Ministerstvo: Platy lékařů a sester se vyrovnaly průměru EU

Praha 6. května (ČTK) – Platy lékařů a sester v nemocnicích se podle ministerstva zdravotnictví vyrovnaly průměru Evropské unie. Za pět let stouply platy sester o 41 procent, lékařů o 32 procent. Lékaři pobírali loni 243 procent průměrné mzdy, sestry 121 procent. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) bude letos průměrná odměna lékařů 84.000 korun a sester 43.000 korun. Zástupci ministerstva o tom dnes informovali na tiskové konferenci.

Vyjádření České lékařské komory a Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČTK zjišťuje.

„V posledních letech jsme svědky skutečně nebývalého růstu platů ve zdravotnictví. Platby ve zdravotnictví jednoznačně rostou nejrychleji ze všech segmentů ekonomiky,“ dodal ministr.

Průměrná mzda lékaře v roce 2018 stoupla meziročně o osm procent na 77.944 korun, sester o 12 procent na 38.500 korun. V nemocnicích zřizovaných ministerstvem zdravotnictví je průměrný plat lékaře 85.690 korun, sestry 42.880 korun.

Platy podle ministerstva porostou i nadále. „V posledních letech šly do platů téměř veškeré peníze a již nezbylo na rozvoj nemocnic,“ uvedl ministr. Dodal, že je třeba investovat i do modernizace nemocničních areálů a do medicínského rozvoje.

Platy ve státních zařízeních měly podle nařízení vlády letos růst v průměru o sedm procent, další 3000 korun navíc dostaly zdravotní sestry u lůžek ve směnném provozu. Odbory namítají, že nemocnice jiných zřizovatelů v regionech přidaly sestrám méně. Podle ministerstva to ale data ÚZIS nepotvrzují, v některých krajských nemocnicích se zvyšovaly přijmy i více.

Podle Evropského statistického úřadu (Eurostat) z roku 2016 byl průměr unie u sester asi 1,07 průměrné mzdy dané země, české sestry měly 1,1. U lékařů byl průměr 2,4, čeští měli o 0,2 nižší.

Podle ÚZIS je v Česku v současné době asi 21.500 lékařů v akutní lůžkové péči v nemocnicích a 45.000 úvazků sester. Zatímco lékařů v posledních letech o jedno či dvě procenta každý rok přibývalo, sester ubývalo o stovky úvazků ročně. „Na datech vidíme, že sestry přestávají odcházet. Změny v roce 2018 způsobily spíše změny v lůžkovém fondu než odchody,“ uvedl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Dva velcí poskytovatelé podle něj přestali poskytovat akutní péči a přesunuli se do péče následné. Ubylo tak reálně asi 40 úvazků. „Poklesy by se mohly v roce 2019 zastavit,“ dodal Dušek.

van rot

Lékařka: Nové kožní znaménko po 35. roce by měl vidět odborník

Praha 6. května (ČTK) – Každé nově vzniklé kožní znaménko po 35. roce věku by podle lékařky Moniky Arenbergerové z Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady měl vidět kožní lékař-dermatolog. Lidé si je mohou nechat vyšetřit ve Stanech proti melanomu. Dnes a v úterý stojí nad Václavském náměstí v Praze, příští týden v Brně a Ostravě. Každoročně využijí vyšetření zdarma tisíce lidí, loni jich bylo přes 4000. Lékaři odhalili 48 nádorů kůže, za 12 let pořádání preventivní akce už více než 650.

„Populace má zafixováno, že melanom je hnědá skvrna, která se vytváří na kůži nově nebo přeměnou mateřského znaménka. Takových útvarů je sice více než polovina, ale zbytek tvoří nádory ve tvaru uzlíku, a u některých může převládat jiná barva než hnědá,“ uvedl přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger. Může to být podle něj růžová, modrá, šedá, černá či kombinace těchto barev. Často jsou proto nádory zaměňovány na bradavici nebo modřinu.

Zhoubný melanom je sedmým nejčastějším nádorem v Česku, podlehne mu kolem 400 lidí ročně. Loni byl nově odhalený u 2700 lidí, nejvíce jich přibývá ve skupině mužů nad 50 let a u žen ve věku 10 až 29 let. Podle Arenbergera se 110 z nich se dostavilo k lékaři v pokročilém stádiu s metastázami.

