Skip to content
www.pharmnews.cz
  • Úvod
  • Aktuality
  • Kalendář
  • Kontakt
Zpravodaj

Některé matky volí kvůli zákazu návštěv ambulantní porody

  • 9 dubna, 202026 srpna, 2020
  • by Redakce

Brno 9. dubna (ČTK) – Kvůli zakázaným návštěvám v nemocnicích kvůli koronaviru volí některé matky ambulantní porody, po kterých mohou za dvě hodiny po porodu odejít z nemocnice. V Nemocnici Znojmo bývá ročně pár jednotek ambulantních porodů, za dobu, co platí opatření kvůli koronaviru, už jejich počet překonal desítku. ČTK to dnes řekla mluvčí nemocnice Petra Veselá. Ambulantních porodů je o něco více i ve Fakultní nemocnici Brno, která je s 6000 porody největší porodnicí v zemi. Zdravotníci upozorňují, že ani za cenu otce u porodu nemá smysl volit vzdálenější nemocnici.

Při normálním porodu chodí ženy domů třetí den. Většina nemocnic má ale nyní zakázané návštěvy nebo přítomnost otců u porodu. „Matky volí ambulantní porod, pokud nechtějí být v nemocnici déle, nebo protože mají doma druhé dítě, které vyžaduje péči,“ uvedla Veselá. Při ambulantním porodu matky klasicky odrodí v porodnici s tím, že pokud je porod přirozený a rodička a novorozenec jsou po vyšetření v pořádku, mohou po dvou hodinách porodnici opustit.

Ambulantních porodů je nyní o něco více i ve Fakultní nemocnici Brno. „Jsou to ale jen jednotky případů. Zákaz návštěv a přítomnosti u porodů je samozřejmě nepříjemná komplikace, ale drtivá většina rodiček je chápe jako nezbytné opatření, které je i personál chrání před potenciální nákazou koronavirem,“ uvedl vedoucí perinatologického centra brněnské fakultní nemocnice Petr Janků.

Podle něj je zákaz v době pandemie rozumným a logickým opatřením. „Porodní asistentky i lékaři velmi negativně nesou pokusy některých porodnic zákaz přítomnosti otců u porodu obejít. Bohužel je to v tomto případě za cenu vyššího rizika infekce koronavirem pro personál i pacientky,“ zdůraznil Janků. Konkrétní porodnice ale nejmenoval.

Podle Veselé by matky neměly volit vzdálenější porodnici jen kvůli povoleným návštěvám. „V posledních dnech jsme museli řešit i dvě porodnické komplikace, kdy minuty rozhodovaly o přežití novorozence. Pokud by matky zvolily vzdálenější porodnici jen za cenu otce u porodu, mohlo by to vést k fatálním následkům,“ dodala Veselá.

V Jihomoravském kraji bylo k dnešnímu ránu přes 300 potvrzených případů nemoci covid-19, v ČR přes 5300.

Lenka Horáková kš

Zpravodaj

Vláda zařadila výrobce léčiv do režimu kritické infrastruktury

  • 9 dubna, 202026 srpna, 2020
  • by Redakce

Praha 9. dubna (ČTK) – Vláda rozhodla o zařazení výrobců léčiv do režimu takzvané kritické infrastruktury. Na tiskové konferenci to po jednání vlády řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Léčiva jsou podle něj strategickou komoditou. Do budoucna bude muset stát podle Vojtěcha pracovat na tom, aby na svém území farmaceutické firmy udržel, a nebyl tak závislý na dovozu.

O zařazení výrobce léků do kritické infrastruktury vládu před několika dny požádala Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF). Důvodem podle ní je, aby v současné situaci nebyla přerušena výroba a byl zajištěn přístup lidí k lékům a léčbě, kterou potřebují.

cap rot

Zpravodaj

ČR může osvobodit od cel a DPH zdravotnický materiál

  • 9 dubna, 202026 srpna, 2020
  • by Redakce

Praha 9. dubna (ČTK) – Česká republika získala od Evropské komise souhlas s osvobozením od cla a daně z přidané hodnoty (DPH) zdravotnický materiál určený pro boj proti epidemii koronaviru, který země doveze ze zemí mimo EU a který rozdává zdarma nebo je dává nemocnicím. Osvobození platí zpětně od 30. ledna do konce července. Na twitteru o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). MF pořádalo o souhlas komisi 24. března.

