Přípravek Relvar Ellipta ve srovnání s obvyklou péčí významně zlepšil kontrolu astmatu u pacientů účastnících se Salfordské plicní studie

Autor: eliska | Zpravodaj | 17. 5. 2017

Praha, 18. května 2017 (GSK)

Primární endpoint prokázal, že ve srovnání s pacienty v režimu obvyklé péče existuje u pacientů léčených přípravkem Relvar Ellipta dvakrát větší šance dosažení zlepšení v kontrole astmatu.

Společnosti GlaxoSmithKline plc (LSE/NYSE: GSK) a Innoviva Inc (NASDAQ: INVA) oznámily pozitivní výsledky průkopnické Salfordské plicní studie (Salford Lung Study, SLS) astmatu prováděné na 4 233 pacientech léčených vlastním praktickým lékařem v každodenní klinické praxi. Tato otevřená randomizovaná studie ukázala, že ve srovnání s pacienty, kteří pokračovali v užívání svých obvyklých léků, dosáhlo zlepšení v kontrole astmatu významně více pacientů s astmatem léčených přípravkem Relvar Ellipta 100/25 μg nebo 200/25 μg (flutikason furoát „FF“/vilanterol „VI“ nebo „FF/VI“).

Obvyklá léčebná péče zahrnovala inhalační kortikosteroidy (IKS), které byly podávány jako monoterapie, nebo v kombinaci IKS/LABA (dlouhodobě působící beta-agonisté).

Analýza primární účinnosti prokázala, že ve srovnání s pacienty pokračujícími v obvyklé léčbě (56 %) dosáhlo po 24 týdnech lepší kontroly astmatu výrazně vyšší procento pacientů s nekontrolovaným astmatem, kteří přešli na léčbu FF/VI (71 %), měřeno testem kontroly astmatu (ACT) (poměr šancí 2,00; 95% interval spolehlivosti 1,70; 2,34; p<0,001). Zlepšení bylo definováno jako celkové skóre ACT ≥20, nebo zvýšení oproti výchozím hodnotám o ≥ 3. Statisticky významná zjištění byla pozorována také po 12, 40 a 52 týdnech.

Vedoucí výzkumu, Ashley Woodcock, profesor respirační medicíny a klinický ředitel pro respirační medicínu působící ve fakultní nemocnici v South Manchesteru a na University of Manchester, uvedl: „Z výsledků studie SLS u astmatu jsem opravdu nadšený. Kontrola astmatu je pro pacienty a zdravotnickou komunitu i nadále skutečnou výzvou. Nedostatečná kontrola může mít zásadní vliv na život pacientů s astmatem. V rámci tradiční dvojitě zaslepené randomizované kontrolované studie, jejíž koncepce a intruzivní sledování mohou ovlivnit chování pacientů, je obtížné zjistit vliv různých způsobů léčby na kontrolu astmatu. U SLS jsou významnými koncovými ukazateli konkrétní výsledky pacientů. Společnosti GSK bychom měli pogratulovat k realizaci této jedinečné studie, jejímž cílem bylo pochopit, jak fungují léky na astma v každodenní klinické praxi.“

Ve studii všech zařazených pacientů (ITT) byl výskyt závažných nežádoucích příhod (SAE) v obou skupinách stejný (FF/VI 13 % a obvyklá péče 13 %). Koncovým ukazatelem zvláštního zájmu z hlediska bezpečnosti a regulačním požadavkem Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) v poregistrační fázi byla pneumonie. Novým aspektem v koncepci studie bylo, že umožňovala změnu léčby pacienta v průběhu studie. Proto byla provedena dvě hodnocení týkající se pneumonie, jedno na skupině, do které byli pacienti randomizováni, druhé na základě léčby, které byli pacienti podrobeni v době výskytu nežádoucí příhody. Závažné nežádoucí příhody v souvislosti s pneumonií podle randomizované skupiny byly hlášeny u 39 pacientů (skupina FF/VI 23, 1 %; skupina obvyklé péče 16, <1 %). Tito pacienti zaznamenali 42 příhod a na základě předem plánované analýzy nebyla potvrzena noninferiorita FF/VI vůči obvyklé péči. Když byly tyto příhody rozděleny podle skutečné léčby, které se pacientům v době nežádoucí příhody dostávalo, bylo zaznamenáno 21 příhod u FF/VI a 21 případů u obvyklé péče.

