Lékař: Zpočátku může encefalitida vypadat jako běžná letní viróza

Autor: Redakce | Zpravodaj | 30. 7. 2018

Praha 31. července (ČTK) – Klíšťová encefalitida může mít zpočátku stejné příznaky jako běžná letní viróza, u některých nemocných ale může vést k zánětu mozku či mozkových blan. ČTK to dnes sdělil Milan Trojánek z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. Loni bylo v Česku zaznamenáno 687 případů klíšťové encefalitidy, letos 139 za první pololetí. Více nakažených ale lékaři zaznamenávají v druhé polovině léta a na podzim, kdy se lidé vydávají do lesů sbírat houby.

Virus se přenáší nejčastěji přisátím infikovaného klíštěte, výjimečně požitím nepasterizovaného mléka či výrobků z něj. "Přestože nákaza může proběhnout zcela bez příznaků, případně pouze jako mírné chřipkovité onemocnění, u řady pacientů dochází k obávanému zánětu mozkových blan, mozku či míchy s četnými komplikacemi," uvedl Trojánek.

Pacienti obvykle trpí horečkou s bolestí hlavy, kloubů či svalů. Infekci v první fází neodhalí často ani běžně dostupné laboratorní testy, zároveň ale zatím není postižen centrální nervový systém. "U většiny pacientů obtíže spontánně ustupují do dvou až sedmi dnů. Doporučuje se klidový režim a dostatek tekutin a předepisují se léky na horečku a bolesti," dodal.

Pokud pacienti klidový režim nedodržují, mohou jim po přechodném zlepšení horečky vrátit. Doplňuje je intenzivní bolest hlavy, světloplachost, nechutenství či zvracení. Pacientům se mohou třást ruce, nohy či oční víčka, může dojít ke zpomalení řeči nebo poruchám spánku.

"V této fázi nemocný vyžaduje hospitalizaci, během které se prokáže zánětlivé postižení mozkových blan. Mezi možné komplikace patří obrny hlavových nervů či končetin, porucha vědomí či selhávání životně důležitých funkcí," doplnil Trojánek s tím, že nemoc je mírnější u dětí než u osob středního či vyššího věku.

Česko každoročně mívá spolu s pobaltskými zeměmi jedny z nejvyšších počtů nakažených encefalitidou v Evropě. V letech 2010 a 2011 to byla čtvrtina všech případů v EU. Nakažená klíšťata jsou častá také na Slovensku, v Rakousku, ve Slovinsku, Německu, Polsku a ve Skandinávii.

Zatímco v roce 2016 bylo 565 případů za celý rok, loni to bylo 687 případů. "Výrazný meziroční nárůst byl způsobený zejména vysokým počtem osob v přírodních ohniscích nákazy na podzim při sběru hub. Především říjen byl počtem nemocných jedním z nejhorších za posledních deset let," uvedl Rastislav Maďar, člen Mezinárodní expertní skupiny pro klíšťovou encefalitidu a odborný garant center očkování a cestovní medicíny Avenier.

Ochrana před lymskou boreliózou, bakteriálním onemocněním, které postihuje kůži, klouby, srdce a nervovou soustavu, zatím neexistuje, dá se ale dobře léčit. Proti klíšťové encefalitidě odborníci doporučují očkovat. Ochrana nastupuje při zkráceném očkovacím schématu za čtyři týdny od první dávky.

 

Počty případů klíšťové encefalitidy v prvním pololetí roku:

  2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
klíšťová encefalitida 132 166 85 176 114 104 88 73 133 124 139
lymská borelióza 1239 1270 951 1255 1016 1083 1352 920 1188 1074 1156

zdroj: SZÚ

van jw