Biologickou léčbu migrény by pojišťovny mohly hradit od 2020

Praha 30. července (ČTK) – Biologické léky pro léčbu migrény si pacienti v ČR zatím musí platit, pojišťovny by je mohly hradit od prvního čtvrtletí roku 2020. Řekl to dnes novinářům Jakub Dvořáček z Asociace inovativního průmyslu. Je ale třeba vyřešit, zda bude léčbu předepisovat neurolog, nebo i praktický lékař, komu se bude léčba za zdravotního pojištění hradit či jak dlouho má být pacient léčen.

Migrénou, tedy úpornou bolestí hlavy někdy doprovázenou zvracením i poruchami vidění, trpí jeden z deseti lidí, třikrát až pětkrát častěji ženy než muži. Nejvíc nemocných je mezi 18 a 60 lety. Mnoho pacientů nemá diagnózu od lékaře a často užívá jen léky na bolest hlavy. Analgetika ale podle lékařů mohou posloužit jen těm, kdo netrpí příliš silnou migrénou. Navíc mají nežádoucí účinky třeba na trávicí trakt. Ataky migrény mohou trvat v hodinách, ale také až několik dní.

Lékaři se dnes snaží pacientům s tímto chronickým onemocněním nabízet také další léky jako prevenci, záchvaty migrény pak nemusejí být tak dlouhé a razantní. Nové biologické léky mohou podle Dvořáčka působit jak v léčbě migrény, tak v její prevenci.

Biologická léčba obecně využívá imunitu organismu a její zeslabení nebo zesílení k léčbě nemocí. Většinou používá látky, které lidské tělo normálně vyrábí. Biologická léčba rovněž bývá finančně náročnější, než léčba klasickými preparáty.

Vědci podle Dvořáčka zjistili, že pro rozvoj migrény je klíčový neuropeptid CGRP, vyvinuli proto protilátky proti němu. Léky, které je obsahují, by měly přinést kvalitativní skok v profylaktické léčbě migrény. Poprvé bude možný přechod od léčby symptomů k léčbě kauzální, uvedl Dvořáček.

Migréna je podle odborníků třetí nejčastější chronické onemocnění. V Česku se odhaduje, že jí trpí kolem milionu lidí, ale více než 40 procent nemá podle lékařů nemoc diagnostikovanou. Praktický lékař by měl nemocného odeslat k neurologovi. V současné době se migréna v ČR léčí antiepileptiky, antidepresivy, chronická migréna i botulotoxinem.

Objev jihočeských vědců může pomoci nové vakcíně proti borelióze

České Budějovice 29. července (ČTK) – Parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích po experimentech se sajícími klíšťaty popsali, jak se borelie, tedy bakterie způsobující lymskou boreliózu, přenášejí z těla parazita do hostitele. Podle jejich výzkumu míří borelie ze střeva klíštěte přes jícen rovnou do hostitele, zatímco dosud převládal vědecký názor, že borelie nejdřív přejdou do slinných žláz. Výzkum bude dál pokračovat, může napomoci vyvinout nové vakcíny. ČTK to dnes řekla mluvčí Biologického centra Akademie věd Daniela Procházková.

Vědci dělali několik měsíců vakcinační pokusy, odebrali stovky tkání na analýzu infekce. „Víc než třicet let byl uznávaný americký model, že borelie žijí v klíštěcím střevě, a ve chvíli, kdy klíště začne sát, přejdou borelie ze střev do slinných žláz a odtud pak se slinami do hostitele. My jsme ale zjistili, že je to úplně jinak. Myslíme si, že borelie jdou ze střeva přes jícen rovnou do hostitele, a sliny klíštěte pro borelie nejsou důležité. Proto musíme cílit na střevo klíštěte, nikoliv na sliny,“ řekl Radek Šíma, jeden z hlavních autorů objevu.

Většina vědců při vývoji vakcíny proti lymské borelióze dosud cílí na molekuly ze slinných žláz a na cestu přenosu přes sliny. Výzkum bude dál pokračovat. Badatelé chtějí hledat látky, které by potlačovaly borelie přímo ve střevě klíštěte nebo znemožňovaly boreliím přeměnit svůj povrch.

„Budou to ještě dál ověřovat a cílit na to střevo. Ty důkazy už přinesli, ale protože je to dost jinak, než bylo celou dobu napsáno v publikacích, budou to možná ověřovat i ostatní (vědci) ze světa,“ řekla Procházková. Jihočeští vědci zažádají o další granty.

Ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer, odborník na klíšťata, uvedl, že jde o významný objev. „Celá desetiletí jsme nemohli borelie ve slinných žlázách klíštěte najít a hledali jsme pro to různá vysvětlení. Naši mladí kolegové se nebáli zpochybnit autority a podali přesvědčivé důkazy o tom, že k přenosu borelií nedochází přes sliny,“ řekl.

Borelie jsou bakterie spirálovitého tvaru s bičíky na obou koncích, které se dokážou přizpůsobit životu v různých hostitelích. Hlavní rezervoár borelií se nachází v ptácích a hlodavcích, odtud přecházejí do klíštěte a z něj zase zpět do ptáků, hlodavců, ale i dalších savců včetně člověka. Českobudějovičtí vědci také vyvrátili hypotézu, že borelie v prvních 24 hodinách nepřecházejí do hostitele. „Borelie přecházejí hned, ale během prvního dne ještě nejsou pro hostitele infekční,“ uvedl Šíma. Lidé se tak lymskou boreliozou první den od přisátí klíštěte nenakazí.

Václav Koblenc dr

Novela má omezit přeprodávání léků distributory

Praha 24. července (ČTK) – Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) předloží na konci srpna podle premiéra Andreje Babiše (ANO) novelu zákona o léčivech, která má omezit možnost jejich vývozu, a zajistit tak jejich stálou dostupnost. Stát tak reaguje na problémy s výpadky v distribuci léků. Výrobci dostanou v případě nutnosti povinnost dodat chybějící lék do dvou dnů do kterékoli lékárny v Česku, uvedl Vojtěch po návštěvě Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), na které doprovodil premiéra.

„Jsem velmi ráda, že brzy přibude novela, která popisuje emergentní systém. Pacienti budou mít jistotu, že léky i v té nejmenší lékárně dostanou,“ uvedla ředitelka ústavu Irena Storová. Vojtěch se novelou inspiroval na Slovensku, původně ji plánoval předložit v září, kvůli žádosti premiéra ji vláda posoudí na prvním zasedání po vládní dovolené 26. srpna.

Babiš i Vojtěch zmínili, že neexistuje nástroj, který by omezil přeprodávání léků distributory. Podle ministra tak lehce získají ročně tři až pět miliard korun.

Premiér se při návštěvě pozastavil také nad tím, že zatím neexistuje souhrnný přehled o stavu zásob léků v lékárnách, podle kterého by stát mohl problémy s dostupností léčiv předvídat.

Počátkem roku nebyl v Česku kvůli výpadku výroby dostupný digoxin, který pacienti užívají kvůli poruchám srdečního rytmu. Lék nebyl dostupný od 10. prosince, výrobce pak dovezl mimořádně 16.200 balení ze Slovenska. Výroba přerušená kvůli chybějící účinné látce byla obnovena v polovině měsíce.

Nová léčba by vymýtila v ČR žloutenku C do 10…

Praha 23. července (ČTK) – Při současných léčebných možnostech by bylo možné téměř vymýtit v Česku žloutenku typu C do deseti let. Na vyléčení všech pacientů s touto nemocí ale chybí peníze a Česko nemá ani národní strategii eliminace virové hepatitidy typu C. Na tiskové konferenci k blížícímu se Světovému dni hepatitidy to dnes uvedli odborníci. Odhadli, že léčbu žloutenky v ČR ročně prodělá zhruba 1200 lidí, nakažených je ale kolem 45.000. S léčbou by přitom náklady z dlouhodobého hlediska klesly.

Žloutenku typu C lze vyléčit antivirotiky podávanými ve formě tablet. Podle lékařů je ale problémem nedostatečné rozšíření léčby. „Bez dobrého léčebného pokrytí nedosáhneme účinného snížení výskytu hepatitidy C a jejích nových případů,“ řekl vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislost Viktor Mravčík.

„Pokud zvýšíme léčebné pokrytí dvakrát, poměrně blízko a rychle se přiblížíme k eliminaci hepatitidy C. To je aktuální téma i v mezinárodních institucích, agendách udržitelného rozvoje, zdravotnictví,“ uvedl Mravčík. Podle něj středisko nyní jedná s ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami o schválení akčního plánu eliminace žloutenky u uživatelů drog na období 2019 až 2021. „Nenahrazuje národní strategii eliminace žloutenky C pro všechny cílové skupiny podle dokumentů WHO (Světová zdravotnická organizace), ale může být její významnou součástí,“ doplnil Mravčík.

