www.pharmnews.cz

Rehabilitační ústav Hrabyně a Fakultní nemocnice Ostrava se sloučí

28 března, 2025
by Redakce

„Ministerstvo zdravotnictví rozhodlo na základě analyzování současného stavu a možných cest o sloučení obou svých přímo řízených organizací. Rehabilitační ústav zůstane špičkovým rehabilitačním pracovištěm, které bude využívat zázemí fakultní nemocnice jako největšího zdravotnického zařízení v Moravskoslezském kraji,“ uvedla Petlachová.

Na Ruprichovou si loni stěžovali lékaři i další zaměstnanci ústavu. Lékaři ústavu kvůli sporům s ředitelkou Ruprichovou podali hromadně výpověď. Vinili ji z manažerských selhání a tzv. bossingu, tedy šikany ze strany nadřízeného. Situací se tehdy zabýval i ministr Válek. Ruprichová nakonec na svou funkci rezignovala a řízením ústavu byl dočasně pověřen Havrlant. Po jeho nástupu lékaři oznámili stažení výpovědí.

„Za pět měsíců svého působení v rehabilitačním ústavu jsem měl možnost se důkladně seznámit s jeho provozem, zdravotnickou, ekonomickou, technickou i administrativní stránkou. Nastavili jsme společně některé mechanismy, které nefungovaly úplně ideálně, přijala se nezbytná provozní a systémová opatření. Na pravidelných poradách vše diskutujeme a řešíme,“ uvedl k současnému dění v ústavu Havrlant. Dodal, že aktuální rozhodnutí ministerstva zdravotnictví znamená pokračování v nastaveném postupu, což považuje za pozitivní, protože to oběma organizacím umožní ještě více rozšířit spolupráci.

Rehabilitační ústav Hrabyně s detašovaným pracovištěm v Chuchelné se poskytování rehabilitace pacientům s postižením pohybového aparátu věnuje desítky let. Pomáhá například lidem po úrazech, cévních mozkových příhodách nebo amputacích. Celkem má k dispozici 370 lůžek. Ústav v průměru ošetří na obou pracovištích asi 3200 pacientů ročně. Zaměstnává zhruba 480 lidí. Ruprichová pracovala v ústavu přes 30 let a jeho ředitelkou byla téměř čtyři roky.

Aktualita

MZd se vyjádří k dalšímu postupu v nemocnicích a dalších jeho organizacích

28 března, 2025
by Redakce

Zástupci MZd v uplynulých týdnech v souvislosti s motolskou kauzou zmiňovali některé potřebné kroky či možné dopady. Na dotaz ČTK dříve uvedli, že pokud by se prokázalo porušení finančních zájmů EU, Česko by peníze na stavby nedostalo proplacené. V Motole se jedná o onkologické centrum za 4,5 miliardy korun s dotací 3,7 miliardy a simulační centrum za zhruba půl miliardy.

V lednu 2023 Ludvík v rozhovoru s ČTK hovořil o tom, že stavba musí být zkolaudovaná do konce letošního roku a v plném provozu do července 2026. Minulý týden MZd připustilo, že zakázky se zpožďují, termíny ale podle něj ohrožené nejsou.

Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) například v rozhovoru pro Novinky.cz uvedl, že nemocnicím nařídil srovnávat jednotkové ceny nákupů. Naopak požadavky Pirátské strany na podrobný hospodářský audit, zrušení vyjmutí nemocnic z povinnosti zveřejňovat úplné smlouvy nebo sněmovní diskusi o omezení funkčního období ředitelů nemocnic, ministr odmítnul. Uplácení by podle něj takový audit stejně neodhalil.

