Skip to content
www.pharmnews.cz
  • Úvod
  • Aktuality
  • Kalendář
  • Kontakt
Aktualita

Dodávky ovoce, zeleniny a mléka do škol začnou nově v listopadu,…

  • 20 ledna, 2025
  • by Redakce

„Zkrácení doby dodávek bylo zavedeno, aby dodavatelé snáze dokázali plnit dodávky. Během výpočtů aktualizace sazeb a zvyšujících se cen produktů vyvstala obava, aby vzhledem k těmto cenám byli dodavatelé stále schopni a ochotni produkty dodávat,“ napsal ČTK resort. Nově tak budou dodavatelé zasílat potraviny do škol až od 1. listopadu, a ne od září, jak tomu bylo doposud.

Za dodávky ale dostanou více peněz. Například podpora za jedno jablko dodané do školy s kapacitou do 150 žáků by nově mohla činit 8,41 koruny namísto původních 7,49 koruny. Výše podpory u 150gramového jogurtu pro školy s kapacitou nad 150 žáků by podle návrhu měla vzrůst z 10,21 na 11,45 koruny. Pro produkty ekologického zemědělství jsou sazby vyšší, například u jogurtů zhruba o čtyři koruny.

Celková hodnota produktů dodaných do škol by měla podle ministerstva zůstat stejná. „Minimální počet dodávek je v současnosti nastaven jako nejméně jedna dodávka na žáka měsíčně,“ uvedlo ministerstvo. Zkrácení období dodávek na začátku školního roku zároveň snižuje administrativní zátěž, tvrdí resort.

Návrh dále upravuje, jaké informace o výrobku musí žadatel doložit. Dodavatel musí uvést název potraviny, seznam složek, výživové údaje, způsob distribuce produktu včetně podmínek skladování, nebo zda se jedná o místní či regionální produkt.

Školní projekt vznikl v roce 2017 sjednocením dřívějších projektů a je podporovaný Evropskou unií. Program reaguje na negativní stravovací návyky dětí a má za cíl dětem ovoce, zeleninu a mléko zatraktivnit a povzbudit je k jejich konzumaci. „Kromě získání zdravých stravovacích návyků je projekt i významným sociálním přínosem pro sociálně slabší rodiny s dětmi,“ napsal resort v předkládací zprávě.

Podle Státního zemědělského intervenčního fondu, který podporu administruje, ve školním roce 2024/2025 jen v rámci školního projektu Mléko do škol dodává produkty sedm žadatelů, seznam je na webu. Celková podpora pro projekt Mléko do škol činí přes 131 milionů korun, peníze poskytuje ze svých zdrojů EU i Česko. Roční limit za náklady na dodávky konzumního mléka a mléčných výrobků do škol na jednoho žáka byl pro školní rok 2024/2025 stanoven ve výši 243,10 koruny. Zapojených je podle fondu 3755 základních škol s 539.474 žáky.

Aktualita

Brněnské transplantační centrum překročilo milník 1000 transplantací jater

  • 17 ledna, 2025
  • by Redakce

Transplantace jater často představuje poslední možnost léčby pro pacienty s vážným onemocněním jater. První transplantaci jater v tehdejším Československu se odehrála 2. února 1983 v Brně, kdy tým pod vedením profesora Vladimíra Kořístka na II. Chirurgické klinice úspěšně transplantoval játra šestatřicetiletému pacientovi Josefu Mynářovi z Tišnova. Tato průkopnická operace zařadila Československo mezi první země v Evropě, které zvládly tento náročný zákrok.

V posledních letech se počty transplantací jater pohybují kolem 50 operací ročně. „Naši lékaři aktuálně pečují celkem o více než 600 pacientů po transplantaci jater. Jedním z klíčových faktorů je použití vysoce účinných antivirotik u pacientů s hepatitidou C, což umožňuje úplné vyléčení a zabraňuje recidivě hepatitidy C v transplantovaných játrech,“ uvedl primář Petr Fila, náměstek pro léčebně preventivní péči CKTCH.

