Průzkum: Každý devátý občan dojíždí za lékařem i víc než…

Praha 12. června (ČTK) – Každý devátý občan dojíždí za zdravotní péčí pravidelně dál než 30 kilometrů. Devět z deseti by ale za kvalitou cestovalo i tři hodiny. Vyplývá to z průzkumu Zdravotnictví očima pacientů 2019 společnosti STEM/MARK pro vznikající zdravotnický think-tank Klub Mederi. Pacienti se podle něj v systému neorientují, často hledají péči na špatném místě. Řešením by mohlo být posílení role pacienta a zdravotních pojišťoven, ale také zjednodušení systému zdravotnictví.

„Lidé by měli mít péči po ruce, ale jen tu základní, například praktické lékaře, a pak péči následnou a ošetřovatelskou. Naopak za operativou a specializovanou léčbou by jim v zájmu zachování kvality nemělo vadit si dojet,“ uvedla mluvčí Klubu Mederi Marcela Alföldi Šperkerová. Koncentrace péče vede podle ní k větší bezpečnosti pro pacienty, protože lékaři provádějící určité výkony častěji jsou v nich jistější. „V zájmu pacientů není záchrana malé okresní nemocnice tam, kde je nedostatek personálu a chybí vybavení,“ dodala.

České nemocnice se podle člena think-tanku Pavla Vepřeka, který byl poradcem ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) a v 90. letech ředitelem Fakultní nemocnice v Motole, potýkají s personálními problémy a způsobem financování, který konzervuje minulost a brání efektivní adaptaci nemocniční sítě na vývoj medicíny a potřeb obyvatelstva. Chybí také peníze na rekonstruci budov a obnovu přístrojů.

„Řešení je ve změně organizace práce směrem k omezení přesčasů, k přehodnocení role lékařů a sester, ke společnému lůžkovému fondu a podobně,“ uvedl. Změnit je podle něj třeba také financování nemocnic, které by měly dostávat přímo úhradu za pacienta, nikoliv předem nasmlouvané počty výkonů jako v současné době. Potřeba je také dobře fungující ambulantní zdravotní péče a účelné propojení zdravotnictví a sociálního systému.

Vepřek také doporučuje návrat k regulačním poplatkům a nadstandardům, které jako poradce ministra Hegera prosazoval, a zavedení dvousložkového zdravotního pojistného, jejíž jednou částí, která by měla různou výši, by si zdravotní pojišťovny mohly konkurovat a lidem nabízet různou péči. Vhodné by bylo podle něj také propojení sociálního a zdravotního pojištění.

Problémem je podle odborníků extrémně pasivní role pacientů. Spouští proto informační web Chytrý pacient. „Lidé nad 50 či 60 let se stále chovají ve zdravotnictví jako před rokem 1989,“ řekla Älföldi Šperkerová. Češi si připlácejí asi 13 procent svých výdajů, průměr EU je asi 24 procent. Polovina peněz je podle Vepřeka vydaná na volně prodejné potravinové doplňky. Motivovat pacienty k racionálnímu užívání systému je podle něj možné jen ekonomicky, regulačními poplatky například za pobyt v nemocnici, přístup k ambulantnímu specialistovi bez doporučení nebo bezdůvodné volání zdravotnické záchranné služby.

Think-tank Klub Mederi tvoří kromě bývalé novinářky Alföldi Šperkerové a Vepřeka také ředitelka spolku Průvodce pacienta Ivana Plechatá. Na práci klubu se budou podílet také například ekonom Miroslav Zámečník, neurochirurg Vladimír Beneš, lékař a ekonom Pavel Hrobon nebo právník Jakub Král, který byl poradcem ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) při přípravě legislativní úpravy zdravotnických prostředků. Klub je financován je podle Šperkerové od soukromých firem z oblasti zdravotnictví, jedná i o podpoře ze státního sektoru. Na webu jsou jako podporovatelé uvedení také Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, Oborová zdravotní pojišťovna nebo síť lékáren Dr.Max.

van mal

Při správném technickém řešení ušetří eNeschopenky čas lékařů i miliony…

Praha, 11.května 2019 (prof. MUDr. Jaroslav Malý CSc.)

