Stanovisko České lékárnické komory (ČLnK) k vyjádřením Ministerstva zdravotnictví ČR (MZd), Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP)

Autor: Redakce | Zpravodaj | 25. 9. 2018

Praha, 26. září 2018 (ČLnK) – Česká lékárnická komora považuje za důležité uvést na pravou míru zavádějící vyjádření MZd, SÚKL a AIFP, která byla publikována jako reakce na pondělní tiskové zprávy ČLnK, lékárnických sdružení a spolků upozorňující na kritický stav českého lékárenství. Komora jednoznačně odmítá nařčení vznášená výše uvedenými subjekty, neboť to není ona, kdo se snaží blokovat skutečné pozitivní změny v lékárenství, které by výrazně zlepšily postavení českých pacientů a zrovnoprávnily poskytovatele lékárenské péče.

ČLnK v první řadě dementuje nepravdivé prohlášení SÚKL, že nedošlo nikdy v záležitosti opožděných dodávek léků k osobnímu jednání Dne 21. 3. 2018 se uskutečnila první schůzka zástupců ČLnK (za účasti PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D., Mgr. MUDr. Jaroslav Maršík) a SÚKL (za účasti Mgr. Apolena Jonášová, PharmDr. Gabriela Vaculová, PharmDr. Buzek Ivan a Mgr. Tereza Valicová) na téma nedostupnosti léčivých přípravků, povinnosti distributora dodávat léčivé přípravky do lékárny do dvou pracovních dnů a nezákonných reexportů. Další konkrétní příklad zaslal ředitelce SÚKL přímo prezident ČLnK. „Tvrzení SÚKL o neexistujícím jednání je naprosto nepravdivé. Se SÚKL naopak aktivně komunikujeme, přinášíme podněty a snažíme se vést konstruktivní dialog,“ odmítá nařčení PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK.

Snaha o efektivní spolupráci při zavádění systému ověřování léčiv

ČLnK si plně uvědomuje, že z lékáren nelze sejmout povinnost zapojit se do připravovaného systému ověřování léčiv, a ani o toto neusiluje. „V zájmu lékárníků je vytvoření funkčního systému, jehož start nesmí ohrozit poskytování lékárenské péče českým pacientům. Vytrvale poukazujeme na jeho problémy a požadujeme, aby byly kompetentními státními orgány včas a efektivně řešeny,“ upřesňuje na úvod Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., viceprezident ČLnK.

PharmDr. Lubomír Chudoba vykonává nehrazenou funkci člena představenstva Národní organizace pro ověřování pravosti léčiv (NOOL): „ČLnK zodpovědně nominovala tři své zástupce do expertní skupiny NOOL – z veřejné a z nemocniční lékárny a dále představitele za softwarové firmy připravující lékárenské programy. Máme řadu dodnes nezodpovězených otázek, klíčových z pohledu provozu lékáren i z pohledu výdeje léků pacientům. Za nezodpovědné považuji i to, že činnost expertní skupiny byla, i přes můj zásadní nesouhlas, ostatními členy představenstva NOOL ukončena. Proto jsme poté deset zásadních připomínek odeslali přímo náměstku ministra zdravotnictví Mgr. F. Vrubelovi. Bez jejich zodpovězení, především ze strany SÚKL, není možné připravit provozy lékáren a jejich softwarové vybavení tak, aby byly v souladu s povinnostmi uvedenými v Nařízení Evropské komise."

ČLnK kontinuálně informuje o nedostatcích systému ověřování léčiv

ČLnK považuje dále za nutné vyvrátit nepravdivé tvrzení AIFP, že ČLnK prý nabourává vznikající systém ověřování pravosti léčiv. ČLnK svým vyjádřením především informovala o postupu prací, jež neprobíhají odpovídajícím tempem a odložení sankcí lékárnám o jeden rok by jako vhodné řešení nemělo žádné, tím méně vážné důsledky.