Tisící transplantaci jater v centru podstoupila jednatřicetiletá žena z Jižní Moravy, stalo se tak 7. ledna. Pacientka trpěla adenomatózou jater, což je vzácné nezhoubné onemocnění charakterizované výskytem množství jaterních adenomů, které mohou způsobit bolest, krvácení a další komplikace. Transplantace pacientce poskytla novou šanci na plnohodnotný život.

Transplantace jater jsou doporučeny u pacientů s nezvratným selháním jater způsobeným různými faktory. Při akutním selhání v důsledku úrazu nebo toxického poškození je transplantaci nutné provést v řádu hodin nebo několika málo dnů. Při chronickém onemocnění způsobeném nejčastěji cirhózou nebo některými typy nádorových onemocnění je pacient zařazen na čekací listinu. „Čekací doba na vhodného dárce průměrně trvá čtyři až pět měsíců v závislosti na krevní skupině, tělesných proporcích i dalších faktorech,“ uvedl Fila. Jeden rok po transplantaci přežívá až 90 procent pacientů a desáté výročí transplantace se dožije ve velmi dobrém stavu téměř 70 procent nemocných.

V Brně se transplantují i ledviny, a to od roku 1972. O dvacet let později se kompetence centra rozšířily o transplantace srdce. Za dobu jeho existence bylo v Brně transplantováno více než 3500 orgánů, a to 1000 jater, 775 srdcí a 1763 ledvin. V ČR se ročně transplantuje zhruba kolem 900 orgánů. Dlouhodobě nejvíce bývá transplantací ledvin, protože je jako párový orgán mohou darovat i živí dárci. Transplantací jater bylo loni provedeno celkem 206, vyplývá z údajů Koordinačního střediska transplantací.

Aktualita

EU chce zvýšit odolnost nemocnic proti kybernetickým útokům

  • 15 ledna, 2025
  • by Redakce

Země evropského bloku se v době pokračující digitalizace zdravotní péče potýkají s dříve nebývalým množstvím kybernetických útoků, které ohrožují například citlivá osobní data pacientů, ale mohou také vyřadit z provozu klíčovou techniku a omezit samotné fungování nemocnic. Podle statistik komise registrovaly v roce 2023 unijní země 309 významných kybernetických útoků ve zdravotnictví, což je více než v kterémkoli jiném kriticky důležitém sektoru.

„Prevence je lepší než léčba, takže musíme zabránit tomu, aby se kybernetické útoky děly. Ale když už se stanou, musíme mít připraveno vše, abychom je odhalili, rychle zareagovali a zotavili se z nich,“ prohlásila při představení plánu místopředsedkyně komise Henna Virkkunenová.

Brusel počítá s tím, že v rámci orgánu EU pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) vznikne celounijní podpůrné středisko pro oblast zdravotnictví. Nemocnicím by mělo poskytovat podporu a nástroje podle jejich konkrétních potřeb či školit pracovníky odpovědné za jejich kyberbezpečnost. Do dvou let by také mělo středisko vytvořit jednotný systém včasného varování před útoky.

V rámci prevence chce komise umožnit státům, aby finančně podporovaly menší a střední zdravotnická zařízení, která investují do preventivních opatření. S cílem zefektivnit reakci na útoky komise plánuje podporovat organizaci cvičení či vydávání příruček popisujících správné postupy při útoku. Státy by rovněž podle komise měly po nemocnicích aktivně požadovat údaje o útočnících, kteří chtějí výkupné, aby mohla policie co nejrychleji případy vyšetřit.

 

Aktualita

MPSV: Všechny děti ze zrušených kojeneckých ústavů mají zajištěnou…

  • 2 ledna, 20252 ledna, 2025
  • by Redakce

„O všechny děti z bývalých kojeneckých ústavů je postaráno a žádné z nich nezůstalo bez péče. Dětské domovy pro děti do tří let představovaly zařízení, která v drtivé většině případů již neplnila svůj účel. To potvrzují názory odborníků i naše vlastní analýzy,“ uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj je hlavní zajistit, aby děti vyrůstaly v rodinném prostředí. „Pro velkou část dětí se úspěšně podařilo najít lepší řešení, než je ústavní péče. Mezi ně patří bezpečný návrat do vlastních rodin, umístění do pěstounské péče či osvojení,“ řekl šéf resortu.