Komise již dříve zaslala členským státům dopis, že země, které o to mají zájem, mohou požádat o oprávnění osvobozovat od cla a DPH dovozy zdravotnických prostředků proti koronaviru, které jsou určeny pro veřejné instituce.

Evropská unie je jednotný celní prostor, proto se o výši cel rozhoduje na úrovni celého společenství. O udělení z výjimky je tedy třeba žádat Evropskou komisi. Evropská pravidla platí i pro nastavování úrovní DPH, o výši sazeb ale může rozhodovat každý stát samostatně.

sos mha

Zpravodaj

WHO se nelíbí nošení profesionálních roušek běžnou populací

  • 6 dubna, 202026 srpna, 2020
  • by Redakce

Ženeva 6. dubna (ČTK) – Světová zdravotnická organizace (WHO) je znepokojena používáním profesionálních ochranných pomůcek běžnou populací. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus dnes upozornil, že lékařské roušky a respirátory by měly být přednostně vyhrazeny zdravotníkům v první linii boje s koronavirovou pandemií. Používání respirátorů běžnými lidmi by podle něj mohlo zhoršit nedostatek těchto ochranných pomůcek pro lidi, kteří je potřebují nejvíce.

WHO se minulý týden vyslovila pro širší používání podomácku vyráběných roušek. Podle koordinátora krizové pomoci z WHO Michaela Ryana není zahalování nosu a úst, které má chránit před kašlem nebo kýcháním, špatný nápad. WHO dříve obecné nošení roušek nedoporučovala.

Tedros dnes rovněž zdůraznil, že samotné roušky nemohou zastavit pandemii a nejsou „zázračným řešením“. Jejich obecné nošení je podle něj oprávněné jen v případech omezeného přístupu k vodě na mytí rukou nebo tam, kde je obtížné dodržovat fyzické odstupy mezi lidmi. „Roušky samotné nemohou zastavit pandemii covid-19,“ citovala Tedrose agentura AFP.

Zastánci roušek však oponují, že mnozí lidé nemohou sami vědět, zda jsou nakažení a neinfikují zároveň další lidi.

Šéf WHO dnes rovněž vyjádřil naději, že organizace tento týden zahájí iniciativu, která má urychlit výzkum a vývoj vakcíny a nastavit mechanismus její rovnoměrné distribuce.

Michael Ryan dnes upozornil, že omezení vycházení lze uvolňovat jen postupně. Zákazy vycházení se podle něj mnohdy ukázaly jako účinné.

zdp šeb

Zpravodaj

Podle šéfa WHO počet nakažených koronavirem roste exponenciálně

  • 1 dubna, 202026 srpna, 2020
  • by Redakce

Ženeva 1. dubna (ČTK) – Generální tajemník Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus je silně znepokojený rychlým nárůstem počtů osob nakažených koronavirem a celosvětovým rozšířením infekce. Nakazili se podle něj už lidé ze 205 států a území světa. Agentura DPA napsala, že Ghebreyesus také informoval, že WHO shromažďuje všechny dostupné informace, aby zjistila, zda nošení roušek na veřejnosti může zabrzdit šíření koronaviru. V Česku si lidé nos a ústa musejí zakrývat, když jdou ven, od 19. března.

„Za posledních pět týdnů byl nárůst počtu nových případů téměř exponenciální a počet úmrtí se za poslední týden více než zdvojnásobil,“ řekl dnes šéf WHO na tiskové konferenci přenášené prostřednictvím videokonference.

Podle agentury Reuters také varoval, že za několik dnů počet potvrzených případů nákazy koronavirem dosáhne milionu a mrtvých bude celosvětově 50.000.

Nyní je na světě skoro 900.000 lidí infikovaných koronavirem, přes 45.000 osob už nemoci COVID-19 podlehlo.

Co se týče používání ochranných prostředků na obličej, tvrdila WHO doposud, že nošení roušek má smysl jen pro lidi, kteří se nakazili, a pro ty, kdo se starají o nemocné. DPA upozorňuje, že tato agentura OSN dokonce varovala, že nošení roušek může u lidí vyvolat falešný pocit bezpečí a vést k tomu, že budou zanedbávat další klíčová preventivní opatření, jako je důkladné mytí rukou. Ghebreyesus nyní opět zdůraznil, že toto je třeba dělat bez ohledu na to, zda někdo roušku nosí nebo ne.

