www.pharmnews.cz

e15: Pilulka chystá prodej většiny svých kamenných lékáren řetězci…

27 května, 202529 května, 2025
by Redakce

Záměr podle serveru Pilulce umožní snížit fixní náklady a zároveň získat významnou hotovost, kterou plánuje využít primárně ke snížení zadlužení vůči České spořitelně, od níž má Pilulka úvěr 100 milionů korun. Dnešní valná hromada schválila také další kroky směřující k dokončení finanční konsolidace s cílem vrátit Pilulku k ziskovému hospodaření.

„Chceme přenechat distribuci léků těm, kteří v tomto segmentu výrazně posílili, a zaměřit se na zdravý životní styl a prevenci zdravotních problémů. Nově zvýšíme důraz na e-commerce a využití synergií s inovativními firmami investora Tomáše Čupra, zejména v oblasti personalizovaného poradenství pro dlouhověkost,“ řekl serveru prozatímní výkonný ředitel Peter Klekner.

Mluvčí sítě Dr. Max Michal Petrov potvrdil, že firma má dokument, který slouží jako dohoda o dohodě budoucí, a následovat bude prověřování společnosti Pilulka před možnou transakcí. „Teprve pak bude cesta otevřená k uzavření definitivní kupní smlouvy. Těchto 15 lékáren Pilulky chceme otevřít pod naším brandem začátkem září,“ dodal. Dr. Max loni zvýšil počet lékáren o 27 na 529 a plánuje v rozvoji pokračovat. Dohromady je v Česku podle databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) víc než 2650 lékáren.

Pilulka začala s konsolidačními opatřeními loni na podzim. Konsolidovaná ztráta na provozní úrovni EBITDA se tak v loňském roce snížila na 24,9 milionu korun z 71,3 milionu Kč o rok dřív. Tržby loni společnosti klesly o 37 procent na 1,34 miliardy Kč. Konsolidovaná ztráta za rok 2024 činí 126 milionů korun, vyplývá z auditované účetní závěrky za loňský rok, kterou schválila valná hromada. S akciemi Pilulky se obchoduje na trhu Start pražské burzy.

Aktualita

SÚKL: Do konce roku bude asi nedostupné antidepresivum Anafranil,…

19 května, 2025
by Redakce

Anafranil se podle informací na webu ústavu používá k léčbě depresivních stavů a také při obsedantně-kompulzivní poruše, fobiích, nebo i při chronických bolestech. „Lék není nahraditelný,“ uvádí SÚKL na svých stránkách.

Výrobní či distribuční důvody jsou podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv nejčastějšími příčinami výpadků léků. Z výrobních důvodů bude podle aktuálních oznámení na webu SÚKL rovněž nedostupný třeba od 22. července do 15. října přípravek Levosimendan Zentiva, 2,5MG/ML INF CNC SOL 1X5ML, který se používá k léčbě srdečního selhání. Z výrobních důvodů na trhu od 16. května nebude asi do konce června také Lopridam 8MG/2,5MG/5MG TBL NOB 90 používaný k léčbě vysokého krevního tlaku. Oba tyto léky však mají na českém trhu možné náhrady.

Kratší dobu – od 20. června do 18. července – bude mít z distribučních důvodů výpadek lék pro alergiky Aerinaze v balení 2,5MG/120MG TBL MRL 10. Přímou náhradu nemá, ale podle ústavu může lékař po uvážení doporučit lék s jiným složením.

Doporučené články

Podobné jako u léků či brýlí, hájil Válek návrh doplácet na…

22 dubna, 2025
by Redakce

Na dotaz ČTK, zda je součástí návrhu i analýza dopadů na rozpočty zdravotních pojišťoven, ministr neodpověděl. Podle něj budou dopady „minimální“, protože se výkony nyní často účtují jak pojišťovně, tak pacientovi. Z ministrova vyjádření také vyplynulo, že zatím není jasné, zda má návrh dostatečnou podporu koaličních poslanců. ANO a SPD návrh kritizují, návrh nezískal doporučující stanovisko ani na jednání sněmovního zdravotního výboru.

„Napravujeme léta zakořeněnou nespravedlnost. Pokud si chcete připlatit za komfortnější výkon u lékaře, tak to není možné,“ uvedla jedna z předkladatelů Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS). Nově by pacient měl platit jen rozdíl mezi cenou základní péče hrazené zdravotní pojišťovnou a její komfortnější variantou.

