Moderní léčba urychluje návrat lidí do aktivního života

Autor: eliska | Zpravodaj | 27. 11. 2016

Praha, 28. 11. 2016 – Včasná diagnostika, systém odborných center, která budou disponovat jak odborným lékařským, tak i nelékařským personálem – sociálními pracovníky a psychology. To vše řešili odborníci při kulatém stolu s názvem Priority českého zdravotnictví, který inicioval Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP).

Moderní léčba prodlužuje životy pacientů, což má přímý ekonomický přínos ve vyšším HDP, výběru daní či odvodech na sociální a zdravotní pojištění. Ve státech s vyšší spotřebou léčiv prokazatelně dochází k prodloužení délky života a snižování úmrtnosti pacientů. V Německu mezi lety 2001–2007 vzrostla očekávaná délka života o 1,4 roku. Z třetiny měl na tom podíl nerezervovaný přístup k novým léčivům.

Podle MUDr. Tomáše Doležala, Ph.D., ředitele Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment se způsob financování zdravotnictví mění celosvětově. „Přechází se na model orientovaný na hodnotu. To znamená, že by nemělo záležet na objemu péče, ale na výsledku, kde je nejvyšší hodnotou dosažení zdraví. Nové technologie včetně léků nemohou v tomto pojetí ‚šetřit výlohy‘, ale musejí přinášet vyšší kvalitu a efektivitu do systému zdravotního pojištění. Aby se vyplatili, musejí mít vliv na snížení rizika úmrtnosti, nemocnosti, předčasné invalidity, ale především musejí zlepšovat kvalitu života pacienta,“ uvedl.

O dřívější navrácení nemocných do normálního života s důrazem na jeho kvalitu se snaží i ministerstvo práce a sociálních věcí. „Pracujeme na zavedení systému, ve kterém využijeme všechny složky rehabilitace – zdravotní, sociální, pracovní a vzdělávací tak, abychom zabránili nebo oddálili potřebu invalidního důchodu,“ řekl na kulatém stolu JUDr. Jiří Vaňásek, náměstek pro zaměstnanost a nepojistné sociální dávky Ministerstva práce a sociálních věcí. Obdobný systém celkové péče podle něj už dobře funguje třeba v Německu a ve Francii.

Zavedení komplexní péče o pacienty podporuje i Hana Potměšilová, ředitelka NFOZP. K problematice inovativní léčby dodává: „Náklady na centrové léky v ČR sice rostou, stále však v rozpočtech zdravotních pojišťoven představují méně než 6 % jejich celkových výdajů na zdravotnictví. Pacient, který dostává moderní účinnou léčbu, je pak schopen se rychleji začlenit zpět do ekonomického procesu. Čím více lidí efektivně léčíme, tím méně jsou závislí na nemocenských a sociálních dávkách, invalidních důchodech apod. Moderní léčba v tomto směru představuje úsporu budoucích nákladů,”. „Dnes v době inovativní léčby však stále bojujeme s určitými předsudky, že je na zahájení systémové léčby dost času. To pak vede k tomu, že nemocní bývají značně podléčeni, jsou ohrožováni současným výskytem dalších zánětlivých chorob a ztěžují si tak přístup k nejmodernější biologické léčbě. Často jsou proto neadekvátně léčeni a nuceni žít život, který má do plnohodnotného daleko,“ dodává prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a FN Královské Vinohrady.

U kulatého stolu vystoupila i doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA, která hovořila především o důležitosti registrů pacientů, kteří užívají moderní léčbu. Registry by měly prokazovat nejen účinnost a bezpečnost, ale také nákladovou výhodnost této léčby.

 

Kontakt pro média

Hana Potměšilová, e-mail: hanka.potmesilova@nfozp.cz