Povinnost nosit roušku mají ode dneška v Rakousku lidé, kteří jdou do obchodu. V Česku musí mít nějakou ochranu obličeje každý, kdo se pohybuje na veřejnosti. K nošení roušek coby prevence před šířením koronaviru dnes všechny Izraelce vyzval premiér Benjamin Netanjahu.

hab jd

Zpravodaj

Nemocnice v Brně zprovoznila po kyberútoku dokumentaci pacientů

  • 27 března, 202026 srpna, 2020
  • by Redakce

Brno 27. března (ČTK) – Fakultní nemocnice Brno dva týdny po kybernetickém útoku rozjela nemocniční informační systém včetně pacientské dokumentace. Novinářům to dnes řekl ředitel nemocnice Jaroslav Štěrba. Podle něj se ztratila část dat, nikoli však data týkající se pacientů. Naopak zmizela některá data z ekonomického systému, Štěrba ale uvedl, že přesné informace ještě nemá. Nemocnice také zavřela výdej léků v lékárně, protože obnovuje její informační systém.

Nemocnice měla více než týden vypnuté počítače. „V pondělí jsme je postupně začali zapínat. Z celkových 2500 koncových stanic máme v provozu asi 1500. Oživení nemocničního informačního sytému je pro klinický provoz nejdůležitější,“ uvedl Štěrba.

Podle něj jsou funkční také například radiologické systémy, nemocnice už dříve zprovoznila urgentní informační systém nebo transfuzní informační systém, takže lidé mohou v nemocnici opět darovat krev.

Nemocnice se stala terčem kybernetického útoku v pátek 13. března, kdy postupně začaly padat jednotlivé systémy. Nemocnice kvůli tomu musela omezit provoz, stará se přitom také o pacienty s onemocněním COVID-9 a odebírá vzorky lidem s podezřením na nákazu koronavirem. Na jižní Moravě bylo dnes ráno 113 potvrzených případů nákazy koronavirem. Kybernetický útok na nemocnici řeší specialisté z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Lenka Horáková kš

Zpravodaj

V Hradci Králové se na 3D tiskárnách naplno rozběhla…

  • 26 března, 202026 srpna, 2020
  • by Redakce

Hradec Králové 26. března (ČTK) – V technologickém centru v areálu letiště v Hradci Králové se dnes naplno rozběhla výroba ochranných štítů na obličej vyrobených za pomoci 3D tiskáren ve spolupráci pěti institucí. Akce je otevřena také hobby tiskařům, řekli dnes ČTK zástupci Univerzity Hradec Králové (UHK), která je koordinátorem iniciativy nazvané Hradecký štít.

Prvních několik štítů bylo vyrobeno v úterý 24. března, od té doby se výroba navyšuje. Za plného provozu by mělo vznikat více než 200 obličejových štítů denně. Do konce března by jich mělo být na 1400.

„Dnes bychom se měli přiblížit 200 kusům, začínáme s nonstop provozem. Ještě řešíme, jestli bude provoz tří- nebo čtyřsměnný. Na výrobě štítů se denně bude podílet celkem asi 30 lidí včetně dobrovolníků z řad našich studentů,“ řekl ČTK Richard Cimler z UHK.

Cílem je vybavit těmito ochrannými prostředky lékaře, zdravotnický personál nebo pracovníky sociálních služeb. První štíty směřují především do Fakultní nemocnice (FN) Hradec Králové. Prototypy štítů se již ve FN na několika odděleních testují.

„Z fakultní nemocnice je zájem až o tisíc kusů. Objednávku máme také od krajských zubařů, těm by mělo jít minimálně 400 kusů. Jsme předdomluveni s praktickými lékaři, kteří jich budou poptávat více než 300,“ řekla ČTK prorektorka UHK Pavlína Springerová. Menší počty štítů půjdou například na hradecký magistrát nebo městské policii.

Materiál a práci poskytuje pro tyto účely zdarma firma Trilab, do konce týdne by měl do projektu finančně vstoupit Královéhradecký kraj, uvedli zástupci UHK.

„Výroba jednoho štítu, tedy jen materiál, bez započtení práce, energií a podobně, vychází na necelých 25 korun,“ řekl ČTK Springerová.

