MZd plánuje změny v kategorizaci prací podle zdravotního rizika

Podle Válka vzniká pro nové posouzení zdravotních rizik jednotlivých profesí i odborná studie. “Nestačí dělat kategorizace tak, jak historicky byla,” řekl ministr. Například u učitelů jsou podle něj rozdíly i v tom, jaké obory učí, vyšší zdravotní rizika podle něj může mít třeba učitel tělocviku. Rozdíly můžou být i třeba u řidičů.

“Chceme daleko víc chránit ty, kde nějaké riziko existuje. U nich chceme, aby prohlídky opravdu hlídaly, že riziko nebude mít špatný dopad na jejich zdravotní stav. A na druhé straně tam, kde riziko neexistuje, aby podobně jako na celém světě tyto prohlídky nebyly, a naopak se ty peníze použily k lékařským prohlídkám,” doplnil. U takových lidí podle něj prohlídky žádný dopad na zdravotní stav nemají a jen stojí zaměstnavatele peníze.

Jen zrušením pravidelných zdravotních prohlídek u nejméně rizikových profesí, v nichž pracuje několik stovek tisíc lidí, podle Hospodářské komory firmy ušetřily stovky milionů korun ročně. Řádově stojí vstupní či periodická prohlídka zaměstnance několik stovek korun.

Ministerstvo plánuje zrušit u některých i vstupní prohlídky. Válek dnes řekl, že legislativní návrh je hotový, schválení změny zákona očekává ještě letos.

Zaměstnavatelé platí za vstupní a periodické prohlídky zaměstnance řádově stovky korun za jedno vyšetření, nejsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Ministr už dříve uvedl, že praktičtí lékaři, kteří nyní pravidelné pracovnělékařské prohlídky zajišťují, budou mít více prostoru na další pacienty nebo preventivní prohlídky.

Pracovníci se do kategorií řadí podle ohrožení zdraví kvůli hluku, prachu, chemikáliím, záření, fyzické či psychické zátěži, vedru či tlaku vzduchu. Odboráři ČTK už dříve řekli, že ministerstvo zdravotnictví má provést analýzu zařazení povolání do kategorií jako podklad pro zavedení dřívější penze pro náročné profese. Vláda ji slibuje ve svém programovém prohlášení. Potřeba je stanovit, jakých pracovníků by se předčasná penze bez krácení částky mohla týkat. Původně se mluvilo o dosavadní třetí a čtvrté kategorii, tedy zhruba o 400.000 lidí.

V ČR do roku 1993 existovaly takzvané důchodové kategorie. Ve třetí byla většina zaměstnanců, ve druhé lidé z náročnějších provozů a v první pracovníci z rizikových míst, třeba horníci. Pro získání penze stačilo ve druhé a první kategorii odpracovat méně let.