Pro úspěšnou léčbu nemoci a ochranu společnosti je podle lékařů důležité včasné odhalení virové hepatitidy. To je podle nich současně ale největší problém, protože zhruba 60 procent nakažených jsou injekční uživatelé drog. Jednou z prevencí onemocnění mezi nimi je tak distribuce čistých jehel a stříkaček, kterou zajišťují mimo jiné nízkoprahová a kontaktní centra pracující s drogově závislými. Tyto organizace jsou ale obvykle neziskové a závislé na sponzorech a bez pravidelné finanční podpory. Pro letošní rok navíc stát snížil příspěvek těmto organizacím o asi 25 procent.

Podle předsedy pacientského sdružení Recovery Františka Trantina jsou ale právě nízkoprahová centra klíčová pro prevenci i léčbu hepatitidy. Vedle výměny stříkaček chystají pacienty i na otestování krve. „Jsou to jediné instituce, kteří s nakaženými mluví jako s lidmi,“ uvedl Trantina. Podle něj jsou lidé se žloutenkou typu C obvykle obtížní pacienti a léčby se bojí. „Panuje mezi nimi obrovské množství urban legend. Že to bolí, že půjdou na biopsii, že jim budeme rvát tkáň. A je těžké, jim to vysvětlit,“ řekl Trantino. Pracovníci nízkoprahového centra pacienta vyšetří, doprovodí na léčbu a případně mu přímo na místě podávají léky.

Žloutenka typu C se přenáší krví. Zhruba polovina nakažených je uživateli pervitinu, čtvrtina pak užívá heroin. Ne všichni ale onemocněli vlivem drog. Mezi nakaženými jsou i lidé, kteří před rokem 1992 prodělali transfuzi krve. Do té doby se krev dárců proti žloutence netestovala.

Vědci prozkoumají účinky tradičního prostředí na náladu

Klecany (u Prahy) 22. července (ČTK) – Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) a jejich zahraniční kolegové prozkoumají účinky tradičního indiánského prostředí na náladu a obecnou pohodu. V roce 2020 plánují expedici mezi indiánské kmeny v Amazonii. Expedice Neuron je první svého druhu, kdy indiáni jsou partnery vědeckého výzkumu. Poprvé v brazilské historii dal celý domorodý kmen svolení k vědecké spolupráci, informovala ČTK za expedici Eva Césarová. NUDZ sídlí v Klecanech u Prahy.

Odborníci už během první části expedice spolupracovali na výzkumu psychoaktivního nápoje ayahuasca s indiánskými kmeny Huni Kui a Ashaninka. Výzkum zachytil štáb režiséra Davida Čálka, který točí o expedici dokumentární film nazvaný Doktor na tripu.

Hlavní část expedice na začátku roku 2020 má umožnit sbírat data od dobrovolníků, kteří se zúčastní několika ceremonií s ayahuascou. Při výzkumu chtějí vědci používat i mobilní EEG přístroje, tedy zařízení, která zaznamenávají elektrickou aktivitu mozku.

„Studie by měla především odpovědět na to, zda tradiční prostředí může přinést dlouhodobé pozitivní účinky na náladu a obecnou pohodu. Zároveň nás zajímají neurobiologické biomarkery těchto změn, abychom je mohli změřit, vezeme si s sebou mobilní přístroje EEG. Za druhé věříme, že rituální psychedelické zážitky mohou navodit propojení mezi lidmi. Když budeme během ceremonie nahrávat EEG, budeme také hodnotit propojení mozku mezi jednotlivými účastníky včetně šamana. Budeme používat přesně synchronizované EEG čepice, které nám umožní tyto projevy prozkoumat,“ uvedl vedoucí výpravy Tomáš Páleníček.

Členové expedice ještě budou řešit technické problémy nahrávání EEG a otázky týkající se analýzy posbíraných dat. Studie už byla eticky schválena českou etickou radou, ještě potřebuje souhlas brazilských a peruánských úřadů.