Eric Dube, senior viceprezident a vedoucí divize Global Respiratory Franchise společnosti GSK, řekl: „Navzdory pokroku v medicíně nedokáže stále více než polovina pacientů s astmatem dostat onemocnění pod kontrolu a i nadále se potýká s významnými symptomy. Primární endpoint této studie prokázal, že ve srovnání s pacienty pokračujícími v obvyklé péči existuje u pacientů léčených přípravkem Relvar Ellipta v této studii v každodenní klinické praxi dvakrát větší šanci na zlepšení kontroly astmatu. Tato studie představovala úžasné partnerství mezi zdravotníky, pacienty, akademiky a GSK, a proto bychom chtěli poděkovat všem, kdo k realizaci tohoto jedinečného projektu přispěli.“

Michael W. Aguiar, prezident a generální ředitel společnosti Innoviva uvedl: „Jsme potěšeni pozitivními výsledky druhé studie SLS s přípravkem Relvar Ellipta, ta první se týkala chronické obstrukční plicní nemoci. Kontrola astmatu zůstává významnou nenaplněnou léčebnou potřebou v každodenním životě mnoha pacientů. Věříme, že tyto pozitivní výsledky z reálného života úspěšně naváží na předchozí klinické údaje a poskytnou pádné důkazy o přínosech přípravku Relvar Ellipta pro léčbu astmatu.“

Tyto údaje budou zveřejněny v budoucích publikacích a budou k dispozici na portálu clinicaltrials.gov.

Koncepce studie

Salfordská plicní studie je multicentrická otevřená randomizovaná kontrolovaná studie fáze III (RCT). Cílem této studie bylo porovnat profil účinnosti a bezpečnosti léčby pomocí FF/VI s obvyklou udržovací léčbou astmatu v období 52 týdnů. Všichni vhodní pacienti s astmatem byli identifikováni z databází praktických lékařů v 74 zařízeních primární péče v britských městech Salford a South Manchester a jejich okolí a k účasti ve studii byli vyzváni vlastními praktickými lékaři. Primární koncový ukazatel studie byl měřen ve 24. týdnu u populace podrobené analýze primární účinnosti.

Do skupiny, které byl podáván FF/VI, nebo do skupiny, která pokračovala ve stávající udržovací léčbě astmatu (obvyklá péče), bylo randomizováno celkem 4 233 pacientů s astmatem, kteří užívali inhalační kortikosteroidy (IKS) s dlouhodobě působícími ß2-agonisty (LABA) nebo bez nich.

Praktický lékař předepsal pacientům obvyklou péči, buď IKS samotné, nebo v kombinaci s LABA. V režimu obvyklé péče dostávalo v okamžiku zahájení zkoušené medikace 36 % pacientů pouze IKS a 64 % pacientů kombinaci IKS/LABA.

Salfordská plicní studie uplatňovala minimálně restriktivní kritéria pro vyřazení ze studie a zahrnovala pacienty se širokým demografickým profilem. Průměrný věk pacientů na počátku studie byl 49,8 let (nejméně 18 let) a byli rozděleni podle pohlaví (41 % mužů a 59 % žen). Pro účast ve studii museli mít pacienti svým praktickým lékařem diagnostikováno astma jako primární respirační onemocnění a nejméně čtyři týdny před druhou návštěvou jim byla podávána udržovací léčba ve formě IKS s LABA nebo bez LABA. Na počátku studie trpělo 72 % pacientů nekontrolovaným astmatem s celkovým skóre kontroly astmatu (ACT) od 5 do 19.

Pacienti byli za účelem sběru studijního materiálu po dobu 52 týdnů sledováni v prostředí běžné klinické praxe pomocí elektronické zdravotní dokumentace obsahující informace o primární, sekundární a lékárenské péči. V průběhu celé studie měli lékaři možnost předepsanou léčbu kdykoli upravit či změnit, jak by tomu bylo i v běžné klinické praxi, s výjimkou přechodu od obvyklé léčby k léčbě pomocí FF/VI.