Při správném technickém řešení, které zdravotníkům nesmí přidat administrativní práci, mohou eNeschopenky ušetřit praktickému lékaři i 120 minut měsíčně. Pro státní rozpočet pak odstranění papírových formulářů bude znamenat úsporu milionů korun ročně. „Zavedení eNeschopenek podpořím. Extrémně ale závisí na fungujícím technickém řešení, které musí naprosto bezchybně šlapat už od plánovaného startu 1.1. 2020,“ říká senátor a náměstek ředitele FN Hradec Králové prof. MUDr. Jaroslav Malý CSc.

Časový rozdíl při zpracování papírového a elektronického formuláře pro ohlášení dočasné pracovní neschopnosti může představovat pro praktického lékaře i 120 minut měsíčně. V případě papírového formuláře musí lékař nejen vyplnit tiskopis, ale také zajistit jeho odeslání na Českou správu sociálního zabezpečení. „Vystavuji měsíčně zhruba 40 neschopenek. Vyplnění jednoho tiskopisu zabere tak 3 minuty a pak se 2x do týdne musí s neschopenkami na poštu. Pokud bude systém eNeschopenek fungovat stejně dobře jako eRecepty, odhaduji, že by nám to v ordinaci mohlo ušetřit měsíčně 1 – 2 hodiny čistého času a to už je docela dost,“ říká praktický lékař z Chocně MUDr. Stanislav Tomek. To samé, i když v menší míře, se týká nemocnic. Například FN Hradec Králové vydá odhadem každý měsíc 130 neschopenek. Dobrovolně nyní využívá eNeschopenku zhruba 3 % lékařů. „Žijeme ve 21. století, ve kterém skutečně mají obíhat informace, nikoliv pacienti. Pokud bude systém fungovat, budou propojeni lékaři, ČSSZ i zaměstnavatelé. Lidé nebudou muset pobíhat nikde s papíry a náhrady mzdy jim přijde automaticky. Elektronizace neschopenek je určitě krok správným směrem, který navíc přinese časové i materiální úspory, “ komentuje zákon senátor Jaroslav Malý. Zrušením papírových neschopenek uspoří stát miliony korun. V roce 2018 bylo vydáno 1.849.500 ks neschopenek. Jenom náklady na výrobu jednoho propisovacího tiskopisu o 5 listech se pohybují kolem 1 koruny. K tomu je potřeba napočítat dopravu tiskopisů, skladování a také archivaci neschopenek, která musí ze zákona trvat 5 let. Pro představu to je 63 metrů krychlových precizně srovnaných listů papíru. V závěrečném součtu stát ušetří jednotky, možná nižší desítky milionů korun ročně. „Ministerstvo práce a sociálních věcí nás ujistilo, že vystavení eNeschopenky bude administrativně přibližně stejně náročně jako vystavení eReceptu, a že nebude nutné učit se orientovat v novém softwaru a pamatovat si nové přihlašovací údaje a loginy. Do testovacího prostředí by měla být eNeschopenka nasazena do 30.9.3019. Lékaři by se mohli začít připojovat od 1.11.2019 s tím, že ostrá data budou spuštěna plánovaně k 1.1.2020. Budu to velmi pečlivě kontrolovat, “ uzavírá senátor Jaroslav Malý.

Kalifornie bude asi platit zdravotní pojištění některým migrantům

Sacramento 10. června (ČTK) – Kalifornie bude patrně jako první americký stát platit dospělým migrantům, kteří žijí v zemi nelegálně, zdravotní pojištění. Informovala o tom dnes agentura AP, podle níž se tento liberální stát soustavně vzdaluje od politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Demokraté dosáhli této dohody v kalifornském zákonodárném sboru v neděli v rámci širšího plánu, jak příští rok naložit s 213 miliardami (4,8 bilionu Kč) státních a federálních daní.