Jako příklad Němečková uvedla odlehčenou sádru na zlomenou ruku. Za základní ošetření ze sádrového materiálu podle ní zdravotní pojišťovna platí 500 korun. Pacienta odlehčená plastová varianta přijde na 1000 korun, nově byl platil polovinu.

„Pacient nejen často platí celou částku za ten výkon, ale i ten vlastní výkon. Je v tom nepořádek,“ doplnil Válek. Ceny budou podle něj transparentně zveřejněny. Například u laserové operace křečových žil, která stojí pacienta 39.000 korun, by se cena snížila o 16.000 korun.

Návrh bude podle poslance Petra Fifky (ODS) garantovat, že pacient dostane informaci o tom, která léčba je hrazená z veřejného zdravotního pojištění a která je pro něj nejvhodnější. „Nebude docházet k žádnému zneužívání, že by pacientovi byla jako první nabízená volba s doplatkem,“ vysvětlil.

Podle ekonoma Aleše Roda, který je součástí Národní ekonomické rady vlády (NERV), návrh zvýší konkurenci mezi jednotlivými poskytovateli zdravotní péče. V současné době jsou podle něj zařízení, která se specializují jen na výkon za přímou platbu pacientů.

Aktualita

Vědec: V léčbě bolesti chybí nové průlomové léky

12 března, 2025
by Redakce

Bolest vzniká v důsledku zpracování nervových impulzů v mozku. „Když si spálíme prst, receptory v kůži se aktivují, nervová zakončení vyšlou signál do míchy a následně do mozku, kde dochází k uvědomění si bolesti. Tělo okamžitě reaguje reflexem, například ucuknutím ruky,“ řekl Paleček. Bolest lze rozdělit na akutní, která má varovnou, ochrannou funkci, a chronickou, která tuto funkci ztrácí a může výrazně zhoršit kvalitu života.

Podle odborníka existují různé typy bolesti. „Nociceptivní bolest vzniká podrážděním specializovaných nervových zakončení při poškození tkáně, například při popálení nebo říznutí. Naproti tomu neuropatická bolest je důsledkem přímého poškození nervové tkáně, například při chemoterapii, úraze, virové infekci nebo diabetu,“ řekl Paleček. Mechanismy vzniku nociceptivní a neuropatické bolesti jsou odlišné, a proto je také léčba neuropatické bolesti velmi obtížná.

Práh bolesti se liší mezi jednotlivci i mezi pohlavími. „Muži mají obecně vyšší práh bolesti, což znamená, že bolest cítí při vyšší intenzitě podnětu. Ženy zároveň většinou pociťují větší intenzitu bolesti,“ uvedl Paleček. Někteří lidé mají genetické mutace, které způsobují, že necítí bolest vůbec.

Léčba bolesti zahrnuje farmakologické i nefarmakologické přístupy. „Bohužel, většina dostupných léků tlumících bolest má celou řadu nežádoucích vedlejších účinků. Zejména u chronických bolestivých stavů je proto důležité využívat také rehabilitace, neuromodulačních technik nebo i akupunkturu,“ řekl Paleček.

Paleček je vedoucím laboratoře Výzkumu bolesti na Fyziologickém ústavu AV ČR, kde se zabývá zejména modulací synaptického přenosu při vzniku chronických neuropatických stavů a možnostmi jejich léčby. V poslední době za podpory programu Exceles -CARDIA ve spolupráci s Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM) a Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR zkoumají bolestivé stavy diabetické neuropatie u pacientů a možnosti využití neurosteroidů jako analgetik.

Aktualita

Jihočeský kraj nebude chtít změnu zákona kvůli lékárnám, změnu…

13 února, 2025
by Redakce

„Dosáhli jsme cíle, o který nám šlo. Proto je zbytečné, abychom usilovali o změnu zákona, když vše umožní změna vyhlášky,“ uvedl Kuba. Zrušení zamýšlené zákonodárné iniciativy musí ještě schválit jihočeské zastupitelstvo.

Podle Kuby doposud fungující model omezoval provoz menších lékáren v menších obcích. „U každé lékárny musel být určený vedoucí lékárny, který by měl být celou dobu při otevření fyzicky přítomen,“ řekl. Jihočeský kraj proto navrhoval, aby v menších obcích nemusel být celodenní provoz. Stačilo by, pokud by lékárny byly otevřené třeba jen dvě až tři hodiny v určených dnech. „Takový lékárník potom může třeba stihnout provozovat úplně bez problému tři lékárny na různých místech,“ uvedl hejtman. Změna vyhlášky tento navrhovaný krok připouští

Kuba řekl, že v méně osídlených oblastech nechtějí velké lékárenské řetězce zřizovat své pobočky. Jejich obyvatelé proto musí cestovat pro léky do větších měst.