Aktualita

Pacienti ze Vsetína už nemusí dojíždět za vyšetřením plic,…

25 března, 202525 března, 2025
by Redakce

Pletysmograf pomáhá stanovit nepřímo měřitelné dechové objemy, které spirometrie měřit neumí, uvedla primářka oddělení tuberkulózy a respiračních nemocí Jaroslava Lanžhotská. „Určí odpory v dýchacích cestách, celkový objem plic, můžeme stanovit restrikční ventilační poruchu, zároveň provedeme vyšetření difuzní kapacity plic, které určuje rychlost přestupu kyslíku z plicních sklípků do krve,“ dodala.

Vyšetření se dělá v uzavřené prosklené kabině, kde se pacient podle pokynů sestry nadechuje a vydechuje do přístroje. „Je to moderní přístroj, který slouží k podrobné diagnostice plicních funkcí. Plicní funkční vyšetření patří k základním v našem oboru, výsledky jsou rozhodující pro správnou diagnózu i způsob léčby a následně pro monitoraci léčby. Doposud jsme měli k dispozici pouze spirometrii, která u řady plicních nemocí nestačila ke stanovení správné diagnózy, a pacienti museli za podrobnějším vyšetřením dojíždět do Zlína,“ uvedla primářka. Vyšetření se standardně dělá i před některými operacemi. Přístroj stál téměř milion korun.

Aktualita

V Pardubickém kraji přetrvává epidemie akutních respiračních chorob

17 března, 2025
by Redakce

Pokles počtu pacientů s respiračními chorobami o 11 procent vykázal také okres Svitavy. Naopak na Pardubicku a Orlickoústecku nemocnost vzrostla o sedm, respektive 11 procent. „Zlepšila se ale situace s výskytem chřipkových onemocnění kde jsme v kraji zaznamenali úbytek o 50 procent,“ řekla Daňková..

Nejvyšší nemocnost je stále mezi nejmenšími děti do pěti let, s rostoucím věkem klesá. U dospělých od 25 let i seniorů už je výrazně pod hranicí epidemie.

V celé České republice bylo pacientů s chřipkou, covidem a dalšími respiračními chorobami o 3,1 procenta víc než před týdnem, na 100.000 obyvatel jich bylo 1584. Nad hodnotou 2000 je pás okresů Chrudim, Žďár nad Sázavou a Blansko, další ohniska jsou již izolovaná.

Kvůli riziku onemocnění před časem některá zdravotnická a sociální zařízení zakázala návštěvy. Postupně zákaz zrušily krajské nemocnice, léčebna dlouhodobě nemocných Aesculap v Červené Vodě na Orlickoústecku, Vysokomýtská nemocnice, Dům klidného stáří s pobytovou službou pro seniory v Luži na Chrudimsku, Odborný léčebný ústav v Jevíčku a pavilon C Hamzovy léčebny v Luži – Košumberku, kde je léčebna dlouhodobě nemocných. Povolené návštěvy jsou již i na plicním oddělení a v léčebně dlouhodobě nemocných v Odborném léčebném ústavu Albertinum Žamberk.

Aktualita

Porodnice liberecké nemocnice se dál může starat o předčasně narozené…

28 února, 2025
by Redakce

Systém perinatologické péče je v Česku třístupňový, v prvním jsou běžné porodnice, ve druhém kromě Liberce ještě dalších šest porodnic po zemi a ve třetím jsou specializovaná centra, která se starají o děti předčasně narozené před 32. týdnem těhotenství. Pro Liberecký kraj je spádovým centrem Ústí nad Labem, novorozenci s vrozenými vadami se převážejí do pražského Motole.

Podle primáře dětského oddělení v Liberci Martina Kuchaře je úspěchem, že obhájili zařazení do druhého stupně. „Řada těch center o to přišla. To bychom byli neradi, protože tradice péče o nedonošené děti je tady dlouholetá,“ řekl. Podle něj všechny parametry splnili hladce, včetně počtu nedonošených dětí, o které se musí za rok postarat. Požadovaným minimem je v průměru 65 předčasně narozených dětí za rok, v Liberci se podle primáře za rok starají zhruba o 140 takových dětí.