Dospělí ve věku 19 až 25, kteří žijí v Kalifornii nelegálně a mají nízké příjmy, budou mít podle zmíněné dohody nárok na zdravotní péči o chudé v rámci programu Medicaid. Úředníci odhadují, že se toto opatření bude týkat 90.000 lidí a Kalifornii přijde na 98 milionů dolarů ročně.

Návrh rozpočtu, který musí schválit obě komory kalifornského parlamentu do 15. června, počítá také s příspěvkem na měsíční platby zdravotního pojištění pro rodiny se středními příjmy. Na sto dolarů měsíčně si přijde čtyřčlenná rodina, která má roční příjmy vyšší než šestinásobek federálního prahu chudoby, tedy příjmy vyšší než 150.000 dolarů ročně.

MZe: Za většinu problémů s potravinami si mohou spotřebitelé

Praha 11. června (ČTK) – Za většinu zdravotních problémů z potravin podle ministerstva zemědělství (MZe) může špatné zacházení spotřebitelů. Zbytky pesticidů, tedy látek k hubení chorob rostlin a plevele, v potravinách podle něj velký problém nejsou, protože jsou přísně kontrolované. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci Potravinářské komory.

„Většina onemocnění není z potravin, jak je koupíte, ale z toho, jak s nimi zacházejí, vaří, chladí a skladují spotřebitelé. A ne vždy jsou si spotřebitelé ochotní přiznat, že to vzniklo u nich doma,“ uvedla ředitelka odboru bezpečnosti potravin MZe Jitka Götzová.

Na státní úrovni se bezpečnostní potravin zabývají zejména ministerstvo zemědělství a ministerstvo zdravotnictví, ze státních orgánů pak Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa a orgány ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví, tedy krajské hygienické stanice.

Zachycováním zbytků pesticidů v potravinách se zabývají specializované kontroly. „Odebírá se okolo tisíce vzorků každý rok. Nálezů nevyhovujících vzorků nebo vzorků s překročenými limity je opravdu velmi málo,“ dodala Götzová. V roce 2017 jich nevyhovělo 27. Jsou podle ní ale i výjimky, kdy se nalezne na vzorku třeba 30 pesticidů. Časté jsou případy na ovoci goji. „Obvykle nepřekračují maximální limit, ale je jich moc,“ uvedla.

Od roku 2002 funguje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), který má na starosti hodnocení rizik. Podle Miluše Dvoržákové z České asociace pro ochranu rostlin jsou pesticidy v EU registrované vždy na určitou dobu, po níž musí být jejich účinky znovu vyhodnoceny. „Neustále se zvyšují požadavky na bezpečnost přípravků,“ řekla. Od roku 2000 podle ní klesl počet povolených účinných látek z 943 na současných 479.

Europoslanec Pavel Poc (ČSSD), který se v europarlamentu pesticidy zabýval, ale upozornil na některé nepříznivé jevy. „Při válce ve Vietnamu používala americká armáda nechvalně známý přípravek Agent Orange. Dodnes z toho mají lidé zdravotní následky jak tam, tak ve Spojených státech,“ uvedl. Jeho hlavní účinná látka je podle něj navzdory přísnému povolovacímu systému stále na evropském trhu jako herbicid.

Jako další příklad uvedl neonikotinoidy. „Ze strany zemědělců jsou považované za nezbytné, protože bez nich podle nich nelze mořit některá osiva,“ řekl Poc. Prokázala se ale jejich nebezpečnost pro včely a látky byly později zakázány. Některé země včetně ČR ale žádají o výjimku, dodal.