Podle průzkumu ministerstva práce a Nadace J&T počet dětí v kojeneckých ústavech každoročně klesal. Za šest let se snížil na méně než polovinu. Na jaře 2018 pobývalo v zařízeních 649 dětí, loni na jaře 309. Počet i podíl dětí nad čtyři roky rostl. Minulý rok na jaře tvořily tříleté a mladší děti třetinu, bylo jich 107. Starších chlapců a děvčat bylo v kojeneckých ústavech 202. Z nich bylo 88 školáků nad sedm let.

Dvě pětiny dětí z rušených kojeneckých ústavů se dostaly do náhradních rodin, nebo po zlepšení situace domů. Tři pětiny zůstaly v transformovaném zařízení, nebo se přestěhovaly do jiných domovů. Při hledání řešení pro tři desítky chlapců a děvčat poskytl resort „zvýšenou asistenci“, uvedlo tiskové oddělení.

Ve čtyřech z 20 kojeneckých ústavů loni na jaře už žádné malé děti nebyly, osm domovů se staralo nejvýš o pět chlapců a děvčat pod čtyři roky. Kojenecké ústavy už před několika lety zrušil jako první v republice Zlínský kraj, zajistil pěstouny. Přidávaly se další regiony. Podle ministerstva se část zbývajících ústavů přeměnila na zařízení pro okamžitou pomoc dětem (ZDVOP), odlehčovací služby či stacionáře. Část požádala o registraci k poskytování dlouhodobé lůžkové péče pacientům. Jedno zařízení bude fungovat jako dětský domov pro starší děti.

ČR léta sklízela kritiku domácích organizací i zahraničních institucí za velký počet dětí v ústavech. Podle Asociace Dítě a rodina bylo Česko v Evropě jednou z posledních zemí, kde bylo možné děti do tří let do zařízení dávat. Podle dřívější vládní strategie se děti do tří let neměly do ústavů posílat už od roku 2014 a děti do sedmi let od roku 2016. Zákaz se podařilo části poslanců do novely o ochraně dětí dostat až v létě 2021 krátce před sněmovními volbami.

Aktualita

V Česku platí ode dneška zákon s novou regulací tzv. psychomodulačních…

  • 2 ledna, 2025
  • by Redakce

Podle zákona existují teď vedle seznamu zakázaných návykových látek ještě další dva seznamy. Jeden má obsahovat nové psychoaktivní látky s neznámými dopady, které by se nejvýš dva roky zkoumaly. Při potvrzení nízkého rizika by se pak mohly zařadit na seznam psychomodulačních substancí, které bude možné za přísných podmínek prodávat dospělým. Zákazníci si je budou moci koupit ve specializovaných prodejnách, kam nebudou smět děti. E-shopy mohou mít jen kamenné obchody. Prodej v automatech je zakázaný. Zboží by se mělo kontrolovat. Kupující by měli také od prodejců dostat informace o složení a doporučených dávkách.

Na seznam přezkoumávaných psychoaktivních látek, jejichž držení nemá být trestné, zařadila vláda v prosinci kanabinoid HHC a některé jeho deriváty. Ty byly do konce minulého roku v Česku zakázané. Jejich zákaz kabinet před pár týdny neprodloužil. Válek pak uvedl, že mají patřit podle nového zákona právě na seznam prověřovaných substancí stejně jako kratom.

Soupis a doprovodné předpisy posuzuje Evropská komise. Válek už dřív řekl, že notifikace seznamu by mohla být hotová teď začátkem roku a příslušných nařízení nejpozději do 1. července. Po vyřízení by se HHC a další látky mohly začít prodávat.

Aktualita

Dětská psychiatrická nemocnice v Opařanech získala cenu Vladimíra Vondráčka

  • 20 prosince, 2024
  • by Redakce

„Proto si ocenění velmi vážíme, neboť odráží naší dvouapůlletou snahu o podporu a pomoc dlouhodobě sebevražedným a závažně se sebepoškozujícím dospívajícím, kteří trpí silnou emoční dysregulací. Od zavedení programu v červenci 2022 jej absolvovalo již téměř 150 dospívajících,“ uvedl vedoucí opařanského terapeutického týmu a klinický psycholog David Havelka.