Ostravští vědci pracují na vylepšení zubních implantátů

Ostrava 22. července (ČTK) – Vědci z Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) pracují na vylepšení povrchu titanových zubních implantátů tak, aby byla zubní náhrada kvalitnější a pacientovi usnadnila hojení. Vyvíjejí metodu, která by se případně mohla uplatnit i u jiných typů náhrad. ČTK o tom dnes informovala mluvčí univerzity Petra Halíková.

Lékaři titanové zubní implantáty využívají jako náhrady zubních kořenů již několik desítek let. „Titan bývá lékaři preferován zejména proto, že jej lidské tělo většinou přijímá bez komplikací, ale také kvůli tomu, že má zcela výjimečnou strukturu,“ uvedla mluvčí. Ostravští vědci se nyní snaží povrch implantátů vylepšit.

Vědecký projekt, na němž v Ostravě pracují druhým rokem, by letos měl skončit. „V prvním roce jsme vyvíjeli technologii úpravy povrchů, převáděli jsme ji z modelových vzorků na reálný implantát. Teď na upravený povrch vážeme různé látky, abychom zjistili, které z nich implantát vylepší natolik, aby úprava v konečném výsledku byla také nejvýhodnější pro pacienta,“ uvedla Kateřina Dědková z Centra pokročilých inovačních technologií.

Dodala, že pokud se vědcům podaří na upravený povrch navázat jednoduché modelové sloučeniny, bude možné tuto techniku rozšířit i na složitější látky. Půjde například o léčiva, která pak sníží zánět a zlepší proces hojení během implantace. „Tento výzkum však může být zásadním přínosem pro další oblasti implantologie, kdy bude možné tuto metodu uplatnit i při vývoji různých jiných typů náhrad,“ doplnila Halíková.

Implantáty s upraveným povrchem, ale bez přidaných molekul jiných látek, už firma, s níž vědci spolupracují, zkoušela zavádět do dřeva a hovězích kostí. „Tyto dva modelové materiály se používají pro prvotní testování běžně. Na hmotě podobné lidské kosti je třeba vyzkoušet, jaké vlastnosti titanový čep má dříve, než se implantuje člověku. Během tohoto testování jsme ověřovali jeho odolnost a zjistili, že povrch, který se nám během výzkumu podařilo vytvořit, se nepoškodil,“ doplnila Dědková. Aktuálně se řeší možnost testování implantátů u pacientů.

Nové laboratoře v trutnovské nemocnici vyjdou na 183 mil. Kč

Trutnov 18. července (ČTK) – Nové laboratoře a transfuzní oddělení v krajské nemocnici v Trutnově vybuduje sdružení firem BAK a SYNER. Královéhradecký kraj je vybral ze čtyř nabídek a dnes s nimi uzavřel smlouvu. ČTK to sdělili zástupci hejtmanství. Laboratoře a transfuzní oddělení Oblastní nemocnice Trutnov by měly stát téměř 183 milionů korun bez DPH. Firmy na výstavbu laboratoří kraj vysoutěžil napotřetí. V předchozích dvou výběrových řízeních podané nabídky buď překročily maximální cenu nebo nesplnily podmínky zadávací dokumentace.

Trutnov 18. července (ČTK) – Nové laboratoře a transfuzní oddělení v krajské nemocnici v Trutnově vybuduje sdružení firem BAK a SYNER. Královéhradecký kraj je vybral ze čtyř nabídek a dnes s nimi uzavřel smlouvu. ČTK to sdělili zástupci hejtmanství. Laboratoře a transfuzní oddělení Oblastní nemocnice Trutnov by měly stát téměř 183 milionů korun bez DPH. Firmy na výstavbu laboratoří kraj vysoutěžil napotřetí. V předchozích dvou výběrových řízeních podané nabídky buď překročily maximální cenu nebo nesplnily podmínky zadávací dokumentace.

„Při přípravě třetí soutěže na trutnovské laboratoře jsme v zadávací dokumentaci zohlednili i žádosti o dodatečné informace z předchozích zadávacích řízení. Hodnotící komise jako ekonomicky nejvýhodnější určila nabídku sdružení společností BAK a SYNER v celkové hodnotě 182,9 milionu korun bez DPH,“ uvedl radní pro investice Václav Řehoř (ODS).

Zástupci kraje, stavebních firem a nemocnice ještě musí vytvořit harmonogram postupu vyklízení, bourání a přístavby pavilonů. „Stavební práce by mohly začít na přelomu srpna a září,“ řekl ČTK Dan Lechmann z kanceláře hejtmana. Dostavba laboratoří v trutnovské nemocnici bude podle něj hotová na začátku roku 2022.