Ambici zařadit se mezi centra ve třetím stupni liberecká nemocnice nemá. „Protože počet extrémně nedonošených díky tomu, jak jsou porodnice a gynekologové lepší, tak klesá,“ uvedl Kuchař. Za rok v Liberci evidují kolem 15 dětí narozených před 32. týdnem těhotenství.

I liberecká porodnice se ale stejně jako ostatní v zemi potýká s tím, že se v ní rodí méně dětí. Zatímco ještě před několika lety mívala ročně přes 1500 porodů, loni jich bylo zhruba 1100. Klesající počet porodů se podle vedoucí lékařky liberecké porodnice Šárky Sobroňové projevuje i na zvýšené konkurenci mezi porodnicemi. „My si uvědomujeme, že rodičky si často porodnice vybírají. Logicky rodička v podstatě není žádný pacient, nemá žádnou zkušenost s nemocničním prostředím, takže si vybírá často ve svojí naivitě, což jí nemůžeme upřít, na základě nějakých hotelových služeb, které my chceme také nabídnout, protože jiné porodnice to samozřejmě umí,“ uvedla. Na kvalitu svých služeb chce liberecká porodnice upozornit i prostřednictvím nového webu, který bude v provozu od soboty. Rodičky by se tam měly dozvědět vše, co potřebují vědět v souvislosti s těhotenstvím.

Za špičkové pracoviště považuje liberecká nemocnice také své onkochirugické oddělení, což by mělo nyní potvrzovat i zařazení mezi specializovaná centra pro chirurgickou léčbu karcinomu rekta. „Pro pacienty je zárukou toho, že jejich onemocnění je řešeno v souladu s nejmodernějšími postupy,“ uvedl mluvčí nemocnice Václav Řičář. V případě Liberce to znamená, že při operacích lékaři využívají robotickou chirurgii. Primář liberecké onkochirurgie Vladimír Beran její zavedení považuje za největší pokrok za poslední desítky let v chirurgii. „Protože nám umožňuje, možná to zní trochu paradoxně, operovat víc radikálně, ale míň invazivně. Přeloženo do češtiny to znamená, že dokážeme odstranit i velmi pokročilé nádory tak, že tomu pacientovi ublížíme mnohem míň než při klasické operaci,“ dodal. Podle něj je kolorektální karcinom, tedy nádor tlustého střeva a konečníku, jeden z nejčastějších zhoubných nádorů, s kterým se setkávají. V Liberci ročně operují kolem 100 pacientů s nádorem tlustého střeva a konečníku, z toho s karcinomem rekta jich je zhruba 40.

Aktualita

V mostecké nemocnici mají nové zázemí a vybavení na chirurgické…

27 února, 2025
by Redakce

V Mostě je 69 lůžek na JIP, z toho na chirurgickém oddělení jich je osm. V loňském roce byla lůžka JIP obsazena ze 77 procent. „Především kvitujeme novou klimatizaci, díky které se vzduch v těchto prostorách, zvláště v letních horkých měsících, reguluje na potřebnou úroveň. Nové je místo pro návštěvy pacientů, zázemí pro střední zdravotnický personál, dostatečné sklady pro materiál,“ uvedla vedoucí lékařka jednotky Iva Bártová.

Stavba začala loni na začátku července a skončila v prosinci. Pacienti a personál se na oddělení vrátili nyní. V budoucnosti se JIP přestěhuje do nového pavilonu centrálního příjmu, k němuž teď vznikne projekt, termín stavby zatím není. Zrekonstruované pracoviště využije poté nemocnice pro následnou péči.

Nejnovější prostory využívá aktuálně JIP v nemocnici v Ústí nad Labem v novém pavilonu otevřeném loni, kam se přestěhovala celá klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny s jednotkami intenzivní péče. Ve všech sedmi nemocnicích Krajské zdravotní je na JIP celkem 367 lůžek. „Zdravotnická technika na JIP a jejich další vybavení v nemocnicích KZ odpovídá moderním standardům pro zajištění kvalitní péče v intenzivní medicíně,“ uvedla Kučerová.

