6:00 am - 9:00 pm
Konference pro zdravotníky
Poděbradská 538/46
IVF již není tabu, osvěta však stále chybí, ukázal průzkum
Praha, 24. května 2017 – Podle nejnovějšího průzkumu společnosti STEM/MARK realizovaného pro Sekci asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP na vzorku 1 463 respondentů vyšlo najevo, že problém s početím již ve svém životě řešilo celých 20 % žen a u své partnerky 16 % mužů. Téma neplodnosti a její léčby se Češek i Čechů dotýká čím dál častěji. Ačkoliv se u nás metody umělého oplodnění provádí již celkem 35 let3, osvěta v populaci je stále nedostatečná a opředená celou řadou mýtů.
„Vzrůstající věk prvorodiček je jedním z faktorů, který se významným dílem podílí na neplodnosti českých párů. U nás v České republice průměrný věk překročil 30 let, což je hranice, po které se plodnost žen snižuje, po 35. roce pak skokově klesá. Naopak jako ideální doba pro početí prvního potomka se považuje věk 25 let, kdy je organismus ženy na těhotenství nejlépe připravený a rovněž hrozí menší riziko zdravotních komplikací u narozených miminek,“ vysvětluje MUDr. Iva Zadrobílková z Centra asistované reprodukce Sanatoria SANUS v Hradci Králové.
Více než polovina oslovených žen i mužů chce mít celkem 2 děti. Během let se zatím nezměnilo, že ženy mají první dítě v nižším věku než muži. Více než 50 % bezdětných žen plánuje první dítě v 26 až 30 letech, necelá třetina až po třicítce. Polovina bezdětných žen nad 40 let už pak vůbec nepředpokládá, že bude mít vlastní dítě. Co se týče oslovených matek, polovině z nich se narodilo první dítě do 25 let, přičemž prvorodičky ve věku 21-25 let se cítí také nejspokojenější. Se 40. rokem věku přichází obrat a drtivá většina matek už neplánuje další dítě.
Neplodnost řeší Češi až po dvouletém neúspěchu
Neplodnost je definována jako neschopnost páru dosáhnout těhotenství po šesti měsících až jednom roce pravidelného nechráněného pohlavního styku.1 Průzkum však ukázal, že respondenti vnímají jako problém s početím nejčastěji dobu dva roky a déle (50 % žen i 50 % mužů). Roční bezúspěšné snažení je označováno za neplodnost jen dvěma pětinami žen a mužů a půlroční interval vnímá jako neplodnost pouze desetina mužů. Osobně se s neplodnosti potkalo již 20 % žen a 16 % mužů (u své partnerky), celkem 30 % žen a 16 % mužů ji pak řešilo u někoho ze svého okolí a celkem 53 % žen a 70 % mužů zkušenosti s tímto problémem dosud nemají.
„V mládí ženy problémy s početím neřeší, byť je ve svém okolí vnímají. Respondentky uvedly, že odsouvají děti na pozdější dobu nejčastěji kvůli studiu, zaměstnání či absenci správného partnera. Zlom nejčastěji přijde s příchodem pravého partnera, případně se zjištěnými zdravotními problémy. Silný vliv mají také tikající biologické hodiny, partnerova touha po dítěti, vyšší věk partnera či názor, že dítě je naplněním partnerského vztahu,“ popisuje reakce oslovených respondentek na otázku plánování rodičovství MUDr. David Rumpík, předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP.
IVF je první uvažovanou variantou
„Pro mnoho párů, jež nemohou počít potomka přirozenou cestou, je řešením umělé oplodnění. Statistiky říkají, že každý rok se pomocí umělého oplodnění v Česku narodí zhruba pět až šest tisíc dětí, což tvoří 5 až 6 % ze všech novorozenců. U zhruba desetiny jsou použity darované pohlavní buňky, případně embrya. V mezinárodním srovnání se tak řadíme k zemím jako Finsko, Norsko nebo Švédsko, kde je více než 3 % dětí narozených za pomoci metod asistované reprodukce,“ uvádí Ing. Vlastimil Weber, vedoucí oddělení laboratoře IVF kliniky GENNET.
Pro respondenty průzkumu je umělé oplodnění první teoreticky uvažovanou variantou v léčbě neplodnosti – konkrétně pro 59 % bezdětných žen, 43 % žen s dětmi a 64 % mužů. Nejpřijatelnější variantou samozřejmě je, když žena dítě porodí a oba partneři jsou biologickými rodiči. Naopak nejméně přijatelnou možností je ta, kdy dítě porodí náhradní matka. Pro ženy je důležitý prožitek z těhotenství a mateřství, pro muže je zásadní dědičnost. Respondentky se dále domnívají, že dárcovství pohlavních buněk je snesitelnějším řešením pro ženy, spíše než pro muže. Obávají se, že variantu darovaných spermií partner odmítne nebo pro něj bude obtížné ji akceptovat. V případě darovaného vajíčka a zároveň darované spermie pak často přichází v úvahu spíše adopce.
„Většina respondentek se shodla na tom, že i když na začátku může být k IVF nebo některým jeho variantám nedůvěra, někdy dokonce odpor, postupem času je tento postoj přehodnocován.