Ve 12., 24. a 40. týdnu byli pacienti telefonicky dotazováni, zda zaznamenali jakékoli závažné nežádoucí příhody či méně závažné nežádoucí účinky léků. Pacienti byli při telefonátech požádáni o odpovědi na otázky testu kontroly astmatu. Ve 12. měsíci se uskutečnila osobní návštěva. Ve 24. a 52. týdnu bylo provedeno telefonické dotazování podle standardního nástroje pro hodnocení kvality života s astmatem AQLQ[S].

Studijní tým tak mohl pomocí elektronické zdravotní dokumentace monitorovat všechny hospitalizace pacientů, návštěvy na ambulancích i na pohotovosti, jakož i údaje z primární péče (včetně všech kontaktů v oblasti zdravotní péče, aktivit po pracovní době a předepisování antibiotik a perorálních kortikosteroidů).

Populace zařazených pacientů (ITT) je definována jako soubor všech pacientů, kteří byli randomizováni a dostali alespoň jeden recept na zkoušený lék (např. FF/VI nebo běžná udržovací léčba astmatu). Populace určená k primární analýze účinnosti (PEA) je definována jako všichni pacienti zařazení do studie (ITT), jejichž celkové skóre v testu kvality života s astmatem (ACT) bylo na počátku < 20 (randomizační návštěva).

Poměr šancí uvedený ve výsledcích se počítá jako poměr šancí s níž je dosaženo lepší kontroly nad astmatem u pacientů od počátku léčených přípravkem Relvar Ellipta a šancí na dosažení lepší kontroly nad astmatem u pacienta pokračujícího v běžné léčbě. Tato hodnota se v určitých klíčových prvcích upraví o určité nesrovnalosti mezi jednotlivými léčebnými režimy.

Protokol klinické studie s informacemi o její koncepci najdete na clintrials.gov

Test kontroly astmatu (ACT)

Jedná se o zavedený test používaný při léčbě astmatu k posouzení míry kontroly astmatu v celosvětovém měřítku. Pacient si jej může udělat samostatně, pokud si položí pět otázek k vyhodnocení kontroly astmatu v uplynulých čtyřech týdnech s odpověďmi na škále od 1 do 5. Po zodpovězení všech pěti otázek si pacient s astmatem může spočítat skóre, které se pohybuje od 5 do 25 bodů, přičemž vyšší počet bodů signalizuje vyšší míru kontroly.

Celkové skóre od 5 do 19 znamená, že kontrola astmatu u pacienta je špatná nebo nedostatečná. Skóre 20 až 25 bodů napovídá, že astma pacienta je pravděpodobně pod řádnou kontrolou. Celkové skóre se počítá jako součet bodů, které pacient získá u všech pěti otázek, pokud byly zodpovězeny všechny. Pokud bodové ohodnocení nějaké otázky chybí, pak není celkové skóre stanoveno. Z klinického hlediska má pro pacienta smysl změna o tři body.

Informace o studii

Salfordská plicní studie si klade za cíl umožnit odborníkům ve zdravotnictví a osobám s rozhodovacími pravomocemi v ucelenější míře posoudit potenciální hodnotu FF/VI na základě údajů shromážděných v běžné klinické praxi, které ukazují, jakým způsobem mohou odborníci ve zdravotnictví a pacienti lék využívat na každodenní bázi. Studie dále doplní stávající soubor údajů z dvojitě zaslepených randomizovaných klinických studií tohoto léku, které, ač nepostradatelné pro zajištění bezpečnosti a účinnosti léku, byly prováděny ve vysoce kontrolovaném prostředí a oproti každodenní klinické péči se jich zúčastnila pouze vybraná populace pacientů.

Studie proběhla díky jedinečné spolupráci společností, institucí a orgánů státní správy (GSK, North West e-Health (NWEH), The University of Manchester, Salford Royal NHS Foundation Trust, University Hospital of South Manchester (UHSM), NHS Salford), jakož i praktických lékařů a lékárníků působících v Salfordu, Traffordu a South Manchesteru.

Výsledky Salfordské plicní studie na poli CHOPN byly publikovány v květnu 2016. V tomto případě se jedná o druhou z obou Salfordských plicních studií.