Aktualita

Zmocněnkyně pro lidská práva: Omezení návštěv v nemocnicích mají být…

19 února, 2025
by Redakce

„Ochrana zdraví pacientů, klientů i personálu je samozřejmě klíčová, ale zároveň je důležité, aby tato opatření byla přiměřená a respektovala lidská práva a důstojnost všech dotčených osob,“ napsala zmocněnkyně. Poukázala na to, že zákazy návštěv mohou negativně ovlivnit psychickou pohodu hospitalizovaných a lidí v dlouhodobé péči. Už zkušenosti z pandemie covidu podle ní ukázaly, že dlouhodobá izolace nemocných či seniorů zhoršuje zdraví a kvalitu života. „Blízcí jsou nejen psychickou oporou, ale i nezbytnými partnery v léčbě a péči,“ zdůraznila.

Šimáčková Laurenčíková poznamenala, že hlavní tíhu opatření nesou zdravotníci a pečovatelé, proto je klíčové jim zajistit podporu a podmínky pro uplatnění lidského přístupu. „Ochrana jednoho práva by neměla znamenat porušení jiného,“ dodala.

Připomněla také iniciativu „Být spolu je normální“ prosazující myšlenku, že pro dítě je přítomnost blízké osoby během hospitalizace nenahraditelná. Rodiče či jiní blízcí naplňují emocionální a další potřeby dítěte, zatímco zdravotníci se soustředí na odbornou péči, uvedla vládní zmocněnkyně.

Důležité je podle ní najít rovnováhu, protože zdraví a bezpečnost nemusí být v rozporu s lidskými právy. „Existují cesty, jak chránit veřejné zdraví a zároveň respektovat důstojnost a potřeby pacientů, jejich blízkých i zdravotníků,“ míní. Právo přijímat návštěvy ve zdravotnickém zařízení je jedním ze základních práv pacienta a je povinností poskytovatele zdravotních služeb toto právo pacientovi umožnit, připomněla. „V současné době na omezení práv návštěv pacientů má zmocnění pouze ministerstvo zdravotnictví nebo krajské hygienické stanice v důsledku mimořádných opatření. Děkuji všem institucím, které přistupují k této otázce s respektem a odpovědností,“ doplnila Šimáčková Laurenčíková.

Nemocnice po celé zemi v posledních týdnech zakazují nebo omezují návštěvu kvůli zhoršující se epidemické situaci v jejich regionu. Omezení se v některých zařízeních netýká nevyléčitelně nemocných pacientů v terminálním stadiu, doprovodu u porodu, otců na oddělení šestinedělí nebo blízkých osob na dětském oddělení. Návštěvy jsou tam možné po dohodě s ošetřujícím personálem a za dodržení hygienických pravidel.

Tisková zpráva

Plzeňské městské drony jako první v ČR testují převoz zdravotnického…

18 února, 2025
by Redakce

„Právě včasné použití AED hraje u záchrany osob s náhlou zástavou oběhu zásadní roli. Už po pěti minutách za standardních podmínek dochází k nezvratnému poškození mozku. Každá minuta nečinnosti, zejména pokud není prováděna zevní srdeční masáž, znamená o deset až 15 procent snížení pravděpodobnosti přežití. Naopak pokud je AED použito do tří až pěti minut, šance na přežití může dosáhnout až 70 procent. Po deseti minutách nečinnosti a bez použití AED je šance na přežití prakticky již nulová,“ řekl. Pokud dron dopraví AED na místo, jeho použití zvládne každý, navíc operátor záchranné služby radí s pomocí po telefonu.