Podle Götzové bez nich některé rostliny, například cukrová řepa nebo mák, v jehož pěstování je Česko světovou velmocí, nevzejdou. „Látkami se namoří osivo, takže to nemůže zabít včelu, protože tam přiletí, až když rostlina kvete,“ dodala. V ochraně rostlin je podle ní důležité posuzovat i koncentraci látek.

van jw

Skoro každý třetí den se v ČR stane smrtelný pracovní…

Praha 10. června (ČTK) – Skoro každý třetí den se v Česku stane smrtelný pracovní úraz. Denně se v zaměstnání zraní téměř 120 lidí, nejčastěji v pondělí. Každému druhému zaměstnanci se přihodí úraz do dvou let od nástupu do práce. Vyplývá to z údajů odborníků na bezpečnost práce, dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) a inspektorů Státního úřadu inspekce práce za rok 2018. Loni se podle ČSÚ stalo v Česku celkem 46.223 úrazů, z toho 123 smrtelných.

„K nejvíce úrazům dochází v pondělí dopoledne, kritická je desátá hodina. Nejčastěji se v práci zraní zaměstnanci ve věku 40 až 45 let. Největší roli hraje profesní slepota a každodenní podceňování rizika, což je vidět hlavně u zkušených rutinérů,“ řekl ČTK Ondřej Švadlenka, analytik pracovních rizik společnosti Ardon Safety, která vyrábí pracovní oděvy a bezpečnostní vybavení.

Školitel bezpečnosti práce z inspekční a certifikační společnosti Bureau Veritas Petr Kaňka připomněl, že polovina pracovních úrazů se v ČR stává poté, co zaměstnanec nastoupí k novému zaměstnavateli v prvních dvou letech zaměstnání. Nejčastěji se to podle něj stane před ukončením prvního odpracovaného roku. „Problém je selhávající prevence a alibistický styl bezpečnosti práce, který zaměstnancům nabízí buď jen podpis na papíře, nebo nudné obecná školení namísto jasných a autenticky podaných pokynů pro práci. Například každý druhý úraz na stroji se stane kvůli tomu, že nikdo zaměstnanci neukázal konkrétní pracovní postupy. Paragrafy samy o sobě nechrání lidi předtím, aby si dali ruku do lisu,“ dodal.

Životu nebezpečné situace vznikají například při práci se stavební a zemědělskou technikou v blízkosti elektrického vedení. „Ročně evidujeme v pěti krajích s naší působností na 30 případů, kdy stroje zavadí zvednutým ramenem nebo zdviženou korbou o elektrické dráty. Stává se to nejen na zemědělských plochách, ale také při stavbách silnic a dálnic. Tyto události jsou velmi časté i v celorepublikovém měřítku a nezřídka končí tragicky,“ uvedl Stanislav Vodrážka ze společnosti E.ON ČR.

Dodal, že pokud nezačne hořet, je lepší zůstat v kabině, která sama o sobě chrání před úrazem elektrickým proudem, a zavolat si pomoc. Jestliže stroj hoří a člověk musí kabinu opustit, je nutné, aby se při pohybu nedotkl současně země a kovových částí stroje, podotkl.

Počet smrtelných úrazů v České republice se v posledních desetiletích snižuje. Pod 200 se dostal v roce 2003. V roce 1969 v práci zemřelo 623 osob.

Česko-vietnamský nábor do registru dárců dřeně

Praha, 11. června 2019 (ČNRDD)

Vietnamská komunita je v Čechách silná, bohužel u nás v registru dárců kostní dřeně je tomu naopak. V České republice je zapsáno opravdu velmi málo Vietnamců, podobně je tomu tak i v dalších zemích. Přímo ve Vietnamu není registr dokonce žádný. Pojďme to společně změnit – vezměte své vietnamské přátelé a přijďte se zaregistrovat do Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD).

Už tento pátek bude v prostorách stylové vietnamské kavárny AntHill na pražském náměstí Míru probíhat česko-vietnamský zápis do registru dárců kostní dřeně. Vietnamci totiž mohou onemocnět leukémií nebo zhoubnými nádory krvetvorby stejně, jako my. Na rozdíl od nás mají ale šanci na nalezení vhodného dárce kostní dřeně mnohem menší.