V roce 2010 bylo v Česku podle údajů České lékárnické komory asi 2400 lékáren, jejich počet rostl do roku 2014, kdy se zastavil na 2601. Do roku 2021 jich pak ubylo více než sto, v letech 2021 až 2023 jich podle předloňské výroční zprávy vždy zhruba stovka zanikla a vznikalo méně nových. Ubývaly lékárny ve všech krajích kromě Prahy a Středočeského kraje. Nejvíc mizely v Moravskoslezském kraji a pak v krajích Ústeckém, Libereckém a Olomouckém.

Podle komory vznikají hlavně lékárny ze sítí velkých řetězců, soukromníci nové otevírají méně. Na zavírání lékáren má podle ní kromě ekonomických potíží vliv také věk lékárníků, do důchodu odcházejí silné ročníky, které lékárny privatizovaly v 90. letech.

Doporučené články

VZP vrací za doplatky za léky miliardu, částka se…

13 února, 2025
by Redakce

Ministerstvo zdravotnictví na konci ledna informovalo, že limitu pro rok 2025 dosáhlo už více než 116.000 lidí.

U seniorů nad 70 let a zdravotně postižených je ochranný limit 500 korun, u dětí a seniorů nad 65 let 1000 korun a pro ostatní dospělé 5000 korun. Počet pojištěnců VZP, kteří limitu dosáhli, se meziročně zvýšil o 15 procent. Loni jich bylo 734.000, přes 80 procent z nich senioři nad 70 let. Průměrně pojišťovna vracela 1369 korun, o rok dříve to bylo o 113 korun méně.

Nově se letos pacienti dozvědí, zda už dosáhli zákonem daného limitu v lékárně. „Farmaceut při výdeji léků zjistí, zda pacient již ochranného limitu dosáhnul. Pokud ano, pacient už započitatelné doplatky v lékárně platit nebude. Rozdíl v ceně uhradí lékárně přímo zdravotní pojišťovna,“ uvedla mluvčí VZP Viktorie Plívová.

Dosažení limitu neznamená, že pacient v lékárně nebude doplácet nic. Cenu léku na předpis tvoří úhrada od zdravotní pojišťovny, započitatelná a nezapočitatelná část doplatku. „Ceny léčiv se mohou v různých lékárnách lišit, protože si do nich mohou zahrnout svůj vlastní příplatek. Tento příplatek, který odpovídá obchodní přirážce stanovené legislativou se do ochranného limitu nezapočítává,“ dodala mluvčí. Ani ceny volně prodejných léků se do limitu nepočítají.

Započitatelný doplatek se odvíjí od ceny nejlevnějšího léku se stejnými účinky, je pro celou skupinu léků stejný. V této skupině mají pak zbývající část doplatku léky různou podle své ceny, může se lišit i mezi lékárnami.

Například u antibiotika penicilin je podle údajů SÚKL průměrná cena pro lékárnu 234 korun, maximální 238,74 koruny. Ze zdravotního pojištění je uhrazeno nejvýše 114,82 koruny, pacient může zaplatit doplatek až téměř 124 korun. Započitatelný doplatek je stanovený na 39,40 koruny. Zatímco před dosažením limitu tak může pacient platit nejvýše 124 korun, po dosažení limitu to bude 84,52 koruny.

Doporučené články

Lékový ústav vytvoří poradní orgán, kde budou zastoupeni pacienti

5 února, 2025
by Redakce

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) připomněl, že bez účasti pacientů by nemohly nové léky vznikat. „Pacienti se účastní vývoje a výroby léčiv minimálně jako účastníci klinických studií,“ řekl. Správná spolupráce pacienta má podle Válka vliv i na léčbu. „Obecně vtahování pacientů do informací o léčbě její výsledky zlepšuje,“ dodal.

Na MZd zasedá i takzvaná pacientská rada, která má možnost připomínkovat vznikající zákony a vyhlášky. Její stanovisko je ale jen poradní. Pacienti se zapojují také například při schvalování nových léků SÚKL, například na vzácná onemocnění.

Absolventi školení EUPATI, kteří získali informace o postupu vývoje, výroby a schvalování léků, jsou podle Boráně pro takovou spolupráci ideální. „Pro nás je klíčový poučený laik, protože velmi často máme v rozhodovacích procesech velmi malou časovou lhůtu, kdy budeme potřebovat nějaký vstup od pacientů,“ uvedl ředitel SÚKL.