Dronaři nyní rozjíždějí asi roční pilotní projekt testování v lokalitě Líně, odkud z letiště vzlétá i vrtulník letecké záchranné služby. V hustě osídlené Plzni totiž zatím nesmí dron s nákladem vzlétat. Chtějí prověřit technické parametry dronů, logistiku a spojení v reálných podmínkách. „Musíme otestovat dolet dronu, výdrž baterií, spojení přes mobilní 5G síť, zátěž, kterou dron unese, nebo testování spojení kamery, která operátorovi tísňové linky přinese obraz dané situace. Strategický bude i výběr vhodných lokalit, kde se bude nacházet takzvaná garáž pro výměnu baterií dronu,“ popsal ředitel SIT Luděk Šantora. Výhledově se počítá s tím, že drony by mohly létat spíše v odlehlých nebo horských oblastech, kde je dojezd sanitek komplikovanější, například v Brdech, řekl Hrdlička.

Městské drony provozuje sekce Drony SIT, která je od roku 2018 součástí integrovaného záchranného systému. S menšími drony zasahuje u dopravních nehod, požárů, pátrání po lidech – loni v rekordních 128 výjezdech. Pro transport materiálu testují dronaři jiný stroj – DJI FlyCart 30, který plně vybavený pro let stojí kolem 650.000 korun. Čtyřramenný dron s osmi rotory má rozpětí kolem 2,5 metru, má vlastní padák, vertikální a horizontální radar a 17 metrů dlouhý naviják pro zavěšení a spuštění nákladu. Pokud by dostal povolení létat i v noci, doplnila by se infrakamera. Plně osazený dron váží až 90 kilogramů, z toho je třetina hmotnost nákladu, každá ze dvou baterií váží 12 kilogramů. Stroj létá maximální rychlostí 20 metrů za sekundu, zvládne let v dešti i ve stálém větru o rychlosti až kolem 50 kilometrů v hodině, popsal ředitel Drony SIT Josef Navrátil. Odhadl, že naložený dron by mohl uletět kolem 15 kilometrů, to se ale přesně zjistí při testovacím projektu.

Tento stroj už dronaři zkoušeli. „Na taktickém cvičení jsme doručovali antihistaminika při simulaci alergické reakce po bodnutí hmyzem. A ukázalo se, že jsme dorazili na místo za čtyři minuty, tedy o 11 minut dříve než sanitka, která vyjela ze stejného místa jako my s dronem,“ poznamenal.

Současně s testováním technických parametrů se ale musí vyřešit i legislativa. Podle současných předpisů není zatím možné drony k transportu materiálu používat. Stroje sice mají bezpečnostní certifikace, město ale musí na případném povolení letů spolupracovat a jednat s Úřadem pro civilní letectví ČR. První ostré nasazení by Šantora rád viděl zhruba za dva roky. Projekt je v ČR unikátní, v Evropě se podobné věci testovaly například ve Švédsku. Plošné nasazení dronů pro přepravu zdravotnického materiálu nikde v Evropě není, dodal Šantora.

Aktualita

Kvůli vysoké nemocnosti jsou zakázány návštěvy v Městské nemocnici Ostrava

31 ledna, 2025
by Redakce

„Zákaz se týká všech lůžkových stanic včetně detašovaných pracovišť Léčebny dlouhodobě nemocných a Domu sociálních služeb v Ostravě-Radvanicích. Tento krok činíme v zájmu ochrany zdraví našich pacientů i personálu,“ uvedla Vojkovská.

Výjimky ze zákazu platí pro návštěvy nezletilých pacientů hospitalizovaných na oddělení Dětského lékařství, pro doprovod u porodu, návštěvy na stanici Šestinedělí, návštěvy pacientů s omezenou svéprávností nebo návštěvy pacientů v terminálním stadiu onemocnění a při akutním zhoršení zdravotního stavu, a to po předchozí domluvě s ošetřujícím lékařem. „Rovněž, pokud se v těchto dnech lidé chystají na ambulantní vyšetření a trpí respiračními příznaky, jako jsou rýma či kašel, doporučujeme jim používat v čekárnách roušku či respirátor,“ doplnila Vojkovská.