Ročně stojí podle odhadů veřejné zdravotní pojištění tito pacienti kolem 400 milionů korun, protože často potřebují moderní a nákladnou biologickou léčbu. U Všeobecné zdravotní pojišťovny, která má klienty asi 60 procent Čechů, se loni léčilo přes 16.000 lidí a náklady byly přes 311 milionů korun. Druhá největší, Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR, vydala 68 milionů korun, oproti roku 2015 to je dvojnásobek. Léčilo se asi 500 pacientů. „Náklady na jednoho nemocného se pohybovaly kolem 137.000 korun za rok,“ uvedla mluvčí ZPMV Hana Kadečková.

U mužů se podle odborníků nejčastěji nádory kůže nacházejí na trupu, u žen na nohou. Nejrizikovější jsou lidé se světlou pletí a větším počtem mateřských znamének. Podezřelá znaménka mají rozpité okraje, průměr větší než půl centimetru nebo je vystouplý nad povrch kůže.

Pravděpodobnost vzniku nádoru podle odborníků zvyšuje opakované spálení kůže, protože účinek UV záření se v těle kumuluje. Prevencí je vyhýbat se pobytu na slunci v době nejintenzivnějšího svitu mezi 11:00 a 15:00. Dbát by se mělo také na ochranu pokožky krémem s ochranným faktorem proti UV záření, zejména ve vysokých horách či u moře je třeba vyšší ochranný faktor. „Používat opalovací krém je potřeba už od dubna do října. Pro děti s ochranným faktorem 30, u dospělých 20, ale záleží na místě, kam lidé jedou,“ dodala Arenbergerová.

Počty pacientů VZP a náklady na jejich léčbu:

zdroj: VZP

*kteří se léčí s diagnózou melanom

van mal

13. květen – Evropský den melanomu – Změna na kůži může…

Praha, 6. května 2019 (ZP MV ČR) – Zhoubných nádorů kůže v České republice každoročně přibývá. Zatímco ještě před půlstoletím trpělo kožním nádorem 4 000 lidí, dnes jich je téměř sedmkrát více.₆ Důvodů je několik – od zhoršujícího se stavu životního prostředí až po zlepšující se socioekonomické podmínky. Lidé si mohou dovolit častěji cestovat za sluncem, zároveň podléhají trendu opálené kůže a nadměrně se vystavují slunečnímu záření. Právě ono je přitom jedním z nejrizikovějších faktorů.₄ Vše se pochopitelně promítá i do zvýšených nákladů za léčbu tohoto onemocnění. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR jen za loňský rok vydala na léčbu pacientů s melanomem bezmála 70 milionů korun.

Náklady na léčbu pacientů s maligním melanomem stoupají. To potvrzují i statistiky ZP MV ČR. „Za poslední čtyři roky vzrostly náklady na léčbu nemoci o téměř 37 milionů, což je více než dvojnásobek ve srovnání s rokem 2015. Loňské výdaje naší pojišťovny na léčbu pacientů s melanomem přesáhly 68 milionů korun,“ říká tisková mluvčí ZP MV ČR Hana Kadečková a dodává: „Loni jsme evidovali téměř 500 pacientů léčících se s maligním melanomem, náklady na jednoho nemocného se pohybovaly kolem 137 tisíc korun za rok.“

Geny, slunce a světlá kůže – rizikové faktory

Maligní melanom je zhoubný kožní nádor, který vychází z pigmentotvorných buněk. Na jeho vzniku se podílí především genetické dispozice a vliv UV záření. Může se vytvořit na původně zdravé kůži, kde se objeví odlišně barevná skvrna, nebo na podkladě mateřského znaménka, které se barevně a tvarově změní. Nejčastěji se projeví na částech těla, které jsou nejvíce vystavovány slunečnímu záření, může se ale vyskytnout kdekoliv na těle._1,2 „U našich klientů evidujeme v téměř polovině případů melanom v oblasti trupu, který je slunečnímu záření vystaven nejvíc. Výjimkou však nejsou ani pacienti, kteří se léčí s melanomem rtu, ucha nebo očního víčka,“ upozorňuje Hana Kadečková.

Nejvíce ohroženi jsou pacienti středního a vyššího věku a lidé s velice světlou barvou kůže. Větší počet pacientů se objevuje také ve vyšších socioekonomických vrstvách a mezi obyvateli měst. Z hlediska pohlaví je zastoupení rovnoměrné.₂ „Počet nemocných žen a mužů mezi našimi pojištěnci je téměř vyrovnaný. Náklady na léčbu mužů jsou však dvojnásobné oproti nákladům na léčbu žen. Domníváme se, že důvodem by mohla být skutečnost, že muži prevenci více podceňují a k lékaři přicházejí až v pozdním stadiu nemoci, kdy je léčba mnohem náročnější,“ varuje Hana Kadečková.