Vladimír Vondráček, po němž je cena pojmenovaná, byl český psychiatr, psycholog, farmakolog, endokrinolog a vysokoškolský pedagog. Je pokládán za jednoho ze zakladatelů československé lékařské psychologie, psychofarmakologie, gerontopsychiatrie, dietetiky a psychiatrické sexuologie.

Opařanská nemocnice má 60 lůžek, což je 13 procent z celkového počtu psychiatrických lůžek pro děti v České republice. Přibližně 50 procent hospitalizovaných pacientů ve věku od tří do 18 let je z Jihočeského kraje. Za rok zařízení léčí na lůžkách a v ambulancích kolem tisícovky dětí z celé republiky. DPN v Opařanech patří mezi tři pracoviště tohoto druhu v zemi a jako jediná nemocnice v republice má specializované oddělení pro pacienty s těžkými neurovývojovými poruchami a agresivními projevy.

Aktualita

Masarykova univerzita otvírá obor pro manažery ve zdravotnictví

  • 12 prosince, 2024
  • by Redakce

„Při studiu AHE se studující dozví, jak funguje zdravotní politika, naučí se analyzovat data a formulovat doporučení pro důležitá rozhodnutí. Budou rozumět ekonomickým aspektům zdravotnictví, a to včetně financování a právních otázek,“ uvedl Jakub Hlávka, ředitel Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace na Masarykově univerzitě a jeden z vyučujících nového programu.

Program je vhodný například pro ekonomy, manažery, lékaře, právníky a farmaceuty. Ač jde o studium prezenční, bude rozvržené tak, aby vyhovovalo i těm, kdo budou chtít během studia pracovat. Bude soustředěné do bloků vždy ve čtvrtek a pátek.

„Budoucí absolventi se stanou experty na efektivitu zdravotní péče, procesy a organizaci zdravotnictví, pobídky pro poskytovatele a pacienty nebo na otázky dostupnosti a personálního zajištění všech oblastí zdravotnictví. Naleznou uplatnění jako analytici, výzkumníci, manažeři či poradci v klíčových zdravotnických institucích v České republice i v zahraničí,“ doplnil Jakub Hlávka.

Doporučené články

Peníze za léky, které lidem pojišťovny vracely, nově pacient…

  • 5 prosince, 2024
  • by Redakce

Částka, kterou pacient v lékárně zaplatí za lék na recept, se skládá ze dvou částí. Započitatelný doplatek se odvíjí od ceny nejlevnějšího léku se stejnými účinky, je pro celou skupinu léků stejný. V dané skupině mají pak zbývající část doplatku léky různou podle své ceny, může se lišit i mezi lékárnami.

„Do dosažení limitu budou pacienti platit stejně jako dosud,“ uvedl prezident České lékárnické komory Aleš Krebs. U seniorů, kteří mají limit 500 korun a užívají více léků, může být hranice podle něj překročena už při první nebo druhé návštěvě lékárny. „Celkový doplatek bude rovnou snížen o započitatelný doplatek,“ doplnil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Například u antibiotika penicilin je podle údajů SÚKL průměrná cena pro lékárnu 234 korun. Ze zdravotního pojištění je uhrazeno maximálně 115 korun, pacient může zaplatit doplatek až téměř 124 korun. Započitatelný doplatek je stanovený na 39,40 koruny, odvíjí se od ceny nejlevnějšího léku, který má podobné účinky. Zatímco před dosažením limitu tak může pacient platit nejvýše 124 korun, po dosažení limitu to bude 84,60 koruny.

Ochranný limit, po jehož dosažení nebudou muset lidé započitatelnou část doplatku hradit, je u starších 70 let 500 korun, u dětí a starších 65 let 1000 korun a u ostatních pojištěnců 5000 korun. Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka se nižší limit začíná počítat od začátku roku, kdy pacient dosáhne daného věku, ne až po jeho narozeninách.

„Neznamená to, že měníme výši doplatků, ale měníme jenom systém jejich vyplácení,“ uvedl Tomáš Boráň, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který systém elektronických receptů spravuje. Pokud by elektronický systém měl výpadek, budou muset pacienti doplatek reklamovat u zdravotní pojišťovny.

