V Kongu zaznamenali první případ eboly v milionovém městě Goma

Kinshasa 15. července (ČTK) – Konžské úřady zaznamenaly první případ eboly ve více než milionovém městě Goma, které leží u hranic této středoafrické země se Rwandou. Jde o první případ této vysoce nakažlivé a smrtelné nemoci v tak velkém městě v Kongu od loňského srpna, kdy se epidemie eboly šíří na východě země. Zemřelo tam na ni už přes 1600 lidí. Informovala o tom agentura AFP.

Konžské ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že muž nakažený ebolou přijel do Gomy z města Butembo autobusem a byl rychle převezen do zdravotnického zařízení. Vyšetřeni byli i všichni ostatní pasažéři autobusu, který přijel z oblasti, kde bylo v poslední době zaznamenáno hodně případů eboly.

Konžské ministerstvo nicméně vyzvalo obyvatele ke klidu. „Vzhledem k rychlosti, s jakou byl pacient identifikován a izolován, a vzhledem k vyšetření všech ostatních pasažérů autobusu z Butemba je riziko šíření eboly v Gomě malé,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví v prohlášení, z něhož citovala agentura AP.

Šíření eboly směrem ke Gomě už dříve označila za problém Světová zdravotnická organizace (WHO), jednak kvůli více než milionu obyvatel tohoto města a také proto, že by se epidemie mohla rozšířit do Rwandy. Oblast navíc sužují ozbrojené útoky místních i zahraničních milic, které nešetří ani zdravotnická zařízení, jež se snaží epidemii zastavit.

Ebola (též krvácivá horečka) je jednou z nejobávanějších chorob na světě; je vysoce nakažlivá a úmrtnost na ni dosahuje až 90 procent. Lék ani vakcína na ni neexistují, ač některé se testují. Prvotní symptomy eboly mohou připomínat například chřipku. Virus způsobuje horečky a pak vnitřní a vnější krvácení, posléze začínají selhávat orgány. Přenáší se krví, sekrety a tělesnými tekutinami.

Tato nemoc byla poprvé zaznamenána v Kongu v roce 1976 a název dostala podle místní řeky. Největší epidemie eboly zatím vypukla koncem roku 2013 v západní Africe, kde si do léta 2016 vyžádala přes 11.000 obětí.

Nové CT ostrovské nemocnice umožní přesnější diagnostiku

Ostrov (Karlovarsko) 15. července (ČTK) – Nemocnice v Ostrově na Karlovarsku zprovoznila v těchto dnech nové zařízení počítačové tomografie (CT). Přístroj za více než osm milionů korun umožní přesnější diagnostiku, díky němu se také zkrátí čekací doby na vyšetření. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí nemocnice Markéta Singerová.

„Technika využívaná k diagnostice onemocnění se rychle vyvíjí. Nový přístroj nám zjednodušeně řečeno umožňuje zvýšit přesnost diagnostiky. Jeho hlavní předností je snížení dávky ozáření pacienta a vyšší kvalita pořízených snímků,“ uvedla vedoucí lékařka radiodiagnostického oddělení Markéta Horáková. Výhodou nového CT je snížení radiační dávky o třetinu i potřeba nižšího množství kontrastní látky při vysoké kvalitě zobrazení. To je důležité zvláště u vyšetření lidí s onemocněním ledvin, diabetiků a starších pacientů.

Přístroj umožňuje vyšetření mozku, krku, hrudníku, dutiny břišní, skeletu nebo cév. Lékaři mohou nově například sledovat přesně změnu velikosti objemu plicních uzlů, tumorů a cyst v čase nebo provádět takzvané cévní analýzy k posouzení průchodnosti cév a určení rozsahu případného zúžení nebo uzávěru.

Nový počítačový tomograf Aquilion Ligtning SP od společnosti Canon patří podle ředitele nemocnice Františka Wernera k nejmodernějším CT systémům. „Dosud využívaný přístroj byl devět let starý a jeho obměna byla nutná,“ uvedl Werner. Čekací doba na vyšetření je nyní 14 dní nebo i méně.

Výpočetní tomografie je radiologická vyšetřovací metoda, která pomocí rentgenového záření umožňuje neinvazivní zobrazení vnitřních orgánů a tkání člověka s vysokou rozlišovací schopností.