Včasná diagnostika může zachránit život

Melanom je nebezpečný v tom, že metastazuje do kůže, podkoží, lymfatických uzlin nebo vnitřních orgánů. Podle tloušťky povrchu rozeznáváme jeho 4 základní formy, až v 65 % případů se jedná o tzv. povrchově se šířící melanom.₃ Záchyt v počátečním stadiu znamená pro pacienta velkou pravděpodobnost, že se vyléčí, a to díky chirurgickému zásahu, při kterém se nádor odstraní. Pokud je však melanom odhalen až později, kdy už je rozšířen do ostatních částí těla, je léčba komplikovaná a prognóza vyléčení velmi nepříznivá.₂ Proto je velmi důležité nechat si každou podezřelou změnu na kůži odborně vyšetřit kožním lékařem a veškeré pigmentové změny sledovat. Důležitá jsou rovněž preventivní opatření, zejména ochrana před slunečním zářením._1,3

ZP MV ČR podporuje prevenci

V květnu probíhá v ČR také vyšetřovací a preventivní akce pod názvem „Stan proti melanomu“, jejímž pravidelným partnerem je i ZP MV ČR. Letošní třináctý ročník začne 6. a 7. května v Praze na Václavském náměstí, bude pokračovat 13. května v Brně na náměstí Svobody a 14. května v ostravském Avion Shopping Parku. Kdokoliv si v něm může nechat zdarma odborně zkontrolovat znaménka. Vyšetření je zcela bezbolestné a trvá jen několik minut. V loňském roce se v průběhu této akce nechalo prohlédnout 4 194 zájemců, zhoubný nádor kůže byl diagnostikován 158 z nich.₇ ZP MV ČR v rámci další podpory prevence melanomu přispívá svým klientům také na vyšetření kožních nádorů. „Naši pojištěnci mohou na vyšetření kůže čerpat jednou ročně až 500 korun. Zájem o něj každoročně roste – loni příspěvek využilo téměř 3 000 klientů,“ doplňuje Hana Kadečková.

Zdroje:

1. https://www.linkos.cz/files/stranky/pro-odborniky/o-spolecnosti/odborne-sekce-cos/sekce-dermatoonkologie/kuze_plakat.pdf

2. https://www.onkologiecs.cz/pdfs/xon/2010/04/03.pdf

3. http://www.melanomy.cz

4. https://www.zpmvcr.cz/o-nas/aktuality/nepodcenujte-zmeny-na-kuzi-muze-jit-o-zhoubny-melanom/

5. https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/onkologicke-diagnozy/maligni-melanom-spinaliom-bazaliom-c43-44-d03/maligni-melanom-a-ostatni-nadory-kuze/

6. http://www.onconet.cz/res/file/aktuality/2015-11-12-dusek.pdf

7. https://www.zpmvcr.cz/o-nas/aktuality/koznich-nadoru-rapidne-pribyva.-nepodcenujte-prevenci/

ZP MV ČR působí na českém trhu již šestadvacátým rokem a je druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi. Má smlouvy se všemi nejvýznamnějšími zdravotnickými zařízeními kdekoliv na území ČR. V současnosti má více než 1,3 milionu klientů. Jako jediná zdravotní pojišťovna v zemi je již tři roky za sebou držitelkou prestižního mezinárodního titulu Czech Superbrands a od loňska rovněž držitelkou titulu Finančně nejzdravější zdravotní pojišťovna.

Chřipka je na ústupu. Letošní bilance – sto devadesát…

Praha, 6. května 2019 (STOP chřipce!) – Letošní chřipková sezóna končí a přichází čas na bilancování. Přestože tomuto závažnému onemocnění podlehlo tentokrát méně lidí než loni, jednalo se o druhý nejvyšší počet obětí chřipky za posledních pět let. K dnešnímu dni bylo hlášeno celkem 617 klinicky závažných případů chřipkové infekce vyžadujících hospitalizaci v režimu intenzivní péče, téměř třetina z nich infekci podlehla.