Výraznou změnu bude nový systém znamenat pro zdravotně postižené, kteří mají invalidní důchod. Dosud museli na České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) získat papírové potvrzení, které předkládali zdravotní pojišťovně. Nově je podle Ústředního ředitele ČSSZ Františka Boháčka databáze jeho úřadu propojená s pojišťovnami s SÚKL, takže se jim nižší limit započítá automaticky.

Sedm zdravotních pojišťoven dohromady lidem každý rok vrací více než miliardu korun, nárok vzniká asi 1,2 milionu osob. VZP, jejímiž klienty je 60 procent populace, loni zaplatila 800 milionů korun, letos do pololetí 345 milionů, meziročně o čtvrtinu víc. Loni mělo nárok 637.000 lidí, 84 procent z nich byli senioři nad 70 let. Letos má nárok už 435.000 pojištěnců VZP.

Klienti šesti menších pojišťoven sdružených do Svazu zdravotních pojišťoven loni získali nárok na vratku 524 milionů, nárok vznikl 510.000 lidí. Letos za tři čtvrtletí už vznikl 384.000 pojištěnců v celkové částce 465 milionů korun. VZP vydá na složenky a převody doplatků na účty pojištěnců zhruba 40 milionů korun ročně, svazové pojišťovny asi 20 milionů. Tyto peníze sice ušetří, dosud se ale části lidem, kteří dostávali doplatky složenkou, nedařilo peníze doručit.

Průzkum

Průzkum: Čtvrtina Čechů se necítí být psychicky zdráva, více…

  • 28 listopadu, 202428 listopadu, 2024
  • by Redakce

BNP Paribas Cardif index jistoty vyjadřuje, jak se Češi cítí zabezpečeni ve čtyřech základních oblastech: domov a rodina, finance, práce a zdraví. Zároveň zohledňuje potenciální rizika a jejich pokrytí v každé z těchto oblastí. Proti loňskému roku hodnota indexu stoupla o jeden bod na 44 z celkových 100. Okamžitá finanční rezerva Čechů nesmí podle průzkumu klesnout pod 50.000 korun, zatímco loni to bylo 35.000 Kč.

„Roky strávené v ekonomické krizi a pandemii koronaviru se podepsaly na české společnosti v potřebě vyšší finanční rezervy a v horším duševním zdraví napříč populací. Nejvyšší hodnotu opět sledujeme v pilíři domov a rodina, který momentálně stojí na 48. Rodina je pro Čechy první volbou pro radu i případnou pomoc,“ uvedl specialista výzkumné agentury Ipsos Michal Straka.

V pilíři finance, který je teď na 43 bodech, si Češi proti loňsku stojí lépe. „Po několika ekonomicky náročných letech, kdy lidé z důvodu inflace špatně vycházeli se svými financemi a jen stěží si mohli odkládat peníze bokem a tvořit si rezervu, vidíme v této vlně výrazné zlepšení. Zhoršení finanční situace očekává v příštím roce 19 procent Čechů, minulý rok to bylo 29 procent. Nejvíce jim přináší jistotu finanční rezerva, která se ale i vlivem zvýšených cen a výdajů zvedla proti minulému roku o 15.000 Kč, nyní nesmí lidem průměrně klesnout pod 50.000 Kč,“ uvedl obchodní ředitel pojišťovny Martin Steiner.

Pojištění je také nositel jistoty, kterou z něj čerpá téměř 60 procent lidí, kteří ho mají sjednané. Češi jsou ale obecně málo pojištění. Mladí do 24 let zpravidla nemají žádné pojištění.

„Například ztrátu zaměstnání hradila více než třetina Čechů z finanční rezervy, dalších 12 procent si půjčilo od blízkých. Naopak z pojištění to bylo pět procent. V momentě, kdy mají lidé velké finanční závazky jako například hypotéku, může pro ně být výpadek příjmu i přes pomoc blízkých likvidační,“ upozornil Steiner. Pilíř práce nyní stojí na 44 bodech.