Zakázka na stavební práce se dělí do dvou etap. Stavbaři v první etapě přestaví pavilon, ve kterém sídlí oddělení lékařské mikrobiologie a imunologie. Poté bude do opravené budovy přemístěno oddělení klinické biochemie z objektu určeného k demolici. S demolicí pavilonů kožního a plicního oddělení, kam se po rekonstrukci a dostavbě přilehlé budovy přestěhuje transfuzní oddělení a oddělení nukleární medicíny, se počítá v druhé etapě. Na místě odstraněné budovy vznikne pracoviště konsolidovaných laboratoří.

„Přestavbou docílíme centralizace laboratoří, což zajistí zefektivnění chodu na nich závislých oddělení nemocnice. Vedle toho přítomnost moderního transfuzního oddělení bude pro dárce krve a další pacienty znamenat zvýšení komfortu během návštěvy nemocnice,“ uvedl náměstek hejtmana pro zdravotnictví Aleš Cabicar (TOP 09).

Celý projekt, včetně zdravotnických technologií, má stát 265 milionů korun. Kraj na to vyčlenil prostředky z Fondu rozvoje a reprodukce Královéhradeckého kraje na období 2017-2020.

Oblastní nemocnice Trutnov ročně hospitalizuje zhruba 13.000 pacientů a dělá přes 4000 operací. Nemocnice disponuje 300 akutními lůžky a má 620 zaměstnanců, z toho je asi 90 lékařů.

Lékaři bez hranic: Epidemie eboly v Kongu není pod kontrolou

Ženeva/Kinshasa 18. července (ČTK) – Současná epidemie eboly v Kongu není pod kontrolou, uvedla předsedkyně mezinárodní organizace Lékaři bez hranic (MSF) Joanne Liuová. Vyzvala zároveň ke změně taktiky v boji s touto vysoce nakažlivou nemocí, informují tiskové agentury.

Ženeva/Kinshasa 18. července (ČTK) – Současná epidemie eboly v Kongu není pod kontrolou, uvedla předsedkyně mezinárodní organizace Lékaři bez hranic (MSF) Joanne Liuová. Vyzvala zároveň ke změně taktiky v boji s touto vysoce nakažlivou nemocí, informují tiskové agentury.

Obavy z nekontrolovaného šíření nemoci podnítila i dnešní zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO), podle které žena, jež nemocná odcestovala do Ugandy, navštívila i obchodní křižovatku Goma v Kongu a město v sousední Rwandě. Na všech těchto místech hrozí rozšíření nemoci, uvedla agentura Reuters.

Liuová na twitteru napsala, že nákaza se šíří dál, nemoc si žádá další mrtvé a postihuje i zdravotnické pracovníky v oblasti. Lékaři bez hranic jsou hlavní organizací, která proti nemoci v Kongu bojuje a brání jejímu šíření do okolních států.

Hraničním kontrolám unikla konžská prodejkyně ryb, která s nemocí cestovala z Konga do Ugandy. Podle zprávy WHO, která se odvolává na ugandské ministerstvo zahraničí, žena pak odjela do milionového města Goma a do pohraničního města Gisenyi ve Rwandě. Zdravotníci se snaží zjistit, s kým mohla již zesnulá žena přijít do styku. Obávají se rozšíření nemoci v Ugandě a nově i v rušném městě ve Rwandě, kde se ebola zatím neobjevila.

Liuová uvedla, že systém, kdy zdravotníci vyšetřují, s kým nakažení přišli do kontaktu není plně funkční. Je proto třeba zavést jiný způsob prevence. „To znamená lepší přístup populace k vakcínám,“ napsala předsedkyně.

WHO ve středu označila výskyt eboly v Kongu za ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Nemoc se zatím daří držet v oblasti východního Konga, kde práci lékařům stěžují desítky ozbrojených skupin a nedůvěra místního obyvatelstva. Od srpna 2018, kdy konžské úřady vlnu nákazy označily za epidemii, na ebolu zemřelo zhruba 1700 lidí.