„Podle evidovaných údajů následkům onemocnění letos podlehlo 190 pacientů. Toto číslo se ovšem vztahuje jen k těm pacientům, kteří byli pro závažný průběh chřipky hospitalizováni na oddělení ARO nebo JIP,“ říká MUDr. Martina Havlíčková, CSc., vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění. Skutečný počet úmrtí je však podle odborníků mnohem vyšší, neboť přibližně 2 % všech úmrtí – což v České republice představuje téměř 2 000 osob ročně – lze považovat za úmrtí v souvislosti s chřipkou. První hlášení o nemocných chřipkou se začala objevovat již koncem října loňského roku, vrchol epidemické sezóny nastal v polovině února. Od té doby počet nemocných pozvolna klesá.

Chřipka je celoroční onemocnění, přesto se nejvíce objevuje právě v zimních měsících. Nákaza se přenáší vzduchem kapénkovou infekcí, možný je i přenos kontaminovanými předměty. Chřipkové viry jsou velice odolné, nejlépe se jim daří při nižších teplotách a vyšší vlhkosti, kde přežijí i několik týdnů. K šíření chřipky v zimním období kromě počasí přispívá i to, že se lidé více zdržují v uzavřených prostorách s méně častým větráním.

Chřipka není běžná viróza

Přelom kalendářního roku je kromě vysokého počtu chřipkových onemocnění typický také nárůstem celé škály dalších respiračních chorob způsobených jinými typy virů nebo bakteriemi. Ačkoliv jsou příznaky těchto nemocí mnohdy velmi podobné chřipce, není na místě je s ní srovnávat. Chřipka je na rozdíl od běžné virózy závažným onemocněním, které může vést k těžkým zdravotním komplikacím, v krajním případě i k úmrtí. Komplikovaný průběh chřipky je nejčastěji zapříčiněn rozšířením chřipkové infekce do vnitřních orgánů, rozvojem bakteriální superinfekce nebo stavy vyplývajícími z akutního průběhu, jako jsou dehydratace nebo febrilní křeče. Chřipka každoročně postihne 10 až 15 % světové populace a způsobuje celosvětově úmrtí stovek tisíců osob, a to i v zemích s vyspělým zdravotnictvím. Nejvíce ohrožuje lidi starší 65 let, malé děti, těhotné ženy a chronicky nemocné různého věku.

Očkování je základem prevence

Každoroční očkování proti chřipce je nejúčinnějším opatřením pro prevenci chřipky a pomáhá snižovat počty nemocných i zemřelých v důsledku onemocnění chřipkou a také počet případných závažných komplikací. „Vakcíny proti chřipce se připravují každý rok znovu pro následující sezónu. Cirkulující chřipkové viry se totiž každou sezónu mění. Proto Světová zdravotnická organizace každý rok aktualizuje složení vakcíny tak, aby co nejvíce odpovídalo virům kolujícím danou sezónu v populaci,“ upřesňuje MUDr. Martina Havlíčková. V České republice se již používají i moderní tetravalentní vakcíny, které poskytují očkovaným širší ochranu proti čtyřem cirkulujícím kmenům chřipky, dvěma kmenům A a dvěma kmenům B, což by ve svém důsledku mělo zvýšit celkovou účinnost chřipkové vakcíny. Aby však byla populace proti chřipce chráněna skutečně efektivně, je zapotřebí zvýšit celkovou proočkovanost. Česká republika však v tomto směru zůstává hluboko pod doporučeními Světové zdravotnické organizace, a to i v rizikových skupinách, které jsou chřipkou a jejími komplikacemi ohroženy nejvíce. Nízká proočkovanost populace má značný podíl na statistice úmrtí.

Světová zdravotnická organizace doporučuje až 30% proočkovanost obyvatel, u rizikových skupin dokonce až 75%.4 V České republice je však navzdory těmto doporučením proočkovanost populace proti chřipce nízká. Tím se naprosto vymykáme trendům nejen v rámci Evropy, ale i ve světě, kde naopak proočkovanost proti chřipce stoupá. Kupříkladu v Kanadě nebo USA je distribuováno ročně až 330 dávek očkovacích vakcín proti chřipce na 1000 obyvatel. U nás je tato spotřeba pouze kolem 40-70 protichřipkových vakcín na 1000 obyvatel.

