V Česku vznikají týmy odborníků usilujících o úbytek kardiovaskulárních nemocí

Odborníci upozorňují, že nějakou formu nemoci srdce a cév mají téměř tři miliony lidí. „Z dat plyne, že mezi lety 2013 a 2023 se zvýšil výskyt téměř všech kardiovaskulárních onemocnění. Počet lidí s vysokým krevním tlakem vzrostl o 23 procent, srdeční selhání se v populaci zvýšilo o 21 procent, onemocnění srdečních chlopní o 28 procent a výskyt srdečních arytmií dokonce o 38 procent,“ sdělil Ošťádal. Kardiologové čekají, že i vzhledem k předpokládanému stárnutí populace počet pacientů s chorobami srdce a cév do roku 2040 ještě výrazně vzroste. „Například u srdečního selhání předpokládáme nárůst prevalence z 375.000 pacientů v roce 2023 na 540.000 pacientů v roce 2040,“ dodal.

Situaci má zlepšit Národní kardiovaskulární plán. Aby v praxi fungoval, je třeba rozfázovat jej do konkrétních kroků. „Sestavujeme akční týmy, které mají každou oblast, jež se týká kardiologie, na starosti. Na řadě kroků spolupracuje více specializací a všichni se musí sladit a dohodnout. Například snížení výskytu srdečního selhání se odvíjí od časného záchytu při prevenci u praktických lékařů, pokračuje přes dobře fungující ambulance specialistů a vysoce specializovaných center pro léčbu srdečního selhání až po paliativní péči,“ řekl přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Aleš Linhart.

Část plánu počítá s tím, že je třeba motivovat populaci k tomu, aby nemocem předcházela. „Tohle je jeden z nejtěžších úkolů. Velká část Čechů má kvůli bezplatnému zdravotnictví a historické zkušenosti, že se o ně vždy někdo postará, ke svému zdraví velmi laxní přístup. Zatímco na západ od nás si musí pacienti za péči připlácet výrazně více, a je tak pro ně důležité, aby zůstávali zdraví, u nás je to jinak,“ míní Linhart.

Pro celý plán je podle kardiologů také zásadní digitalizace zdravotnictví. Díky ní vznikne jednotné úložiště laboratorních výsledků, které umožní všem profesionálům prohlížet výsledky pacientů, kteří s tím vysloví souhlas. Povede to mimo jiné k tomu, že se nebudou zbytečně duplikovat odběry. Do konce roku je pak podle odborníků také potřeba schválit screening familiární hypercholesterolemie – dědičně vysokého cholesterolu. Další konkrétní akcí je schválení změn preventivních prohlídek u praktického lékaře. Při nich by totiž lékař měl u rizikových jedinců změřit krevní marker NT-proBNP, který ukazuje, zda jejich srdce není přetížené nebo oslabené.