V programu EUPATI, který začal v roce 2012 a účastní se ho 24 evropských zemí a Japonsko, loni školení absolvovalo 17 zástupců pacientských organizací, letos 28. „ČR je v tomto ohledu velmi napřed a patříme mezi premianty v Evropě, možná i na světě,“ doplnil ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka se Česko zasazuje také o to, aby byly pacientské organizace součástí evropské legislativy.

Aktualita

Ochranného limitu na doplatky za léky dosáhlo od začátku…

30 ledna, 2025
by Redakce

„Neznamená to automaticky, že by pacienti neplatili žádné doplatky, ale ta započitatelná část se jim automaticky odečte a zaplatí nižší doplatek, než byli zvyklí,“ vysvětlil prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.

Od začátku ledna bylo podle dat SÚKL vydáno 7,1 milionu elektronických receptů a u 4,1 milionu z nich byl evidován započitatelný doplatek. Vyzvedlo si je téměř 2,2 milionu lidí. Nejčastěji lidé dosáhli už v lednu na limit 500 korun, který zákon stanoví pro seniory nad 70 let a zdravotně postižené.

Podle dat SÚKL jich bylo přes 111.000, dalších 5300 lidí dosáhlo tisícikorunového limitu pro mladší seniory a děti, 423 lidí pak limitu 5000 korun pro dospělé do 65 let. V průměru lidé za léky dopláceli 201 korun. Ti, kdo limitu už dosáhli, průměrně neplatili 382 korun. Například u pojištěnců VZP byla v roce 2023 průměrná částka přeplatku, kterou pojišťovna vracela, 1256 korun, loni 793 korun jen za první pololetí.

„Započitatelné doplatky jsou nově evidovány on-line v eReceptu a již při výdeji lékárník vidí, jestli pacient dosáhl ročního ochranného limitu,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Léků volně prodejných, které neplatí zdravotní pojišťovny, a částek nad rámec započitatelného doplatku se limit netýká.

Částka, kterou pacient v lékárně zaplatí za lék na recept, se skládá ze dvou částí. Započitatelný doplatek se odvíjí od ceny nejlevnějšího léku se stejnými účinky, je pro celou skupinu léků stejný. V této skupině mají pak zbývající část doplatku léky různou podle své ceny, může se lišit i mezi lékárnami.

Zdravotní pojišťovny vracejí peníze asi 1,2 milionu lidí ročně, většinou seniorům nad 70 let, kteří užívají pravidelně několik léků. Celkově jde o více než miliardu korun. Jen za leden podle Boráně evidovaly částku 44,6 milionu korun.

Doporučené články

Peníze za léky, které lidem pojišťovny vracely, nově pacient…

5 prosince, 2024
by Redakce

Částka, kterou pacient v lékárně zaplatí za lék na recept, se skládá ze dvou částí. Započitatelný doplatek se odvíjí od ceny nejlevnějšího léku se stejnými účinky, je pro celou skupinu léků stejný. V dané skupině mají pak zbývající část doplatku léky různou podle své ceny, může se lišit i mezi lékárnami.

„Do dosažení limitu budou pacienti platit stejně jako dosud,“ uvedl prezident České lékárnické komory Aleš Krebs. U seniorů, kteří mají limit 500 korun a užívají více léků, může být hranice podle něj překročena už při první nebo druhé návštěvě lékárny. „Celkový doplatek bude rovnou snížen o započitatelný doplatek,“ doplnil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Například u antibiotika penicilin je podle údajů SÚKL průměrná cena pro lékárnu 234 korun. Ze zdravotního pojištění je uhrazeno maximálně 115 korun, pacient může zaplatit doplatek až téměř 124 korun. Započitatelný doplatek je stanovený na 39,40 koruny, odvíjí se od ceny nejlevnějšího léku, který má podobné účinky. Zatímco před dosažením limitu tak může pacient platit nejvýše 124 korun, po dosažení limitu to bude 84,60 koruny.

Ochranný limit, po jehož dosažení nebudou muset lidé započitatelnou část doplatku hradit, je u starších 70 let 500 korun, u dětí a starších 65 let 1000 korun a u ostatních pojištěnců 5000 korun. Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka se nižší limit začíná počítat od začátku roku, kdy pacient dosáhne daného věku, ne až po jeho narozeninách.

„Neznamená to, že měníme výši doplatků, ale měníme jenom systém jejich vyplácení,“ uvedl Tomáš Boráň, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který systém elektronických receptů spravuje. Pokud by elektronický systém měl výpadek, budou muset pacienti doplatek reklamovat u zdravotní pojišťovny.