O astmatu

Astma je chronické onemocnění plic, které způsobuje zanícení a zúžení dýchacích cest. Astma postihuje 358 milionů lidí po celém světě.

Příčiny astmatu nejsou zcela známy, ale pravděpodobně souvisejí se vztahem mezi genetickou výbavou jedince a životním prostředím.

O přípravku Relvar Ellipta (flutikason furoát + vilanterol)

Relvar Ellipta je dvousložkový přípravek užívaný jednou denně, který obsahuje flutikason furoát, což je inhalační kortikosteroid, a vilanterol, což je dlouhodobě působící ß2-agonista, v jediném inhalátoru (Ellipta).

Přípravek Relvar Ellipta je v Evropě indikován k běžné léčbě pacientů starších 12 let trpících astmatem, u kterých je vhodné použít kombinovaný přípravek (dlouhodobě působící ß2-agonista, LABA, a inhalační kortikosteroid, IKS): u pacientů, u nichž nedochází k dostatečnému zvládání potíží pomocí IKS a inhalačního ß2-agonisty s krátkou dobou účinku užívaného „dle potřeby“ (SABA).

Úplné znění SPC v EU je k dispozici na internetové stránce: Souhrnná informace o přípravku Relvar Ellipta.

Důležité informace o bezpečnosti přípravku Relvar Ellipta v Evropě

FF/VI je kontraindikován u pacientů s přecitlivělostí na flutikason furoát, vilanterol, nebo na kteroukoli jinou pomocnou látku tohoto přípravku.

FF/VI není určen k léčbě akutních symptomů astmatu nebo akutní exacerbace CHOPN, kdy je vyžadováno použití inhalačního bronchodilatancia s krátkodobým účinkem. Rostoucí potřeba aplikace bronchodilatancií s krátkodobým účinkem nutných k úlevě vzniklých příznaků svědčí o zhoršení kontroly onemocnění a pacienti by měli v takových případech navštívit lékaře.

Pacient by léčbu přípravkem FF/VI u astmatu či CHOPN neměl přerušovat bez dohledu lékaře, protože příznaky se po jeho vysazení mohou vyskytnout znovu.

Během léčby přípravkem FF/VI může dojít v souvislosti s astmatem k výskytu nežádoucích příhod a exacerbací. Pacienty je třeba požádat, aby v léčbě pokračovali, ale aby v případě, že se příznaky astmatu po zahájení léčby přípravkem FF/VI nedostanou pod kontrolu či se dokonce zhorší, vyhledali lékařskou pomoc.

Po užití přípravku může dojít k paradoxnímu bronchospasmu s bezprostředním zhoršením pískotů (hvízdavého dýchání). Takový stav je třeba okamžitě léčit krátkodobě působícím inhalačním bronchodilatanciem. V takovém případě je nutné aplikaci přípravku FF/VI okamžitě přerušit, znovu zhodnotit stav pacienta a podle potřeby zahájit jinou terapii.

Sympatomimetické léčivé přípravky včetně FF/VI mohou ovlivňovat kardiovaskulární systém a způsobovat srdeční arytmie, např. supraventrikulární tachykardii a extrasystoly. U pacientů se závažným kardiovaskulárním onemocněním je proto nutno flutikason furoát/vilanterol používat s opatrností.

Pacientům se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater by měla být podávána dávka 92/22 μg a je třeba sledovat, zda se u nich nevyskytnou systémové nežádoucí příhody související s podáváním kortikosteroidů. Přípravek FF/VI v dávce 184/22 μg není indikován k léčbě pacientů s CHOPN. Dávka 184/22 μg nemá ve srovnání s dávkou 92/22 μg žádný další přínos a existuje zvýšené riziko rozvoje zápalu plic a výskytu systémových nežádoucích příhod souvisejících s podáváním kortikosteroidů.

U pacientů s CHOPN léčených FF/VI byl pozorován nárůst incidence zápalu plic. Byl také zaznamenán zvýšený počet případů zápalu plic, které si vyžádaly hospitalizaci. V některých případech byly tyto příhody zápalu plic fatální.

Výskyt zápalu plic byl častý u astmatických pacientů, kterým byla podávána vyšší dávka. V předchozí studii léčby astmatu přípravkem FF/VI byl výskyt zápalu plic u astmatických pacientů léčených FF/VI v dávce 184/22 μg ve srovnání s pacienty léčenými FF/VI v dávce 92/22 μg nebo placebem vyšší.

Hyperglykémie: U diabetických pacientů byly hlášeny případy zvýšené hladiny glukózy v krvi, a lékař předepisující tento lék pacientům s anamnézou diabetes mellitus tudíž musí vzít tuto skutečnost v potaz.

Při podávání každého inhalačního kortikosteroidu se mohou vyskytnout systémové účinky, zejména při vysokých dávkách podávaných dlouhodobě. Pravděpodobnost výskytu těchto účinků je mnohem menší než při podávání perorálních kortikosteroidů. Možné systémové účinky zahrnují Cushingův syndrom, cushingoidní rysy, adrenální supresi, snížení minerální hustoty kostí, retardaci růstu u dětí a mladistvých, kataraktu a glaukom a ve vzácnějších případech řadu psychologických a behaviorálních účinků včetně psychomotorické hyperaktivity, poruch spánku, úzkosti, deprese nebo agresivity (zejména u dětí).

Pacientům s plicní tuberkulózou nebo pacientům s chronickou nebo neléčenou infekcí by měl být FF/VI podáván s opatrností. K určení četnosti výskytu nežádoucích příhod v souvislosti s podáváním FF/VI byly použity údaje z velkých klinických studií astmatu a CHOPN.

Velmi častými nežádoucími příhodami (vyskytujícími se u >1/10 pacientů) v souvislosti s podáváním FF/VI byly bolesti hlavy a zánět nosohltanu. Častými nežádoucími příhodami (vyskytujícími se u >1/100 až <1/10 pacientů) byly zápal plic, infekce horních cest dýchacích, bronchitida, chřipka, kandidóza v ústech a krku, orofaryngeální bolest, zánět dutin, zánět hltanu, rýma, kašel, dysfonie, bolest břicha, bolest kloubů, bolest zad, zlomeniny, pyrexie a svalové křeče. Jako méně časté nežádoucí příhody (vyskytující se u >1/1000 až <1/100 pacientů) byly pozorovány extrasystoly. Vzácnými nežádoucími příhodami (vyskytujícími se u >1/10000 až <1/1000 pacientů) byly hypersenzitivní reakce (včetně anafylaxe, angioedému, vyrážky a kopřivky), úzkost, třes, palpitace, tachykardie a paradoxní bronchospasmus. S výjimkou zápalu plic a zlomenin byl bezpečnostní profil u pacientů s astmatem i CHOPN podobný. V průběhu klinických studií byly zápal plic a zlomeniny pozorovány častěji u pacientů s CHOPN.

Innoviva – Společnost Innoviva se zaměřuje na nabídku zajímavých nových léků pacientům v oblastech s nenaplněnými potřebami, přičemž maximálně využívá své mimořádné znalosti v oblasti vývoje, komercionalizace a finančního řízení biofarmaceutik. Stěžejní část portfolia společnosti Innoviva představují ve spolupráci s Glaxo Group Limited (GSK) léky na respirační onemocnění, např. RELVAR®/BREO® ELLIPTA®, který společnosti Innoviva a GSK vyvinuly společnými silami. Na základě smlouvy se společností GSK má společnost Innoviva nárok na příjmy z výnosů z licenčních poplatků souvisejících s těmito přípravky. Společnost Innoviva si dále ponechává 15% podíl na budoucích platbách společnosti GSK za rané fáze programů realizovaných ve spolupráci se společností Theravance Biopharma, Inc. včetně fixní trojkombinace určené k léčbě CHOPN. Další informace získáte na internetových stránkách společnosti Innoviva www.inva.com.

GSK – Posláním jedné z nejvýznamnějších světových farmaceutických a zdravotnických společností zabývajících se výzkumem je zlepšit kvalitu lidského života tím, že umožní lidem být aktivnějšími, cítit se lépe a žít déle. Další informace najdete na stránkách www.gsk.com.

RELVAR a ELLIPTA jsou ochranné známky společností skupiny GlaxoSmithKline.