Cordyceps: Houba, která láme sportovní rekordy

Autor: Redakce | Zpravodaj | 28. 3. 2019

Praha, 29.3.2019 (MyccoMedica)

Zní to možná jako kouzelné zaříkávadlo z pohádky, nicméně jedná se o jeden z klenotů tradiční čínské medicíny. Cordyceps, neboli housenice čínská, je totiž medicinální houba, která se na asijském kontinentu už po tisíce let využívá pro své blahodárné účinky na lidskou psychiku a zejména fyzický stav člověka. Také v Evropě se postupně dostává do hledáčku sportovců, zejména v optice těch nejlepších výkonů a vypilované kondice. Pokud jste si tedy třeba už v rámci novoročních předsevzetí umanuli posunout své sportovní hranice, ale pořád to nejde, tak si rozhodně přečtěte něco o tomhle rekordmanovi. V čem tkví tajemství bájné cizopasné houby?

Testosteron a kyslík – nejlepší parťáci

Kdo alespoň trochu holduje sportu, ať už rekreačně nebo vrcholově, ví, že synonymy dobrého výkonu jsou hlavně testosteron a kyslík. Dostatečná hladina testosteronu je totiž nezbytná pro budování svalové hmoty, ale také celkovou energii organismu. Cordyceps dokáže podle nejnovějších průzkumů1 hladinu testosteronu v krvi zvyšovat (což mimo jiné působí třeba i na sexuální aktivitu a libido). Zvyšuje zároveň i příjem a využití kyslíku tkáněmi, což má za následek jak efektivnější svalovou činnost, tak i celkové zkvalitnění tréninku.

Kortizol na trénink nepatří

Při řešení nepříjemných stresových situací je to náš velký pomocník. Jeho vysoká hladina v těle po delší dobu je však více než nevhodná. Řeč je o stresovém hormonu kortizolu. Ve spojení s tréninkem jej vlastně považujeme za jednoho z úhlavních nepřátel ve snaze budovat svalovou hmotu. Dlouhodobě vysoká hladina kortizolu totiž dokáže zabránit efektivnímu budování svalové hmoty, ale taky vyššímu využití cukrů namísto zásobních tuků, má vliv na zvyšování krevního tlaku nebo na náběh na cukrovku. Další nespornou výhodou cordycepsu tedy je, že dokáže hladinu tohoto stresového hormonu snižovat.

Kouzelná formule ATP

Kromě mnoha dalších pozitivních účinků působí housenice příznivě i na energetický metabolismus, a s její přítomností v lidském těle se zvyšuje produkce ATP, neboli adenosinu. Shluk těchto tří písmenek si můžeme představit jako základní energetickou jednotku v těle, která dodává energii svalovým buňkám, je to základní palivo pro všechny rychlejší a výbušnější činnosti, jako třeba skoky nebo sprinty. Díky vyšší produkci ATP dokáže v podstatě tělo prodloužit své intenzivní tréninkové série, což zajistí lepší stimulaci svalů a umožní větší nárůst výkonnosti a svalové hmoty.

Nabudí, ale také regeneruje

Aby to nevyznělo tak, že cordyceps je „pouze“ zdravým dopingem pro maximální výkon, je potřeba zmínit i jeho nesporné regenerační vlastnosti. Je totiž skvělým pomocníkem i po sportovním výkonu, kdy pomáhá rychleji odbourávat ve svalech nahromaděný laktát a zlepšuje regeneraci svalů, které mívají po zátěži různá mikrozranění. Díky své antioxidační schopnosti ještě snižuje akumulaci volných radikálů přispívajících k rozvoji únavy a poškození organismu. V podstatě tak výrazně snižuje riziko přepětí, přetrénování a urychluje zotavení po zátěži. A pokud bychom chtěli ve jmenování přínosných vlastností této zázračné houby pokračovat, mohli bychom. Tak kde se vlastně vzala?

Himalájský zázrak

Housenici můžeme s klidným svědomím označit v říši medicinálních hub za nejsilnější dobíječ energie. A je to taky díky tomu, že pochází z vysokých nadmořských výšek Himálají, nad 3 500 metrů. Roste hlavně v horách Tibetu a v čínských provinciích Sichuan a Yunnan, na náhorních plošinách. Dochované starodávné příběhy popisují, jak zásadní účinky cordycepsu odhalili v těchto místech pasáci yaků. Zvířata, která mimo trávy spásla právě i cordyceps, byla výrazně vitálnější, silnější i zdravější a také potentnější. Což přimělo pastevce, aby sami tuto houbu začali využívat.

Rada odborníka na závěr

Je jasné, že cordyceps z vás sám o sobě světové rekordmany neudělá. Nicméně může být skvělým doplňkem pro sport i velmi vitální a harmonický život. Kromě mnoha zmíněných vědecky prokazatelných účinků na fyzičku podporuje i ledviny. Z pohledu tradiční čínské medicíny posiluje esenci ledvin, tzv. yang. Esence je to, co získáváme po předcích, je to základní síla našeho života. Určitě jste si všimli, že někdo žije zdravě a přesto je nemocný, kdežto někdo jiný má nezdravý životní styl a dožije se ve zdraví vysokého věku. To souvisí často právě s esencí. Ledvinová esence je jako svíčka, když dohoří, umíráme. Umenšujeme ji sexem (muži), porody (ženy), tím, že příliš pracujeme, braním si z rezerv, nedostatkem spánku, nekvalitní či nepravidelnou stravou, dlouhodobým stresem, dlouhotrvající nespokojeností se svým stavem či emoční nestabilitou, dlouhotrvající nemocí či alkoholovou nebo drogovou závislostí. A esence se velmi těžko doplňuje. Cordyceps patří k několika mála produktům, které to dokážou,“ říká dlouholetý praktik tradiční čínské medicíny a majitel rodinné firmy MycoMedica Milan Schirlo.

Autor: Milan Schirlo – praktik tradiční čínské medicíny, který se jejími účinky zabývá už 20 let. Kromě toho je zakládajícím členem Komory Tradiční čínské medicíny a své vědomosti předává dál i na zahraničních seminářích.

Více o něm zde.


Zdroje:

  1. Siu K. M, Mak D. H, Chiu P. Y, Poon M. K, Du Y, Ko K. M. Pharmacological basis of “Yin-nourishing” and “Yang-invigorating” actions of Cordyceps, a Chinese tonifying herb. Life Sci. 2004;76:385–95.
  2. Rossi P, Buonocore D, Altobelli E, Brandalise F, Cesaroni V, Iozzi D, Savino E, Marzatico F. Improving Training Condition Assessment in Endurance Cyclists: Effects of Ganoderma lucidum and Ophiocordyceps sinensis Dietary Supplementation. Evid Based Complement Alternat Med. 2014;2014:979613.
  3. Colson S. N, Wyatt F. B, Johnston D. L, Autrey L. D, FitzGerald Y. L, Earnest C. P. Cordyceps sinensis- and Rhodiola rosea-based supplementation in male cyclists and its effect on muscle tissue oxygen saturation. J Strength Cond Res. 2005;19:358–63.
  4. Nishizawa K, Torii K, Kawasaki A, et al., editors. Antidepressant-like effect of Cordyceps sinensis in the mouse tail suspension test. Biol Pharm Bull. 2007;30:1758–62.