Výraznou změnu bude nový systém znamenat pro zdravotně postižené, kteří mají invalidní důchod. Dosud museli na České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) získat papírové potvrzení, které předkládali zdravotní pojišťovně. Nově je podle Ústředního ředitele ČSSZ Františka Boháčka databáze jeho úřadu propojená s pojišťovnami s SÚKL, takže se jim nižší limit započítá automaticky.

Sedm zdravotních pojišťoven dohromady lidem každý rok vrací více než miliardu korun, nárok vzniká asi 1,2 milionu osob. VZP, jejímiž klienty je 60 procent populace, loni zaplatila 800 milionů korun, letos do pololetí 345 milionů, meziročně o čtvrtinu víc. Loni mělo nárok 637.000 lidí, 84 procent z nich byli senioři nad 70 let. Letos má nárok už 435.000 pojištěnců VZP.

Klienti šesti menších pojišťoven sdružených do Svazu zdravotních pojišťoven loni získali nárok na vratku 524 milionů, nárok vznikl 510.000 lidí. Letos za tři čtvrtletí už vznikl 384.000 pojištěnců v celkové částce 465 milionů korun. VZP vydá na složenky a převody doplatků na účty pojištěnců zhruba 40 milionů korun ročně, svazové pojišťovny asi 20 milionů. Tyto peníze sice ušetří, dosud se ale části lidem, kteří dostávali doplatky složenkou, nedařilo peníze doručit.

Doporučené články

Průzkum: Dostatečně léky zapíjí osm pct lidí, správně jsou…

7 října, 2024
by Redakce

„Až budete zapíjet léky, vyhněte se hlavně grapefruitové a brusinkové šťávě, ale také jablečnému moštu, mléku a čaji černému, zelenému i rooibosu. Nejsou vhodné ani nápoje s kyselinou fosforečnou jako je například Coca-Cola, zeleninové šťávy a samozřejmě alkohol,“ uvedla lékařka OZP Jana Ježková. Látky v nich obsažené mohou podle ní fungování léků ovlivňovat.

„Léky bychom měli zapíjet ideálně plnou sklenicí vody, což u nás dělá jen asi osm procent respondentů, z toho je 13 procent žen a pouhých 2,4 procenta mužů ze všech dotazovaných. Je to ale důležité, aby se léky správně rozpustily,“ podotkl farmaceut a spoluzakladatel společnosti DrugAgency Josef Suchopár.

Každý pátý Čech podle průzkumu někdy své léky zapil alkoholem. Taková kombinace je podle odborníků zcela nevhodná, protože ovlivňuje účinnost léků a často vede ke zvýšení výskytu nežádoucích účinků, především tlumivých. Čistou vodu využívá k zapíjení léků 40 procent účastníků průzkumu. Vhodný není ani čaj – černý může snižovat účinnost léků, zelený naopak brání jejich odbourávání.

„Problematické je i zapíjení léčiv ovocnými šťávami, které také mohou výrazně ovlivnit vstřebávání léčiv,“ uvedl Suchopár. Pomerančový džus přitom podle průzkumu používá k zapití léků devět procent respondentů, jablečný sedm procent. Grepový džus dokonce ovlivňuje enzym v tenkém střevě a játrech, což může vést k předávkování. „To se může projevit třeba bolestí svalů nebo poškozením ledvin,“ dodal.

Květen

Červen 2025

Červenec

PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SA
NE

30
1
2
3
4
5
6

Události pro Červen

29

6:00 am - 9:00 pm

Kalendář akcí

Červen 2025

Události pro Červen

29

Události pro Červen

30

Události pro Červenec

1

Události pro Červenec

2

Události pro Červenec

3

Události pro Červenec

4

Události pro Červenec

5

Události pro Červenec

6

Události pro Červenec

7

Události pro Červenec

8

Události pro Červenec

9

Události pro Červenec

10

Události pro Červenec

11

Události pro Červenec

12

Události pro Červenec

13

Události pro Červenec

14

Události pro Červenec

15

Události pro Červenec

16

Události pro Červenec

17

Události pro Červenec

18

Události pro Červenec

19

Události pro Červenec

20

Události pro Červenec

21

Události pro Červenec

22

Události pro Červenec

23

Události pro Červenec

24

Události pro Červenec

25

Události pro Červenec

26

Události pro Červenec

27

Události pro Červenec

28

Události pro Červenec

29

Události pro Červenec

30

Události pro Červenec

31

Události pro Srpen

1

Události pro Srpen

2