Potřeba dlouhodobé péče bude růst, bez podpory pečujících rodin a blízkých se sociální systém neobejde. Stát by měl přijmout ucelený systém podpory pečujících, radí zahraniční experti

Autor: Redakce | Zpravodaj | 9. 12. 2018

Praha, 10.12.2018 (ČSG)

V České republice intenzivní každodenní péči z důvodu stáří, dlouhodobé nemoci či zdravotního postižení někomu blízkému poskytuje 400 tisíc osob. Alespoň občas pomáhá někomu blízkému každý pátý dospělý Čech. Většina lidí pečuje o své rodiče. Podle odborníků čelí pečující osoby, zejména ženy, riziku chudoby v důsledku nižších mezd a přerušované pracovní kariéry, mají více problémů s duševním i fyzickým zdravím a narážejí na překážky v přístupu k pomoci. „Řada zemí přijala ucelené strategie podpory rodinných pečujících. Ve Velké Británii má pečující osoba nárok na posouzení svých potřeb. Ve Švédsku zase obce pečujícím pomáhají prostřednictvím koordinátora péče,“ říká Petr Wija, předseda České společnosti pro gerontologii, z.s., která na toto téma uspořádala 11. prosince 2018 mezinárodní konferenci.

Pečující potřebují jistotu během péče, ale i po ukončení péče. Tedy právní ukotvení svého postavení a z toho plynoucí další systémová opatření, přímou podporu finanční (plat či dávka a důstojné zabezpečení ve stáří a invaliditě) i nefinanční (právo na odpočinek, na péči o své zdraví, informace, edukaci),“ říká Zdeňka Michálková, předsedkyně Unie pečujících.

Podle předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Václava Krásy by „pečující osoby měly mít zaručen standardní starobní důchod, který by se odvíjel od průměrného příjmu pracovníků v sociálních službách“.

Dle dostupných analýz (a to jak v ČR, tak v rámci Evropy) je nejvhodnějším modelem zajištění péče o osoby vyžadující intenzivnější péči jiné osoby model kombinované péče. To v praxi představuje zajištění péče rodinnými příslušníky, avšak za využití terénních, ambulantních a respitních
(odlehčovacích) služeb tak, aby pečující osoba nemusela opustit trh práce a zároveň nebyla ohrožena extrémní fyzickou a psychickou zátěží,
“ uvádí Jiří Horecký, prezident European Ageing Network a Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR. „Mnoho poskytovatelů ale připouští, že krátkodobá
odlehčovací péče například o člověka s demencí je pro jejich provoz příliš náročná. Situaci poskytovatelům neulehčuje ani vysoká administrativní náročnost této služby,
“ připojuje Martina Mátlová, ředitelka České alzheimerovské společnosti, o.p.s.

Potřeba dlouhodobé péče bude kvůli stárnutí populace v následujících letech rychle růst. "V EU dnes žije více než 80 milionů lidí s postižením, do roku 2020 se podle odhadů tento počet zvýší až na 120 milionů,“ říká poslankyně Evropského parlamentu Olga Sehnalová (ČSSD).

Řada pečujících se snaží skloubit péči se zaměstnáním. „Z našich zkušeností z práce s firmami má většina zaměstnavatelů v ČR stále bohužel o tématu neformální péče velmi málo informací,“ říká Pavel Štern z aliance Byznys pro společnost.

Konference se koná díky finanční podpoře Ministerstva práce a sociálních věcí v rámci projektu „Přenos a výměna dobré praxe ze zahraničí v oblasti obhajoby zájmů a práv seniorů a pečujících osob“.