Lékař: Antibiotika užívaná v cizině mohou zvýšit riziko nákazy bakterií

„My si můžeme z dovolené přivést i suvenýr, o kterém vůbec nevíme, a to je kolonizace těmi místními bakteriemi,“ řekl. Může jít podle něj o bakterie, na které jsou místní zvyklí, například v Egyptě způsobující cestovatelský průjem.

Některé bakterie mohou být i odolné vůči běžným antibiotikům. „Čím více jdeme jih na mapě, země subtropů a tropů, tím je vyšší výskyt bakterií s rezistencí na antibiotika,“ uvedl. Riziko podle něj zvyšuje to, pokud by člověk na místě, třeba preventivně, užíval antibiotika, protože těmi budou ovlivněné jeho běžné střevní bakterie.

Lidé by podle lékařů měli zpozornět zejména, pokud mají po návratu z ciziny horečku. „Horečka po návratu z tropů je úplně jiná situace než horečka tady v Česku,“ řekl přednosta kliniky Milan Trojánek. Od září 2022 klinika podle něj ošetřila zhruba 80 pacientů s některou z tropických infekcí. Nejčastější byla horečka dengue (40) a malárie (12). Objevily se ale také podle Trojánka poměrně vzácné případy ankylostomózy, brucelózy nebo jaterní fasciolózy.

Lékaři z tamní kliniky rozesílali dotazník lidem, kteří vyhledali poradenství před odjezdem, po jejich návratu z ciziny. Vyplnilo ho asi 410 osob. Nejčastěji šlo o lidi cestující do jihovýchodní Asie, subsaharské Afriky nebo jižní Asie. „Překvapilo nás, že naše doporučení většina lidí nedodržovala,“ uvedl Trojánek. Lidé podle něj například pili nápoje s ledem nebo jedli jídlo prodávané na ulicích.

Dvě třetiny dotazovaných uvedly, že měly v cizině zdravotní potíže. Nejčastější byl takzvaný cestovatelský průjem. Na jeho léčbu odborníci doporučují běžná absorbencia, například aktivní uhlí, ve většině případů nejsou nutná antibiotika.

van rdo