Kampaň STOP chřipce! chce zvýšit informovanost o nebezpečí chřipky a zabránit tak dalším zbytečným úmrtím. Připojte se i Vy k petici za zvýšení proočkovanosti proti chřipce v ČR na http://www.stop-chripce.cz/pripojuji-se

Více na www.stop-chripce.cz nebo na www.ockovaniprotichripce.cz

Vaxigrip Tetra je lék k injekčnímu podání do svalu nebo pod kůži. Výdej je vázán na lékařský předpis. Před použitím si, prosím, pečlivě přečtěte příbalovou informaci a poraďte se s lékařem nebo lékárníkem. Přípravek je určen k prevenci chřipky u dospělých a dětí od 6 měsíců věku v souladu s oficiálním doporučením. Žádná vakcína nemusí plně ochránit všechny očkované osoby. Hrazen z veřejného zdravotního pojištění ve znění zákona 48/1997 Sb. Vakcinační akce č.j.: MZDR 49884/2018-6/OVZ.

SPCZ.VAXIQ.19.04.0033

Analýza: ČR přichází ročně kvůli domácímu násilí asi o 14,5…

Praha 6. května (ČTK) – Česko přichází kvůli domácímu násilí ročně zhruba o 14,5 miliardy korun. Největší část z této sumy představují ztráty kvůli pracovní neschopnosti a výdaje na léčbu obětí, a to asi 13 miliard. Zjistila to analýza úřadu vlády, jejíž výsledky obsahuje plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí s opatřeními od letoška do roku 2022.

Úřad vlády situaci analyzoval v roce 2017. Navázal na výzkum ekonomických dopadů domácího násilí, který o pět let dřív provedla organizace proFem. Podle jejích zjištění veřejné rozpočty ztrácely ročně kolem 1,3 miliardy korun za policejní vyšetřování, soudy, podpory v nezaměstnanosti, nemocenské či řešení přestupků. Tehdejší studie počítala ale jen s částí nákladů, nezahrnula třeba výdaje na invalidní důchody či ztráty zaměstnavatelů a obětí.

Podle analýzy úřadu vlády největší část ze zjištěné částky 14,5 miliardy korun činí právě „ztráta produktu“ kvůli zranění a pracovní neschopnosti po domácích výpadech. Předloni to bylo osm miliard korun. Léčba stála pět miliard korun a dalších 250 milionů si vyžádala terapie psychických následků. Výdaje policie a justice na řešení kauz dosáhly 86 milionů korun. Krizová pomoc, poradenství, chráněné bydlení, intervenční centra a další služby vyšly na 487 milionů korun.

„Celkové náklady nezahrnují výdaje samotných obětí domácího násilí a jejich psychickou újmu, z toho důvodu jsou ekonomické dopady domácího násilí podhodnoceny,“ uvedli autoři plánu opatření.

Akční plán od letoška do roku 2022 zařadila dnes vláda do svého programu jednání. Seznam kroků navazuje na stejný materiál na roky 2015 až 2018 a příliš se od něho neliší, řada záměrů se opakuje.

Podle dokumentu je dostupnost služeb pro ohrožené násilím stále nedostatečná a chybí třeba utajené azylové domy či sociální bydlení pro oběti. Je nutné také zajistit dostatečné a předvídatelné financování. U řady kroků se dál počítá s tím, že je zaplatí tzv. norské fondy.

Mají pokračovat školení lékařů, učitelů, policistů či soudců. Rozšířit by se měly preventivní programy pro ty, kteří se chovají násilně. Nyní existuje devět organizací, které se práci s pachateli věnují, a to hlavně v Praze a Brně. Podle plánu by měly být v každém kraji.

Dál by měla fungovat krizová telefonní linka. Začít by měl pilotní projekt k nastavení pomoci obětem sexuálního násilí. Další pilotní projekt by měl ověřit fungovaní signalizačního zařízení pro ohrožené domácím násilím. V cizině se signalizace využívá v případech, kdy hrozí to, že po vykázání z domova násilné osoby znovu zaútočí. Po stisknutí tlačítka je možné přivolat policii. Loni se tento model zkoušel ve Středočeském kraji.

Mělo by se konat několik kampaní. Příští rok by měla osvětová akce informovat o dostupnosti služeb pro ohrožené. V roce 2021 se má zaměřit na pomoc obětem. V roce 2022 by hlavním tématem mělo být kybernásilí a násilí mezi mladými. Nově by se také měly sbírat a vyhodnocovat statistické údaje o domácím násilí.

ktk snm

Vrtulníky budou v Liberci přistávat i v noci, kraj chystá úpravy

Liberec 5. května (ČTK) – Vrtulníky letecké záchranné služby budou v Liberci létat i v noci. Liberecký kraj připravuje úpravy a osvětlení přistávací plochy u základny letecké záchranky na letišti. Z loňského přebytku na to chce dát pět milionů korun. ČTK to řekla náměstkyně hejtmana Jitka Volfová (ANO).

