Reforma: Praktický lékař by měl vyřešit 80 procent problémů

Praha 5. března (ČTK) – Praktický lékař by měl vyřešit 80 procent zdravotních problémů, se kterými za ním pacienti přijdou, za 15 procent nákladů zdravotního systému. Ostatní by odeslal ke specialistovi nebo do nemocnice. Vést by k tomu měla reforma, která by měla v příštích osmi až deseti letech proměnit primární péči o děti i dospělé. Novinářům to dnes řekli zástupci ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven a praktických lékařů.

“Lékaři specialisté vyřeší 15 procent případů za 40 procent nákladů a nemocnice pět procent za 40 procent nákladů,” popsal fungování zdravotnictví v západoevropských zemích předseda Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Svatopluk Býma.

Posílit pozici praktických lékařů v systému českého zdravotnictví má podle návrhů vzešlých z ministerské pracovní skupiny například posílení jejich kompetencí, rozšíření počtu jimi předepisovaných léků nebo převzetí péče o některé chronické pacienty od specialistů. To už začíná fungovat u pacientů, kteří se vyléčili z rakoviny a je třeba je dál pravidelně sledovat, připravuje se také u diabetiků nebo pacientů s vysokým krevním tlakem.

Změnit by se mohlo i financování péče. Základní bude platba za registrovaného pacienta, takzvaná kapitační, kterou lékař každý měsíc dostává. “Dominantní stále bude kapitační platba, ale posílená bude výkonová složka,” řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Lékaři budou moci udělat pacientům nová vyšetření, která dosud patřily jen specialistům, nebo výkony, které vedou k odhalení nemocí, takzvané screeningy, například cukrovky vyšetřením hladiny cukru v krvi každých několik let, ale například i demence, duševních nemocí nebo chronické plicní obstrukční nemoci.

Zároveň musí být podle ministerstva primární péče také více dostupná. Chce proto podporovat školicí místa pro vzdělávání mladých lékařů. Zároveň zdravotní pojišťovny budou finančně motivovat lékaře s ordinacemi v hůře dostupných oblastech a ordinace s delší otevírací dobou.

Mohly by ji zajistit i takzvané sdružené praxe několika lékařů s několika sestrami a administrativní silou. Podle náměstka ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Davida Šmehlíka budou už letos testované v pilotním provozu, pojišťovna jim připraví speciální smlouvy. Počítá se také se sjednocením přístrojového vybavení ordinací, zatím ale není jasné, jaké přístroje budou pro ordinaci povinné.

Reforma počítá také ze změnou sítě lékařské pohotovostní služby. Měla by být nejméně jedna v okrese při urgentním příjmu nemocnice, jejichž vznik chce ministerstvo podpořit i z evropských fondů.

Za problematický ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) považuje věkovou strukturu praktických a dětských lékařů. Průměrný věk praktického lékaře pro dospělé je 54 let, dětského 56 let. “Fungování do jisté míry stojí na lékařích-seniorech,” dodal ministr.

Chce proto podpořit vzdělávání. Vrátit zpět by se měl podle Prymuly také samostatný studijní obor dětského praktického lékaře oddělený od pediatrie. “Čekáme na poslaneckou iniciativu,” vysvětlil. Byl zrušený před několika lety, zástupci dětských praktiků s tím ale nesouhlasili.

Odborníci chtějí také odbourat zbytečné návštěvy u lékaře, jejichž náklady odhadují na desítky miliard korun ročně. Průměrně v ČR navštíví pacient lékaře 12krát za rok, v Rakousku sedmkrát a ve Švédsku třikrát. Cesta vede podle nich přes vzdělávání pacientů. “Někteří pacienti ani nechtějí systém zneužívat, ale nevědí, jak se v něm pohybovat, s čím za jakým lékařem jít,” dodal předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Zvažují se ale i postihy. Podle Prymuly například ten, kdo si zavolá sanitku prokazatelně zbytečně, bude její výjezd muset zaplatit.

Počty ordinací praktických lékařů a specialistů v krajích:

	Samostatná ordinace praktického lékaře (podíl)	Průměrný počet pacientů	Samostatná ordinace lékaře-specialisty	Průměrný počet pacientů
ČR	8108 (43,9 %)	1306	10.358	1022
Praha	816 (29,6 %	1577	1940	663
Jihomoravský	940 (42,5 %	1256	1271	929
Moravskoslezský	886 (44,1 %)	1363	1121	1077
Středočeský	1012 (52,9 %)	1330	900	1495
Ústecký	610 (49,6 %)	1346	621	1322
Olomoucký	566 (47,2 %)	1119	632	1002
Jihočeský	547 (51,3 %)	1169	520	1229
Plzeňský	426 (40,1 %)	1360	637	909
Zlínský	492 (47,1 %)	1185	553	1054
Královehradecký	419 (43,5 %)	1315	544	1013
Vysočina	472 (52,3 %)	1078	431	1180
Pardubický	394 (46,5 %)	1313	453	1142
Liberecký	310 (48 %)	1422	336	1312
Karlovarský	218 (35,3 %)	1358	399	742

zdroj: ÚZIS

*stav v 1.2. 2019

van mha