat neovlivňovaly příjmy žadatele. Příspěvek by se podle úpravy snižoval od příjmů nad 16násobek životního minima místo nynějšího osminásobku.