Posledním pilířem indexu je zdraví, které se opět umístilo nejníže, tentokrát se 41 body. Většina starší generace se cítí psychicky zdráva a emocionálně stabilní, se svým zdravotním stavem ale není spokojeno 45 procent Čechů ve věku 55 do 65 let. Lidé od 45 do 54 let konzumují vysoké dávky kofeinu a téměř polovina se nestravuje zdravě.

Studie

Lékařka: Léčba obezity musí být doživotní, ideální je kombinace…

  • 25 listopadu, 2024
  • by Redakce

Zahraniční studie ukazují, že například v USA pouze 11 procent lidí, kteří výrazněji zhubli, si udrželo desetiprocentní úbytek váhy rok a více. Celosvětově je to asi pět procent. „Musí to být doživotní terapie, stejně jako u pacienta s vysokým krevním tlakem, kterému taky neřeknete, že už nemusí brát léky, když se mu tlak po nich srovná,“ uvedla s tím, že je potřeba se na obezitu dívat jako na každou jinou nemoc.

Obezita navíc zvyšuje rizika vzniku jiných chorob, často se pojí s cukrovkou nebo s onemocněními srdce a cév. Obézní lidé také často onemocní rakovinou nebo mají problémy s plodností. „Čím jsme obéznější, tím kratší máme délku dožití,“ doplnila.

V současné době má pětatřicetiletý muž se zdravou hmotností 80procentní šanci, že se dožije 70 let. Naopak u obézního s indexem BMI, tedy poměru váhy v kilogramech k výšce v metrech na druhou, vyšším než 40 je pravděpodobnost dožití 70 let pouze 50procentní. U muže vysokého 185 centimetrů by to znamenalo váhu zhruba 140 kilogramů.

Poslední dostupná oficiální data o nadváze a obezitě pocházejí z roku 2019 a jsou z evropské studie, na které se podílel Český statistický úřad. Další kolo tohoto pravidelného průzkumu bude příští rok. Samo ministerstvo zdravotnictví na svém informačním webu Národní informační zdravotní portál (NIZP) odkazuje na ještě starší průzkum z roku 2013, podle kterého nadváhu mělo 35 procent dospělých a obezitu 23 procent.

Podle dřívějšího vyjádření Ústavu zdravotnických informací a statistiky se tato data o pacientech centrálně nesbírají, jsou jen z průzkumů. Podle Pichlerové by ale bylo vhodné, aby lékaři tato data evidovali a informaci měly také zdravotní pojišťovny.

Posts pagination

1 … 6 7 8 9 10 … 498
Pokud máte zájem o zveřejnění vašeho článku na portálu PharmNews, můžete jej zaslat na e-mail:
redakce@mednews.cz

Kalendář akcí

Duben

Květen 2025

Červen
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SA
NE
26
27
28
29
30
31
1
Události pro Květen

31

Žádné události
2
3
4
5
6
7
8
Události pro Červen

1

Žádné události
Události pro Červen

2

Žádné události
Události pro Červen

3

Žádné události
Události pro Červen

4

Žádné události
Události pro Červen

5

Žádné události
Události pro Červen

6

Žádné události
Události pro Červen

7

Žádné události
9
10
11
12
13
14
15
Události pro Červen

8

Žádné události
Události pro Červen

9

Žádné události
Události pro Červen

10

Žádné události
Události pro Červen

11

Žádné události
Události pro Červen

12

Žádné události
Události pro Červen

13

Žádné události
Události pro Červen

14

Žádné události
16
17
18
19
20
21
22
Události pro Červen

15

Žádné události
Události pro Červen

16

Žádné události
Události pro Červen

17

Žádné události
Události pro Červen

18

Žádné události
Události pro Červen

19

Žádné události
Události pro Červen

20

Žádné události
Události pro Červen

21

Žádné události
23
24
25
26
27
28
29
Události pro Červen

22

Žádné události
Události pro Červen

23

Žádné události
Události pro Červen

24

Žádné události
Události pro Červen

25

Žádné události
Události pro Červen

26

Žádné události
Události pro Červen

27

Žádné události
Události pro Červen

28

Žádné události
30
1
2
3
4
5
6
Události pro Červen

29

Žádné události
Přidat akci
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.: +420 604 992 595
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS