Smyslem práce lékárníka je služba pacientům

Autor: eliska | Zpravodaj | 6. 3. 2017

Varnsdorf, 7.3.2017 (Medica Healthworld)

Profese lékárníka si za dobu své existence prošla řadou změn, podstata však zůstala – lékárník je především odborník, který chce a umí lidem poradit. O tom, jak to s touto profesí je a jak to vlastně v lékárně chodí, jsme si povídali s PharmDr. Jindřichem Šmídem (56), lékárníkem a majitelem Alphega lékárny ve Varnsdorfu.

1. Kdo vlastně může v lékárně pracovat?

V lékárně pracují odborní zdravotničtí pracovníci – lékárníci a farmaceutičtí asistenti (dříve farmaceutičtí laboranti). Lékárník má vystudovanou vysokou školu, konkrétně farmaceutickou fakultu, farmaceutický asistent je absolventem vyšší odborné školy. Lékárník vydává léky na lékařské recepty, s farmaceutickým asistentem se návštěvníci lékárny potkají při výdeji volně prodejných léků, doplňků stravy a dalšího doplňkového sortimentu.

2. Co všechno práce lékárníka obnáší?

Výdejem léků pacientům práce lékárníka nekončí. Během dne musí zvládat spoustu dalších úkonů. Je to například kontrola receptů (údaje, předepsané léky, dávkování, interakce, úhrady), objednávání zboží, aby pokrylo přání co největšího počtu pacientů, ale současně bylo cenově výhodné, zpětná kontrola vydaných receptů, vedení opiátové knihy, komunikace s lékaři, kontrola exspirací, výpadkových léčiv a hledání jejich náhrad, kontrola stahovaných léčiv, příprava léků v laboratoři. Současně jako vysokoškolsky vzdělaný zdravotnický pracovník v oblasti léčiv nesmí lékárník zakrnět ani po absolvování fakulty a chce-li být prospěšný svým pacientům, musí se dále celoživotně vzdělávat. Česká lékárnická komora, která garantuje odbornost svých členů a každý lékárník, který pracuje v lékárně, musí jejím členem být, dokonce požaduje povinné vzdělávání podle jednoho ze svých stavovských předpisů. Všichni lékárníci se tedy účastní odborných přednášek a seminářů, kde získávají potřebné informace.

3. Jaký sortiment v lékárně můžeme najít?

Hlavním sortimentem lékárny by měla být léčiva, tedy léky vázané na recept, které jsou obvykle plně nebo částečně hrazené ze zdravotního pojištění, a volně prodejné léčivé přípravky. Nejčastěji pacienti žádají preparáty na bolest, horečku, kašel, rýmu, nevolnost a jiné zažívací potíže. Jedná se o léčiva, která zdravotní pojišťovny vůbec nehradí a pacienti si je sami kupují a po poradě s lékárníkem nebo lékařem se pokouší zbavit se svých zdravotních problémů sami. Další kategorií jsou takzvané potravinové doplňky neboli doplňky stravy. Ty nejsou zařazeny z různých důvodů do kategorie léčiv. Jde o výrobky, u kterých nejsou zjednodušeně řečeno kladeny takové podmínky na účinnost jako u léčiv a vyžaduje se u nich pouze zdravotní nezávadnost. Zapomenout bychom neměli také na zdravotnické prostředky a speciální kosmetiku.

4. Jak je to s prodejem léků a potravních doplňků na čerpacích stanicích nebo v drogeriích?

K prodeji některých léčiv, takzvaných vyhrazených léčiv, na benzínových pumpách či drogeriích mám minimálně dvě kritické poznámky. Velice mi vadí označení jakési skříňky v koutku lékárnou. Lékárna je zdravotnické zařízení, ve kterém pracují vysokoškolsky a středoškolsky vzdělání zdravotničtí pracovníci a tomu tak na pumpě či v drogerii určitě není. V lékárně totiž nejde jen o prodej léků, ale o komplexní péči a zájem o zdraví a problémy pacientů. Dále mi vadí, že v sortimentu těchto benzínkových „lékových koutků“ jsou některá léčiva, které se sice z televizních reklam tváří jako neškodná, ale při nevhodném užívání jsou až životu nebezpečná. Chce-li někdo poskytovat nějaká léčiva mimo lékárny, nechť se tak děje ale jen pro urgentní stavy a jsou na takových místech k dispozici balení například jen po čtyřech tabletách.

5. Poměrně často teď slýcháme pojem generická substituce, co to je a jaký na ni máte názor?

Takzvaná generika hrají v systémech zdravotní péče na celém světě velice důležitou roli. Jsou totiž mnohonásobně levnější než originální léčiva. Stejné je to u nás. Pacienti už si na tuto situaci začínají zvykat. Na lékárníkovi potom je vysvětlit pacientovi, že jeden lék může mít více obchodních názvů, i když obsahuje stejnou účinnou látku nebo jejich kombinaci. Je důležité, aby pacient neužíval stejné léky jenom proto, že se jinak jmenuji a mají jinou krabičku. Účinky stejných léků se totiž násobí a mohlo by dojít až k ohrožení života. Zde si musím trošku postěžovat na stav, kdy jsou lékaři schopni během jednoho roku změnit pacientovi generikum i třikrát. Osobně zastávám názor, že jediný důvod k výměně léčivá musí být jeho nesnášenlivost pacientem. V žádném případě být tím důvodem neměly být ekonomické zájmy zdravotníka (lékaře nebo lékárníka).

6. Jaké jsou Vaše zkušenosti s pacienty?

Lékárník pracuje s lidmi, a protože jsme každý jiný, je tato práce také pokaždé jiná. Někdo potřebuje pochválit, někdo potřebuje pokárat, někdo potřebuje být pouze vyslechnut, ale všichni pacienti potřebují odbornou radu v oblasti léčiv. U mě je vždy na prvním místě pacient a smyslem mé práce je služba pro něho. Odměnou mi je pak pacientova spokojenost a ujištění, že služeb naší lékárny v budoucnu opět rád využije.

7. Co Vás na práci lékárníka nejvíce baví?

Profese lékárníka je strašně krásné povolání. Pomáháte lidem od jejich zdravotních problémů a to nejenom léky, ale leckdy jen radou, dobrým slovem, kvalitní vtipem. Ne vždy je nutné, aby si pacient odnášel tašku plnou nejrůznějších přípravků. Mnohdy stačí dobře mířená rada týkající se péče o zdraví. Proto se v naší lékárně snažíme pacientům pomáhat s odvykáním kouření, měříme krevní tlak a zapojili jsme se také do měření tzv. cévního věku, které probíhá ve vybraných lékárnách po celé ČR. Pomocí speciálního přístroje jsme dokázali odhalit riziko srdečně-cévního onemocnění a v hraničních případech jsme pacienty rovnou posílali k lékaři k podrobnějšímu vyšetření.

Každý pacient je jiný a práce s ním je často velké dobrodružství. A odměnou lékárníkovi za jeho práci může být mimo jiné situace, kterou jsem prožil nedávno. Při výdeji antibiotika jedné starší paní mi paní lékařka, která čekala ve frontě, řekla: "Pane lékárníku, vy o těch lécích tak krásně mluvíte a těm lidem to tak krásně vysvětlujete, že bych snad i chtěla sama onemocnět."