V některých evropských zemích přibývá rychleji syfilida než HIV

Londýn 12. července (ČTK) – Evropa zaznamenala za poslední desetiletí výrazný nárůst syfilidy. Poprvé od začátku tisíciletí jsou nové případy této pohlavní nemoci v některých zemích častější než případy nákazy virem HIV. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) dnes uvedlo, že od roku 2010 se počet ohlášených případů pohlavně přenosných chorob zvýšil o 70 procent. Experti to připisují častějšímu nechráněnému sexu a riskantnějšímu chování mezi homosexuálními muži.

Londýn 12. července (ČTK) – Evropa zaznamenala za poslední desetiletí výrazný nárůst syfilidy. Poprvé od začátku tisíciletí jsou nové případy této pohlavní nemoci v některých zemích častější než případy nákazy virem HIV. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) dnes uvedlo, že od roku 2010 se počet ohlášených případů pohlavně přenosných chorob zvýšil o 70 procent. Experti to připisují častějšímu nechráněnému sexu a riskantnějšímu chování mezi homosexuálními muži.

„Nárůst počtu případů nákazy syfilidou, jehož jsme v Evropě svědkem, je důsledkem několika faktorů. Patří mezi ně to, že lidé mají pohlavní styk bez kondomu a mají více sexuálních partnerů, stejně jako menší strach z nákazy virem HIV,“ uvádí odborník ECDC na pohlavně přenosné nákazy Andrew Amato-Gauci.

Evropská zpráva byla zveřejněna poté, co Světová zdravotnická organizace (WHO) minulý měsíc uvedla, že každý den se ve světě nakazí asi milion lidí pohlavně přenosnou infekcí.

Pokud není léčena, může syfilida způsobit vážné komplikace u mužů i žen, včetně smrti novorozenců či narození mrtvých dětí a zvýšení rizika nákazy virem HIV, který způsobuje AIDS. Syfilida byla v roce 2016 jednou z hlavních příčin úmrtí novorozenců na celém světě.

ECDC sídlí ve Stockholmu a monitoruje zdraví a nemoci v Evropě. Podle jeho údajů bylo v letech 2007-2017 hlášeno více než 260.000 případů syfilidy. V roce 2017 dosáhla syfilida vrcholu s více než 33.000 ohlášenými případy.

Tento problém se ale v jednotlivých zemích liší. V pěti zemích – v Británii, Německu, Irsku, na Islandu a na Maltě – se počet případů nákazy více než zdvojnásobil. Naopak v Estonsku a Rumunsku klesl o 50 a více procent.

V České republice bylo v roce 2017 podle Atlasu nakažlivých chorob ECDC ohlášeno 560 případů syfilidy.

Téměř dvě třetiny případů ohlášených v letech 2007-2017, u nichž byla známá sexuální orientace nakažených, se týkaly mužů, kteří měli pohlavní styk s muži. Heterosexuálních mužů se týkalo 23 procent případů, žen 15 procent.

Amato-Gauci dodal, že tento problém zřejmě rozdmýchává lhostejnost mužů, kteří mají pohlavní styk s muži a nedělají si starosti s rizikem nákazy HIV. „Abychom tento trend zvrátili, musíme lidi povzbuzovat, aby důsledně používali kondom s novými a náhodnými partnery,“ citovala ho agentura Reuters.

FN Ostrava má certifikované cerebrovaskulární centrum

Ostrava 12. července (ČTK) – Cerebrovaskulární centrum Fakultní nemocnice Ostrava, které pečuje o pacienty s cévní mozkovou příhodou, získalo statut certifikovaného centra. Mluvčí nemocnice Naďa Chattová dnes novinářům sdělila, že jde o první takto certifikované centrum v zemi a teprve čtvrté v Evropě.

Ostrava 12. července (ČTK) – Cerebrovaskulární centrum Fakultní nemocnice Ostrava, které pečuje o pacienty s cévní mozkovou příhodou, získalo statut certifikovaného centra. Mluvčí nemocnice Naďa Chattová dnes novinářům sdělila, že jde o první takto certifikované centrum v zemi a teprve čtvrté v Evropě.

Statut certifikovaného centra pracoviště získalo od Evropské organizace pro mozkovou příhodu (European Stroke Organisation – ESO). Je to podle mluvčí nejvyšší stupeň certifikace, který může organizace udělit. „Lékaři z centra museli doložit zhruba sto různých dokumentů a podkladů, které komise pro certifikaci posuzovala. Celý proces trval od zažádání až po získání osvědčení šest měsíců,“ uvedla Chattová.

