Praktici se dozví jak poznat komplikovaný zármutek – Pro Američany je to truchlení více než půl roku, pro Evropany rok

Autor: Redakce | Zpravodaj | 22. 4. 2019

Praha, 23.4.2019 (Cesta domů)

Až u 10 % lidí přeroste zármutek kvůli ztrátě blízkého člověka do zármutku komplikovaného. Takový člověk truchlí déle, než je v dané kultuře obvyklé, a je pro něj těžké přijmout skutečnost, že blízký zemřel. Prožívá intenzivní pocity smutku a zármutku nad ztrátou, ale také mnoho dalších silných emocí. V životě jej zármutek omezuje natolik, že např. nemůže chodit do práce. O tom, jak takového člověka poznat a co mu nabídnout, bude na Jarní interaktivní konferenci, která startuje tento čtvrtek, mluvit psycholožka Veronika Drnková.

Podle Mezinárodní klasifikace nemocí má tzv. Prolonged Grief Disorder jasná diagnostická kritéria. Podle této klasifikace lze za komplikovaný zármutek označit zármutek trvající po úmrtí blízkého déle, než je v dané kultuře obvyklé, například v Americe minimálně po 6 měsících od ztráty. Ve Švýcarsku a Německu se odborníci přiklání k nejméně 1 roku od ztráty. V ČR by to mohlo být podobné jako v těchto evropských zemích,“ vysvětluje Veronika Drnková, která pracuje jako vedoucí Poradny domácího hospice Cesta domů. Praktickým lékařům představí varianty, jak takovou situaci řešit.

Ve chvíli výrazného omezení fungování v pracovním životě totiž takový jedinec může navštívit praktického lékaře s žádostí o pomoc a o pracovní neschopnost. K potížím se mohou vázat také somatické obtíže spojené s výrazným a dlouhodobým stresem, například bolesti zad.

Pokud praktik takového člověka mezi svými pacienty objeví, může jej poslat za psychologem nebo psychiatrem, případně mu sám předepsat léky. Existuje i forma provázení odborníkem, která může, ale nemusí být doplněna farmakologickou léčbou. Jde o 16týdenní strukturovaný program, který pacient absolvuje s terapeutem. Dochází za ním, provází jej a společně hledají, jak podpořit proces učení se žít v nové realitě bez zemřelého,“ pokračuje psycholožka.

Díky stipendijní podpoře Nadačního fondu Avast absolvovala výcvik v práci s klientem v komplikovaném zármutku v USA a nyní se snaží rozšířit povědomí o něm formou školení mezi své kolegy. První testování nového programu zdarma zavedli v domácím hospici Cesta domů, kde Veronika Drnková pracuje. „Úspěšnost tohoto programu v USA je obrovská, až 70 % těch, co jím prošli, mluví o zlepšení,“ dodává Drnková.

 

O komplikovaném zármutku

Za truchlení se považuje reakce na ztrátu spojenou s úmrtím blízkého člověka. Není to pouze jedna či dvě reakce, třeba smutek a zoufalství. Je to komplexní reakce, která má tendenci postupem času odeznívat tak, jak se pozůstalý adaptuje na ztrátu a novou realitu s ní spojenou. Neznamená to, že by truchlení někdy vymizelo, stopy zármutku většinou přetrvávají navždy. Proces truchlení lze tedy vnímat jako proces adaptace, člověk se učí žít v nové realitě bez svého blízkého. Ve chvíli, kdy je tento proces přerušený, nepostupuje, člověk ztrácí schopnost pracovat, začlenit se zpátky do života, prožívat i pozitivní pocity a trvá rok, dva i několik desítek let, pak podle americké definice hovoříme o komplikovaném zármutku. Pozůstalý se cítí „zaseklý“ v zármutku. Cílem terapie komplikovaného truchlení je pomoci mu najet znovu na dráhu přirozené adaptace. Více informací na https://www.umirani.cz/clanky/truchleni-nikdy-nevymizi-jde-o-to-najit-cestu-k-prirozene-adaptaci