Odborník: Stát by měl víc podporovat každodenní pohyb lidí

Autor: eliska | Zpravodaj | 24. 9. 2018

Praha 25. září (ČTK) – Stát by se měl více zaměřit na podporu pohybu v každodenním životě lidí. V současnosti je od něho často různé věci spíš odrazují. Na odborném semináři Sport a pohybová gramotnost to dnes řekl Zdeněk Hamřík z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, který se podílel na tvorbě Národní strategie Zdraví 2020. Poukázal například na nedobrý stav chodníků v řadě obcí nebo na přestavování hřišť na parkoviště.

Podle Hamříka stát nezačal naplňovat cíle strategie Zdraví 2020, která definuje priority ČR v péči o zdraví obyvatel a kterou vláda přijala v roce 2015. Strategie zahrnuje 13 akčních plánů, které se zaměřují na podporu pohybové aktivity, prevenci obezity, správnou výživu či zvládání infekčních nemocí.

Hamřík upozornil, že je třeba se zaměřit nejen na podporu sportu, ale i pohybu lidí v běžném životě. „Dnes je kolem 57 procent dětí v 5. třídách někde zapojeno do sportovních kroužků, ale odpadává nám běžný každodenní pohyb,“ uvedl.

Aby se děti i dospělí začali více pohybovat, je podle něj třeba rozvíjet sportovní aktivity ve školách a také při rozvoji měst a obcí. „Týká se to dopravy, urbanistiky a územního plánování na úrovni obcí,“ řekl.

Poukázal i na to, že někteří lidé jezdí autem, protože v jejich okolí nejsou ideální podmínky na to, aby šli pěšky nebo jeli na kole. Ukázal například fotku chodníku v obci, který na konci vede do trávy a pak už nepokračuje, takže chodci musí jít dál po silnici. „Když jedete s kočárkem a vedete ještě malé dítě za ruku, tak tam jdete pěšky jen jednou a pak už se tam pěšky nikdy nevydáte,“ řekl.

Chybou je podle něj také třeba to, že se na některých místech ruší hřiště a areály škol nejsou po skončení výuky běžně otevřené pro veřejnost. Podotkl, že mnoho dětí nechodí pěšky do školy, nechodí ani na tělocvik a po vyučování raději sedí doma a hrají počítačové hry.

Naprostá většina dětí v Česku nyní nemá ani doporučených 60 minut pohybu denně. Češi a Češky také trpí ve zvýšené míře chronickými neinfekčními nemocemi. Pasivní životní styl je jednou z hlavních příčin jejich vzniku.

Podle odborníka na sport Václava Bunce je možné využít k pohybu například cestu do práce, počítá se i venčení psa nebo domácí práce. Vztah k pohybu se podle odborníků formuje v dětství, nejdůležitější jsou období mezi prvním a třetím rokem života a šestým až sedmým rokem. Malé dítě se hýbe přirozeně samo, jeho biologická potřeba pohybu zaniká v době puberty. Zatímco děti do 10 let mají kolem osmi hodin pohybu týdně, čtrnáctiletí průměrně 2,1 hodiny.

ptd jw