Certifikát centru mimo jiné umožní výměnu zkušeností s lékaři z nejprestižnějších pracovišť. „Prokazuje, že kvalita péče, již u nás poskytujeme, je tou nejvyšší možnou a že je srovnatelná se špičkovými centry nejen v Evropě, ale i v celém světě,“ uvedl přednosta Neurologické kliniky FNO a koordinátor Komplexního cerebrovaskulárního centra Michal Bar. Dodal, že obdobných pracovišť, jakým je ostravské centrum, je v Česku 14, ale jen pracoviště ve FNO je zatím jediným certifikovaným.

Cerebrovaskulární centrum poskytuje nepřetržitou a vysoce specializovanou péči o pacienty s cerebrovaskulárním onemocněním, tedy zejména s ischemickou a krvácivou cévní mozkovou příhodou. Kromě pacientů z Moravskoslezského kraje pečuje i o nemocné z přilehlých míst Zlínského kraje.

Ročně centrum hospitalizuje přibližně 900 pacientů s akutním onemocněním mozku, dalších 200 je hospitalizováno z plánovaných diagnostických a terapeutických důvodů. Součástí pracoviště je také ambulantní péče, kde je každoročně prováděno zhruba 2000 ošetření.

Masarykův onkologický ústav má látku pro lepší odhalení nádoru

Brno 9. července (ČTK) – Masarykův onkologický ústav v Brně jako první v ČR použil při vyšetření pacienta speciální radiofarmakum Galium pro odhalení neuroendokrinního nádoru. Novinářům to dnes řekl ředitel ústavu Marek Svoboda. Za pomoci Galia lékaři objeví malé nádory, které jiná metoda neodhalí. Díky tomu lze dřív zahájit léčbu. Látka je určená jen pro neuroendokrinní nádory. Vznikají poškozením buněk soustavy žláz s vnitřní sekrecí. Tyto buňky pak tvoří nádory v celém těle, třeba v trávicím traktu, plicích i na kůži. Radiofarmakum nehradí pojišťovny. Ústav to s nimi projedná. Zatím chce formou studie metodu použít u 50 lidí. Dá na to 7,5 milionu.

Neuroendokrinní nádory patří k vzácným. V zemi jimi trpí stovky lidí. Ústav jich eviduje 380. Nemocnému způsobují podle Svobody potíže jako nekontrolované průjmy, vysoký krevní tlak, závratě a v konečném důsledku mohou být i smrtelné.

Právě s diagnózou těchto nádorů může pomoct radiofarmakum Galium (68GA-DOTA-TOC). Po aplikaci do krve pacienta vyhledá endokrinní nádorové buňky v těle a na nějakou dobu je zvýrazní. Lékaři je pak mohou vidět na speciálním přístroji SPECT/CT a určit rozsah onemocnění. „Jinými metodami jsme mohli odhalit nádory velké kolem jednoho centimetru. Pomocí radiofarmaka objevíme i nádory kolem pěti milimetrů,“ uvedl primář oddělení nukleární medicíny ústavu Zdeněk Řehák. Díky tomu lze zahájit léčbu dříve. Podle Řeháka je navíc metoda s použitím Galia šetrnější k pacientům, protože oproti jiným vyšetřením klesá na třetinu radiační zátěž, ale také trvá dvě hodiny oproti jinému, třeba i dvoudennímu vyšetření.

Léčba pak většinou spočívá v chirurgickém odstranění nádoru a cílené terapii. Časem se chce ústav dopracovat k použití radiofarmaka nejen pro odhalení nádoru, ale také pro léčbu. V praxi by to znamenalo, že použitím Galia by lékaři nádory našli a druhé aplikované radiofarmakum by se zaměřilo na zničení nádorů. Radiofarmaka u endokrinních nádorů se používají už v zahraničí, v ČR to podle náměstkyně ústavu Šárky Kozákové nebylo možné s ohledem na legislativu a absenci registrace generátoru a kitu, která je potřebná k výrobě radiofarmaka. Ústav však používá jiná radiofarmaka, například pro odhalení nádorů mozku.

Le Figaro: Hudba stimuluje vývoj nedonošených dětí

Paří 7. července (ČTK/Le Figaro) – Na jednotkách intenzivní péče, kde jsou hospitalizovány nedonošené děti, je hluk všudypřítomný. V této stresující atmosféře se mají děti vyvíjet a růst. V univerzitní nemocnici v Ženevě vědce napadlo vysílat speciálně zkomponovanou hudbu, která by stimulovala aktivitu mozku těchto novorozenců. Jejich studie ukázala, že se neuronové sítě dětí, které poslouchaly tyto melodie, rozvíjejí efektivněji, zvláště pokud jde o smyslové a kognitivní funkce. Píše o tom francouzský deník Le Figaro.