A to v souvislosti s prodlužující se a neúspěšnou jinou léčbou neplodnosti. Předem tedy nelze s čistým svědomím vyloučit a odsoudit žádnou možnost léčby. Platí to i v otázce dárcovství vajíček. Čím delší léčba neplodnosti, tím víc se bourají hranice, co je pro ženu přijatelné a co už nikoli,“ říká MUDr. David Rumpík.
Social freezing Češi zatím znají málo
„Social freezing neboli preventivní zmražení vlastních zdravých vajíček či spermií je v současné době vnímáno rozporuplně. Z výsledku průzkumu jsme zjistili, že ženy mají o této možnosti minimální nebo zkreslené informace a primárně vyvolává spíše negativní reakce. Na druhou stranu, pokud ženy k social freezing vedou zdravotní důvody, vnímají ho jako jednoznačně přijatelnou možnost,“ popisuje MUDr. David Rumpík.
Celé tři čtvrtiny respondentek preferují vlastní uchovaná vajíčka před vajíčky dárkyně. Jen pouhá 2 % by upřednostnila vajíčka dárcovská před vlastními. A jaká je ochota darovat vlastní nevyužitá vajíčka? Celých 56 % žen by je darovalo jiné ženě, 20 % žen by je poskytlo na vědu a výzkum a čtvrtina by vlastní vajíčka cizímu páru nedarovala. Ukázalo, se že finanční kompenzace není pro dárcovství vajíček dostatečnou motivací. Ochotnější darovat za peníze jsou ženy bez maturity a ženy, které již mají vlastní děti. Oproti tomu vysokoškolačky a ženy, které ještě vlastní děti nemají, ale chtějí je, darování vlastních vajíček odmítají častěji.
Větší osvěta může pomoci mnoha párům
„Informace ohledně neplodnosti jsou dostupné pro ty, kdo je hledají. Bohužel mladé ženy riziko problémů s plodností podceňují, nepřipouští si je a nevztahují je na sebe. Nedostatečnou osvětu potvrzují i ženy, které již zkušenosti s neplodností mají, a proto apelují na větší osvětu mezi mladšími ročníky. Nejde jen o tikající biologické hodiny, ale i o to, že problém již může existovat, žena však o něm neví a dozví se o něm příliš pozdě,“ dodává k výsledkům průzkumu MUDr. David Rumpík.
Respondentky jako možné informační kanály vnímají internet (recenze, diskuze, FB), média (časopisy pro ženy, lifestyle, časopisy a weby o zdraví), ordinace, čekárny (letáčky, TV v čekárně) a především svého gynekologa (až 78 % respondentek). Je pro ně první instancí, s níž o problémech hovoří (někdy dokonce dříve než se svým partnerem) a často od něj získávají doporučení na konkrétní specializované pracoviště. Jako problém však vnímají, že musí být v komunikaci s ním iniciativní a samy ho o případnou radu požádat. Uvítaly by aktivnější přístup ze strany svého gynekologa. A právě zde také vidí prostor pro lepší osvětu a prevenci. Včasné odhalení, byť jen potenciálních příčin problémů s plodností, by podle jejich názoru mělo být běžnou součástí lékařské péče. V současnosti není gynekology dostatečně podchycené, ačkoli je neplodnost čím dál větším společenským problémem. Respondentky se domnívají, že by bylo vhodné, aby gynekolog ženám kolem 30 let sám nabízel preventivní programy (např. kontrola hladiny hormonů atp.), poskytoval jim více informací a pozvolna je vedl k cíli mít dítě.
S cílem zvýšit osvětu mezi Čechy a Češkami a informovat je o různých možnostech léčby neplodnosti vytvořila Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP edukační stránky www.cesiaplodnost.cz, které uveřejňují nejen výsledky průzkumu STEM/MARK, ale i názory odborníků a užitečné kontakty.
Téma plánování rodičovství v ČR zkoumala společnost STEM/MARK v kvantitativním průzkumu, který probíhal v on-line šetření prostřednictvím panelu DIALOG. Panel je jako jediný v ČR rekrutován off-line a umožňuje dotazování obecné populace pomocí kombinace dotazovacích metod (CATI, CAWI, CAPI/PAPI). Výzkumu, který probíhal v lednu a únoru 2017, se zúčastnilo 1 463 ekonomicky aktivních respondentů (1208 žen a 255 mužů). Souběžně proběhl i kvalitativní průzkum STEM/MARK na cílové skupině žen ve věku 20-45 let, které již mají zkušenosti s řešením neplodnosti. Průzkum proběhl metodikou 90minutové skupinové diskuze (FGD) ve dvou diskuzích s celkem 16 respondentkami.
Zdroje:
1. http://www.stopneplodnosti.cz/o-neplodnosti/fakta-o-neplodnosti
2. https://fertilomat.com/cs/asistovana-reprodukce-umele-oplodneni-iui-ivf-icsi-picsi
3. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1136905-prvni-ceske-dite-ze-zkumavky-slavi-tricetiny
PRO VÍCE INFORMACÍ KONTAKTUJTE:
Dark Side a.s., Kateřina Jíchová, Senior Account Manager
e-mail: katerina.jichova@dark-side.cz, mob. +420 603 280 300