Už dnes mohou vrtulníky do Liberce létat za tmy, ale jen na heliport v areálu nemocnice, který je osvětlený. Vrtulník tam ale nemůže stát a zatím se nemá kam vrátit. Nejbližší heliport s plnohodnotným nočním provozem je v Praze. „V současné době připravujeme projekt úprav, investorem bude kraj. Chtěli bychom to mít co nejdříve,“ doplnil mluvčí Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje Michael Georgiev.

Letecká záchranná služba působí v Liberci od roku 1992. Podle náměstka hejtmana Přemysla Sobotky (ODS) se základnu v Liberci podařilo tehdy prosadit, i když to nebylo v původním záměru rozšiřování letecké záchranky. „Historie ukázala, že to byl dobrý krok,“ uvedl Sobotka. Základna vznikla jako osmnáctá v tehdejším Československu, i proto je označení libereckého vrtulníku Kryštof 18. Loni startoval vrtulník k 550 případům nejen v Libereckém kraji, ale létá i do středních Čech a Královéhradeckého kraje.

Výrazným posunem pro leteckou záchrannou službu bylo před pěti lety vybudování heliportu v areálu Krajské nemocnice Liberec. Výrazně to zvýšilo šance pacientů na přežití. V minulosti musel vrtulník letět na letiště, kde pacienta přeložili do sanitky. Pak ho čekala cesta přes město, což představovalo dalších deset až 15 minut. Dnes mohou vrtulníky přistát přímo v areálu nemocnice. Vyhřívaná přistávací plocha ve výšce pátého patra umožňuje celoroční provoz a přistát na ní mohou i těžké vojenské stroje o hmotnosti 6,4 tuny. Lávkou je spojená s traumacentrem.

ivc hj

Fotograf Štreit se zaměřil na práci zdravotníků urgentního příjmu

Olomouc 5. května (ČTK) – Na práci lékařů a zdravotnického personálu urgentního příjmu Fakultní nemocnice Olomouc se v novém projektu zaměřil fotograf Jindřich Štreit. Jeho snímky budou od 27. května vystaveny v olomouckém nákupním centru Galerie Šantovka. Výstava tří desítek fotografií má podle vedení nemocnice přiblížit veřejnosti náročnou práci zdravotníků na urgentním příjmu.

Výstava Štreitových dokumentárních fotografií bude zahájena při příležitosti Mezinárodního dne urgentní medicíny. „Mám bohaté zkušenosti s tíživými tématy, fotografoval jsem ve válečných zónách, bezdomovce, narkomany, vězně nebo nedávno činnost mobilního hospice. Musím ale přiznat, že jsem ještě nezažil tolik bolesti v tak koncentrované podobě jako na urgentu. Obdivuji energii, rozhodnost a profesionalitu, s jakými zdravotníci náročné situace zvládají,“ uvedl Štreit, který snímky na urgentním příjmu pořizoval měsíc.

Oddělením urgentního příjmu FN Olomouc denně projdou zhruba dvě stovky pacientů. Nemocniční pracoviště má podle jeho primáře Vladislava Kutěje pomáhat především těm, kteří naléhavě potřebují lékařskou péči při náhlé změně zdravotního stavu. „I přes velké množství pacientů se snažíme každému poskytnout adekvátní péči a v optimálním čase. K úspěšné léčbě ale potřebujeme nejen čas, prostor, vzdělání, medicínské myšlení, nýbrž také rozumné, trpělivé a informované pacienty,“ uvedl Kutěj.

Lidé by podle Kutěje měli zvážit, zda musejí lékařskou pomoc vyhledat okamžitě, nebo jejich problémy může zmírnit samoléčba či mohou vyčkat na ordinační dobu svého praktického lékaře. „Právě praktický lékař představuje první a základní stupeň zdravotní péče v naší zemi,“ uvedl.

Pacienti, kteří na urgentní příjem přicházejí s problémy, které by mohl vyřešit jejich praktický lékař, podle Kutěje často zapomínají, že třeba ve vedlejší místnosti zdravotníci bojují o něčí život. „Ti, kteří nervózně posedávají v čekárně nebo se o svou frustraci dělí s personálem, si jen stěží umí představit, co všechno se děje nebo může odehrávat jen kousek od nich – na dispečinku, heliportu nebo v Emergency Room,“ dodal primář.