Pentagon musí prověřit experimenty s klíšťaty, nařídila sněmovna

Washington 17. července (ČTK) – Americká Sněmovna reprezentantů uložila Pentagonu prověřit, zda za rozšířením klíšťat infikovaných lymskou boreliózou nestojí experimenty armády s biologickými zbraněmi. Informoval o tom dnes server CNN. Nemoc lékaři ve Spojených státech ročně diagnostikují více než 300.000 lidem.

Washington 17. července (ČTK) – Americká Sněmovna reprezentantů uložila Pentagonu prověřit, zda za rozšířením klíšťat infikovaných lymskou boreliózou nestojí experimenty armády s biologickými zbraněmi. Informoval o tom dnes server CNN. Nemoc lékaři ve Spojených státech ročně diagnostikují více než 300.000 lidem.

Zákon, který představil kongresman Chris Smith, pověřuje ministerstvo obrany vyšetřováním, zda Spojené státy experimentovaly s klíšťaty a dalším hmyzem v rámci výzkumu biologických zbraní v letech 1950 až 1975. Cílem je zjistit, jestli hmyz využitý v podobném experimentu vědci vypustili mimo laboratorní prostředí, a to ať už náhodou, nebo cíleně.

Lymská borelióza se projevuje horečkou, bolestí svalů a kloubů, vyrážkou nebo ochrnutím obličeje. Pokud není léčena, může vést k artritidě, problémům s nervovou soustavou a se srdcem, uvádí Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

Smith se při návrhu zákona nechal inspirovat knihami a články, které se propojením výskytu nemoci a amerických armádních experimentů zabývají. Kniha vědecko-populární autorky Kris Newbyové z května 2019 například cituje objevitele nemoci, podle kterého je lymská borelióza vojenským experimentem, jenž se vymknul z rukou. Zjištění podobných publikací zpochybnili někteří odborníci, podle nichž se jedná o konspirační teorie.

Při projednávání návrhu Smith uvedl, že počet případů lymské boreliózy a další klíšťaty přenášených nemocí v USA prudce narůstá a Američané mají právo vědět, zda je na fámách něco pravdy.

Prověření experimentů s klíšťaty je jednou z novel zákona o výdajích ministerstva obrany. Po schválení dolní komorou musí zákon ještě projít Senátem.

Ve východní Evropě prudce vzrostl počet případů HIV

Ženeva 16. července (ČTK) – Počet případů nákazy virem HIV vzrostl loni ve východní Evropě a ve Střední Asii o 29 procent. V regionu, který zahrnuje Rusko či Ukrajinu, bylo přibližně 1,7 milionu infikovaných. Nejvíc infikovaných, přes 20 milionů, je však nadále ve východní a jižní Africe, uvedla dnes Organizace spojených národů pro boj s AIDS (UNAIDS).

Ženeva 16. července (ČTK) – Počet případů nákazy virem HIV vzrostl loni ve východní Evropě a ve Střední Asii o 29 procent. V regionu, který zahrnuje Rusko či Ukrajinu, bylo přibližně 1,7 milionu infikovaných. Nejvíc infikovaných, přes 20 milionů, je však nadále ve východní a jižní Africe, uvedla dnes Organizace spojených národů pro boj s AIDS (UNAIDS).

Infekcí virem, který způsobuje syndrom získaného selhání imunity (AIDS), přibývá také na Blízkém východě a severní Africe i v Latinské Americe. Nadále je však nejhůře zasaženým regionem východní a jižní Afrika s 20,6 miliony infikovanými. Především Jihoafrická republika však učinila pokrok. Počet nově nakažených tam od roku 2010 klesl o 40 procent a stejnou měrou se podařilo snížit počet souvisejících úmrtí.

Celosvětově se loni podle UNAIDS nově nakazilo 1,7 milionu lidí, což znamená oproti roku 2010 pokles o 16 procent. Přesto loni žilo s HIV podle odhadů o milion lidí více než v předchozím roce, dohromady 37,9 milionu. Jen 60 procent z nich ale bralo životně důležité léky. Na nemoci souvisejícími s AIDS loni zemřelo 770.000 lidí, což znamená pokles o 33 procent oproti roku 2010.

V západní a střední Evropě s přibližně pěti miliony infikovanými se loni nově nakazilo 310.000 lidí a 200.000 zemřelo.

V České republice byl loni podle českých statistik počet lidí nově nakažených virem HIV nejnižší za posledních sedm let. Meziročně klesl téměř o pětinu na 208 lidí. V Česku je přitom evidováno více než 3300 nakažených.