Výrobu ve spolupráci s univerzitou zajišťují firmy Trilab, která tiskárny k výrobě zapůjčila, Deeplab, Industra a Technologické centrum Hradec Králové. Firma Deeplab zajišťuje kompletaci výrobků, se společností Trilab fungují v technologickém centru. Produkce průhledných hledí štítu je zajištěna pomocí laserového řezání v brněnském makerspace Industra nebo hradeckém Awocadu.

Plastové držáky pro štít vznikají na 25 tiskárnách, dobrovolníci z UHK se starají o tisk a kompletaci celého výrobku. V plánu je zapojení dalších tiskáren i studentů.

Tomáš Kučera kš

Doporučené články

Útěk do Krkonoš před epidemií,model uvažování jako před staletími

  • 25 března, 202026 srpna, 2020
  • by Redakce

Vrchlabí (Trutnovsko) 24. března (ČTK) – (zpravodaj ČTK Tomáš Kučera) – Kontroly na hranicích, obavy ze šíření epidemie nebo únik do méně osídlených míst nejsou v situaci, kterou ČR zažívá, ničím novým. Krkonoše, ve smyslu území dnešního Krkonošského národního parku (KRNAP) s jeho ochranným pásmem, patří k oblastem, kde si v minulosti velké epidemie nemocí vybíraly menší daň na životech než v podhůří, řekl v rozhovoru pro ČTK Michal Skalka ze Správy KRNAP. Proto se nediví, když někteří lidé z měst, stejně jako před staletími, hledají nyní v Krkonoších odpočinek a azyl.

„Traduje se, že v 17. století, kdy v Praze řádil mor, lidé utíkali do hor, protože věřili, že tam je ‚černá smrt‘ nedohoní. Neznamená to, že by se epidemie Krkonoším vyhýbaly, ale v porovnání s hustěji osídleným podhůřím, neměly takový dopad na místní obyvatelstvo. Nelze to samozřejmě srovnávat s nynější situací, ale model uvažování je asi hodně podobný,“ uvedl Skalka.

Svoji roli ve zdravotním stavu horalů mohlo hrát v minulosti i to, že v Krkonoších mělo tradici lidové léčitelství a bylinkářství. Příroda pro ně byla zdrojem obživy i přírodních léčiv. „I když se lidé na horách podle dobových pramenů dožívali až sta let, průměrný věk byl nízký. Věku deseti let se dožívalo jen 30 procent dětí. Decimoval je nedostatek hygieny i chudá a jednotvárná strava zejména v zimě,“ řekl ČTK Skalka.

Pokud už někoho choroba dostihla, léčba byla často intuitivní – žlutý lišejník se používal na žloutenku a důlkatec plicní na zápal plic. „Věděli nepochybně více než my, kam si pro co zajít. Dá se mluvit také o arnice, hořcouce, ale i zdravém povětří a pohybu, kterého obyvatelé Krkonoš měli na rozdíl od lidí ve městech ažaž,“ poznamenal Skalka.

Z dobových dokumentů vyplývá, že preventivní opatření proti šíření nákaz se v minulosti ani Krkonoším nevyhnula. Je doloženo, že v roce 1632, během morové epidemie evropského formátu, vzniklo na hřebenech hor několik strážnic. Jednou z nich byla i Stará Slezská bouda, která je nyní na polské straně západních Krkonoš, uvedl Skalka.

Krkonoše byly dlouho periférií, hlavní hřeben tvořil přirozenou hranici, což tento kraj formovalo. Kromě horských údolí bylo osídlení „rozhozeno“ po z větší části odlesněných stráních a hřebenech s arkto-alpínskou tundrou tak, aby hospodářství mělo dostatek pastvin a půdy. Osídlování východních Krkonoš začalo nejpozději na počátku 16. století, kolonisty byli nově příchozí z oblasti Alp a původní obyvatelé podhůří.

Nákazy do Krkonoš přinášeli především cizinci, kteří ale mnohdy byli pro společenstva horalů přínosem. Podle jedné krkonošské legendy dva studenti, kteří utekli z Prahy do Krkonoš před morem, založili v Karpaczi na dnešní polské straně hor Cech laborantů, tedy něco na způsob cechu lékárníků a léčitelů. „Používali nejen desítky různých bylin, jejich kořenů, ale také kůru a dřevo různých stromů. Recepty střežili jako oko v hlavě, proto se jich dochovalo tak málo,“ řekl.

Jeden takový se měl užívat i proti moru a v dobové literatuře je popsán takto: „Vezmi tři loty theriacu a aloe, dva loty Terra sigilata (železitá hlína), šest kvintlíků myrhy, po třech kvintlících bobřího stroje (výměšek aromatické podocasní žlázy bobra), kafru, mochny, třemdavy, angeliky, hořce, dva kvintlíky choroše lékařského, jeden kvintlík cicváru a jeden lot rebarbory. Jemně rozkrájet, roztlouci a přidat potaš, povařit v pálence, vyluhovat a přefiltrovat přes papír. Užívat ráno, v poledne i večer po jedné sklence“.

V ČR platí kvůli koronaviru nouzový stav, je omezen pohyb lidí, cestování, uzavřeny jsou hranice, platí nařízení o nošení roušek na veřejnosti, v Krkonoších předčasně skončila zimní sezona.

ku hj

 

Zpravodaj

Vědec: Koronavirus může mít na český výzkum negativní dopad

  • 23 března, 202026 srpna, 2020
  • by Redakce

Praha 23. března (ČTK) – Situace kolem nového koronaviru podnítí řadu výzkumů, českou vědu ale může i negativně zasáhnout. Nedávné zmapování imunitní reakce u pacientky v Austrálii je pokrok, je však třeba zodpovědět další otázky. V rozhovoru s ČTK to řekl virolog Ivan Hirsch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Dopad nynější situace na tuzemskou vědu může být být dvojí. Za prvé ten, že přijde ekonomická krize a nebudou peníze. Výzkum se pak „rozdělí“ na základní a aplikovaný a ten základní by na tom mohl prodělat,“ uvedl Hirsch. Zároveň se podle něj do studia koronavirů pouští a ještě pustí mnoho lidí. „Situace nás už, částečně emotivně, navedla k tomu, abychom zjišťovali, co by se dalo dělat. Myslím, že výzkumných návrhů vznikne hodně a bude důležité zaměřit se na základní výzkum. Ačkoliv epidemie nejspíš skončí předtím, než se něco úplně nového vyvine,“ řekl. Dodal, že by tak mohlo jít více peněz právě na výzkum virů, spíše se však obává, že výzkum v Česku pocítí negativní důsledky zvláštních opatření.

K nejpozoruhodnějším výzkumným krokům kolem koronaviru Hirsch řadí vývoj léčiv a vakcín. K nedávnému zmapování imunitní reakce pacientky s nemocí COVID-19 v Austrálii, které by v této oblasti pomoci, uvedl, že je to důležitý krok. „Problém však je, že pacientka byla jen jedna, navíc poměrně mladá a dostala se z toho docela dobře. Měla nízkou zánětlivou reakci, při nebezpečných chřipkách je naopak zánětlivá reakce vysoká, to se mluví o takzvaných cytokinových bouřích,“ vysvětlil.

„Studie tedy potvrzuje, že u lidí tohoto věku nebývá tak silná zánětlivá reakce. Naopak nemůže zodpovědět jednu z nejzajímavějších věcí – proč na nemoc umírají staří lidé,“ podotkl k případu Hirsch. Zmínil hypotézy, podle kterých právě seniory a některé mladší lidi s těžkým průběhem cytokinová bouře postihne. „U cytokinové bouře se teoreticky ví, proč vzniká, ale není jasné, proč u někoho ano a u jiného ne,“ řekl vědec. Australská studie tak podle něj implikuje otázku, jaký by byl průběh například u osmdesátiletého člověka.

Hirsch připomněl, že z vědeckého hlediska je zajímavé i to, že onemocnění COVID-19, na rozdíl od jiných infekčních chorob, které ohrožují především seniory a děti, pro děti není zvlášť nebezpečné. Nicméně zdůraznil, že současná studie může přispět k výzkumu protilátek, které virus zneutralizují. „Jde o to najít protilátky a odpověď cytotoxických buněk, o kterých se ve studii píše, která by byla specifická a užitečná z hlediska člověka a vadila by viru,“ řekl.

Vědci z australského Institutu Petera Dohertyho pro infekce a imunitu výsledky v úterý publikovali v časopise Nature Medicine. Nyní se chtějí zaměřit právě na pacienty s těžším průběhem.

Na vývoji vakcíny či antivirotik proti rychle šířícímu se koronaviru na světě pracuje více než deset výrobců léčiv.

Šárka Loukotová mol

Zpravodaj

Odborníci očekávají růst počtu pacientů s úzkostnými poruchami

  • 18 března, 202026 srpna, 2020
  • by Redakce

Klecany (u Prahy) 18. března (ČTK) – Odborníci v souvislosti s šířením koronaviru a s tím spojeným stresem očekávají nárůst počtu pacientů s úzkostnými poruchami. Psychiatrická zařízení nemají dostatek ochranných pomůcek. Odkládají se plánované neakutní hospitalizace, vyčleňují izolační pokoje pro případně nakažené pacienty a přijímají další opatření, sdělil dnes ČTK mluvčí klecanského Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) Jan Červenka.

„Na základě zkušeností z velkých povodní v letech 1997 a 2002 lze očekávat možný nárůst diagnóz z úzkostného spektra, souvisejících se stresem, případně projevujících se zvýšenými obavami o své zdraví. Těch nejzávažnějších, jako je schizofrenie nebo bipolární porucha, zůstává ve společnosti zhruba stejně, bez ohledu na vnější okolnosti,“ uvedl primář kliniky NUDZ a předseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Pavel Mohr.

Klinika NUDZ omezila neakutní návštěvy ambulancí a zavedla i konzultace přes Skype. Pozastavený je provoz denních stacionářů. Zavedena jsou zvýšená hygienická opatření, včetně omezení počtu pacientů, kteří jsou v jednu chvíli v čekárně. „Stejně jako ostatní zdravotnická zařízení trpíme kritickým nedostatkem ochranných pomůcek (roušky, respirátory) a dezinfekčních prostředků,“ dodal primář.

Opatření přijímají i ostatní psychiatrická zařízení. Kromě vyčleňování pokojů pro případné infekční pacienty, kteří by nemohli být hospitalizováni na infekčních odděleních, v některých nemocnicích vznikají týmy sester a lékařů, kteří se v péči o pacienty střídají tak, aby spolu nepřišli do kontaktu.

Současnou situací jsou podle odborníků nejvíce ohroženi pacienti, kteří trpí nejrůznějšími úzkostnými poruchami a například také lidé s přehnanými obavami o své zdraví nebo ti, kteří prodělali traumatické zážitky. Naopak řada hospitalizovaných pacientů s neurotickými poruchami celou situaci podle Mohra paradoxně přijímá s klidem, bez přehnaných emočních reakcí, nepanikaří, možná i s vědomím, že jsou v zařízení více chráněni než venku. „Podobnou zkušenost z minulosti máme i s psychotickými pacienty, kteří se v kritických situacích chovají zcela klidně a racionálně,“ doplnil Mohr.

sbe hj

Posts pagination

1 2 3 4 5
Pokud máte zájem o zveřejnění vašeho článku na portálu PharmNews, můžete jej zaslat na e-mail:
redakce@mednews.cz

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SA
NE
28
29
30
1
2
3
4
Události pro Duben

30

Žádné události
Události pro Květen

1

Žádné události
Události pro Květen

2

Žádné události
Události pro Květen

3

Žádné události
5
6
7
8
9
10
11
Události pro Květen

4

Žádné události
Události pro Květen

5

Žádné události
Události pro Květen

6

Žádné události
Události pro Květen

7

Žádné události
Události pro Květen

8

Žádné události
Události pro Květen

9

Žádné události
Události pro Květen

10

Žádné události
12
13
14
15
16
17
18
Události pro Květen

11

Žádné události
Události pro Květen

12

Žádné události
Události pro Květen

13

Žádné události
Události pro Květen

14

Žádné události
Události pro Květen

15

Žádné události
Události pro Květen

16

Žádné události
Události pro Květen

17

Žádné události
19
20
21
22
23
24
25
Události pro Květen

18

Žádné události
Události pro Květen

19

Žádné události
Události pro Květen

20

Žádné události
Události pro Květen

21

Žádné události
Události pro Květen

22

Žádné události
Události pro Květen

23

Žádné události
Události pro Květen

24

Žádné události
26
27
28
29
30
31
1
Události pro Květen

25

Žádné události
Události pro Květen

26

Žádné události
Události pro Květen

27

Žádné události
Události pro Květen

28

Žádné události
Události pro Květen

29

Žádné události
Události pro Květen

30

Žádné události
Přidat akci
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.: +420 604 992 595
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS