Radek Lacko: “Pražské zdravotnictví je v historicky nejlepší kondici, ale neusínáme na vavřínech”

Autor: eliska | Zpravodaj | 18. 6. 2018

Praha, 19. 6. 2018 (MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY)

Radní hl. m. Prahy pro oblast zdravotnictví a bydlení Radek Lacko uspořádal seminář s názvem Aktuální pohledy na pražské zdravotnictví. U kulatého stolu se sešly osobnosti napříč zdravotnickými obory a institucemi. Po prezentaci realizovaných kroků v rámci zdravotní politiky hl. m. Prahy (HMP) následoval blok o aktuálních datech, vycházejících z analýzy Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Závěry přednášek a následná diskuze odhalily silné a slabé stránky zdravotnictví na území HMP.

Obsáhlá analýza ÚZIS se zaměřila na tři klíčové oblasti: Demografii a populační faktory zdraví, Ekonomické aspekty zdravotních služeb a Výkonnost, dostupnost a kvalitu těchto služeb. Zde několik zajímavých bodů:

  • Síť poskytovatelů zdravotních služeb na území HMP je velmi hustá, vybavenost špičkovými přístroji je jedna z nejvyšších v ČR, koncentrace vysoce specializované péče je extrémní a kapacita akutní lůžkové péče je nejvyšší v rámci ČR. Obyvatelům města Prahy je tak k dispozici vysoce kapacitní a moderní síť zdravotních služeb. Tomu odpovídají i nadprůměrné výsledky doložitelné v řadě segmentů léčby, např. u péče o onkologické pacienty.
  • Avšak zdravotnictví Prahy není pouze „pražské“, ve skutečnosti není odděleno od okolních regionů a jeho faktická spádová oblast zahrnuje teritorium s cca 2,6 miliony obyvatel a v případě vysoce specializované péče celou oblast Čech s cca 5,5 mil. obyvatel. I přes velmi nadprůměrné výsledky péče se tak může systém dostat na hranu udržitelnosti a jeho kapacity nemusí posléze stačit ani pro Pražany. Radní Radek Lacko k tomu říká: “Magistrát cítí odpovědnost za obyvatele Prahy. Takže se v maximální možné míře angažujeme v dovybavování nemocnic moderními přístroji, ve výstavbě nových pavilonů a opravě starých. Boříme pomyslnou zeď mezi státními nemocnicemi a Magistrátem. Praha se z nečinného pozorovatele postupně stává hybatelem dění. Pražské zdravotnictví už není popelkou, vyklubala se z něj princezna. Rok od roku ukrajujeme větší podíl z rozpočtu HMP a tento trend musí pokračovat – ve prospěch našich obyvatel. Přebíráme také správu Nemocnice Na Františku a začínáme diskutovat o zřízení metropolitní nemocnice – to je můj cíl.
  • Lůžková péče v HMP je ohrožena nedostatkem zejména všeobecných sester. Nedostatek sester je kritický především v akutní lůžkové péči, resp. ve směnných provozech nemocnic. “Magistrát hl. m. Prahy na problém zareagoval a motivuje zdravotnický personál nabídkou městských bytů,” doplňuje Radek Lacko.
  • Dalším problémem je vysoký průměrný věk praktických lékařů v primární péči, který v mnoha odbornostech dosahuje hranice šedesáti let. Hrozící odchody lékařů do důchodu jsou rizikem pro dostupnost této péče na území HMP – nejvíce ohroženou skupinou jsou lékaři pro děti a dorost, u kterých již nyní každoročně klesá počet provozovaných ambulancí.
  • HMP má rovněž značně nevyváženou strukturu poskytovatelů zdravotních služeb v primární péči, s velmi vysokým počtem ambulantních specialistů a relativně malým podílem praktických lékařů.

Kroky realizované Magistrátem HMP, z nichž některé byly zmíněny výše, hodnotí odborníci pozitivně. Kladně se staví také k analýze, která vznikla ve spolupráci s ÚZIS. Zjištěná data se odrazí na dalším směřování zdravotní politiky HMP. “Netušili jsme například, jak zle jsou na tom Pražané s využíváním preventivních lékařských programů zdravotních pojišťoven. Ačkoli se můžeme chlubit vysokou vzdělaností, v prevenci pokulháváme za zbytkem republiky. Na to jsme již zareagovali – naše celopražské akce MA21 pro zdravé městské části jsou hitem a věřím, že zdravotní gramotnost Pražanů i díky nim skokově poroste. Jsou velmi různorodé – zaměřují se na prevenci melanomu, obezity, aterosklerózy, diabetu nebo třeba astmatu – nemoci, která se u Pražanů vyskytuje podle naší studie nadprůměrně často,” podotýká radní Radek Lacko, který si za své vzal také boj s nedodržováním ordinačních hodin praktických lékařů. “Nezřídka se stávalo, že lékař o svátcích nebo v pátek zavřel ordinaci bez toho, aby na dveřích odkázal na svého kolegu. Pacienti se pak hromadili v nemocnicích, kde čekali hodiny a ještě tím komplikovali provoz. Problém v současnosti řešíme již ve fázi, kdy komise jedná o uzavírání smluv mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem zdravotnické péče.

Semináře, který se konal v pondělí 18. června, se zúčastnil ředitel ÚZIS Ladislav Dušek, předsedkyně Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Věra Adámková, ředitel Thomayerovy nemocnice Zdeněk Beneš, ředitel pražské pobočky VZP Jan Bodnár, ředitel Ústavu pro péči o matku a dítě Jaroslav Feyereisl, ředitel Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Antonín Malina a další. V září se uskuteční obdobný odborný mítink na téma zdraví Pražanů.