Novela zákona by mohla zajistit více všeobecných internistů, chirurgů a pediatrů v malých nemocnicích

Autor: eliska | Zpravodaj | 21. 9. 2016

22.9.2016
V Poslanecké sněmovně je právě novela zákona č. 95/2004 sb. o lékařských specializacích jako výsledek dvouletých diskuzí mezi ministerstvem, Lékařskou komorou a odbornými společnostmi. Má ambiciózní cíle, přichází s novými instituty a pojmy, a pokud se její současný pozměňovací proces nezvrhne jen na boj o počty atestačních oborů, mohla by zajistit vyšší počty lékařů v chybějících odbornostech a vyvážit nechtěné dopady dnes již atomizované medicíny podporou všeobecných odborníků v menších nemocnicích.

Novela má nastolit pořádek ve specializacích a odborných kompetencích lékařů. Stávající systém vzdělávání zapříčiňoval, že doby do dosažení odborné specializace lékařů některých oborů byly již neúměrně dlouhé a nebylo možné kompatibilně přestupovat mezi jednotlivými obory. Novelizovaný zákon by měl rovněž pomoci vyřešit nedostatek lékařů v některých oborech. V tom vidím jeho hlavní přínos jako celku bez ohledu na to, kolik specializačních oborů se u nás nakonec ustaví.

Medicína se rozvíjí tryskovým tempem – objem dostupných znalostí a prostředků neustále roste, a tak došlo k atomizaci základních interních a chirurgických oborů. Svou roli v tom hrají také subjektivní tendence lékařských skupin a odborných společností, které se snaží výrazněji ohraničit meze své specializace právě způsobem vzdělávání lékařů. Do současného vysokého počtu oborů se promítají obě tyto skutečnosti.

Sečteme-li dohromady základní atestační obory se specializačními, máme jich více než 100. Novela se snaží jejich počet zásadně omezit. V jejím původním návrhu se mělo redukovat výrazně a mělo být ponecháno pouze 33 ze stávajících 46 základních specializačních oborů a 37 z 63 nástavbových oborů. Zároveň 12 specializačních oborů mělo být přesunuto do oborů nástavbových. Po dlouhých odborných diskuzích má být zachováno 43 oborů ze stávajících 46. Na základě svých zkušeností z více než 40 let praxe pre- i postgraduální výchovy studentů a lékařů nepovažuji takové snižování za možné a ani potřebné. Vidím v tom návrat do minulosti a snahu o centralizaci vzdělávání.

Hledáme-li však klíč ke stanovení konečného počtu základních a specializačních oborů, měli bychom vycházet ze směrnic EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES v platném znění z roku 2013 pro všeobecné lékaře definuje 53 specializačních oborů. My jejich počet redukujeme přesouváním do nástavbového studia a nevyhneme se pak organizačním problémům, v jejichž důsledku se paradoxně může doba přípravy lékaře oproti současnosti ještě prodloužit. Pro mobilitu našich lékařů v rámci EU bychom měli naplnit směrnici EU – naše legislativa by s ní měla být kompatibilní. Přitom bychom si měli zachovat svá respektovaná specifika v postgraduálním vzdělávání. Podíváme-li se na průnik našich oborů a většinové zastoupení oborů v EU, tak nám vychází, že naše stávající specializační obory se se Směrnicí EU poměrně dobře prolínají. My máme navíc angiolologii, dětskou neurologii, praktické lékařství pro děti a dorost a soudní lékařství. Některé státy mají zase klinickou neurofyziologii, laboratorní medicínu, venerologii (bez dermatologie) atd.

Za chvályhodný přínos novely také považuji sloučení praktického lékařství dětí a dorostu s dětským lékařstvím. V Královéhradeckém kraji sleduji například problém Broumovska, kterému se nedaří sehnat dětského praktického lékaře ani přes finanční pobídky obce. Po čase se jim přihlásil dětský lékař, který ovšem neměl specializaci z oboru praktického lékařství dětí a dorostu, nebyl pro pojišťovnu přijatelný a problém se nevyřešil.

Dalším kladem novely zákona je skutečnost, že obsahuje nové prvky a definuje pečlivě objem kompetencí mladých lékařů v rezidentuře. Ačkoliv můžeme zapochybovat, zda jsou tyto kompetence všechny vůbec postihnutelné. Nově zavádí Vzdělávací radu k řešení mezioborových sporů a upravuje akreditační podmínky pro menší nemocnice. Jako příklad z regionu mohu uvést náchodskou nemocnici a zkušenosti kolegy Švábla. "Zjednodušení systému vzdělávání lékařů tak, aby vychovával odborníky v celém oboru, např. interním lékařství, by bylo pro malé nemocnice přínosné a zároveň by taková koncepce nebránila, aby se někteří jednotlivci následně dále specializovali. Takovou změnu vzdělávacího systému bych podpořil. Při současné praxi je obtížné najít například primáře pro interní oddělení, i když nemocnice nabídne dobré platové podmínky. Snaha mladých lékařů co nejvíce se specializovat vede pak k nedostatku lékařů s všeobecným vzděláním v daném oboru,“ říká náměstek lékařské péče Oblastní nemocnice Náchod MUDr. Miroslav Švábl.

Zkrátka dnes již s obtížemi seženete primáře na internu, který by nebyl nefrolog, kardiolog či gastroenterolog, ale „čistý“ internista. Ministerstvo se musí trvale snažit o to, aby byly nedostatkové lékařské obory atraktivní a aby měl mladý lékař důvod zvolit dráhu všeobecného internisty namísto specialisty v nějakém dynamickém technicky se rozvíjejícím oboru a obléknout výjimečný háv něčeho, co málokdo umí.

Novela bude nyní znovu posuzována ve výborech sněmovny a senátu a ty budou pod obrovským tlakem odborných společností a Lékařské komory. Je na ní ještě mnoho práce a byla by škoda, kdyby z ní nyní pozměňovací proces vypudil zmíněné kladné skutečnosti a projednávání se zvrhlo jen na boj o počty atestačních oborů. Jako celek má stále šanci dostát původním záměrům.

Prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc., senátor a lékařský náměstek FN HK