„Odklad sankcí, podobně jako lékařům při zavádění elektronického receptu, umožní překlenout přechodné období, kdy bude systém uváděn do provozu v plném rozsahu a lze v něm očekávat výskyt chyb. Není žádoucí, aby byli, kvůli technickým chybám systému pro ověřování léčiv, pacienti bez léků či lékárníci stíháni několikamilionovými pokutami za to, že přes zcela zjevné technické problémy vydají lék pacientovi,“ vysvětluje návrh pro odložení sankcí PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D., místopředseda Grémia majitelů lékáren a člen představenstva ČLnK.

ČLnK vytrvale upozorňuje na pomalost přípravy, přestože zástupci AIFP soustavně tvrdí, že vše běží podle plánu. „Začínáme mít v zájmu pacientů obavu, abychom vůbec mohli lékárenskou péči poskytovat i po 9. únoru, kdy vstoupí nová legislativa v platnost. Výrobci léčiv dodali pro testování systému jen několik druhů léků, není se proto možné divit, že lékárny nevidí důvod se řádně nezajištěného Pilotního projektu zúčastnit,“ říká Mgr. Michaela Bažantová, tisková mluvčí ČLnK. Poukazuje také na fakt, že přestože existuje kvalifikovaný odhad nárůstu nákladů lékáren ve výši půl miliardy korun, finančních prostředků se lékárnici nedočkali zatím ani z části. Přesto sami na přípravě kontrolního systému intenzivně pracují, aby byli schopni vydávat pacientům jejich léky.

Možnost vstupu padělaných léčiv je poplašná zpráva

AIFP též nepravdivě poukazuje na neposkytování pomoci lékárnám ze strany ČLnK při implementaci kontrolního systému a z toho pramenící nefunkčnosti. „Nebýt aktivního přístupu zástupců ČLnK a softwarových firem, neběžel by dnes v České republice ani tzv. pilotní projekt. Problémy, které jsme doposud zaznamenali, mají lékárníci i v dalších zemích. V připravenosti implementace patříme k nejaktivnějším členům EU a především z tohoto důvodu jsme zaznamenali mnohem více problémů, než naši zahraniční kolegové,“ doplňuje PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D. Dle informací zástupců ČLnK je připravenost systému u nás mezi pěti nejpokročilejšími v celé EU.

Emergenční model není řešení

ČLnK trvá na svém usnesení z posledního sjezdu delegátů v otázce emergenčního modelu dodávek léků do lékáren. Jeho zavedením budou pacienti nuceni k dvojí návštěvě lékárny kvůli objednání a vyzvednutí léku, lékárny by zatížil zbytečnou administrativou a vážně narušil poskytování lékárenské péče. „Ministerstvo zdravotnictví se odvolává na fungování u našich sousedů na Slovensku, toto fungování však rozhodně nejde shledat úspěšným, navíc je jeho legitimita projednávána u Evropské komise,“ komentuje situaci Mgr. Michaela Bažantová, tisková mluvčí ČLnK.

Lékáren ubývají desítky

Ministerstvo zdravotnictví ve své tiskové zprávě také neuvedlo správné statistiky o zániku jedinečných lékáren. „V obcích, kde není další dostupná lékárna či tzv. OOVL (odloučené oddělení výdeje léčiv), jich bylo za poslední roky uzavřeno 53. Toto můžeme doložit jak jejich přehledem, tak i konkrétními příklady lékárníků, kteří byli nuceni lékárny uzavřít,“ uzavírá upřesňování polopravd a pokřivených informací Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., viceprezident ČLnK.

Cílem ČLnK je dostupná lékárenské péče pro všechny občany v ČR

„Česká lékárnická komora po svém sjezdu znovu vyzve ministra zdravotnictví k intenzivní a efektivní spolupráci vedoucí k funkční přípravě nové legislativy s co nejpozitivnějším dopadem na české pacienty,“ říká závěrem k celé situaci PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK.

 

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.