Nemocnost v regionu se v minulém týdnu zvýšila o 15 procent, na 100.000 obyvatel připadá 1773 nemocných, a kraj je tak na prahu chřipkové epidemie. Počet nemocných vzrostl ve všech šesti okresech kraje. Podle hygieniků je nyní největší nemocnost na Opavsku, kde zaznamenali i nejvyšší nárůst nemocnosti, a to o 21 procent. Na 100.000 obyvatel tam aktuálně připadá 2318 nemocných. Nejpříznivější situace je na Frýdecko-Místecku, kde hygienici na 100.000 obyvatel evidují 1275 případů. Respirační onemocnění stále nejvíce trápí děti předškolního věku a školáky. U těchto věkových skupin také nemocnost nejvíc stoupla. Aktuální data za tento týden hygienici zveřejní v pondělí.

Už dříve částečný nebo plošný zákaz návštěv vyhlásily například nemocnice v Havířově na Karvinsku, Bílovci na Novojičínsku, Třinci na Frýdecko-Místecku, Opavě nebo Fakultní nemocnice Ostrava.

Aktualita

EU chce zvýšit odolnost nemocnic proti kybernetickým útokům

15 ledna, 2025
by Redakce

Země evropského bloku se v době pokračující digitalizace zdravotní péče potýkají s dříve nebývalým množstvím kybernetických útoků, které ohrožují například citlivá osobní data pacientů, ale mohou také vyřadit z provozu klíčovou techniku a omezit samotné fungování nemocnic. Podle statistik komise registrovaly v roce 2023 unijní země 309 významných kybernetických útoků ve zdravotnictví, což je více než v kterémkoli jiném kriticky důležitém sektoru.

„Prevence je lepší než léčba, takže musíme zabránit tomu, aby se kybernetické útoky děly. Ale když už se stanou, musíme mít připraveno vše, abychom je odhalili, rychle zareagovali a zotavili se z nich,“ prohlásila při představení plánu místopředsedkyně komise Henna Virkkunenová.

Brusel počítá s tím, že v rámci orgánu EU pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) vznikne celounijní podpůrné středisko pro oblast zdravotnictví. Nemocnicím by mělo poskytovat podporu a nástroje podle jejich konkrétních potřeb či školit pracovníky odpovědné za jejich kyberbezpečnost. Do dvou let by také mělo středisko vytvořit jednotný systém včasného varování před útoky.

V rámci prevence chce komise umožnit státům, aby finančně podporovaly menší a střední zdravotnická zařízení, která investují do preventivních opatření. S cílem zefektivnit reakci na útoky komise plánuje podporovat organizaci cvičení či vydávání příruček popisujících správné postupy při útoku. Státy by rovněž podle komise měly po nemocnicích aktivně požadovat údaje o útočnících, kteří chtějí výkupné, aby mohla policie co nejrychleji případy vyšetřit.

Březen

Duben 2025

Květen

PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SA
NE

28
29
30
1
2
3
4

Události pro Duben

27

6:00 am - 9:00 pm

Kalendář akcí

Duben 2025

Události pro Duben

27

Události pro Duben

28

Události pro Duben

29

Události pro Duben

30

Události pro Květen

1

Události pro Květen

2

Události pro Květen

3

Události pro Květen

4

Události pro Květen

5

Události pro Květen

6

Události pro Květen

7

Události pro Květen

8

Události pro Květen

9

Události pro Květen

10

Události pro Květen

11

Události pro Květen

12

Události pro Květen

13

Události pro Květen

14

Události pro Květen

15

Události pro Květen

16

Události pro Květen

17

Události pro Květen

18

Události pro Květen

19

Události pro Květen

20

Události pro Květen

21

Události pro Květen

22

Události pro Květen

23

Události pro Květen

24

Události pro Květen

25

Události pro Květen

26

Události pro Květen

27

Události pro Květen

28

Události pro Květen

29

Události pro Květen

30

Události pro Květen

31