Paří 7. července (ČTK/Le Figaro) – Na jednotkách intenzivní péče, kde jsou hospitalizovány nedonošené děti, je hluk všudypřítomný. V této stresující atmosféře se mají děti vyvíjet a růst. V univerzitní nemocnici v Ženevě vědce napadlo vysílat speciálně zkomponovanou hudbu, která by stimulovala aktivitu mozku těchto novorozenců. Jejich studie ukázala, že se neuronové sítě dětí, které poslouchaly tyto melodie, rozvíjejí efektivněji, zvláště pokud jde o smyslové a kognitivní funkce. Píše o tom francouzský deník Le Figaro.

Tento výsledek, který ještě musí být potvrzen klinickými zkouškami, otevírá možnosti, jak předcházet problémům s učením, soustředěním či zvládáním emocí, jimiž trpí určitý počet předčasně narozených dětí. Lékařský pokrok sice dává dětem narozeným mezi 28. a 32. týdnem těhotenství dobré šance na přežití, ale jejich mozek je ještě nedozrálý, uvádí Petra Hüppiová, která výzkum vedla. Proto je důležité poskytnout jim ochranné a stimulující prostředí.

Vědci požádali švýcarského skladatele Andrease Vollenweidera, aby složil tři melodie, z nichž každá bude trvat osm minut a bude doprovázet probouzení, bdělý stav a usínání dětí. Skladatel strávil nějaký čas na novorozeneckém oddělení, aby pozoroval reakce dětí na nástroje. Nakonec zvolil flétnu, kterou používají zaklínači hadů v Indii, harfu a zvonky.

„Velmi neklidné děti se uklidnily téměř okamžitě, jejich pozornost upoutala hudba,“ uvádí zdravotní sestra z nemocnice. Dvacet kojenců poslouchalo hudbu ve sluchátkách pětkrát týdně až do doby jejich odchodu z nemocnice, zatímco 19 dalších tvořilo kontrolní skupinu.

Magnetická rezonance provedená u novorozenců, kteří naslouchali hudbě Andrease Vollenweidera, ukázala, že jejich neuronové spoje jsou aktivnější než u jiných novorozenců. Výrazný efekt byl pozorován v oblastech souvisejících s přijímáním informací, hodnocením jejich významu a jejich předáváním jiným oblastem mozku. Zbývá zjistit, zda se tato pozorování týkají i chování.

Hudba se pozvolna stává terapeutickým nástrojem. Lékaři se k ní někdy uchylují, aby zmírnili bolest u starých lidí nebo kojenců. Muzikoterapie se používá také k navázání kontaktu s osobami v depresi nebo trpícími handicapy. Pomáhá jim ulevit si ze svého utrpení.

Účinky hudby na náš mozek studují vědci již více než 20 let. Je zapotřebí ještě hlubšího studia k pochopení mechanismů, jak hudba působí, ale není žádných pochyb o tom, že hudba hraje velmi pozitivní roli. Jako jeden z prvních studoval v 90. letech pomocí magnetické rezonance vliv hudby na mozek profesor neuropsychologie na univerzitě v Caen Henri Platel.

Studie v nemocnici Sainte-Périne v Paříži ukázala pozitivní vliv Schubertovy hudby při paliativní péči. Geriatr a expert na léčbu bolesti profesor Jean-Marie Gomas uvádí, že hudba zmírňuje bolesti pacientů.

Pacienti hospitalizovaní na paliativní péči pociťují ostré či chronické bolesti, které léky nedokážou zcela odstranit. Pomáhá relaxace nebo hypnóza, ale také živá hudba, říká Gomas.

Charita: Domácí péče je osmkrát levnější než pobyt v nemocnici

Praha 3. července (ČTK) – Domácí péče je podle poskytovatelů osmkrát levnější než pobyt pacienta v nemocnici. Peníze od zdravotních pojišťoven podle Charity ČR nepokrývají ani náklady, její zástupci to dnes uvedli na tiskové konferenci. Charita ČR proto spouští petici za změnu financování, chtějí její projednání ve Sněmovně. Na úhradu domácí péče šly loni dvě miliardy korun z celkem 300 miliard veřejného zdravotního pojištění. Podle vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) na facebooku příští rok dostane domácí péče 340 milionů korun navíc.

O rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění rozhodují zdravotní pojišťovny na základě dohody se zástupci zdravotní péče. Domácí péče na návrhy zdravotních pojišťoven nepřistoupila, ministerstvo proto stanoví v následujících měsících úhrady vyhláškou.

„Uvědomuji si, že máme vůči ní dluh z minulosti, kdy byla mými předchůdci přehlížena. A snažíme se ho postupně dorovnat,“ uvedl na facebooku ministr. Domácí péče podle něj loni měla úhrady navýšené o 200 milionů korun, příští rok bude navíc 340 milionů korun. „Vytvořil jsem na ministerstvu pro domácí péči speciální pracovní skupinu, kde s jejími zástupci pravidelně řešíme ty nejpalčivější problémy v tomto segmentu. A sestrám chceme dát větší kompetence, abychom jim uvolnili ruce a zvýšili jejich prestiž,“ dodal ministr.

Nárůst ale podle zástupců segmentu není dostatečný. „Je argumentováno tím, že celkový objem peněz do segmentu roste. Ale roste i počet klientů,“ uvedl ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Spolu se stárnutím populace roste počet seniorů, kteří domácí péči využívají nejčastěji. V současné době jich je přes dva miliony, do roku 2052 přibude další milion. „Pokud klient péči nedostane, tak mu nezbývá než navštívit nemocnici, kde většinou bývá pacientem na interně, což je osmkrát dražší než naše péče,“ dodal.

Loni přistoupili podle Curyla zástupci domácí péče na dohodu s pojišťovnami za podmínky, že se v dalším roce financování vyřeší. Od roku 2007 podle něj úhrady za péči, které se stanovují takzvanou hodnotou bodu, dokonce klesly. Zatímco tehdy byla 1,11 Kč, v současné době je 1,05 Kč. „Žádáme navýšení hodnoty bodu o 40 procent na 1,47 korun. Odpovídá to reálných nákladů, které máme,“ uvedl s tím, že Charita ČR platy sester v domácí péče dokrývá z jiných zdrojů. Pro všechny poskytovatele domácí péče by to znamenalo podle Curyla asi miliardu korun navíc.

Problematické je podle Ludmily Kučerové, která za Charitu ČR s pojišťovnami jednala, také to, že střediska domácí péče dostávají od pojišťoven zálohy a později jim vyfakturují odvedenou práci. „Nemůžeme si dopředu spočítat, kolik dostaneme za vykonanou práci. Dozvíme se to až za rok a půl,“ řekla. Někdy pak středisko nedostane za odvedenou práci zaplaceno, protože překročilo svůj limit.

Dnes poskytovatelé zahájili sběr podpisů na „Petici za záchranu domácí péče“. Chtějí jich získat 10.000, aby musela problém projednat Poslanecká sněmovna. „Chceme dokrytí reálných ztrát a vizi v horizontu třeba pěti let, tedy systémové, ne krátkodobé řešení,“ dodal Curyla.

Nových případů spalniček v ČR v posledních týdnech ubylo

Praha 1. července (ČTK) – Nových případů spalniček v ČR v posledních šesti týdnech ubylo. Přibývá jich pod deset týdně, za poslední týden se nakazili tři lidé. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví. Od ledna bylo nemocných 563, loni 203 za celý rok. Ministerstvo zdravotnictví začátkem roku odhadovalo, že by nemocných letos mohlo být až k tisícovce.

V celé EU se podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nakazilo od roku 2016 přes 44.000 lidí. Riziko šíření podle SZÚ bude pokračovat, dokud budou neočkované skupiny. Rizikoví jsou podle nich děti a mladí narození za posledních 20 let, kterých je v EU asi 4,5 milionu.

Spalničky jsou vysoce nakažlivé onemocnění. Nemoc se šíří kapénkami, od nakažení se projeví za jeden až tři týdny. Při léčbě je povinná hospitalizace na infekčním oddělení a izolace po sedm dní od objevení vyrážky. Vyšetřeni musejí být všichni, kdo se s nemocným setkali a mohli se nakazit.

Kdo spalničky prodělal, zůstává proti nemoci imunní celoživotně. Nemoc se v populaci nešíří, pokud je očkovaných 95 procent populace, což Česko dosáhlo naposledy před pěti lety. Podle odborníků podíl očkovaných snižuje také odmítání či odsouvání očkování některými rodiči, ti s tím ale nesouhlasí. Podle nedávno zveřejněného průzkumu věří bezpečnosti očkování asi dvě třetiny Evropanů.

Zatímco ještě v roce 2010 nebylo v České republice hlášeno žádné onemocnění, v roce 2014 vypukla první epidemie spalniček v Ústeckém kraji. V roce 2018 bylo v Česku evidováno 203 případů spalniček a za prvních pět měsíců letošního roku přibylo více než pět stovek nemocných.

Počty nových případů spalniček v ČR:

zdroj: Minsiterstvo zdravotnictví ČR

van jw

News.com.au: Strava, po které se zvětšuje pas a zmenšuje mozek

Sydney 28. června (ČTK/News.com.au) – Průměrný člověk konzumuje mnohem víc kalorií, než tomu bylo před 50 lety, což má ničivé následky pro jeho pas – a mozek, varovala nová studie, o které informoval zpravodajský server News.com.au.

V porovnání se 70. lety minulého století lidé jedí o 650 kilokalorií denně více. To je ekvivalent jednoho burgeru s hranolky a slazenou limonádou. To, že taková strava přispívá k zaoblení pasu, není žádnou novinkou. Děsivější je její dopad na lidský mozek.

Profesor Australské národní univerzity Nicolas Cherbuin, hlavní autor studie zveřejněné v odborném časopise Frontiers in Neuroendocrinology, uvedl, že existuje přímá vazba mezi zhoršováním stavu mozku a nezdravým životním stylem. A ještě znepokojivější je skutečnost, že toto poškozování začíná mnohem dříve, než si lidé myslí.

„Našli jsme silné důkazy, že nezdravé stravování a nedostatek cvičení během delšího období vystavuje lidi značnému riziku rozvoje cukrovky druhého typu a podstatnému poklesu mozkových funkcí, jako je demence a zmenšování mozku,“ uvedl profesor Cherbuin. „Lidé si špatnou stravou a mizivým nebo skoro žádným cvičením doslova ujídají mozek,“ dodal.

Cherbuin také zjistil, že k poklesu zdraví mozku může docházet mnohem dříve v životě, než se původně předpokládalo, a to do značné míry vinou společnosti, která podporuje nezdravé volby v oblasti životního stylu.

„Napáchané škody jsou v podstatě nevratné, jakmile člověk dosáhne středního věku. Proto vyzýváme každého, aby jedl zdravě a dostal se do formy tak brzy, jak je možné – ideálně už v dětství, ale rozhodně v rané dospělosti,“ řekl. „Mnoho lidí, kteří trpí demencí a dalšími známkami kognitivních dysfunkcí včetně zmenšujícího se mozku, zvýšili toto riziko během života tím, že jedli příliš mnoho špatného jídla a dostatečně necvičili.“

Podle něj obvykle lidé dostávali radu, aby snížili riziko mozkových problémů, jako je demence, v době, kdy už překročili šedesátku – a v takovém případě už bylo často „příliš pozdě“. Klíčová je strava v dětství a na počátku dospělosti.

„Jednou z nejlepších možností, jaké lidé mají, aby se vyhnuli těm potížím mozku, kterým lze předejít, je začít od začátku se správným stravováním a cvičit od mladého věku,“ dodal Cherbuin.

Studie uvádí, že zhruba 30 procent dospělé světové populace trpí nadváhou nebo je obézní, a více než deset procent všech dospělých bude do roku 2030 trpět cukrovkou druhého typu.

„Spojení mezi diabetem druhého typu a rychlým zhoršováním funkcí mozku už je dobře prokázáno,“ poznamenal Cherbuin. „Ale naše práce ukázala, že neurodegenerace, tedy ztráta a fungování neuronů, začíná mnohem, mnohem dříve. A objevili jsme jasné spojení mezi tímto zhoršováním stavu mozku a nezdravými volbami týkajícími se životního stylu.“

Jedním z problémů podle jeho slov je, že lidé konzumují příliš mnoho špatného typu potravin, jako je rychlé občerstvení, ve kterém je málo výživných látek a příliš mnoho kalorií. „Jako společnost bychom se měli přestat ptát: ‚Dáte si k tomu hranolky?‘ Pokud to neuděláme, pak musíme být připraveni na to, že bude dál stoupat počet lidí s nadváhou a obezitou trpících závažnými chorobami,“ dodal.