V Galerii Šantovka bude výstava fotografií do poloviny června. Poté bude přemístěna do budovy monobloku FN Olomouc. „V plánu jsou také reprízy v dalších obchodních centrech i nemocnicích v Olomouckém kraji,“ uvedl mluvčí FN Olomouc Adam Fritscher.

beh kš

Dnešní federace Červeného kříže a půlměsíce vznikla před 100 lety

Paříž/Praha 4. května (ČTK) – Před 100 lety, 5. května 1919, byla v Paříži založena Liga společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce, od roku 1991 fungující pod názvem Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC). Federace na základě principů hnutí propaguje a šíří humanitární aktivity svých členských národních společností.

Koordinuje a řídí akce humanitární pomoci obětem přírodních i technologických katastrof, pomáhá také uprchlíkům nebo lidem v oblastech postižených zdravotními riziky (například epidemiemi). IFRC na mezinárodní úrovni jedná jako oficiální zástupce členských národních společností a propaguje spolupráci mezi nimi.

Původní Liga společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce vznikla z iniciativy předsedy Amerického červeného kříže (1881) Henryho Davisona. Tehdy už existovaly či se rodily organizace Červeného kříže či půlměsíce i mimo Evropu.

V IFRC, jejímž sídlem je švýcarská Ženeva, je dnes sdruženo 190 národních společností. Členem je i Český červený kříž (ČČK); jeho předchůdce Československý červený kříž vznikl v roce 1919.

mav sat

Stovky lidí se v Praze zapojily do průvodu za legalizaci…

Praha 4. května (ČTK) – Stovky převážně mladých lidí se dnes v Praze zapojily do průvodu za legalizaci konopí. Na tradiční akci nazvanou Million Marihuana March dohlížely desítky policistů, kteří před demonstranty zastavovali dopravu v nejfrekventovanějších ulicích hlavního města včetně magistrály. Policie na twitteru uvedla, že při demonstraci zaznamenala pět desítek přestupků spojených s držením drog, z nichž většinu vyřešila na místě pokutou.

Demonstranti se po poledni shromáždili na Karlově náměstí, odkud vyrazili centrem města na ostrov Štvanice. „Kriminalizace je nesmysl. Pojďme se společně zasadit o lepší legislativu,“ vyzvali pořadatelé účastníky 22. ročníku akce před začátkem pochodu.

Ve veselém, barevném a hlučném průvodu byli k vidění jezdci na longboardech (delších skateboardech), kolech nebo koloběžkách, žonglér, pes s obojkem z konopných listů i poslanec Ivan Bartoš, jehož Pirátská strana má legalizaci konopí ve svém programu. Část demonstrantů tančila do rytmů ska či reggae, které se linuly z doprovodných vozů. Lidé třímali balonky se symbolem konopí či transparenty s nápisy „Tráva je boží“ nebo „Konopí je lék, zaslouží náš vděk“. V davu šlo i několik rodin s malými dětmi.

Další stoupenci legalizace se k demonstrantům navzdory nepříznivému deštivému počasí přidali přímo na Štvanici, kde se vedle koncertů konaly diskuse, přednášky i workshopy k tématu konopí. Předseda spolku Legalizace.cz Robert Veverka odhadl celkovou účast na několik tisíc lidí. V rozhovoru s ČTK také upozornil, že akce se letos poprvé konala s podporou pražského primátora.

Veverkův spolek prosazuje legalizaci konopí pro osobní potřebu. „Ideální stav je, aby regulace nebyla postavená na prohibici a na zákazu pro jednotlivce,“ uvedl Veverka. „Prohibice vyrábí černý trh nebo jakousi šedou zónu s konopím. Ten, kdo je na tom ve finále bit, je konečný spotřebitel, který vlastně neví, co kupuje, jak kupuje a nemá možnost reklamace,“ upozornil.

Poukázal také na to, že zatímco pivo si člověk může uvařit doma, pokud ho dál neprodává, s konopím má stát problém. „Pro každého dospělého musí být jistota, že není zločinec, pokud se s konopím rozhodne nakládat pro osobní potřebu,“ zdůraznil.

Při průchodu demonstrantů Prahou bylo znát, že většinu kolemjdoucích lidí průvod ani jeho účel nepohoršil, spíše zaujal nebo pobavil. I podle Veverky se přístup většinové společnosti ke konopí změnil. „Lidé mají dostatek informací a samozřejmě k tomu přispěla legalizace léčebného konopí, která řekla, že konopí je léčivo. Veřejnost konopí žádá a doufám, že ho bude žádat dostatečně důrazně a hlasitě i nadále, aby se to stalo klasickým politickým programem i jiných stran,“ uzavřel.