„Odhaduji, že zaregistrovaných potenciálních dárců vietnamského etnika máme cca 50, ve světě jsou na tom podobě, ve Vietnamu dokonce registr vůbec není. Dá se říci, že dobře jsou na tom jen v USA, kde je velká vietnamská komunita, která se tam dostala po roce 1975. Pro naše pacienty proto většinou hledáme vhodné dárce právě tam. Samozřejmě by bylo ale ideální mít vlastní silné zastoupení této a dalších etnických menšin přímo v našem národním registru,“ uvedl MUDr. Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně a primář hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň.

Kdy: 14. června 2019 od 15:30 až 19:30

Kde: vietnamská kavárna AntHill (Americká 39, 12000 Praha)

Link na akci: https://www.facebook.com/events/2109452075770004/

Zápis do registru spočívá pouze ve vyplnění formuláře a následném odběru vzorku formou stěru z dutiny ústní. Celý proces zabere cca 15 minut. Pro zápis budete potřebovat pouze kartičku zdravotní pojišťovny a občanský průkaz. Základními podmínkami pro vstup do registru je věk 18-35 let a dobrý zdravotní stav.

Těšíme se na všechny příchozí jakékoli etnické příslušnosti!

Za sexuální násilí na dětech bude v Alabamě chemická kastrace

Washington 11. června (ČTK) – Odsouzenci za sexuální činy na dětech mladších třinácti let budou muset v americkém státě Alabama měsíc před svým propuštěním začít brát léky na utlumení sexuální potence. Terapii si navíc budou muset sami platit. Příslušný zákon již podle televize CNN podepsala alabamská guvernérka Kay Iveyová.

„Tento zákon je krok k ochraně dětí v Alabamě,“ řekla republikánská guvernérka o právním předpisu, který v květnu schválili alabamští zákonodárci.

O případném ukončení terapie, které se nepřesně říká chemická kastrace, bude v každém případě zvlášť rozhodovat soud. Pokud usvědčený násilník léčbu odmítne, případně ji sám přeruší, bude mu hrozit návrat za mříže. Chemické utlumení sexuálních pudů, kterého se dosahuje pomocí tablet či injekcí, není trvalé, v případě vysazení léků se sexuální potence obnoví.

Vynucenou chemickou kastraci kritici vnímají jako porušení lidských práv, i tak ji ale několik států USA do svého právního řádu zaneslo.

V České republice mohou soudy deviantům nařídit ochrannou sexuologickou léčbu. Pokud se pro to sami rozhodnou, mohou lidé se specifickými sexuálními poruchami podstoupit vedle chemické i chirurgickou kastraci.

zpt nob

Bezplatné vyšetření znamének opět přilákalo tisíce lidí

Ostrava, 11. června 2019 (ČPZP) – V 15 městech napříč republikou měli lidé možnost nechat si zdarma zkontrolovat pokožku. Akci Spolu proti melanomu letos využilo 6600 pacientů, u více než pěti procent z nich se našel podezřelý nález. Vyplývá to ze statistik České průmyslové zdravotní pojišťovny, která akci veřejnosti nabídla od 14. května do 6. června.

Kampaň byla spojená s doprovodnými akcemi v oblasti zdravého životního stylu a konala se již počtvrté. Nabídku bezplatného preventivního vyšetření letos využili lidé ve městech Olomouc, Zlín, Nový Jičín, Ústí nad Labem, Chomutov, Kladno, Plzeň, Jihlava, Znojmo, Břeclav, Frýdek-Místek, Opava, Havířov, Třinec a Ostrava. Vyšetření probíhalo ve třech oddělených ordinacích ve stanu s potřebným soukromím pro vyšetření. Všichni zájemci, kteří přišli do stanu České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP), byli vyšetřeni zdarma bez ohledu na svůj věk nebo příslušnost ke zdravotní pojišťovně.

„Vyšetřující lékaři zachytili během akce celkem 351 pozitivních nálezů. Největší výskyt podezřelých znamének byl v Havířově, a to u každého desátého pacienta z 506 vyšetřených lidí. Průměrné číslo nálezů za všechna města je přitom poloviční, činí 5,3 procenta,“ upřesnila tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová a doplnila, že největší zájem o akci byl ve Frýdku-Místku, kde si odborné vyšetření kůže nenechalo ujít 587 lidí. Naopak nejméně lidí přišlo v Břeclavi, a to necelé tři stovky.

Během letošní kampaně ČPZP spolupracovala se 45 lékaři. Ti bezbolestně vyšetřovali pacienty ručním dermatoskopem. Pacienty, u nichž měli podezření na výskyt kožního nádoru nebo jiného závažného zdravotního problému, posílali k dalšímu vyšetření.

„I přes několikaletou osvětovou mediální kampaň opět přišli lidé s nádory kůže, aniž by o nich věděli. Například ve Frýdku Místku jsem zachytila během prvních 30 minut dva nádory kůže,“ uvedla ostravská dermatoložka MUDr. Sylva Zajícová z ordinace Zdravá kůže.com, pod jejíž odbornou garancí akce probíhala.

Všichni pacienti by si podle MUDr. Zajícové měli alespoň 1 x ročně nechat zkontrolovat svá znaménka ručním, ještě lépe digitálním dermatoskopem u dermatologa. Pokud jsou pojištěni u ČPZP, mohou na vyšetření využít příspěvek z preventivních programů ve výši 500 Kč. Lidé by se měli během léta chránit před přímým sluncem mezi 11 – 15 hodinou vhodným oblečením a fotoprotekčními přípravky.

„Zájem veřejnosti o vyšetření trvá a nás motivuje v tom, abychom v  pořádání akce Spolu proti melanomu pokračovali. Těší nás, že se bezplatné vyšetření znamének ve stanu ČPZP stává tradicí,“ doplnila tisková mluvčí.

V roce 2018 akce zavítala do 12 měst České republiky. Znaménka zdarma si během loňské kampaně nechalo vyšetřit 5430 lidí. Podezřelé znaménko se našlo u 277 lidí, tedy u 5,1 procenta vyšetřených pacientů. Od zahájení akce Spolu proti melanomu v roce 2016 lékaři vyšetřili již celkem 25 430 pacientů v 50 městech a 1469 občanů odeslali k dalšímu vyšetření.

Výsledky kampaně Spolu proti melanomu 2019

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna registruje téměř 1,3 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má více než sto poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní programy plné výhod, slev a bonusů.

V případě zájmu o další informace kontaktujte prosím

Ing. Elenku Mazurovou, tiskovou mluvčí

tel.: 599 090 182, e-mail: elenka.mazurova@cpzp.cz

aktuální informace na http://www.cpzp.cz

Nemocnice Plzeňského kraje mají stovky přístrojů za 160 milionů

Klatovy 11. června (ČTK) – Stovky přístrojů v hodnotě kolem 160 milionů korun pořídily v minulých měsících díky dotaci EU nemocnice v Klatovech, Domažlicích a Stodu, které zřizuje Plzeňský kraj. Kolem 800 nových přístrojů dvou set druhů umožní lékařům a zdravotnickému personálu přesnější a rychlejší diagnostiku, šetrnější a efektivnější léčbu i zcela nový typ péče a vyšetření, řekl dnes ČTK mluvčí organizace Nemocnice Plzeňského kraje Jiří Kokoška.

Nemocnice koupily pro svá oddělení intenzivní a resuscitační péče přístroje na podporu a monitorování životních funkcí, další vybavení dostaly radiodiagnostická oddělení, operační sály, rehabilitační oddělení, laboratoře, ambulance i lůžkové stanice.

Nejvíce peněz, téměř polovinu celkové částky, dostala největší krajská nemocnice v Klatovech. Za 74 milionů nakoupila 286 přístrojů, například artroskopickou věž pro ortopedické operace, separátory pro odběr plazmy na transfuzní oddělení, echokardiograf, infuzní pumpy pro dětské pacienty a další. Klinické laboratoře pořídily za 34 milionů korun 77 přístrojů. „Kromě obnovy starších přístrojů se podařilo dovybavit pracoviště několika unikátními přístroji, které jsou dnes hlavně ve fakultních nemocnicích,“ uvedl ředitel nemocnice Jiří Zeithaml.

Podle primáře oddělení Richarda Piknera je nejcennějším přístrojem hmotnostní spektrofotometr za sedm milionů korun. „Je to unikátní přístroj určený k identifikaci bakterií a kvasinek z biologického materiálu. Zpřesňuje a zkracuje určení typu bakteriálního onemocnění o 24 hodin, tedy o polovinu běžného času, což je z medicínského hlediska velice významné zkrácení,“ řekl. Přístroj navíc dokáže u některých bakterií hned napovědět možnou citlivost k antibiotikům. Lékař se tak mnohem dříve dozví možnou příčinu onemocnění. „V konečném důsledku to znatelně zlepší péči o několik tisíc pacientů nejen v Klatovské nemocnici, ale i v ostatních krajských nemocnicích, pro které tato vyšetření také provádíme,“ dodal Pikner.

Nemocnice v Domažlicích nakoupila 250 přístrojů za 42 milionů korun. Mimo jiné pohyblivý chodník pro nácvik chůze při rehabilitaci, lineární dávkovače, ultrazvuk, endoskopy či laparoskopickou věž. Přístroje částečně nahradily starší dosluhující, zčásti jsou to nová zařízení, která nemocnice využije například při plánovaném rozšíření gynekologické a chirurgické operativy. Stodská nemocnice má nových 290 přístrojů za 44 milionů korun. Patří k nim mobilní rentgen, desítky elektricky polohovatelných lůžek, plicní ventilátory, videogastroskopy, videokolonoskopy a další, popsal ředitel Alan Sutnar.

Lada Pešková kš

Při nedostatku tekutin v horku hrozí únava, ale i poruchy vědomí

Praha 11. června (ČTK) – Při nedostatku tekutin v horkém počasí hrozí bolesti hlavy, únava, slabost, ale i poruchy vědomí. Proti běžným dnům je podle odborníků třeba přidat půl až jeden litr. Ideální jsou vlažné nápoje, nejlépe častěji v menším množství. Dehydratace může vést i k poškození ledvin, řekl ČTK primář dialyzačního střediska Fresenius NephroCare Ondřej Remeš.

„Dehydratace, nízký obsah vody v těle, ohrožuje náš fyzický i psychický výkon. Může zhoršovat zdravotní stav nemocných či průběh onemocnění. Zvláštní pozornost věnujme nemocným lidem a lidem s demencí, kteří si o nápoj sami neřeknou,“ uvedl Remeš.

Horké počasí špatně snášejí i další chroničtí pacienti, především kardiaci, astmatici nebo diabetici. K přehřátí organismu může dojít velmi rychle zvlášť u dětí, starších lidí a nemocných. U seniorů navíc chybí pocit žízně. Ohrožení jsou také sportovci, kteří mají vyšší výdej. Za běžných klimatických podmínek ztrácí lidské tělo asi 1,85 až 2,6 litru tekutin denně močí, dýcháním či pocením.

Ženy by měly přijmout dva litry tekutin, muži kolem 2,5 litru. Asi 80 procent by mělo být přímo z nápojů. U dětí se potřeba tekutin liší podle věku. Dvouleté nebo tříleté děti by měly dostat asi 1,3 litru, do osmi let o 0,3 litru více a od devíti let už kolem dvou litrů.

Nejvhodnějším nápojem je voda, minerálky, vychlazené slabší čaje nebo vodou naředěné přírodní šťávy. Vhodným zdrojem tekutin je také ovoce nebo zelenina. Nedoporučují se slazené nápoje, protože cukr zvyšuje pocit žízně.

Příznakem mírného nedostatku tekutin je žízeň, sliznice jsou suché a snižuje se množství moči, která je tmavá a koncentrovaná. Později klesá krevní tlak, objevuje se zrychlený puls, bolesti hlavy, poruchy soustředění, ospalost, závratě a hrozí riziko pádu.

van snm