Akce Million Marihuana March chce mimo jiné představit možnosti využití konopí k léčbě i v průmyslu. Vznikla v roce 1999 a od té doby se projevy nesouhlasu s kriminalizací konopí a jeho uživatelů konají začátkem května ve stovkách měst po celém světě.

Konopí pomáhá při léčbě chronických bolestí lidem, u nichž běžné léky nezabírají, používá se i u pacientů s rakovinou, AIDS či roztroušenou sklerózou. Léčebné konopí obsahuje až 30 procent psychoaktivní látky THC. V Česku je sice legální koupit si semena konopí, pěstování konopí – kromě technického – je však nezákonné.

tep ver mha

Lékařka: Maraton bez dostatečného tréninku může znamenat riziko

Praha 4. května (ČTK) – Běžet maraton bez dostatečného tréninku může znamenat zdravotní riziko. Komplikace ale mohou potkat i trénované běžce, pokud přeženou tempo, podcení nedoléčenou nemoc či pitný režim. V rozhovoru s ČTK to řekla Eva Kieslichová, přednostka Kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní péče Transplantcentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Pražský maraton se běží v neděli dopoledne, přihlášeno je přes 10.000 běžců a běžkyň.

„Kdo má v plánu jakýkoliv delší organizovaný běh, musí se na to připravovat a dostatečně intenzivně trénovat. Musí být celkově v dobré kondici. Pokud se necítí dobře, tak je lepší ze závodu odstoupit,“ uvedla Kieslichová. Podcenit není radno ani nedoléčenou virózu. Podle lékařky jsou i případy, kdy to skončilo vážným stavem s ohrožením života.

Příprava na maraton je dlouhodobá záležitost, trénovat je vhodné několikrát týdně. „Pokud ho někdo netrénovaný uběhl bez následků, tak měl strašné štěstí. Nemyslím, že by to bylo chytré rozhodnutí,“ řekla s tím, že následky mohou být i celoživotní.

U běžců v extrémní zátěži, jako je několikahodinový maraton, se lékaři setkávají většinou s přechodnými problémy, jako jsou poškození svalů, kolaps nebo srdeční arytmie. „Někteří lidé mohou mít skrytou srdeční vadu, o které dříve nevěděli, ale kterou odhalí ta extrémní zátěž,“ uvedla lékařka. Zejména v horku se mohou objevit problémy z přehřátí vedoucí vzácně až k selhání jater či ledvin.

Podle lékařky je potřeba nenechat se strhnout davem a endorfiny z běhu, uvědomovat si vlastní rezervy a nasadit přiměřené tempo. Vhodné je si tempo a tep hlídat pomocí sportovních hodinek. Doporučuje také nezapomínat na dostatečný pitný režim, přestože počasí bude letos chladnější. Po dokončení závodu je nutná regenerace. „I u trénovaných běžců trvá jeden až dva týdny, než se organismus plně zregeneruje po tak náročné zátěži,“ řekla.

Lékaři z IKEM připravili projekt, při němž budou účastníky maratonu monitorovat. „Přivedlo nás k tomu to, že se občas setkáváme s pacienty v kritickém stavu po nějakých komplikacích při běhu,“ uvedla. Většina mohla brzy odejít domů, někteří měli ale i poškozené orgány. Původně lékaři plánovali padesát až sto účastníků, zájem byl ale mnohem větší, takže si mohli vybírat.

Sami zdravotníci, kteří se na projektu podílejí, jsou často běžci. Projekt zorganizoval Marek Protuš, anesteziolog a intenzivista Transplantcentra IKEM a běžec na ultradlouhé tratě. Patronem akce je přednosta Kardiocentra IKEM a dlouhá léta aktivní běžec Jan Pirk.

Den před maratonem jdou zkoumaní maratonští běžci do IKEM na vyšetření, lékaři jim prohlédnou srdce ultrazvukem a udělají záznam srdečního rytmu (EKG). Také jim odeberou krev a podle výsledků budou hodnotit funkci jejich jater a ledvin. Stejná vyšetření podstoupí třikrát, znovu v neděli po doběhnutí maratonu a opět v pondělí. Lékaři analyzují také data z jejich sportovních hodinek, které měří i tepovou frekvenci. Z výsledků získají přehled, jak těla sportovců maratonská zátěž ovlivnila.

Vanda Králová kš